Část veřejnosti si vznik Centra proti terorismu a hybridním hrozbám Ministerstva vnitra ČR spojuje s cenzurou. Není ale jeho činnost odůvodnitelná tím, že si stát v rámci auditu vnitřní bezpečnosti vyhodnotil, že dezinformace nebo nepravdivé informace mohou působit problém pro vnitřní bezpečnost?
Obavám se, že ti z nás, kteří stigmatizují CTHH s etiketou „cenzorský úřad“ se dopouštějí chyby, a tak se stávají snadným terčem zastánců této podivné instituce, protože skutečně její zaměstnanci nemají možnost začernit jakoukoli webovou stránku. Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám směřuje jinam, alespoň dle vyjádření, která jsme slyšeli přímo od jeho hlavní představitelky. Spíš jde o snahu zavést nějakou formu autocenzury uživatelů internetu, což je daleko subtilnější forma společenské a individuální kontroly, mající neslavné kořeny v církevním obskurantizmu. Prostě, jako by nám CTHH říkal: „Já ti nezakážu stránku, ale stránku si zakážeš ty sám, pokud jsi dobrý občan západní civilizace.“
Tvůrci projektu zapomněli ovšem na to, že západní civilizace už dávno opustila takovouto tmářskou vizi a dala se cestou sebereflexe, a dokonce sebekritičnosti.
Už dávno v rámci mediálních studií bylo prokázáno, že podobné intervence „shora“ vytvářejí minimálně dvě protikladné reakce. Určitě jsou nějací jednotlivci, kteří budou akceptovat tento způsob – řekl bych bigotní – vnímání internetového světa. Ale zároveň bude alespoň stejný, nebo dokonce větší, počet jedinců, kteří budou a priori negovat cokoli, co doporučuje CTHH. V praxi to může znamenat, že mnozí uživatelé internetu, jakmile uvidí razítko „dezinformace“, budou mít tendenci se se zprávou, kterou takto označilo CTHH, zcela identifikovat. CTHH proto může paradoxně sloužit jako poutač na stránky, kterých by si většinou nikdo nevšiml, nebo by jim nepřikládal žádný velký význam.
Tyto dvě síly – ta, která bude a priori akceptovat validitu razítka CTHH, a ta, která ho a priori neguje – budou v neustálém konfliktu, a tak také není divu, že CTHH je již nyní vnímáno jako instituce, která plýtvá státními penězi.
Komentátor Hospodářských novin Petr Honzejk se ostře pustil do kritiků vzniku tohoto centra. Podle něj mohou být jen dvě vysvětlení, proč někomu vadí upozorňování na dezinformace. Buď mu prý chybí pud sebezáchovy, nebo jsou jeho zájmy shodné se zájmy východních rozvrtávačů Evropy. Politicky nekorektně: může být buď blbý, nebo navedený. A komentátor Práva Alexandr Mitrofanov to označil za skvělé vyjádření, protože takoví lidé jsou buď blbí, nebo navedení. Nebo rovnou kolaborují, proto potrefené husy tolik kejhají. Proč to někomu tedy vadí a mohou být i jiné důvody, než že je blbý, nebo navedený?
No, když Petr Honzejk tvrdí, že existují pouze dvě vysvětlení, měl by hned dostat razítko „dezinformace“, že? Je to evidentní nepravda; a i když razítko určitě nedostane, protože je na straně CTHH, všichni pochopí, že každý, kdo má určitou úroveň uvažování, nemůže nikdy akceptovat jeho reduktivní interpretaci.
Citaci Alexandra Mitrofanova jsem nezaregistroval. U něho zřejmě sehrávají svou úlohu emoce. Já se také o Itálii nevyjadřuji nejlíp. Je to osud, který my „migranti“ sdílíme...
Jedním z větších projektů CTHH je školení zaměstnanců státní správy proti působení cizích mocí. Stanou se tím lidé ze státní správy odolnější proti takovým vlivům?
A jakou mají zaměstnanci Centra proti terorismu a hybridním hrozbám kvalifikaci, aby školili státní zaměstnance? Pokusy o nucenou indoktrinaci vždycky selhaly, hlavně když neměly podporu většinové společnosti. Československý příklad je na to modelovým příkladem. Škoda, že se na to někdy zapomíná.
Koordinátorka Centra proti terorismu a hybridním hrozbám Eva Romancovová prohlásila, že ze strany útvaru půjde o snahu zabránit tomu, aby veřejnost byla zcela zmatena dezinformačními kampaněmi cizí moci. Jakou naději této plánované osvětě dáváte a jak by měla vypadat, aby mohla být úspěšná?
Nulovou. Koncepce CTHH zřejmě vychází z modelu tzv. injekční stříkačky. Tento model platil za první světové války, částečné i za druhé. Během studené války už fungoval míň, a dnes vůbec. Zásadní nedostatek Centra proti terorismu a hybridním hrozbám je to, že jeho tvůrci nemají patřičné vzdělání v mediální komunikaci. Chtějí bojovat proti hybridní válce injekční jehlou. Je to prostě k smíchu. Neříkám, že právník, nemůže řídit instituci, která analyzuje média. Kdyby měl ten právník – nebo jako v tomto případě právnička – alespoň základy mediální výchovy, postupoval by určitě jinak.
