Čtvrteční rozhodnutí poslanců o neprodloužení nouzového stavu by podle některých vlastně přeneslo odpovědnost na kraje, které budou muset vyhlásit „stav nebezpečí“ a pandemická opatření provádět v tomto režimu. Na některých hejtmanech, včetně předsedy jejich asociace Martina Kuby, bylo vidět, že nemají moc představu, jak to udělají. Bylo by podle vás vůbec možné, aby hejtmani tímto způsobem řídili boj proti pandemii?
Kdo by byl lepší předseda ČSSD?Anketa
A navíc problém s covidem-19 budeme mít dlouho. Tak se ptám, jak bude vláda postupovat a co vše nakoupí, aby to nemusela kupovat bez výběrového řízení nejen v roce 2021, ale i v dalších letech. Již nyní vir mutuje a dnes vyvinuté vakcíny nemají očekávanou účinnost a podobně jako u sezonní chřipky se vakcíny budou muset modifikovat. Jak bude očkované obyvatelstvo v dalších letech proti mutovanému covidu? Neměla by být stanovena koncepce pro obvodní lékaře, kteří by toto měli zabezpečovat, podobně jako zabezpečují očkování proti kmenům chřipky? Neměl by mít pojištěnec právo si vybrat, jakou vakcínou chce být očkován? Včetně Sputniku V, který bude mít 3. verzi testů hotovou koncem května a teprve pak pravděpodobně požádá Evropskou agenturu pro léčivé přípravky (EMA) o registraci. Budou všechny vakcíny zdarma? Nebo bude zdarma jen jedna či dvě vakcíny a na ostatní (drahé) si budou klienti připlácet. Krátce řečeno, vláda a státní správa by neměly hasit problémy, ale předcházet jim a stanovit již nyní, jak budou postupovat nejen v roce 2021, ale také v roce 2022 a dále.
Opozice tvrdí, že nouzový stav je zbytečný, že opatření mohou být přijímána podle jiných zákonů (např. o veřejném zdraví), Piráti navrhují speciální pandemický zákon, který by zaváděl zcela zvláštní režim. Co si o tom myslíte? A osvědčil se nouzový stav za ten rok jako režim pandemických opatření?
Ano, tvrdí to i někteří hejtmani, že je možné postupovat podle zákona o ochraně zdraví. Také si myslím, že při koncepční práci vlády mohla sama toto řešení připravit a sama navrhnout nový zákon. V každém případě by měla novelizovat Ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, popřípadě zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení či další zákony (např. zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému, Vyhlášku Ministerstva vnitra č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva…).
Obecně lze říci, že každé opatření bude zbytečné, pokud nebude dodržováno. A je vinou vlády, že nepřesvědčila obyvatele k dobrovolnému dodržování pravidel a že následně policie dodržování opatření důsledně, zdůrazňuji důsledně, nekontrolovala a po domluvě nepostihovala. V této situaci se díky špatné komunikaci vlády s obyvateli řešení formou domluvy ukázalo jako neúčinné.
Jak se díváte na zarputile odmítavý postoj opozice k dalšímu prodlužování nouzového stavu? Dá se z věcného hlediska nějak pochopit?
Nenazval bych to zarputile odmítavý postoj. Uvědomme si, že pandemii máme v republice již téměř rok. To byl dostatečný čas na to, aby vláda přijala logická a koncepční opatření k zamezení šíření a hlavně k ochraně rizikových skupin obyvatel. Nedivím se, že opozici došla trpělivost. Například Svoboda a přímá demokracie (SPD) předkládá celý rok konstruktivní návrhy.
Navíc, menšinová vláda mohla vyjít vstříc některé z opozičních stran, splnit jejich podmínky a šíření zastavit anebo snížit. Určitě by pak s vládní koalicí spolupracovala opozice lépe a více by opatření vlády podporovala. Vláda jde pro ni nejjednodušší cestou a stále prodlužuje nouzový stav (mimo jiné může nakupovat bez výběrového řízení). Uveďme si některé příklady, které vláda mohla řešit citlivěji k lidem: Proč nemohou za přísných bezpečnostních opatření být otevřeny sjezdovky, sportoviště, kde například jsou dva hráči odděleni sítí, výuka na hudební nástroj, kde je v učebně přítomen jen učitel a žák, malé obchůdky, kde je jen jeden prodávající a jeden kupující, holičství, kde je jedna kadeřnice a jeden zákazník (a mimochodem, všichni chodí ostříhaní, takže je zákaz porušován) atd. Vím, že tento přístup a organizace je náročná, ale zaměstnanců ve státní správě je mnoho a měli by být schopni připravovat opatření vstřícná školákům, rodičům, sportovcům, podnikatelům i zaměstnancům.
