Jiří Pospíšil promluvil o lidech, kteří odhlasují Bruselu všechno, o uprchlících i své kandidatuře proti Zemanovi

Co budete dělat dnes o půlnoci?

Pravděpodobně pojedu domů z oslavy narozenin mé maminky.

Otázka kolem trvalých kvót pro migranty vyvolala bouřlivou diskusi. Vy jste proti jejich zavedení. Co by tyto kvóty podle vás znamenaly pro Evropu a konkrétně pro Českou republiku?

U kvót vidím dva problémy. Zaprvé se už ukázalo, že jsme měli pravdu my, kteří jsme od počátku říkali, že nemohou fungovat. Unie dosud rozhodla o použití kvót u 160 tisíc imigrantů, ale zatím se povedlo opravdu přemístit do jiné země Evropské unie pouze něco málo přes tisíc lidí. Lidé jednoduše nejsou balíky, aby se jimi dalo přesouvat tam, kam nechtějí.

Druhý problém kvót je podle mě v tom, že jejich vnucování zemím, které je nechtěly, pouze zvyšuje nálady občanů proti EU. Kdo chce, aby Evropská unie přežila, nemůže podporovat nápady z dílny Evropské komise, jako jsou kvóty nebo jednotný celoevropský azylový systém, kde o přijetí utečence už nebudou rozhodovat jednotlivé státy, ale bruselští úředníci. Takže cynická odpověď by mohla znít, že kvóty ničemu nepomůžou a naopak zvýší počet Evropanů, kteří budou EU odmítat.

Co byste vzkázal těm, kteří pro ně hlasují?

Ať se zamyslí nad tím, zda dnes Evropě více škodí realista, který odmítá různé experimenty, ale chce udržet základy Evropské unie, nebo ti, kteří hlasují pro všechno, co předloží Evropská komise a nepřemýšlejí už dál o tom, jak na to nahlížejí občané členských států.

Jak vidíte v současné době uprchlickou krizi a jak vidíte situaci ohledně Turecka?

Na příkladu Makedonie, která zavřela svoje hranice a zásadně zbrzdila počet migrantů na balkánské cestě do Evropy, je vidět, že když se chce, vnější hranice se bránit dá. To je správný příklad.

Dohoda s Tureckem není ideální, ale určité výsledky začíná přinášet. Chtějí-li ale Turci více podpory od Evropy, musí mít výsledky naší spolupráce delší trvání.

Vypadá to sice, že uprchlická vlna zeslabuje. Ovšem objevují se varování, že vzniknou další trasy, například přes sever Afriky. Německý ministr vnitra mluví o další dohodě. „Pokud by lidé začali z tohoto směru znovu přicházet, budeme nuceni najít podobná řešení, k jakým jsme dospěli s Tureckem, a začít jednat rovněž se zeměmi severní Afriky,“ uvedl Thomas de Maiziere v listu Tagesspiegel. Do jaké míry může být tento scénář pravděpodobný?

V severní Africe je jeden hlavní problém a ten se jmenuje Libye. Tam dnes fakticky nefunguje stát a naopak tam na síle získává takzvaný Islámský stát. Libye se tak obrazně stává trychtýřem, přes který může do Evropy mířit nekontrolovatelná vlna migrace. V Libyi můžeme sice hledat někoho, s kým uzavřeme smlouvu podobnou té turecké, ale musíme se také zamyslet nad tím, zda není na čase v zemi zasáhnout proti tamním islamistům a pašerákům lidí.

Blíží se doba dovolených, mnozí lidé se hodně rozmýšlejí, kam se kvůli bezpečnosti vydat a jestli se vůbec někam vydat a to hlavně letadlem… Jak to vidíte z hlediska bezpečnosti vy?

Já pojedu jako každý rok na dovolenou do Itálie, a to tradičně autem. Obecně si ale musíme přiznat, že bezpečnostní situace se v našem okolí výrazně zhoršila a v dnešním světě nelze vyloučit teroristický útok téměř nikde. Letecká doprava je vůči teroristům zranitelná a zůstává proto jedním z jejich cílů.

Jak se žije v těchto dnech v Bruselu? Vrátil se tady život po teroristických útocích už alespoň trochu do normálu, nebo podle vás život v Bruselu „normální“ z tohoto hlediska vlastně už nikdy nebude?

Dosud poklidný bruselský život bude teroristickými útoky bezpochyby na dlouho poznamenán. Nelze se divit normálním Bruselanům, že mají dnes například obavy z jízdy metrem. Do hlav lidí ale nevidíte. Co je ale na první pohled znatelné, je nemalý úbytek turistů, což samozřejmě bude mít vliv na cestovní ruch v tomto městě.

V médiích se objevují informace, kde všude chtěli, chtějí, nebo mohou teroristé udeřit. Jaká je podle vás pravděpodobnost, že se to stane i u nás? A dá se tomu nějak zabránit, nebo alespoň zmírnit riziko?

