Fotogalerie: - Den veteránů
Vadila by vám přímá aliance Zeman - Babiš ?Anketa
Jak byste srovnal vnímání Čechů s ohledem na jejich armádu, tedy, jak říkal historik Jiří Šolc, hlavní atribut státní suverenity? Kdy byla podle vás autorita armády největší? V legionářské době po Velké válce?
Pane redaktore, pokládáte složité otázky a chcete ode mě jednoduché odpovědi. Prvořadou úlohou státu, resp. jeho představitelů je zajištění obrany a bezpečnosti. A to jak vnitřní tak i vnější. Aby mohl stát plnit své základní funkce, musí zajistit své vlastní přežití. V mezinárodním prostředí neexistuje systém, který by garantoval nenásilné řešení sporů prostřednictvím práva a soudů. Neexistuje tedy ani právo, které by bylo platné a vynutitelné pro všechny stejně, bez ohledu na jejich aktuální moc. Stát proto musí zajistit vlastní bezpečnost mocenskými prostředky i pro extrémní případy, a proto buduje armádu a policii. Hlavním úkolem armády je zajistit přežití státu. Každá armáda je ze své podstaty nástrojem určeným pro uplatňování státní moci. Češi se dívají na svou armádu obdobně jako jiné národy na své armády. To znamená, že v době, kdy armáda plnila svou úlohu obrany státu, tak byla autorita armády větší, a v době, kdy armáda svou úlohu neplní – v době míru – autorita armády klesá. Proto u Čechů byla autorita armády mezi dvěma světovými válkami vysoká, zrovna tak i po 2. sv. válce.
Podepsal se podle vás na poklesu důvěry Čechů a konečně i úrovně samotné armády fakt, že během německé okupace byla její legionářská elita vyvražděna v koncentračních táborech, takže se vlastně do jejího vedení po roce 1945 dostaly hodnostně střední a nižší kádry? Myslím v roce 1938 teprve podplukovníci Svoboda, Boček, Klapálek atd.
Ani generalita armády 1. republiky, nezískala své vysoké hodnosti službou v rakousko-uherské armádě. I oni začínali svou legionářskou cestu bojem a postupným povyšováním do vyšších vojenských hodností. Taktéž generálové Svoboda, Klapálek a další, získali své vysoké vojenské hodnosti v bojových operacích 2. světové války. Řekl bych, že důvěra Čechů v armádu a její vycvičenost byla do srpna 1968 na docela vysoké úrovni.
Který ministr zahraničí byl nejlepší?Anketa
Kdy si tedy podle vás sáhla československá armáda na nejhlubší dno v popularitě ve vlastním národě? Za tuhého režimu, „za Čepičky“, nebo během normalizace, kdy na ní ještě ulpěla hanba z toho, že nebránila zem před internacionální pomocí Varšavské smlouvy? Pamatuji si sám, co všechno byli tehdy mladí muži ochotní udělat pro získání modré knížky...
Po srpnu 1968 autorita armády u Čechů poklesla, ovšem důvěra v ní podle mého se snížila až po roce 1970.
Jaká je podle vás v současnosti popularita české armády u veřejnosti? Berou ji lidé jako garanta nezávislosti, nebo spíše jako expediční sbor, sloužící nějakým zájmům kdesi daleko od domova?
Řekl bych, že popularita české armády ve veřejnosti stoupá. Nicméně už to, jakým způsobem kladete otázky naznačuje, jak se česká veřejnost dívá na Armádu České republiky.
Nic nenaznačuji, jen předkládám jeden z hraničních názorů veřejnosti. Nicméně, česká armáda po letech zjistila, že má své Aktivní zálohy a snaží se o jejich posílení. Ovšem z plánovaného počtu 3000 vojáků je fakticky obsazena jen třetina. Armáda přitom chce nejen naplnit současné tabulky, ale ještě je navýšit o další 2000 vojáků. Je to podle vás reálné, když třeba v minulosti tatáž armáda, nebo, lépe řečeno, tehdejší ministr obrany Vondra nechal za podezřelých okolností některé jednotky zrušit a z politických důvodů zabránil řadě dobrovolníků pokračovat ve službě?
Branné zákony České republiky nepředpokládají, že obranu vlasti provádí a zabezpečuje armáda v počtech, v jakých se nachází v nynějším mírovém stavu. Počet Aktivních záloh nestanovuje posílení armády v případě mobilizace. V případě válečného ohrožení státu se branná povinnost vztahuje na všechny zdravotně schopné občany mezi 18 až 60 lety věku. Snižování počtu armády a aktivních záloh probíhalo v době, kdy se představitelé státu odpovědní za zabezpečení jeho obrany domnívali, že bezpečnost státu je dostatečně zajištěna naší pouhou účastí v mezinárodních společenstvích NATO a EU. Události posledních let však ukazují, že to byla špatná prognóza.
