Jiří Pospíšil s námi hovořil o migrantech. I Brusel prý dělá neuvěřitelné chyby

22. 2. 2016 19:46

ROZHOVOR Europoslanec za TOP 09 Jiří Pospíšil vítá, že po maratonu vyjednávání došlo ke kompromisní dohodě mezi EU a Velkou Británií, protože odchod Britů z Unie by podle něj neprospěl Evropě ekonomicky ani politicky. „Je nyní ale na místě hlubší analýza obsahu a dopadů dohody a toho, nakolik se premiéru Sobotkovi povedlo v Bruselu uhájit zájmy občanů ČR, zejména těch, kteří žijí v Británii,“ prohlásil Pospíšil. V rozhovoru pro ParlamentníListy.cz hovořil o aktivitě zemí Visegrádu, skepsi vůči Řecku a Turecku i důsledcích, jaké by pro Česko měl rozpad Schengenu.

Jiří Pospíšil s námi hovořil o migrantech. I Brusel prý dělá neuvěřitelné chyby
Foto: Hans Štembera
Popisek: Jiří Pospíšil

Co jste říkal na to, jak bylo jednání Visegrádské čtyřky před evropským summitem prezentováno v německých médiích? Uváděla, že je to truc podnik zemí střední Evropy proti migrační politice německé kancléřky Angely Merkelové. Co si o aktivitě V4, která stejně neuspěla, myslíte? 

Myslím si, že je dobře, že se státy Visegrádské čtyřky scházejí a domlouvají na společném postupu na evropském summitu. V minulosti byl Visegrád spíše akademický spolek, kde si státy střední Evropy vyměňovaly svá stanoviska, informovaly se o jednotlivých reformách a podobně, ale v rámci Evropské unie Visegrád velký dopad neměl. Teď se zdá, že – díky migrační krizi – význam Visegrádu roste, a doufejme, že se to v budoucnu potvrdí. Ještě v létě Polsko změnilo svůj názor k povinným kvótám, který prezentovalo na Visegrádu, a hlasovalo pro kvóty. Teď je v Polsku jiná vláda, doufejme, že nyní bude lepším partnerem zbylým zemím Visegrádu, než byla ta minulá. Takže já tuhle aktivitu vítám, myslím, že to je správně. Stejně jako v rámci EU hájí své zájmy Německo, hájí své zájmy Francie nebo románské země, jako jsou Španělsko, Portugalsko, Itálie, je logické, že země střední Evropy, které mají podobnou historii a podobné společenské a politické problémy, se snaží informovat o svém postupu a mluví společnou řečí. 

Když jste zmínil povinné kvóty pro rozdělování uprchlíků mezi členské státy Evropské unie, jak vnímáte fakt, že pro povinné přijímání uprchlíků se v západních zemích Evropy vyslovuje mnohem více lidí než u nás nebo v zemích střední Evropy? 

Občané západní Evropy kvóty podporují, protože mají pocit, že právě toto je řešení uprchlické krize. Mají pocit, že když se uprchlíci přerozdělí, sníží se počet uprchlíků v jejich státech. Takže jejich podpora kvót je logická. Jejich politici jim říkají: prosadíme kvóty, jejich výsledkem bude, že uprchlíci budou mnohem rovnoměrněji rozloženi po celé Evropě. Ale my – země Visegrádu – permanentně upozorňujeme na to, že kvóty jako takové nefungují. Problém není v tom, jestli občané střední Evropy chtějí, nebo nechtějí kvóty. Problém je v tom, že kvóty odmítají sami uprchlíci. Oni zkrátka nechtějí být přiděleni do nějaké země Evropské unie. Kvóty vycházejí z ideálu, že Evropská unie je jeden celek a všude je obdobná životní úroveň a obdobná šance imigrantů integrovat se do společnosti. Ale to zkrátka není pravda. Jiné šance uplatnit se a integrovat se do společnosti jsou pro imigranty v Německu a jiné – ve vší úctě – v Bulharsku a Rumunsku. To je základní problém, proč je třeba kvóty odmítnout. Ne proto, že nechceme být solidární, ale protože to nebude fungovat. A praxe v posledních měsících ukazuje, že to opravdu nefunguje. A to potvrzuje stanovisko těch, kteří je od počátku odmítali. 