Psali jsme:
Nebudeme to nakonec celé hodnotit jen jako bouři ve sklenici vody, když sama šéfka nově vzniklého útvaru tvrdí, že CTHH bude reagovat jen na to, kde jeho experti vyhodnotí, že se jedná o něco závažného, co může mít vliv na vnitřní bezpečnost státu, takže možná o existenci útvaru nebude veřejnost pomalu ani vědět a příliš se jí dotýkat nebude?
Odpovím otázkou. A co kdyby to byl jenom „flek“ pro skupinu aktivistů?
Existují pochybnosti o tom, jestli bude útvar posuzovat pouze nepravdivé faktické informace, které se šíří veřejným prostorem, nebo tuto hranici překročí. Jak velké je riziko zneužitelnosti k politickým cílům? Připomenu, že v čele Ministerstva vnitra je první místopředseda ČSSD Milan Chovanec, tento jeho útvar vede Eva Romancovová, která v minulosti kandidovala ve volbách za Stranu zelených, přičemž ČSSD se Stranou zelených vytvářely v loňských volbách společné kandidátky, takže k sobě mají očividně blízko.
Ta možnost samozřejmě vždycky připadá v úvahu. Ale moc bych na to nevsadil. Ještě věřím, že existují demokratické kontroly ze strany veřejnosti kterýchkoli pokusů o autoritativní řešení nebo řešení shora. Schopnost a sílu cenzurovat internet ještě nikdo v západním světě nemá, i když je pravda, že v poslední době sílí pokusy o omezení svobody internetu. Naštěstí se jedná pouze o pokusy.
Pokud se týče sociální demokracie, tak si myslím, že v rámci celé strany je sázka na paní Romancovovou pořád minoritním postojem. Což samozřejmě nezabrání tomu, že preference ČSSD neustále klesají.
Mediální analytik Filip Rožánek prohlásil, že Chovancovo centrum proti dezinformacím vejde do učebnic jako příklad na koleně dělaných projektů státní správy s mizerným marketingem, nedomyšlenou komunikací a mnoha dalšími problematickými rysy. Na odboru se zkratkou CTHHMV je hrozivý už ten název, který úplně čpí chodbami té výškové budovy na Pražského povstání. Navíc je celý projekt hned od začátku zahnaný do defenzivy. Zeptám se vás stejně, jako se ptá on v závěru svého prohlášení: Jaké renomé bude mít centrum, které jeho odpůrci zaženou do kouta po pár vystoupeních jako obtížnou mouchu?
Jasně, z marketingového pohledu je to naprostá katastrofa. Definitivní konec bude, jakmile nějaká informace dostane razítko „pravda“, a pak se ukáže, že to byl fake, nebo i naopak. V té chvíli by opravdu měl ministr Chovanec rezignovat, nebo alespoň obměnit koordinátorku a část jejího týmu.
Vznik CTHH inspiroval některé lidi k zakládání jeho falešných profilů a k parodiím. Na Facebooku se objevila skupina Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám, která vyzývá uživatele k nahlašování propagandy a dezinformací s tím, že příspěvky vyhodnotí tým odborníků. Komentáře uživatelů se pak množí udáními vlády nebo zprávami o přínosu uprchlíků. Není nakonec místo obav z cenzury nově vzniklý útvar jen k smíchu?
Hlavní protivládní heslo italských dadaistů v sedmdesátých letech bylo: „Pohřbí vás hromada smíchu!“ Mám slabost pro dadaisty, ať jsou to Francouzi, Rusové, Italové a tak dále. Asi to někomu bude vadit, ale mně se některé dadaistické akce skupiny Pussy Riot docela líbily. Zároveň jsem považoval za dětinské, když si někdo stěžoval, že byly holky potrestané. Ten, kdo se postaví razantně proti moci, ví, že moc reaguje silou.
Mocenské struktury se mi nelíbí, ať jsou ruské, americké, nebo české. Ale je na nás, abychom je změkčili.
Ano, CTHH může být vnímán mnoha lidmi jako fraška a já k nim rozhodně patřím; a není to vůbec náhoda, že se zrodilo zrovna u ministra Chovance.
Když úkolem CTHH bude vedle boje proti dezinformacím i ochrana voleb, jak by asi vyhodnotilo počínání předsedy ČSSD Bohuslava Sobotky, který před volbami 2013 sliboval, že jeho strana dojedná s církvemi snížení miliardové paušální náhrady za nevydaný majetek, ale po volbách na to „zapomněl“, ale ČSSD i kvůli tomu vyhrála? Nebyla to také dezinformace, která ovlivnila výsledek voleb?
Nemyslím si, že se jednalo ze strany předsedy ČSSD Sobotky o dezinformaci. Tenkrát opravdu drtivá většina strany věřila, že se mohlo něco změnit. A dokonce možnost byla. Jenom se už předsedovi vlády Sobotkovi nepodařilo být konsekventní. A být nekonsekventní v politice, stejně jako v marketingu, se nakonec nevyplácí, protože ztratíte kredit hlavně u těch, kteří vám věřili.
Psali jsme:
autor: Jiří Hroník