Co jsou podle vás za uplynulý rok hlavní lekce z pohledu řízení epidemie pro státní správu?
Hlavní zkušenost je ta, že přijímáme opatření, která nejsou koncepční, ale „látají“ problém, až vznikne. Přičemž většina vzniklých problémů je předvídatelných.
Například: Máme málo vakcín, tak předseda vlády jede do Maďarska a Srbska a zjišťuje zkušenosti. Ale ty měl od státní správy (mimo jiné například od nečinného Ministerstva zahraničí) obdržet již před drahným časem a reagovat tak, jak reagují tyto státy. Nemá jezdit do Rakouska, aby se podíval, jak testují děti. Ale zabezpečit testování ve firmách a úřadech (například podle Jaderné elektrárny Temelín) a aby naše děti byly testovány ve školách, a ty jsme mohli otevřít. Nebo převzít osvědčenou zkušenost z Německa, kde pozitivní lidé jsou v karanténě, dostávají 100% kompenzaci platu a jejich karanténa je kontrolována nejen kontrolory Správy sociálního zabezpečení, ale také policií. Tím je silně omezen přenos nákazy a daří se zabezpečit trasování (u nás není vytrasován téměř žádný kontakt).
Psali jsme:
Druhým zásadním právním tématem posledních dní je nález Ústavního soudu ve věci volebního zákona. Vy jste jej poměrně drtivě kritizoval. Jaké jsou vaše hlavní výtky?
Základním principem demokracie je vláda lidu – a vzniklá vláda bude rozmělněna, neschopna se domluvit na důležitých věcech pro další směřování státu. Jak budou moci spolupracovat (a při širokospektrální koalici budou muset) strany s diametrálně odlišnými programy? Například: na přijetí eura – na legalizaci drog – na přijímání nelegálních migrantů – na zvýšení (snížení) daní... Ústavní soud se stal aktivním spolutvůrcem pravidel. Ale výběr volebního modelu je výsostnou záležitostí politické úvahy, v tomto případě nejen Poslanecké sněmovny, ale také Senátu (který je tzv. pojistkou demokracie). Ochrana rovnosti hlasů není jediným kritériem volebních zákonů. Smyslem voleb je vznik vlády. Jaké vlády? Akceschopné, stabilní, aby vládla celé volební období a mohla složit účty ze svého vládnutí a z volebních slibů.
Je vyhlášení nového nouzového stavu Babišovou vládou protiústavní?Anketa
Když již jednou Ústavní soud rozhodl, neměl by po čase své rozhodnutí měnit? Je zpochybněna předvídatelnost soudních rozhodnutí. Ústavní soud nemůže být aktivistický. Není třetí komorou Parlamentu, je soudním orgánem ochrany ústavnosti. Ve svém rozhodnutí neposuzoval ústavnost (také nerozhodl, že dosavadní znění volebního zákona je protiústavní), ale jakousi imaginární spravedlnost. Nepřísluší mu role aktivisty, který páchá dobro. Oslabil základní princip demokracie – zbavil voliče motivace k účasti na volbách (oslabil tak demokracii jako vládu lidu).
Rozhodnutí bude mít pravděpodobně vliv na kupčení s mandáty, popř. hlasy a zvýší počet přeběhlíků v PS PČR. Nový volební zákon udělá z naší politiky „Itálii“. Svým rozhodnutím posiluje centrální vedení stran, popírá vnitrostranickou demokracii – minimálně pro nastávající volby. K demokracii patří primární volby ve struktuře té které politické strany. Politické strany nestihnou řádně dle svých stanov projednat a demokraticky schválit své kandidáty do Poslanecké sněmovny.
Konstatuji skutečnost, aniž bych cokoli naznačoval jako paní ministryně Benešová: Sedmi ústavním soudcům končí první desetileté funkční období v roce 2023 a čtyřem v roce 2024. A všichni mohou kandidovat do druhého funkčního období. A hádejte, kdo potvrzuje návrh prezidenta, než jmenuje ústavního soudce? Senát, jehož 21 senátorů v roce 2017 podalo ústavní stížnost, na základě které Ústavní soud rozhodoval.
A k tvorbě předvolebních koalic dodávám, že čl. 5 Ústavy ČR uvádí, že náš politický systém je založen na svobodném a dobrovolném vzniku a volné soutěži politických stran respektujících základní demokratické principy a odmítajících násilí jako prostředek k prosazování svých zájmů. Proto souhlasím s panem prezidentem, že je nepsaným pravidlem pověřit předsedu vítězné politické strany sestavením vlády. Čili vládní koalice se tvoří až po volbách. A navíc, všechny politické strany tvořící volební koalice do PS PČR deklarují, že po volbách v PS vytvoří svůj stranický poslanecký klub.
