Jednotné dávky pro imigranty? Ekonomka Šichtařová to rázně smetla ze stolu: Důvod pro vystoupení z EU!

26. 3. 2017 9:41

INVENTURA MARKÉTY ŠICHTAŘOVÉ Otázka harmonizace sociálních dávek pro imigranty možná bude brzy opět na jednacím stole. Alespoň se o tom mluví v rámci EU. Jak k tomu uvedl v minulosti eurokomisař Günther Oettinger, tímto opatřením by byla nahrazena potřeba kvót, protože by polevila přitažlivost zemí jako Německo, Rakousko, Dánsko a Švédsko. Takové myšlenky ale v pravidelné víkendové rubrice odmítá ekonomka Markéta Šichtařová. „Věřím, že pokud by došlo k tak nepravděpodobné události jako sjednocení dávek pro migranty, ČR by to začala považovat za dostatečný důvod k opuštění EU,“ soudí ekonomka.

Jednotné dávky pro imigranty? Ekonomka Šichtařová to rázně smetla ze stolu: Důvod pro vystoupení z EU!
Foto: Hans Štembera
Popisek: Ekonomka Markéta Šichtařová

Minulý týden jsme spolu řešili otázku měnových intervencí ČNB. Prezident Zeman nevyloučil, že intervence skončí ještě dříve než v půlce roku. Na to reagoval ekonom Lukáš Kovanda s tím, že toto Zemanovo prohlášení zahýbalo kurzem koruny a centrální banka musela opět intervenovat. Prezident něco takového odmítá. Jak to vidíte Vy?

Jistě, že prezidentovo prohlášení zahýbalo kurzem koruny, a to ne málo. Přesné informace o objemu devizových intervencí sice v tento okamžik nemáme, ale můžeme je celkem dobře odhadovat. A všechno nasvědčuje tomu, že intervenční objemy stále gradují a probíhají v rekordním objemu. Konkrétně svědčí o tom pohled na bilanci České národní banky (ČNB). V období od 11. do 20. března narostly pohledávky ČNB vůči zahraničí o 116,6 miliardy korun. V první březnové dekádě končící 10. březnem pohledávky ČNB stouply o 119,0 miliardy korun. Většina z těchto peněz zřejmě padá na vrub právě intervencím. A čím víc spekulanti získávají jistotu, že intervence se blíží konci, tím víc jsou ke spekulacím motivováni – a tím víc tedy „vyrábějí“ tlak na posilování koruny a tím víc musí Česká národní banka intervenovat. A prezidentovo prohlášení bylo přesně tím, co spekulanty ujistilo, že intervencím už zvoní hrana. Mimochodem, i já sama bych životnost intervencí počítala spíš jen na dny… Jenže já nejsem prezident, nýbrž ekonomický analytik, a tak si mohu dovolit to odhadovat a říkat.

V souvislosti se snahami o řešení migrační krize v Evropě se objevují i návrhy reformy sociálních systémů v členských státech. Před časem zazněl návrh na harmonizaci sociálních dávek pro migranty, aby prý byl systém spravedlivý. Padl návrh 800 eur měsíčně. Mají takové nápady podle Vás šanci projít? Umíte si představit realizaci něčeho podobného v praxi v celé EU?

Umím si především představit, že pokud by se příštím kancléřem v Německu stal Martin Schulz – a šance má na to bohužel slušné – minimálně bude sílit tlak na prosazení harmonizovaných dávek pro imigranty. Nechápu, co je na tom údajně „spravedlivého“, když zaprvé Česká republika je mnohem chudší než Německo, odkud tlak na harmonizaci dávek pramení, a zadruhé když česká zahraniční politika se vždy stavila k imigraci diametrálně odlišně než ta západoevropská. Když se nerealizují kvóty pro imigranty, neumím si představit, že by se zrealizovaly jednotné sociální dávky. To si snad spíš umím představit, že by ve střední Evropě proběhly rebelie, než aby to Středoevropané přijali. Věřím, že pokud by došlo k tak nepravděpodobné události jako sjednocení dávek pro migranty, ČR by to začala považovat za dostatečný důvod k opuštění EU. Právě nízké dávky pro migranty jsou totiž důvodem, proč se nám vyhýbají, a současně česká veřejnost je k nim mnohem méně tolerantní než západoevropská. Nevěřím tedy, že by bylo možné českou, slovenskou, maďarskou či polskou veřejnost přimět k souhlasu s takovým systémem.

Když jsme u migrantů, politici se liší v názoru na to, zda teroristické útoky v posledních dvou letech mají souvislost s migrační vlnou či nikoli. Co myslíte?

Mají. Ale obecněji řečeno, mají hlavně souvislost se změnou společnosti po takzvaném arabském jaru. Domnívám se, že první historické kořeny této změny je možno vystopovat už u operace v Iráku.

A pokud jde o poslední útok v Londýně, ukazuje se, že něčemu takovému prostě nejde předejít a slovy londýnského starosty Sadiqa Khana jsou teroristické útoky součástí života ve velkoměstech? Khan to řekl loni v září v rozhovoru pro Independent.

To má dva rozměry. Ano, obávám se, že si na větší množství teroristických útoků budeme muset v Evropě zvyknout. Ale ne, není to normální. A ne, není pravda, že my v ČR si také musíme zvykat. U nás je situace ještě pořád dost jiná, a pokud neuděláme nějakou zásadní chybu třeba s nastavením sociálních dávek, mohlo by při tom i zůstat.