Nepovažujete postoje některých členů V4, zejména Slovenska a Maďarska, ale i některých českých politiků za příliš radikální? Odmítají přijmout jakékoli, i malé množství imigrantů, i když nás k přijetí azylantů zavazují mezinárodní dohody. 

Já jsem také zdrženlivý vůči uprchlíkům, nejsem příznivcem živelného a nekontrolovaného příchodu migrantů do Evropy. Ale na druhou stranu je Česká republika vázána Ženevskými konvencemi, a pokud někdo splňuje mezinárodní status uprchlíka, je ohrožen na životě a zdraví ve své zemi, není to tedy ekonomický imigrant, je obtížné ho v Evropě nepřijmout. Museli bychom férově říci, že Ženevské konvence neplatí, a vypovědět je. Pak je to možné. Jinými slovy – já jsem také velmi opatrný. Na druhou stranu máme určité závazky a někteří politici v rámci populistické noty, která se kolem toho odvíjí, to opomíjejí. 

Evropská unie na summitu nepodpořila plán B, který předložily země Visegrádu, tedy zablokovat průchod uprchlíků do Makedonie z Řecka, což by ovšem vedlo k tomu, že na území Řecka by uvízly desítky tisíc běženců. K čemu mohou rozdílné pohledy na migrační krizi mezi zeměmi střední Evropy a západoevropskými zeměmi vést? 

Já doufám, že rozdílné pohledy neznamenají přímo rozpory. Pro média je zajímavé vytvářet dojem konfliktu mezi novými státy Evropské unie a starými zeměmi, které neměly tragickou zkušenost s komunismem. Já nevidím nic špatného na tom, když Česká republika, Polsko, Maďarsko a Slovensko domlouvaly společný postup na evropskou radu. Nevnímám to tak, že takové kroky jsou namířeny proti někomu nebo že mají vést k nějakému oslabování Evropské unie. Připadá mi to logické, protože jako relativně malá země v rámci Evropské unie, pokud nebudeme mít spojence, se sami těžko prosadíme. Je tedy přirozené, že některé věci chceme prosazovat spolu se sousedními zeměmi; například v rámci partnerství Visegrád. Některé jiné státy Evropy také takto postupují. 

Neustále slyšíme, jaké kroky spolu domlouvají třeba představitelé Německa a Francie…

Vidíte. A to jsou velké a silné země. Ale i menší země tak postupují, když mají nějaký zájem, snaží se jej prosazovat kolektivně v rámci zemí, které mají obdobný zájem. 

Jak tedy vnímáte kritiku ze strany Bruselu nebo některých evropských zemí směrem k nám? Není to takové mentorování a poučování nesvéprávných zemí ze strany mocných a vlivných evropských států, které rozhodují o směřování Evropské unie a všechny, kdo s nimi nadšeně nesouhlasí, kritizují a komandují? Je divu, že si pak připadáme v Evropě jako občané druhé kategorie? 

Já s vámi souhlasím, že ve chvíli, kdy jsme některými evropskými politiky kritizováni a „peskováni“, když máme určitý názor na kvóty a kdy je nám dokonce někdy vyhrožováno, že nedostaneme dotace atd. – to samozřejmě vytváří určité politické napětí. A v očích některých občanů Visegrádu to snižuje důvěryhodnost Evropské unie. Když se podíváte, jakou podporu má evropský integrační proces v očích české veřejnosti, ta důvěra v posledním období výrazně klesla. A myslím, že k tomu přispěly některé nepromyšlené projekty, jako jsou třeba povinné kvóty, o kterých se nejdřív dlouho debatovalo, nakonec se v zásadě „násilím“, proti vůli některých zemí Visegrádu prosadily, a výsledek je, že stejně nefungují. Tak se ptám, jestli to stálo za to, jestli takové řešení, které je neefektivní a nese obrovské politické náklady, bylo vhodné prosazovat. Myslím, že to byl ze strany Bruselu chybný politický krok. Máme kvóty, jež nefungují, a snížila se věrohodnost Evropské unie v očích některých občanů Visegrádu. 

Jak hodnotíte kroky, které teď Brusel přijímá v souvislosti s migrační krizí? To znamená, že se spoléhá hodně na Řecko, že bude lépe chránit vnější hranici Schengenu.

