Jiří Krampol ke kvótám na uprchlíky: Diktáty nikdo nesnese! To si mám před toho člověka kleknout a prosit ho, ať tu zůstane...

Jak na Vás zapůsobila poslední akce skupiny Ztohoven, která na střeše Pražského hradu vyměnila prezidentskou standartu za velké červené trenýrky? Byla to podle vás vtipná akce? Třeba poslanec ANO Martin Komárek k tomu řekl, že jde o provokativní umělecké dílo a takové umění nemá být hodnoceno politicky.

Já osobně nemám k těmto uměleckým dílům pochopení. Může to sice vypadat, že jsem starej nebo že jsem škarohlíd, ale třeba někde na přechodu změnit světla v semaforu tak, že se někdo může zabít, tak v tom žádnou recesi nevidím. Co se týče oné prezidentské standarty, ať to bylo, jak to bylo, tak si také musíme uvědomit, že od roku 1918, přesněji 1920, je tato standarta jedním ze symbolů naší vlasti. A mně jakékoliv zesměšňování a snižování něčeho, co by mělo být pro Čechy posvátné, jako je hymna nebo prezident, silně vadí. Vadí mi ale také třeba to, že když dělá jakýkoliv prezident nějaké chyby, tak ho samozřejmě může za to někdo zkritizovat, ale aby se o něm hovořilo jako o nějakém hadru, tak to už je podle mne trošku moc. Přece prezidentská funkce by měla mít pro lidi nějakou důstojnost a zesměšňovat ji nějakým hadrem (na Hradě), tak to už je fakt přes čáru. Když se přece na Hradě stalo něco významného – ať v pozitivním, tak negativním smyslu – tak tam vždy byla nějaká standarta. Navíc ta se vyvěšuje nad Hrad snad vždy, když je prezident republiky na území ČR, ne? A dát tam namísto toho nějaké trenýrky? Ať mi někdo řekne, co to řeší! Já tomu nerozumím a nevím, co tím ti lidé ze Ztohovenu vlastně chtěli říct.

Myslíte si, že by zástupci tohoto uskupení měli být za trenýrky na Hradě nějak potrestáni?

Některým věcem v tomto státě přestávám rozumět. Navíc se už bojím k nějaké události cokoliv říci, neboť někdo pak z mých slov vytrhne pasáž, tu zveličí a udělá ze mne kreténa. Vzpomínám si teď v souvislosti s tímto třeba na to, jak jsme kdysi dělali pořad s Tondou Gondolánem a později se mi veřejně vysmáli za to, že vyprávím cikánské vtipy. Jenže se mnou je tehdy vyprávěl i Tonda Gondolán, který k tomu ještě zpíval cikánský písničky, neboť to byl cikánský večer. Ovšem mne kvůli tomu hnali k soudu, a přitom ten člověk, co mne tam hnal, tak ten pořad vůbec neviděl. Naštěstí přišli Romové z Karlína a řekli, že se jim náš pořad líbil, takže to celé nakonec pro nás dopadlo pozitivně. Ale já se opravdu už bojím něco konkrétně říct. Když jsem pro vás naposledy řekl, že by se mělo měřit všem stejně, tak mi vyčiňovali za rasovou diskriminaci a nenávist. Co to je za kraviny? Všichni by měli mít stejné povinnosti a stejná práva, ne? Z jakého důvodu budou nadržovat jiné národnostní menšině?

Co říkáte na to, že ministři vnitra států Evropské unie v Bruselu schválili kvóty pro rozdělení uprchlíků, kteří dorazili do Evropy, mezi unijní země. Proti bylo jen Česko, Slovensko, Rumunsko a Maďarsko...

Neříkám na to nic, ale zajímala by mne jedna věc. Já vás přijmu na návštěvu, vy nemáte kde spát, nemáte co jíst a já vám poskytnu vyspání se, dám vám dobře najíst i napít, a ještě vám poskytnu zaměstnání, ale vy mi nakonec řeknete, že to nechcete. Ovšem kdekdo mi bude vnucovat, že za každou cenu u mne musíte bejt? Z kolika lidí přijalo ten azyl u nás, když jsme jim to nabízeli? Jak jsem měl kdysi výhrady vůči panu exprezidentovi Klausovi, tak s ním nyní souhlasím ve spoustě věcech. Proč má o mně rozhodovat někdo jiný? Já mohu přece rozhodovat sám za sebe a buď něco chci nebo nechci. Mne by zajímala jedna věc – když někomu něco nabídnete a on to nechce, jak to tedy tomu člověku dáte? To si mám snad před něj kleknout a prosit ho: Prosím tě, buď tady?

Kdysi jste mi říkal ohledně imigrantů, že by Evropa měla pomáhat především všem potřebným, kteří na jejím území žijí. Také je vám prý líto babiček a dědečků, že mají málo peněz...

