Ještě horší než v nejčernějším scénáři. Likvidace Evropy. Pokud se vláda podvolí nátlaku Berlína, znamená to sebevraždu. Profesor Keller velmi ostře o diktátu EU, Merkelové a imigraci

15. 9. 2015 15:20

ROZHOVOR Podle nestranického europoslance Jana Kellera zvoleného za ČSSD jsou zde dvě nebezpečí. Jednak to, že se EU rozpadne, jednak to, že bude fungovat způsobem, který z nás definitivně učiní podřízenou periferii, které budou silní diktovat nejen to, co má dělat, ale i to, co si má myslet. Když přistoupíme na kvóty, budeme pod diktátem Bruselu jako Řecko. Merkelová nejprve svým pozváním dramaticky zhoršila situaci celé řady zemí Evropy na jihovýchod od Německa a teď chce na tyto a další země ještě přenést dopady svých nepromyšlených činů.

Ještě horší než v nejčernějším scénáři. Likvidace Evropy. Pokud se vláda podvolí nátlaku Berlína, znamená to sebevraždu. Profesor Keller velmi ostře o diktátu EU, Merkelové a imigraci
Foto: Hans Štembera
Popisek: Jan Keller

Jak hodnotíte postoj české vlády a Milana Chovance ke kvótám. Zatím je Brusel neprosadil. Odvádí dobrou práci?

Domnívám se, že česká vláda v této věci nemá kam ustoupit. Pokud by si nechala kvóty vnutit, fakticky by nás dostala do situace, v jaké je dnes Řecko. To znamená do situace, kdy je každému jasné, že volby se staly zbytečnými a vláda se stala definitivně vládou loutkovou. Takové poměry by možná vyhovovaly Karlu Schwarzenbergovi a jeho straně, ovšem pro lidi, kteří se snaží brát demokracii aspoň trochu vážně, jsou nepřijatelné.  

A myslíte si, že kvóty Evropská komise a Angela Merkelová nakonec přes odpor několika zemí prosadí?

Nevím, zda se nakonec podaří kvóty prosadit. Vím však bezpečně, že by to znamenalo konec Evropy, která má právo hovořit o dobrovolném soužití států a národů při zachování jejich různosti. Ti, kdo prosazují kvóty, jsou schopni takovou Evropu definitivně zlikvidovat. To, že přitom mají plná ústa solidarity, je jen součástí jejich pokrytectví.

Co říkáte tomu, že Angela Merkelová nejprve řekla, že syrští uprchlíci mají dveře do Německa otevřené – dle Andreje Babiše je tak do EU fakticky pozvala – a pak Německo zavedlo kontroly na hranicích? Navíc je pozvala a nás vyzývá, ať je přijmeme MY...

Kdybych byl Němec, požadoval bych, aby za to kancléřka podala demisi. Nejprve svým pozváním dramaticky zhoršila situaci celé řady zemí Evropy na jihovýchod od Německa a teď  chce na tyto a další země ještě přenést dopady svých nepromyšlených činů. Pokud to jenom nepromyslela, je to polehčující okolnost. Pokud se tak chová promyšleně, je to ještě horší, než se dalo i v tom nejčernějším scénáři předpokládat. Paní Thatcherovou jsem neměl rád, ale byla to při vší kritice železná lady. Dnes stojí v čele Německa gumová lady, to si Němci nezaslouží.

Co říkáte názoru, že jde v případě obnovení kontrol hranic Německa o nátlak na nás, abychom se podvolili kvótám? Toto opatření bylo označeno jako „signál“ světu...

Myslím si, že jde především o výraz bezradnosti. A opravdu mne zaráží, že snad nikdo v německé politické špičce neupozornil na to, co se nutně musí stát, když uprchlíci vezmou zvací projevy kancléřky vážně. Není to opravdu žádná legrace. Ona přímo vyzývala k tomu, aby přestalo být dodržováno platné evropské právo a zákony. Zdůvodňovala to mimořádností situace. Proč by jiní politici neměli mít právo zákony odmítnout s tím, že podle jejich názoru mimořádná situace stále trvá? Paní Merkelová nás vede do mimořádné džungle. Podvolit se takovému nátlaku by bylo sebevražedné.