Jak výrazný dopad na turistický ruch mají teroristické útoky v místech, kde zatím proběhly? Lze to vůbec spočítat nebo alespoň odhadnout?

Minimální. Lidé si kupodivu zvyknou snad na všechno, je to jen otázka času. Turisté dokonce překousli i zásadní zpřísnění bezpečnostních opatření při cestování po 11. září. Když došlo k útokům v Paříži, lidé si na sociálních sítích vyvěšovali francouzské vlajky a přetřásali tu událost horem dolem. Když později přišla vlna útoků v Německu, zájem veřejnosti byl už mnohem menší. Jistě, dá se to vysvětlit tím, že také bylo méně mrtvých, ale spíš se mi zdá, že lidé prostě otupěli. A nyní po útoku v Londýně se opět o události mluví o něco méně, tedy alespoň je to můj dojem. Je to ale dokonce i exaktně měřitelné, a to podle reakce finančního trhu. Když někde dojde k nějaké zásadní negativní události, jako je třeba právě teroristický útok, bývá reakce trhu napoprvé zásadní, burzy propadají a podobně. Když se totéž opakuje o několik týdnů později, s finančním trhem to už pohne mnohem méně. A napotřetí bývá reakce skoro nulová. To vše svědčí jen o nastavené lidské psychologie: Po čase většina lidí otupí. A platí to i pro turistický ruch.

Počátkem března možná mnoho lidí šokovala prezidentka Exekutorské komory Pavla Fučíková svým názorem, že exekutoři si zaslouží hodně vysoký plat pro své nasazení a častým agresivním výpadům proti nim. Podle Fučíkové by exekutoři měli brát až 350 tisíc měsíčně. Jde o správný návrh? Neeliminoval by takto vysoký plat chování nepoctivých exekutorů vydělat si peníze jinak?

Každá profese se logicky snaží lobovat ve prospěch vyšších příjmů a je to pochopitelné, nicméně tohle tvrzení mi vskutku dělá problém pochopit. Že by takový plat eliminoval nepoctivé jednání? Já to vidím spíš opačně: Exekutorská profese by ve větší míře nasávala nepoctivce bažící po penězích, protože by se stala až moc velkým lákadlem pro všelijaká pochybná kvítka.

Problém s exekucemi patří k výrazným tématům celé roky. Jedni mluví o tom, že je nutné tento obor důsledně regulovat, zrušit soukromé exekutory, více chránit dlužníky, zamezit extrémnímu nárůstu nákladů a tedy vymáhané sumy. Druzí oponují, že si za problémy dlužníci mohou sami. Kdyby spláceli, nikdy by se do problémů nedostali. Do jaké míry je možné říci, který z těchto dvou pohledů je správný? Existuje způsob, jak otázku exekucí spravedlivě vyřešit?

Oba pohledy jsou správné. Exekutoři jsou nutnou součástí ekonomiky, protože kdyby neexistoval nad dlužníky bič, byli by v plnění svých závazků ještě laxnější. Současně exekutorům nemůže být dána přehnaně velká moc, aby se nestali státem ve státě. Nejdůležitější role státu v tomto ohledu je hlavně v šíření finanční gramotnosti. Pokud se někdo dostane do problémů se splácením prostě jen pro svou neznalost, protože podepíše nevýhodnou smlouvu, pak se tomu dalo a mělo zabránit. Paradoxně tak největší rezervy vidím ne v ochraně dlužníků před exekutory, ne v regulaci exekutorů, ale někde úplně jinde: ve finančním vzdělávání.

Připomeňme muže, kterého soud poslal na 12 let do vězení za střelbu na exekutora a odsouzený spáchal sebevraždu. Lze odpovědět otázku, kdo za to může? Neunesl prostě ten člověk tíhu své viny, anebo jde o varovný signál, že systém je špatný?

Nemohu soudit. Nejsem ani policie, ani soudce, o případu mám jen zprostředkované informace z médií. Tento nebohý muž tvrdil něco jiného, než co tvrdil soud. Kdo z nás umí posoudit, kde je pravda…? Já tedy ne.

 

JAK TO VIDÍ ŠICHTAŘOVÁ aneb Co nám neřekli o imigraci, důchodech a naší budoucnosti
 
Ty nejzásadnější texty autorky několika bestsellerů, publicistky, nositelky ceny čtenářů Magnesia Litera Markéty Šichtařové z posledních let o společnosti, politice i ekonomice.
 
 
* OBJEDNAT ZDE

 

 

 

 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Radim Panenka

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Markéta Šichtařová: Vnutí nám euro, stejné daně a sociální dávky a skončíme jako Řecko. Nebo jako Německo s dvouciferným počtem imigrantů. To je snad lepší Czexit. Anebo...

16:50 Markéta Šichtařová: Vnutí nám euro, stejné daně a sociální dávky a skončíme jako Řecko. Nebo jako Německo s dvouciferným počtem imigrantů. To je snad lepší Czexit. Anebo...

INVENTURA MARKÉTY ŠICHTAŘOVÉ Česká republika může klidně dopadnout jako zbankrotované Řecko, protože…