Je to už sedm let od začátku velké ekonomické krize, která začala krachem amerických bank. Jenže s ní se svezla i krize ve stavebnictví a ta se dotkla nejen celé Evropy, ale i Česka. Lidé byty příliš nekupovali, developeři byli v mínusu. Nyní se prý situace výrazně zlepšila. Jaký je reálný stav?
Ano, je to tak. Stavebnictví bylo v hluboké krizi, a teď se teprve z toho všeho vyhrabává. My jsme přitom před krizí zažívali velký boom, dokonce v roce 1998 byl požadavek na to, aby stavebnictví posílili zahraniční pracovníci. Pro stavebnictví pak nejhorší doba začala v roce 2010 a táhla se až do roku 2013. V té době přišlo o práci až 60 tisíc lidí. Firmy se zbavovaly i tzv. živnostníků. Protože náš odborový svaz především sdružuje kmenové zaměstnance ve velkých a středních firmách, tak se nás ono velké propouštění ani moc nedotklo, protože se propouštělo tam, kde my jsme nepůsobili. Spolu s tím, že krize měla dopady i na zaměstnanost a na oblast mezd, dotkla se i samotných staveb a také dopravní infrastruktury. Prostě bytová výstavba „šla do kopru“ a navíc se stavěly nové byty, které jsou doteď neobsazené. V té době klesala i podpora od státu, ovšem to je přesně to, co nyní chce vláda vyřešit.
A těch šedesát tisíc lidí, kteří přišli o místa, už je zpátky?
Já se obávám, že ne, ovšem je po nich velká poptávka. Chybí nám hlavně různé dělnické profese jako jsou svářeči, zedníci, truhláři, betonáři, instalatéři či technici, tedy hlavně kvalifikované dělnické profese. S problémy se potýkají nejen jednotlivci, ale i malé a velké firmy. Tuzemští kvalifikovaní dělníci přitom již léta směřují na západ, a to hlavně do Velké Británie, Irska a Německa.
V jakém bodě podle vás nyní „uvízla“ evropská myšlenka s ohledem na vývoj v Řecku? Směřujeme podle vašeho soudu i po řecké krizi k ještě většímu sjednocení Evropy a máme o to vůbec usilovat?
Když se dělalo referendum o vstupu do Evropské unie, tak jsem tehdy tuto myšlenku evropské integrace podporoval. A pořád nevidím alternativu k EU. My jsme sice měli na mysli jinou EU, než myslel Václav Klaus, jenže ona se nyní čím dál více začíná podobat té Klausově, který ji nechtěl vůbec. My jsme mysleli na EU, kterou jsme viděli v první fázi, když jsme začali jezdit po revoluci na západ, kde jsme se učili kolektivně vyjednávat sociální dialog, který je ale nyní narušován, přitom kolektivními smlouvami bylo kryto 90 procent zaměstnanců, kteří měli plat daný kolektivní smlouvou.
Tuhle podobu Evropy jsme přesně chtěli, jenže vše je již jinak, pouze sever Evropy si to drží. Nejvíc mi na tom všem vadí pokrytectví evropských úředníků, evropských politiků, kteří, přestože jsou mnozí z nich levicoví, tak mají dvojí metr třeba v názorech na Rusko i Řecko. V případě obsazení Krymu to sice můžeme vzít i tak, že to byla agrese, ale přitom devadesát procent lidí tam je rádo, že pod Rusko spadlo.
Jak se díváte na krizi Řecka? Co si myslíte o tom, jak se k této krizi staví EU a jak samotné Řecko? A jak na vás působí jednání premiéra Alexise Tsiprase? Jen podotýkám, že se v pondělí začaly v praxi naplňovat sliby, které dalo Řecko mezinárodním věřitelům a odstartovala tak v Řecku první vlna zvýšení daně z přidané hodnoty z 13 na 23 procent a tím jedním rázem výrazně podražilo zboží a služby.
Já si myslím, že řeckou krizi hodně lidí zlehčuje, když tvrdí, že si Řekové půjčovali a žili nad poměry a falšovali statistiku, takže teď za to také musí zaplatit. Samozřejmě když srovnám, jaké mají důchody Řekové a my, tak naši důchodci musejí být naštvaní. Prapůvod jejich krize je ale zřejmě v tom, že na tom vydělaly soukromé banky, ovšem dluhy namísto nich zaplatí daňoví poplatníci z Evropy. Já si ale také myslím, že Řecko nemělo nikdy vstoupit do eurozóny, kdyby se dodržovala pravidla hry, tak by tak ani nemohlo nikdy učinit. Když někomu půjčují, tak přece také věděli, že to nikdy nemohou vrátit. Ale to není vina vládní Syrizy – vždyť na začátku byl u moci v Řecku někdo jiný.
