Jsem pobouřena. A překvapena, Petře Nečasi. Miroslava Němcová se svěřila PL

23.03.2016 11:00

ROZHOVOR Kvůli neřešení ochrany vnějších hranic Evropské unie, která měla být nastartována už před pěti lety, když připlouvali migranti na italský ostrov Lampedusa a nic se moc nedělo, teď krvavě platíme, je přesvědčena bývalá předsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová. „Myslím, že všechny řeči o ochraně vnější hranice Evropské unie zatím splněny nebyly, proto jsem v Poslanecké sněmovně navrhla usnesení, aby země, které neplní své závazky a nechrání vnější prostor EU, byly ze schengenského prostoru vyloučeny. Není možné, aby byly ohrožovány miliony evropských občanů proto, že někdo neplní své závazky,“ prohlásila v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz poslankyně ODS.

Jsem pobouřena. A překvapena, Petře Nečasi. Miroslava Němcová se svěřila PL
Foto: Hans Štembera
Popisek: Miroslava Němcová

Anketa

Kterému vrcholnému představiteli EU věříte?

0%
0%
1%
hlasovalo: 29414 lidí

Co říkáte na teroristické činy v Bruselu, v sídle Evropského parlamentu, kde zasedají i vaši straničtí kolegové – europoslanci?

Podle mne to ukazuje na to, že teroristé nejsou odhodláni ustoupit, na to, že tento akt souvisí s migrační krizí, souvisí i se zajetím pařížského atentátníka Salaha Abdeslama. Teroristé se zmobilizovali a dávají nám tím najevo, že jakýkoli odpor z naší strany bude takto potrestán. Myslím, že mají pravdu ti, kteří hovoří o válce mezi extrémním islámem a západní společností.

Když jste dala do souvislosti teroristické útoky na letišti a v metru v belgické metropoli, myslíte si, že tyto činy povedou k přísnějším opatřením v souvislosti s přijímáním migrantů?

Za sebe bych řekla, co říkám už více než rok, alfou a omegou je ochrana vnějších hranic schengenského prostoru. Buď to bude fungovat a budeme vědět, kdo je na našem území, a i bezpečnostní složky budou moci nějakým způsobem s informacemi o těchto lidech pracovat a něčemu předcházet, nebo to vědět nebudeme a půjdeme jako ovce na porážku. Myslím, že všechny řeči o ochraně vnější hranice Evropské unie zatím splněny nebyly, proto jsem v Poslanecké sněmovně navrhla usnesení, aby země, které neplní své závazky a nechrání vnější prostor EU, byly ze schengenského prostoru vyloučeny. Není možné, aby byly ohrožovány miliony evropských občanů proto, že někdo neplní své závazky. Tančí se kolem toho jako kolem horké kaše, nikdo do toho kyselého jablka kousnout nechce, ale tohle je základní předpoklad. A přenášet tuto povinnost na Turecko, aby ono chránilo hranice Evropy za nějakých podmínek, se mi zdá naprosto riskantní a nic to neřeší ani teď, ani do budoucna.

Anketa

Existuje Bůh?

45%
55%
hlasovalo: 16933 lidí

Takže si nemyslíte, že bude dohoda o vracení uprchlíků mezi Evropskou unií a Tureckem účinná?

Myslím, že dohoda jednoho za jednoho je neúčinná, už to kritizují i rakouští představitelé včetně prezidenta, včetně vládních činitelů. Mají obavu, že kvóta sedmdesáti dvou tisíc bude vyčerpána během jednoho měsíce, a nikdo neví, co bude dál. Ukazuje se, že to žádný koncepční plán není. Nakonec dojde podle mého pesimistického názoru k tomu nejhoršímu, tedy k hranicím mezi členskými státy, i když jsme ještě před rokem doufali, že se uhájí vnitřní schengenský prostor bez hranic. Ještě pár takových útoků a dojde k tomu, že vzniknou hranice uvnitř schengenského prostoru, že nás to poškodí ekonomicky. Je jasné, že na to všichni doplatíme. Ale ta panika, kdy státy začnou jednat stylem zachraň, co můžeš, se podle mne blíží.