Soudce Filip se velmi přimlouval za co nejvíce poměrný volební systém do Poslanecké sněmovny, dovozoval to z historie i z projevu vůle ústavodárce v roce 1992. Jak hodnotíte tyto jeho vývody?
Proti co nejvíce poměrnému volebnímu systému nelze nic namítat. Jen není právě „košer“, když se stejný soudce před cca dvaceti lety na systému, který kritizuje a považuje za nesprávný, se sám podílel. Sám zdůvodnění uvádí na 63 stranách a zpracovával je více než 3 roky, ale poslancům radí, že by pro ně novelu zákona zpracoval za dva dny.
Psal jste, i v našem rozhovoru jste zmínil, že Ústavní soud svým rozhodnutím oslabil motivaci voličů jít k volbám. To jsou silná slova. Proč si to myslíte?
Občan si položí jednoduchou otázku. Není to zase nějaká manipulace, která má někoho zvýhodnit? O to více, když se tak stalo krátce po ne právě transparentních volbách ve Spojených státech. Nález mohl ÚS předložit po již vyhlášených volbách, aby zákonodárci měli dost času zpracovat jeho návrhy nebo měl Ústavní soud pracovat rychleji a nevyhlásit nález až po více než 3 letech zkoumání!!!
Co říkáte na rozsah opatření, která Ústavní soud udělal – tedy zrušení aditivní klauzule pro koalice a paragrafů o přepočtu hlasů na mandáty? Dodejme, že řadu dalších věcí ÚS přímo nerozhodl, ale velmi jasně naznačil zákonodárcům, jak je mají upravit…
ÚS řešil neřešitelné (např. spravedlivé rozdělení 5 mandátů v kraji mezi deset politických stran zastoupených v Poslanecké sněmovně nebo zrušení procentní klauzule 5 – 10 – 15 pro vstup do PS, znamená to, že 5 – 9 – 14 nebo 5 – 7 – 9 je již přijatelné?). Tím a nejen tím, podle mě, zavdal příčiny, proč jej mnozí kritizují za to, že se stává třetí komorou Parlamentu a nedbá na striktním rozdělení a oddělení moci výkonné, zákonodárné a soudní. Ne právě čisté je také načasování, tlak na zákonodárce, aby rozhodovali rychle, ale především ta skutečnost, že v rozehraném zápase se mění pravidla. To se neděje ve sportu, tím méně by se to mělo dít v tak vážné věci, jako jsou volby.
Rozhořela se debata, zda ono „zvýhodnění velkých stran“, které senátoři STAN namítali, je více způsobeno metodou přepočtu hlasů, nebo rozdělením na volební kraje, které mají rozdílnou velikost (nejmenší Karlovarský necelých 400 tisíc, ty největší k 1,5 milionu). Co podle vás byla důležitější příčina tohoto zkreslení?
Vše začíná a končí u toho, že byla republika rozdělena do čtrnácti krajů. Zvýšilo to nejen neúměrné zatížení státního rozpočtu na vybudování a placení rozsáhlých krajských aparátů samosprávy i státní správy. Časem se bude muset toto rozdělení opět měnit k vyzkoušenému a osvědčenému rozdělení (např. rozdělení podle církevních diecézí či krajských soudů – těch je v současné době 8). Kraje, které mají tři nebo čtyři okresy, nejsou kraji, které spravují věci veřejné efektivně. Dokladem jsou například problémy s volebním zákonem. Ať je rozhodnutí ÚS jakékoli, skutečnost, že v Karlovarském kraji podle počtu obyvatel bude rozděleno jen 5 mandátů je neměnná. A v případě, že do Poslanecké sněmovny bude zvoleno 10 (a možná, že i více) politických stran se minimálně na polovinu politických stran mandát v tomto kraji nedostane.
Zmínil jste i slova ministryně spravedlnosti Marie Benešové, i když je mezitím korigovala, o tom, že někteří ústavní soudci mohli sledovat své osobní zájmy. Skutečně myslíte, že to v jejich rozhodování mohlo hrát roli?
Nejen já, ale i další občané si na základě tohoto rozhodnutí ÚS, mohou myslet cokoliv, včetně toho, že jedenáct soudců, kterým v letech 2023 a 2024 končí mandát, mohlo při svém rozhodování myslet na zadní kolečka a možná budou chtít opět kandidovat do svého druhého období či jiných lukrativních soudcovských postů. Zda toto vyjádření paní ministryně bylo z její pozice vhodné, je jiná otázka.
Autoři: Jakub Vosáhlo, David Hora
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
COVID
Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.
Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.
autor: .