Jenže další věcí je, že na tom nejvíce vydělávali ti bohatí – kupovali si střední třídu a teď to dopadne na všechny třídy, na všechny tamější vrstvy obyvatel. A proto tam byl kravál. Jenže Tsipras nakonec dohodu s EU musel podepsat hlavně kvůli tomu, že v Řecku momentálně neexistuje možnost nějakého prorůstového opatření k tomu, aby jejich ekonomika začala růst. Na druhou stranu jej nemohla nechat padnout ani EU. Jak by pak vyřešili Itálii, Portugalsko a Španělsko? Nastoupil by prostě dominový efekt!
Myslíte si, že by Řecko mělo vystoupit z eurozóny?
Nejsem ekonom, a tady v tom souhlasím s názorem Václava Klause i Miloše Zemana, že Řecko nemělo být vůbec do eurozóny přijato. Někdo to zavinil, a někdo na tom vydělal. Řešení? Dluhy měli už dávno splácet, a ne řešení nechat na „nepohodlné vládě“, která poukazuje teď hlavně na to, jak na tom vydělával především soukromý kapitál. Vždyť si na tom všem Němci a Francouzi zachránili své banky, přestože dluh nakonec přešel na stát. Takže i to by se k tomu mělo důrazně říci. Logicky ale tady měly být další kroky, tedy vystoupení Řecka z eurozóny a nastolení drachmy. Kdyby se to totiž vzalo jenom po ekonomické stránce, tak pak je nade vše jasné, že by mělo Řecko z eurozóny odejít. Uvědomte si, že Tsipras musel zavřít banky – a právě tím se dostal do neřešitelné situace. Podle mne si ale vynutil jednu důležitou věc, a to, že v programu dohod nyní začnou platit daně i bohatí podnikatelé.
Už jsem se sice na budoucnost EU tázala, ale co by podle vás bylo vhodné udělat s EU? Ještě více ji sjednotit, nechat takto, zrušit euro, či zrušit přímo celou EU?
Teď se bude lámat chleba, je to jenom na chvíli odložená věc. A je jen otázkou, jak k tomu přistoupí Evropská odborová konfederace, evropská levice, která jde paradoxně proti svým kolegům – viz sociální demokraté v Německu, či sociální demokraté na Slovensku... Jsme nyní na přelomu. Buď potřebujeme větší integraci Evropy, ale potřebujeme, aby to bylo v zájmu sociálního státu, aby rostla střední třída a snižovala se chudoba. Zatím má totiž zisky jen nadnárodní kapitál, takže sociální stát je stále oslabován a navíc tady existuje dvojakost Evropy k sankcím vůči Rusku. Někdo říká, že my jsme byli protektorátem Evropy, ale já si to nemyslím. Podle mne alternativa je v tom mít integrovanou Evropu, dělat svébytnou politiku a nebýt hlavně protektorátem USA.
Proč o tom mluvím? Začíná mi totiž připadat, že je celá Evropa už jen protektorátem USA, a protože ty potřebují mít Řecko v NATO, tak proto se bude Řecko „zachraňovat“. EU by ale měla začít dělat především sociální politiku. O takových cílech sociální EU nám totiž kolegové z jiných koutů Evropy kdysi povídali. A teď to najednou nejde? Pokud má být Evropa soudržná, tak by v ní měla být společná daňová i sociální politika, jinak to nemá cenu a od začátku to je jenom kamufláž. Jestli se půjde jen tou sobeckou cestou, kterou Evropa zatím jde, a neustále se v EP bude povídat, jak se musí všechno osekat, jak se veřejné služby musí všechny privatizovat – což také zčásti slyšíme i u nás – pak je to alternativa hrozivá.
Jak to kapitál řešil ve třicátých letech? Však víme, kdo přišel k moci v Itálii, když tam začaly sociální bouře – kapitál si tam prostě postavil do čela Mussoliniho a kapitál si také postavil do čela Hitlera. Evropa by ale měla být alternativou proti takovýmto akcím, měla by být silným hráčem vůči světu a silou vedoucí k udržení míru a určitých životních standardů. Je ale jasné, že jsou tady dominantní Spojené státy, které navíc nahnaly Rusko k Číně, které si vytvořilo k tomu dokonce svoji mocenskou zónu nazvanou BRICS.
Toto uskupení ale už zdaleka není o Rusku, jako spíše o Číně, neboť Rusko je tady už ekonomicky slabší, i když vojensky zatím silné. Evropa by ale mohla být velice silná, jak ekonomicky, sociálně i vojensky. Takový vývoj Evropy bych já podporoval, byla by to jiná alternativa. Řecko nám zase říká, že v EU vyhrál kapitál, že Merkelová kapitulovala. Ale kdo to tam zaplatí? Přece daňoví poplatníci! Plno lidí navíc říká, že si to Řekové zasloužili, neboť jsou líní, žijí si nad poměry, ale že někdo tuto krizi u nich také začal, to už nikdo nechce slyšet. Nevnímá se všeobecně ani fakt, že tamní miliardáři utekli do daňových rájů podobně jako ti naši.