Ale když padne jedna z vymožeností Evropské unie – volný schengenský prostor, nebude to počátek konce celé Evropské unie?

Je pravda, že Evropskou unii zásadním způsobem ohrožuje migrační vlna, ale ohrožuje ji i nekoncepčnost, jak EU dlouhodobě neřeší sama sebe, jak se byrokraticky snaží ovládat jednotlivé členské státy, jak je nedůsledná při vymáhání pravidel, když došlo třeba k neplnění rozpočtových pravidel. Jednou nemusí plnit parametry Řecko, podruhé Francie nebo Itálie. A tato nedůslednost se proti Evropské unii obrací v podobě blížícího se referenda ve Velké Británii o vystoupení z EU. Možný rozpad EU může způsobit jak referendum ve Velké Británii, tak určitě i nezvládnutá migrační krize. Já si to nepřeju, myslím, že je to jedno ze špatných řešení. A snad jediné, co by ještě mohlo být racionálně zvažováno, je to, aby hranice, které tak jako tak uvnitř Schengenu vzniknou, měly nějaký dočasný charakter, aby se země uvnitř Evropské unie dokázaly s migrační vlnou vypořádat. Aby všechny příchozí do Evropy zaregistrovaly, a tedy věděly, kdo je tady legálně, kdo nelegálně, kde migranti jsou, aby nastavily nějaké vnitřní režimy, co s těmi lidmi bude dál. A když se tohle zvládne, tak by se zase mohlo přistoupit k tomu, že se vnitřní hranice budou zase pomalu otevírat. Ale teď už taháme za kratší konec provazu, protože kvůli neřešení téhle ochrany hranic, která měla být nastartována už před pěti lety, když připlouvali migranti na řecký ostrov Lampedusa a nic se moc nedělo, teď krvavě platíme.

Když jste zmínila nebezpečí tzv. brexitu, exprezident a bývalý předseda ODS Václav Klaus prohlásil, že nevidí problém v možném odchodu Velké Británie z Evropské unie, ale že by z Evropské unie měla odejít celá Evropa. Souhlasíte s tímto názorem?

Tento názor sílí, ale tyhle silácké řeči je snadné říkat. Ale já mám vždycky problém s tím, že nikdo nemá v ruce plán B. Vystoupení z Evropské unie bude znamenat i hospodářský a politický otřes. Dejme tomu, že to zvládneme, ale bude to na hodně dlouho. Ti, kteří jsou přesvědčeni, že rozpad EU je správný krok, by měli vysvětlit, co ta fáze po zborcení Evropské unie bude pro každý jednotlivý stát znamenat. V případě České republiky chci vědět, co se stane s hospodářstvím, které je hodně závislé na exportu do zemí Evropské unie, jak dlouho může případný pokles exportu trvat, jak dlouho by krize měla trvat, na co se mají občané připravit. Víme, jak ta poslední hospodářská krize zamávala i s politickou situací v České republice, jak se přepsala politická mapa v zemi, a to jen proto, že lidé nebyli spokojeni s tím, že se nevyvíjejí ekonomické otázky, jak by si přáli. A tento plán B já citelně postrádám.

Znamenal by rozpad Evropské unie větší riziko pro postkomunistické země? Předseda TOP 09 Miroslav Kalousek tvrdí, že čím méně Evropské unie, tím více Moskvy. Političtí analytici i bezpečnostní služby varují před tím, že jsme stále ve sféře zájmu putinovského Ruska.

To riziko tu určitě je a postkomunistických zemí se týká mnohem víc než ostatních států Evropské unie. O ruských zájmech na našem území, o práci ruských rozvědek u nás informuje pravidelná výroční zpráva Bezpečnostní informační služby, která tady ta rizika vidí. Vidí je v ruské komunitě, která už na našem území je a stává se spojkou těm, kteří sem přicházejí třeba na velvyslanectví Ruska. To je početně naddimenzováno ve srovnání s ostatními zastupitelskými úřady. Ty zájmy Ruska u nás jednoznačně jsou a moc bych se divila, kdyby Rusko situace oslabené Evropy a těch náhle uvolněných jednotlivých členských států nevyužilo ve svůj prospěch a nedokázalo v nich uplatnit svůj vliv. Tak to ostatně dělalo vždycky, po každém otřesu, například po druhé světové válce okamžitě vědělo, co chce, a okamžitě pro sebe zabralo půl Evropy. Tyhle jejich imperiální choutky nepominuly a já osobně se jich velmi obávám.