Úplně zabránit teroristickým útokům nepůjde nikdy. Proti „vlkům-samotářům“, kteří si podomácku sestrojí výbušninu, se nikdy úplně neubráníme. Česká republika zatím zůstává mimo hlavní pohled islamistických teroristů, ale nesmíme se nechat ukolébat. Zvlášť v situaci, kdy existují informace, že jeden z pařížských teroristů nedávno pobýval na Slovensku.

Pomohlo by podle vás uzavření hranic, nebo lepší kontrola?

Nejvíce pomůže lepší spolupráce tajných služeb a investice do jejich práce. Existuje také několik konkrétních opatření, jak teroristům znesnadnit jejich šílené aktivity. Tento týden jsme například v Evropském parlamentu překonali zdržovací taktiku levice a schválili konečně možnost policie získávat informace o pasažérech v letecké dopravě. Policie už nyní bude moci zjistit třeba to, kdy kdo cestoval do Sýrie nebo jejího okolí, a na podobné „cestovatele“, z nichž se rekrutuje nejvíce radikálních islamistů, si dát větší pozor.

Jaká země Evropské unie je podle vás teroristickými útoky nejvíce ohrožena a proč?

Logicky to jsou země se silnými muslimskými a arabskými komunitami – Belgie, Francie, Velká Británie. Tam se případní teroristé lépe ukryjí a mnohdy mají i podporu části příslušníků těchto komunit.

Ruský prezident Putin odpovídal v přímém přenosu na dotazy občanů. Co si o jeho vystoupení myslíte? Co vás překvapilo, s čím byste s ním nesouhlasil a s čím naopak třeba i souhlasil?

Na této dopředu nacvičené show mne vlastně nepřekvapilo nic. I když vlastně žasnu nad tím, že dělník, který se minule zeptal, kdy konečně dostanou v jeho závodě zaplaceno, a nyní se opět do debaty přihlásil, skončil podle dostupných informací ve vězení. Obecně platí, že jsem názorově úplně někde jinde než prezident Putin, takže bych těžko hledal zásadnější věc, v níž bych s tím mohl souhlasit. Jeho názory dobře ilustruje třeba Putinem v „debatě“ s občany vyslovený názor, že informace o tom, že jemu blízké osoby figurují v případu Panama Papers, si objednali „američtí kapitalisté“.

Jak hodnotíte návštěvu čínského prezidenta, od vyvěšení vlajek až po demonstrace kvůli Tibetu? A je pro nás Čína opravdu ekonomicky tak důležitá?

Nemám nic proti tomu, když budeme s Čínou obchodovat, ale neměli bychom se před ní hrbit či kvůli ČLR zapomínat na Tchaj-wan, který u nás také výrazně investuje. Co považuji za úplně nepřijatelné je to, aby u nás ambasádou organizované skupinky Číňanů mlátili Čechy, kteří vyjadřují svůj politický názor, nebo aby policie vyslýchala lidi za vyvěšování tibetské vlajky. Omezování svobody slova a politického názoru bychom se opravdu od Číny učit neměli.

Co říkáte na to, co se dělo na předávání cen Anděl? Souhlasíte s názory umělců, kteří vystoupili nejen proti prezidentu Zemanovi, ale někteří třeba i proti Babišovi nebo Klausovi?

V první řadě souhlasím s tím, aby si každý mohl říkat, co si myslí o jednom či druhém politikovi. Nemusíme s tím vždy souhlasit, ale musíme umět jako politici kritiku snášet, přestože je to někdy nepříjemné. To je podstata demokracie.

Reakce „viceprezidenta“ Ovčáčka, který si plete svobodu slova s komunistickou agitkou typu Anticharty, dokázala, že pan mluvčí moc nechápe, co je svoboda.

Vy jste řekl, že zvažujete kandidaturu na prezidenta. Půjdete do toho?

Rozhodnu se, až na to přijde pravý čas. Důležité je najít kandidáta, který bude schopen Miloše Zemana porazit a bude schopen vykonávat funkci hlavy státu zcela odlišným způsobem než on – bude spojovat společnost, bude ctít Ústavu ČR a bude dobrým příkladem pro mladé nastupující generace.

A nezávisle na vašem rozhodnutí, jak vidíte šance současného prezidenta na případné další zvolení?

Miloš Zeman je dnes logicky v roli favorita, ale do voleb je ještě daleko. Na Slovensku si ale také Robert Fico před posledními prezidentskými volbami již vybíral nové prezidentské sídlo a nakonec překvapivě prohrál s panem Kiskou. Miloš Zeman sice umně „betonuje“ svou část voličů, ale to neznamená, že musíme podléhat z Hradu šířené atmosféře, že by bylo vlastně nejlepší, aby proti současnému prezidentovi nikdo nekandidoval, protože Zeman to má už vlastně v kapse. Tak to jistě není.