Jaká je podle vás budoucnost ekonomického řádu světa? Na jakém rozcestí se podle vás „volný trh“ právě ocitá, a to s ohledem na neustále se zvyšující automatizaci a robotizaci ve výrobě? Zvoní podle vás volnému trhu umíráček?
Evropa podle mne tady může být zářným příkladem, neboť věřím, že to v rámci EU zvládne a tím pomůže i jiným státům světa. Jen ale za předpokladu, pokud se vůči globálnímu kapitálu nebude stavět globálně i politicky a zabrání také tomu, aby přestaly fungovat daňové ráje. Kapitál je ale tak nenažraný! Pro něj je jeden velký strašák a to bývalý sovětský blok. Až po pádu sovětského bloku totiž začala eroze, takže sociální stát v EU ani nemohl začít fungovat. Mám ale obavu, že nás nic dobrého nečeká. Mohly by si dovolit Spojené státy destabilizaci Iráku, Libye, Sýrie, kdyby tady stále existoval sovětský blok? Samozřejmě, že nemohly! Rusko ale na tomto chaosu přitom může vydělat. Já se ale obávám, že ve Spojených státech to vzali za špatnou stranu. USA měly sehrát větší roli a důrazněji se postavit globálnímu kapitálu. Obama mne v tomto moc zklamal, nechal se totiž zcela převálcovat kapitálem. Vždyť on měl zájem na tom zavést v USA (povinné) sociální a zdravotní pojištění, ale nakonec se tomu tak nestalo. Jediná šance je kapitál regulovat. Miloš Zeman říkával, že je stoupenec toho, aby se Evropa federalizovala, neboť jinak sociální nerovnost může prudce růst. V Evropě jsme na tom relativně v tomto směru ještě dobře, ale i to se může prudce zhoršovat.
V Česku je prý jen osm procent chudých, ale já vím, že je tady hodně lidí, kteří fungují tzv. od výplaty k výplatě. Já jsem přitom měl jako mladý jen novomanželskou půjčku a jinak jsem se bál zadlužit. A dnes? Všichni mladí mají na všechno půjčky či hypotéky, a jsou tak pod obrovským tlakem a okamžitě mohou padat do chudoby. Jestliže střední třída, což byl základ sociálního státu, neustále klesá a bohatí čím dál více bohatnou, a navíc je nikdo nemá pod kontrolou, tak je pak otázka, zda nějaké skupiny G20, či G7 něco vůbec zmohou, když třeba v G7 velí hlavně Američané. Navíc do všeho přišla ukrajinská krize a destabilizující Afrika.
Myslíte si, že se ekonomický řád světa mění?
Podle toho, jak kapitalismus nyní funguje, tak, podle mne, nemůže ve své podobě vydržet. Já bych byl rád, aby vyhrál model sociálního státu, protože tady v tom je právě obsažena proměna kapitalismu v tzv. kapitalismus s lidskou tváří. Ale někdo říká, že už to není možné. Alternativa je hrozivá – válka a vojenský konflikt. Zda to ovšem v tuto chvíli Evropa prohraje, pak tím proces destabilizace světa jen urychlí. Ještě před pěti lety si přitom všichni mysleli, že to bude jinak, že proces stabilizace bude hladký, to ale ještě USA a Rusko byli partnery.
Jaký vztah máme najít k Rusku? Rusko modernizuje své zbraňové systémy, posiluje vojenskou přítomnost blízko svých hranic, a navíc pro hodnocení Putina mají mnozí jen pejorativní slova. Jak toto může dopadnout? Máme se Ruska bát?
Já si myslím, že se Ruska nemusíme bát, ono by nezbrojilo, kdyby je nikdo nedonutil. Ale ono zbrojí daleko méně než Američané! Je to všechno jinak – kdyby tam nebyl Putin, tak by tam byl někdo jiný. Říká se, že Jelcin by ho propil a rozdělil na malé státečky, to ale nechám na úvaze. Ano, Rusko nyní zbrojí daleko více, nežli kdysi, ale na druhou stranu daleko méně, nežli za Sovětského svazu a méně, nežli USA. A kdo jej k tomu donutil? Proč bychom se ale měli Ruska bát? Vždyť si vezměte už jen ten fakt, jak Rusko dobrovolně nechalo nezávislost Pobaltí. Nevím, že by tam poslali armádu... To, že se udál převrat na Majdanu a Rusové ho strpěli, to já osobně beru tak, že nechtěli jít do konfrontace. I o sjednocení Německa přece rozhodovalo Rusko! To „nepřátelské“ Rusko? Nevšiml jsem si, že by se Rusko k nám nějak nebezpečně blížilo a nás ohrožovalo. Nás ohrožuje spíše nenažraný nadnárodní kapitál, který chce jenom zisky, zisky a škrtat a škrtat. V Rusku je ale nebezpečná jedna věc. Jak se tam bojí, že je Amerika převálcuje, tak nezbrojí ani tak konvenčně, jako spíše jaderně. Jenže to je hrozné...