Občanská demokratická strana upozorňuje i na další nebezpečí, které vidí v rozvíjení vztahů s Čínskou lidovou republikou. Vy osobně jste kritizovala konání semináře u příležitosti návštěvy čínského prezidenta v České republice, který se uskutečnil v Poslanecké sněmovně. Proč?

Jsem pobouřena skutečností, že se na půdě Poslanecké sněmovny odehrál seminář s názvem Řízení a rozvoj státu, který byl zaštítěn předsedou Poslanecké sněmovny Janem Hamáčkem, organizoval jej předseda KSČM Vojtěch Filip. A na tento seminář byli kromě jiného pozváni jako přednášející profesor Univerzity ústředního výboru Komunistické strany Čínské lidové republiky Ču Ling-ťun. Myslím si, že to je přesně porušení zákona o protiprávnosti komunistického režimu, který přijala svobodná demokratická společnost v naší zemi. A považuji za vážnou chybu předsedy Poslanecké sněmovny, že něčemu takovému nezabránil. Ale zapadá mi to do mozaiky, protože před dvěma lety, aby předseda Sněmovny obešel organizační výbor, který má schvalovat zahraniční cesty jednotlivých členů parlamentu, schválil sám tehdy cestu předsedy komunistů Filipa do Moskvy, a to za člověkem, který byl na sankčním seznamu EU. A na poslední chvíli, když se to Poslanecká sněmovna dozvěděla, dala svým usnesením najevo, že nás Filip nezastupuje a že je to jeho osobní jednání. A předseda Sněmovny Hamáček – jakoby si pálil prsty znovu – teď stejnému předsedovi KSČM dovolí, aby na půdě české Sněmovny byly přednášky čínských komunistických stranických ideologů a šéfů jejich výborů o tom, jak lze řídit stát a nejlépe pod komunistickou hlavičkou. Nedivím se, že někteří lidé podávají trestní oznámení kvůli porušení zákona.

Nepřekvapila vás účast na tomto semináři vašeho bývalého předsedy a expremiéra Petra Nečase?

Překvapila a nemile, ale nemohu říkat každému, co má ve svém osobním životě dělat. Petr Nečas tam nebyl vůbec vyslán Občanskou demokratickou stranou, nikoho z nás nezastupoval. Poslanecký klub, vedení strany, nikdo nevěděl o této jeho aktivitě. Velmi mne to překvapilo, protože z jeho dřívějších postojů mi bylo jasné, že jako demokraticky smýšlející člověk měl docela vyvinutý smysl pro to, aby dokázal odhadnout nějaké společenské nebezpečí ve smyslu těch komunistických kádrováků z Číny. Určitě by se takových akcí jako předseda vlády nezúčastňoval. Teď to beru jako jeho osobní aktivitu, ale přiznávám, že mě to velmi nemile překvapilo. Myslím, že to je hledání nějakého osobního směřování, tam já dosáhnout neumím. Ale cítím ohrožení demokratického systému u nás i ze strany Číny, která si ostatně klade podmínky v politické rovině pro to, aby se vůbec mohla rozvíjet spolupráce v hospodářské oblasti. Tohle přece musí každý vidět, takže aktivně to podporovat – to nemůžu u Petra Nečase pochopit.

Dnes odpoledne se má konat mimořádná schůze Poslanecké sněmovny k Čapímu hnízdu. Co si od toho slibujete? Myslíte si, že může Andrej Babiš ještě něco kolem podezření z dotačního podvodu vysvětlit? Právníci upozorňují, že i kdyby prohlásil, že nějaký člověk byl v době udělení dotace majitelem Čapího hnízda, nedá se to dokázat, protože šlo o anonymní vlastnictví.