Posléze kontroly zavedlo i Rakousko. Není toto počátek konce Schengenu? A pokud se začnou uprchlíci kvůli tomu valit přes naše hranice, neměli bychom kontroly obnovit i my?

Na  ohrožení Schengenu upozorňuji v řadě článků už od května tohoto roku. Tato hrozba od té doby výrazně vzrostla. Německá strana nás, podle vyjádření našeho ministra vnitra, ani neupozornila na to, že kontroly s Rakouskem zavede. My bychom se měli zachovat seriózněji. Měli bychom kontroly v případě nezbytnosti zavést, ale německé partnery na to včas upozornit. Neoplácejme nekorektnost nekorektností.

Chování EU a Německa jste označil za vydírání či hrubý diktát krytý řečmi o demokracii... Nemůže nátlak Evropské komise a Německa a dalších západoevropských zemí na země Visegrádu a východoevropských zemí vést k rozpadu EU, když se názory jednotlivých zemí na imigranty tak silně rozcházejí?

Jsou zde dvě nebezpečí. Jednak to, že se EU rozpadne, jednak to, že bude fungovat způsobem, který z nás definitivně učiní podřízenou periferii, které budou silní diktovat nejen to, co má dělat, ale i to, co si má myslet. Ať si každý sám za sebe rozhodne, která z těchto dvou alternativ by byla horší. 

Co říkáte těm komentářům a komentátorům či zahraničím politikům, kteří Čechy kvůli jejich odmítavému postoji k masové imigraci označují za xenofoby, čecháčky, nehumánní či nám vyhrožují sebráním dotací?

Jsou to titíž lidé, kteří tvrdí, že i masové vlny imigrace jsou pro nás dobrodiním. Buď to nemají v hlavě srovnané, anebo jsou natolik solidární, že si nechtějí tento vzácný zdroj ponechat jen pro sebe. Chtějí se s námi o něj nezištně podělit, a teprve tehdy, pokud na tuto jejich nezištnost nepřistoupíme, odeberou nám dotace.

Co říkáte novým opatřením Maďarska? Od této chvíle je například trestným činem ilegální překročení hranice i poškození bezpečnostní bariéry na pomezí se Srbskem. Pokud uprchlíci překročí hranice nelegálně, policisté je zadrží a úřady následně vyhostí. Navíc jim hrozí až tříleté vězení. Za převaděčství může být udělen až dvacetiletý nepodmíněný trest. Měli bychom se tím inspirovat, nebo to odmítáte?

Část migrantů byla z domovů vyhnána vojenskými zásahy našich spojenců. Zavírat je za to do vězení, to nepovažuji za správné. Dvacet let pro převaděče považuji naopak za neospravedlnitelně mírný trest vzhledem ke společenské nebezpečnosti aktivit organizované mafie.

Předseda maďarské vlády také řekl, že pokud uprchlík nepodal žádost o azyl už na území Srbska, bude jeho žádost v Maďarsku okamžitě odmítnuta. „Srbsko totiž považujeme za bezpečnou zemi,“ zdůraznil. Co říkáte tomuto opatření?

Evropská unie měla dost času na sestavení seznamu bezpečných zemí. Bylo by třeba zapátrat, proč takový seznam dosud neexistuje. Opět si myslím, že v lepším případě za to může pouhá neschopnost.

Hovoří se o dělení imigrantů na „uprchlíky“ a „ekonomické migranty“. Pokud ale uprchlík cestuje z první bezpečné země „za lepším“, za lepším komfortem a sociálními dávkami, nestává se z něj ekonomický imigrant? Neměl by zůstat v první zemi, kde mu nehrozí nebezpečí?

Na jednu stranu je pravda, že lidé, kteří si vybírají k pobytu nejlukrativnější země, patrně neutíkají s cílem zachránit holý život. Na druhou stranu by ale zásada azylu v první bezpečné zemi znamenala, že nám bude počet obyvatel Itálie a Řecka každým rokem přibývat o nějaký ten milion cizinců. Vzhledem k ekonomické kondici obou zemí je to věc prakticky nepředstavitelná. Jinými slovy: jakmile nezarazíme masový příliv migrantů, žádné dobré řešení nemáme. Máme ovšem zcela spolehlivě jedno z nejhorších řešení, ale o kvótách už jsme mluvili.