Fotogalerie: - Zeman přijal veterány
Má podle vás po všech těchto skandálech, které navíc proběhly několikrát tiskem, současné vedení resortu šanci aspoň částečně srovnat tento kritický deficit sil? A co by podle vás mělo hlavně udělat, když je veřejným tajemstvím, že zrušení povinné vojenské služby zvýšilo korozi morálky zejména u mladých generací?
To, co se tehdy neprozřetelně zrušilo, se nyní musí pracně nahrazovat. Vzhledem k tomu, že byla zrušena vojenská základní služba, tak se domnívám, že počty Aktivních záloh by se měly zvýšit ještě více.
Už zmíněný historik Šolc mi svého času vyprávěl, jak velitel průzkumného praporu v Prostějově odmítl čestný název své jednotky podle výsadku Anthropoid (tato nejúspěšnější operace evropské resistence vedla k odstranění Reinharda Heydricha – pozn. red.) s odůvodněním, že výsadkáři způsobili smrt mnoha civilních a nevinných obětí. O čem to podle vás svědčí? Jedná se o pozůstatek uvažování poplatného minulému režimu, kdy byl význam tohoto odbojového činu snižován, nebo naopak výsledek současných snah o přepisování dějin?
Nevím, proč spojujete odmítnutí čestného názvu vojenské jednotky po výsadku Anthropoid velitelem jednotky s minulým režimem. Film Atentát pojednávající o tomto útoku na nenáviděného kata českého lidu byl natočen v roce 1965. Nepamatuji se, že by někdo tento čin snižoval. Smysluplnost tohoto útoku byla projednávána již v dobách jeho příprav ve Velké Británii a později v roce 1942 před vlastním útokem vedoucími představiteli domácího odboje. Připomínám, že nekomunistického odboje. Takže pokud velitel praporu takovýto čestný název odmítl, tak se nedomnívám, že šlo o pozůstatek uvažování minulého režimu. Podotýkám, že pokud se tak stalo. Čestné názvy uděluje vojenským jednotkám prezident republiky jako nejvyšší vojenský velitel svým rozkazem. Neumím si představit velitele jednotky, že odmítne splnit rozkaz nejvyššího vojenského velitele.
Co si o těchto snahách o změnu výkladu dějin myslíte? Jistě jste z pozice své funkce hlavy válečných veteránů zaznamenal, že zatímco do roku 1989 byli bojovníci ze západu a Afriky perzekvováni, dnes jsou podobným způsobem přehlíženi vojáci Svobodovy armády, ačkoliv jich padlo nejvíce, a to jen proto, že bojovali po boku Sovětů. Konečně, nedávno jsme byli svědky toho, jak část pravice strašila návratem komunismu kvůli znovupřejmenování 17. listopadu na Mezinárodní den studentstva.
Proti snahám o změnu výkladu dějin bojujeme. Bojujeme slovem, písmem a chystáme se i vyjít do ulic. Neboť i ti, co o naší historii lžou, začínají vycházet do ulic. A bohužel jim pomáhají i někteří historici a politici. Do roku 1989 nebyli přehlíženi a perzekvováni pouze bojovníci ze západu a z Afriky, ale také z východu. Mohl bych zde jmenovat mnohé příslušníky 1. čs. armádního sboru v SSSR, kteří byli perzekvováni. Konec konců jedním z nich byl i jejich velitel generál Ludvík Svoboda, dále např. velitel dělostřelectva 1. čs. armádního sboru generál Vilém Sacher a další. A dnes jsou bojovníci z východu přehlíženi ještě více.
A pokud se týká Mezinárodního dne studentstva, tak Český svaz bojovníků za svobodu se nesnažil o přejmenování tohoto dne, ale o návrat tohoto názvu do kalendářů České republiky, neboť se nejedná o žádný komunistický svátek. Byl vyhlášen v Londýně v roce 1941 za účasti delegátů z 26 zemí k připomenutí uzavření českých vysokých škol a uvěznění českých studentů v německých koncentračních táborech 17. listopadu 1939. Mimochodem současný název tohoto dne – Den boje za svobodu a demokracii – žádné studenty nepřipomíná. Dokonce ani ty z roku 1989.
Zanedlouho tu bude další výročí Květnového povstání českého lidu. Dodnes přes četné sliby politiků nebyl naplněn slib, který by toto největší vystoupení Čechů na vlastním území od roku 1620 povýšil na státní svátek. Myslíte, že se toho dožijete?
V roce 2013 přijala Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR zákon č. 158 o Květnovém povstání českého lidu, přičemž bylo uloženo Ministerstvu obrany, vydat žijícím účastníkům tohoto povstání Pamětní odznak věnovaný této události. Dodnes žádný takový odznak nebyl vyhotoven a vydán.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Petr Blahuš