Ano, určitě by se mělo pomáhat potřebným. Já jezdím pořád po Moravě a navštěvuji domovy důchodců a řeknu vám, že ty sestry a doktoři a další lidi, co tam pracují, tak by měli za to dostat Nobelovu cenu. To totiž pro ně není práce, to je pro ně životní poslání! Ti lidi chtějí těm stařečkům opravdu pomáhat a také jim pomáhají. Těmto lidem přece pomůžu na prvním místě. Na tom snad není nic divného, když chci pomáhat někomu, kdo je mi bližší? I když politice nerozumím, tak přesto mi je jasné, že by se to všechno mělo vyřešit v těch zemích, kde ten bordel je. Tam a tím by se to mělo vyřešit a ne tím, že se přehoupne 50 miliónů lidí do Evropy. Mne by zajímalo, co budou dělat ti Němci, až tam budou mít skoro víc těch utečenců nežli domorodců a co pak udělají s těmi nezaměstnanými Němci?

To zřejmě Evropa, přesněji EU, nijak nedomýšlí. Proto by mne zajímalo, jaký máte dojem z toho, jak EU a její orgány jako je Evropský parlament, či Evropská komise, v této věci rozhodují?

Samozřejmě, že každýmu normálnímu člověku je líto lidí, kteří jsou ve válce, a proto jim chce pomoci. To je normální a to je v pořádku. Ale když ten člověk, co nemá co jíst a pít, si začne vybírat ve smyslu, že chce jen do Německa, tak co s tím máme dělat? Všichni konají tak, jako kdyby Německo mělo být nafukovací.

Dnes se má v Bruselu odehrát summit EU, kde se setkají šéfové vlád zemí osmadvacítky. V době, kdy tento rozhovor vedeme, tak ještě nevíme, jak bude toto setkání probíhat a jak dopadne. Ovšem i bez toho se v Evropě pomalu a jistě začíná hovořit o konci EU. Domníváte se, že tomu tak bude?

Neříkám, že přijde konec, ale že se v EU rozhádají o migrantech dříve, nebo později, tak to je stoprocentní! Nemůže mi přece někdo nařizovat, koho a kam vezmu k sobě domů. Nelze si vynucovat takovéto diktáty! Dobře to kdysi popsal básník Hiršal slovy, že v demokracii se naše názory rozcházejí jako přátelé...Nelze se chovat tak, že na sebe budeme řvát a vyhrožovat si: vy vezmete tolik, vy tolik...Diktáty nikdo nesnese. Já se ale obávám jiných věcí.

Jakých?

Když někdo za minulého režimu emigroval, tak věděl, že zároveň s tím i něco ztratí. Vzpomínám si na to, jak jsme jezdili se Šimkem do Vídně na zájezdová představení. A tam žil univerzitní profesor, který bez řečí pracoval na kolejích a utahoval šrouby. Věděl, že když je v emigraci, tak že mu tam jeho titul neuznají a protože chtěl uživit rodinu, no tak prostě utahoval ty šrouby. Na tom ale nevidím nic špatného. Když jsem byl poprvé v Americe, tak jsem také přemýšlel o tom, že bych tam zůstal, ale protože jsem měl nemocnou maminku, tak jsem to udělat nemohl. Ale třeba bych v té Americe nakonec sbíral jen prázdné konzervy od piva či coca-coly a dával bych je do pytlů – když za kus bylo pět centů, tak bych si za den těch sto dolarů možná i vydělal, ale nesměl bych bejt línej. Ovšem tyhle lidi, co jdou ve velkém do Evropy, tak nejsou kolikrát ani vyučený. A já nevím, zda počítají s tím, že je budou používat třeba jen na pomocné práce.

Co říkáte na to, jak se nedávno šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker navážel do Čechů a Slováků kvůli emigraci v roce 1968? Prý jsme tehdy také hromadně odcházeli na Západ, ale přitom nyní vystupujeme proti kvótám.

No dobře, utíkali jsme na Západ, ale kolik těch lidí bylo? Tady se ale valí na nás milióny lidí, to je snad neporovnatelný a to přece musí jít nějak zastavit. Těm lidem, co nemají kde žít, tak těm přeju to nejlepší, ať se mají dobře. Já bych byl ten poslední, kdo by nepřál lidem, co jsou v nouzi, aby se měli líp, nežli ve své domovině. Ale přece nejde, když je jich tak hodně v Maďarsku, v Rakousku a i u nás, že tam nechtějí být. Všichni chtějí jen do Německa. A proč tady u nás nechtějí být, když jim nabízíme jídlo, pití, ubytování i to, že mohou studovat? Z jakého důvodu jednají takto, když tam, odkud pocházejí, panuje krutá válka? Tomu fakt nerozumím! I když se skoro bojím k něčemu na rovinu vyjádřit, protože to nakonec někdo obrátí proti mně ve smyslu, že jsem proti imigrantům, tak zcela jasně říkám, že rozhodně nejsem žádný nelida, jen nefandím prostě tomu, že se sem přesune celá Afrika.