Dotkly se nějak sankce EU vůči Rusku stavebnictví?
Nedotkly se v takovém rozsahu, jak by se mohlo zdát, ale samozřejmě v obchodu se stavebními hmotami ano. Klasicky se ale našich stavařů tyto sankce nedotkly, neboť Rusové umějí stavět sami a my jsme do Ruska proto tolik nejezdili. Ale co se týče samotných sankcí, tak v tom má prezident Miloš Zeman pravdu, že jde jen o politickou věc. Sankce podle mne navíc hlavně poškodí kromě Ruska spíše Evropu.
Pokud se podíváme na českou politiku, máme zde prezidenta Zemana, kterého díl společnosti považuje za „zástupce lidu“, máme zde sociální demokracii, máme zde ambiciózní ANO Andreje Babiše, lidovce, pravicovou parlamentní opozici, komunisty a řadu nespokojených voličů... Která z politických stran podle vás bude hrát v budoucnu prim?
Podle mne hnutí ANO zastoupí klasickou pravici, protože ODS a TOP 09 už předvedly takové veletoče, že nemají u lidí šanci. Nalevo pak bude záležet hodně na Lidovém domě, na sociální demokracii, jak se v tom všem bude umět pohybovat, neboť má větší konkurenci v KSČM. Když totiž bude narůstat sociální nerovnost a nastane společenský propad, tak část voličů by mohla přecházet ke komunistům. Následující volby ale budou podle mého soudu ve znamení souboje mezi ČSSD a hnutím ANO. Proto doufám, že sociální demokraté budou umět spolupracovat s komunisty. Avšak bude záležet na tom, kdo bude sestavovat velkou koalici a bude také otázka, zda je Andrej Babiš dostatečně moudrý na to, aby za sebou příliš nepálil mosty, neboť to může být právě on, kdo bude napříště sestavovat vládu. Já osobně si myslím, že si budou ČSSD s ANO souzeni, ale pro odbory by taková velká koalice zrovna nemusela být špatná. Bylo by to pořád lepší, než kdyby ANO získalo většinu. Nedělám si iluze o tom, že by pak vítězi byli podnikatelé, a ti by pak tahali za provaz. Ale kdyby se Babiš choval rozumně a nenechal převálcovat zákony tak, jako to dělal kdysi Kalousek a sociální stát neosekával podobně jako Kalousek, tak by to také nemuselo být špatné. Pokud by ale podobně jako Fico na Slovensku získal převahu a vedlo by to opravdu nakonec k tomu, že by stát řídil jako firmu, tak by byla otázka, kam by až zašel.
Naše česká společnost je již 25 let svobodná... Když se v krátkosti podíváme na „zoubek“ třem prezidentům, tedy Havlovi, Klausovi a Zemanovi – kdo podle vás jaký byl a kdo nám politicky uškodil a kdo prospěl?
Nejvíc si vážím Miloše Zemana, i když s mnoha věcmi, co dělal, souhlasit nemůžu. Já jsem jej ale poznal ještě jako premiéra a tehdy významně pomohl nejenom oblasti stavebnictví, ale i ekonomice a sociálnímu dialogu celkově. Vždyť právě on nastartoval řádné jednání tripartity! Miloše Zemana si tedy vážím z tohoto pohledu, vážím si jej za to, co udělal jako premiér, ale i za to, co dělá jako prezident. Václav Klaus byl čitelný, ale je pravda, že ve věcech, které se týkaly národních zájmů byl dost svérázný, i když nyní se podle mého soudu staví k Rusku dost rozumně. Nemůžu mu ale odpustit charakter privatizace a to, jak ji vlastně ukončil, když na konci svého prezidentování vyhlásil amnestii svým kamarádům. Určitě ale nejsem žádný fanoušek Václava Havla. Myslím si, že u něj bylo hodně pokrytectví; a navíc já nemám rád pravdoláskaře.
Někteří o Havlovi říkali, že byl hodně naivní...
Tak to nevím, zda to byla zrovna naivita. Ze začátku jsem mu dokonce fandil a také jsem si myslel že je naivní, ale později jsem si to už nemyslel. Podle toho, jak se choval, byl spíše pokrytec.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Olga Böhmová