Nejsou to mezi evropskými zeměmi tak trochu naschvály či přehazování horkého bramboru, když nechávají uprchlíky neregistrované a nechávají je přejít do další země, aby nepožádali o azyl u nich?

Při počtech migrantů nejde ani tak o naschvál jako spíše o vcelku pochopitelný projev pudu sebezáchovy. Když dáte volnou ruku lidem typu paní kancléřky, nic jiného než holý pud sebezáchovy vám pak už ani nezbude.

Syrský chargé d’affaires v Praze Bašár Akbik řekl, že prostředky, které poskytují evropské státy na jednoho uprchlíka, pokryjí potřeby minimálně šesti až sedmi uprchlíků v jejich vlasti – Sýrii. Kdyby jim adresně státy pomohly, mohli by zůstat ve své kultuře, ve své vlasti a nemuseli by do Evropy. Co si o tom myslíte?

Myslím si, že syrský chargé d´affaires rozhodně nemá o poměrech v Sýrii a potřebách této země ani zdaleka takový přehled, jako třeba experti z TOPky. Ale aspoň okrajově bychom si mohli jeho názory aspoň na půl ucha také poslechnout. 

Hovoří se o tom, že na azyl má právo ten, kdo je v zemi postižené válkou či mu hrozí politické pronásledování. Definice dle mezinárodního práva (Úmluva o právním postavení uprchlíků, 1951) říká, že „uprchlík je osoba, která se nachází mimo svou vlast a má oprávněné obavy před pronásledováním z důvodů rasových, náboženských nebo národnostních nebo z důvodů příslušnosti k určitým společenským vrstvám nebo i zastávání určitých  politických názorů“. Když se podíváme na případ Sýrie, nejedná se, pokud nejde například o křesťany programově vyvražďované Islámským státem, spíše o ekonomické migranty prchající z válkou hospodářsky rozvrácené země?

Nedovedu posoudit, jaký podíl Syřanů prchá z jakých důvodů. Vím jenom, že tato země byla politicky destabilizována za aktivního přispění našich spojenců, a vím, že dokud nedošlo k jejímu rozvrácení, sama poskytovala na svém území azyl milionům utečenců ze zemí, které jsme stihli rozvrátit dříve než ji. Nehledejme vinu na straně utečenců, hledejme ji u těch, kdo je o domovy připravili. Ne kvůli pomstychtivosti, ale kvůli tomu, abychom vůbec byli schopni nějaké řešení krize najít.

A pokud bychom se bavili o tom, že nárok na azyl má každý, komu hrozí politické pronásledování, co kdyby se najednou zvedla miliarda Číňanů a řekla by, že jim hrozí politické pronásledování, protože žijí v nedemokratickém komunistickém režimu?

Toho se ani trochu obávat nemusíme, paní Merkelová by je všechny pozvala do Německa.

I kdyby nároky všech takzvaných uprchlíků byly oprávněné, tak každá země má přece nějaké kapacity, aby nebyla ohrožena její společenská, politická či ekonomická stabilita. Nemělo by se nějak upravit mezinárodní právo, že by bylo řečeno, že právo na azyl v přesně daných případech ano, ale v rámci možností té oné země...?

Na tyto souvislosti upozorňuji už dávno. Někteří, kteří si o sobě myslí, že jsou levicoví, mi za to nadávají do nácků a fašistů. Považuji jejich nadávky za velice hezký příklad toho, jak se reálný chaos zachvacující společenské bytí internalizuje, aby se následně promítnul do chaosu zachvacujícího individuální vědomí. Až dosud jsem byl v této věci spíše skeptický, prostě jsem nevěřil, že vztahy mezi základnou a nadstavbou mohou působit až takto přímočaře.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Lukáš Petřík

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Jak to teď slušně nazvat... Jaroslav Bašta sledoval vítání Merkelové

7:52 Jak to teď slušně nazvat... Jaroslav Bašta sledoval vítání Merkelové

ROZHOVOR Že je Putin u nás snad oblíbenější než Merkelová? „To je naprosto v pořádku. Pokud si někte…