Přiznám se, že jsem skeptický k tomu, že se Řecku podaří konečně uhlídat evropskou hranici, kontrolovat přicházející uprchlíky v hotspotech a pouštět do Evropské unie jen registrované uprchlíky, kteří mají právo na politický azyl. Utíkají měsíce a příliv migrantů příliš neslábne. Proto rozumím tomu, že se lídři Visegrádu baví o záložních variantách, o tom, co budeme dělat v budoucnu, když Řecko svoji roli na vnější hranici EU nezvládne. Chápu tedy, že tady vznikají plány typu hranice na území Makedonie atd. Ono už se ukazuje, že Řecko svoji roli nezvládá, stejně jako nezvládlo svoji roli člena eurozóny. Kdyby eurozóna neposkytla Řecku další půjčky, země by se ocitla v bankrotu. Nevěřím tomu, že budou schopni plnit roli země, která je na hranicích Schengenu. 

Evropská unie sází na Turecko, že nepustí běžence do Evropy. Brusel přistoupil na – podle některých až vyděračské – podmínky Turecka, aby dohoda, že zadrží migranty na svém území, byla uzavřena, ale, jak jste sám řekl, migranti proudí do Evropy dál. Věříte, že peníze, které Brusel slíbil Turkům, jsou efektivně vynaloženy?

Nedokážu odhadnout další vývoj v Turecku. Je to země, která se evropským standardním demokraciím pouze blíží, má svá specifika. Teď je to o tom, aby evropští lídři, kteří tam slíbili poslat tři miliardy eur, kontrolovali, jestli Turecko drží dohody a plní to, co za ty tři miliardy slíbilo. Jiná možnost není. Je třeba být v permanentním kontaktu s Tureckem a vyžadovat po něm splnění slibu, to znamená, že bude jakýmsi nárazníkem uprchlické vlny, která míří do Evropy. 

Oproti předpokladům se vlna migrantů nezastavila ani v zimních měsících. Válka v Sýrii pokračuje, bombardování ze strany Ruska se stupňuje, do bojů proti Islámskému státu se zapojují i Turecko a Saúdská Arábie se svými vlastními zájmy, takže budou utíkat možná další Syřané. Nemůže se stát, že proud běženců kvůli pokračujícímu konfliktu v příštích měsících spíše ještě zesílí? 

Ta situace je čím dál komplikovanější, Sýrie se podle mého názoru neblíží k nějakému mírovému řešení, proto musíme počítat s tím, že uprchlická vlna v tomto roce s příchodem jara zesílí a bude pokračovat. Proto je třeba hledat řešení. 

Souhlasíte s prezidentem Milošem Zemanem, že se letos migrační vlna převalí přes Českou republiku? 

Pokud ostatní členské státy Evropské unie dočasně obnoví vnitřní hranice a dočasně oslabí Schengen, může se stát, že uprchlíci půjdou přes Českou republiku. Nechci slova prezidenta zcela vylučovat, na druhou stranu Česká republika je v uprchlických komunitách známá jako země, která dodržuje svoje vnitřní zákony, kde občané jsou skeptičtí k masovému příchodu uprchlíků, takže pokud bude prostor, aby šli jinudy než přes Českou republiku, podle mě budou volit jiné trasy. V každém případě na to musejí být české orgány připraveny. Bylo by velkou prohrou, kdyby v důsledku migrační krize a toho, že ji Evropa nezvládne, došlo k dalšímu oslabování Schengenu. Chci upozornit na studie, které ukazují, že v případě zrušení Schengenu by na to česká a slovenská ekonomika nejvíce doplatily. Odhaduje se, že by to pro českou ekonomiku znamenalo ztrátu ročně dvanáct miliard korun. Neměli bychom krčit rameny nad tím, co všechno se bude rozpadat, měli bychom si uvědomit, že zánik Schengenu není bez nákladů. A pokud Schengen zanikne, oslabí to českou ekonomiku. A to by žádný odpovědný český politik neměl chtít. 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Libuše Frantová

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Úchylové. Hrozné. Přijímání uprchlíků? Je to jinak. Tomáš Zdechovský se právě vrátil z uprchlických táborů s důležitým svědectvím

8:00 Úchylové. Hrozné. Přijímání uprchlíků? Je to jinak. Tomáš Zdechovský se právě vrátil z uprchlických táborů s důležitým svědectvím

O tom, co viděl v uprchlických táborech, i o tom, jak je to se sexuálním zneužíváním uprchlíků proml…