Já jsem přesvědčena, že schůze Poslanecké sněmovny k tomuto tématu se má uskutečnit. Je ale dobře, že nás předběhl mediální zájem, protože doposud se mi zdálo, že jakékoli kroky Andreje Babiše byly médii nedostatečně reflektovány. Ale teď nás to trochu předběhlo, může se tedy zdát, že Poslanecká schůze nic nového už nepřinese. Minimálně to, že Poslanecké sněmovně, která zatím slyšela jen protichůdné výmluvy ministra financí a místopředsedy vlády, které připomínají někdejšího premiéra Stanislava Grosse s jeho strýčkem Vikem a spálenou směnkou a všechny tyto výkruty, teď bude muset Babiš říci, v čem lhal a v čem nelhal z dosavadních výmluv. Odkrytí pozadí těchto aktivit i toho ostatního, co absolvoval před vstupem do politiky, by nás mělo zajímat. Čapí hnízdo se stalo symbolem, ale myslím, že je jen takovou třešničkou na dortu jeho aktivit, které měl v uplynulých letech s velmi podivnými podnikateli a na velmi podivných projektech.

A co říkáte tomu, že se od něj začínají odvracet jeho poměrně vlivní podporovatelé jako podnikatelé Stanislav Bernard, Radim Jančura, ale i bývalý šéf civilní rozvědky, člen správní rady NFPK Karel Randák nebo šéf Transparency International David Ondráčka? A kriticky už se na adresu Andreje Babiše začínají ozývat i další protikorupční sdružení, která nad ním zatím přivírala oči.

Já jsem nikdy nepochopila, že tyto organizace a tito jednotlivci se na stranu Andreje Babiše přiklonili. To mne šokovalo. Vždyť minimálně o jeho minulosti v souvislosti s StB, o podivných obchodech, které se týkaly jeho byznysového impéria v 90. letech i po roce 2000, se vědělo. K tomu, že se teď od něj odklánějí, říkám: lépe pozdě než nikdy.

Zato prezident Miloš Zeman naznačil, že nějakých padesát milionů korun je pod jeho rozlišovacími schopnosti, že se zabývá miliardovými úniky jako v případě OKD. Jak to vnímáte?

Myslím, že je tady jasné propojení prezidenta republiky a Andreje Babiše. Oba dva vědí, že jsou jeden pro druhého užiteční. Tím pádem řeči o tom, co je a není pod rozlišovací schopností prezidenta, mne nepřekvapují. Kdyby přiznal, že umí rozlišit i věci do padesáti milionů, musel by se zabývat i tím, kdo mu financoval jeho prezidentskou kampaň, museli bychom se bavit o všech poměrech na Pražském hradě, o podivných majetkových vztazích kancléře Mynáře, když už nechám stranou jeho bezpečnostní prověrku. Tohle prezident sice řekl, ale v tom případě mu doporučuji, aby se zabýval i tím, co je nad jednu miliardu, a to je například privatizace Unipetrolu, ve které Andrej Babiš také hodně figuroval a je nad tím spousta otazníků.

Věříte, že tentokrát sociální demokracie dodrží své slovo, že podpoří omezení podnikání a vlastnictví médií u členů vlády, když z lůna hnutí ANO zaznělo, že vedení hnutí považuje snahy ČSSD za porušení koaliční smlouvy, a pohrozili odchodem z vládní koalice?

ANOnisté vyhrožují, to je jednoznačné. Ale nevím, co udělají sociální demokraté, protože se už ukázalo, že noc je velmi dlouhá doba a že to, co řekli večer, už nemusí ráno platit. Ale já si fakt už neumím představit, s jakou výmluvou by sociální demokraté přišli, kdyby řekli, že ustupují od svých návrhů, za kterými bojovně stáli jak předseda strany, tak celé politické vedení ČSSD a poslanecký klub. Na to už opravdu nemám fantazii, jak by to dokázali udělat, takže doufám, že to neudělají a že budeme svědky toho, jak premiér a jeho strana dodrží slovo, které dali veřejnosti.

Byla by ODS za nějakých podmínek ochotna podpořit menšinovou vládu ČSSD a KDU-ČSL, kdyby vládní koalici opustilo hnutí ANO, aby nedošlo k tomu, že prezident Miloš Zeman pověří sestavením nějaké vlády Andreje Babiše a ten i bez důvěry Sněmovny bude vládnout třeba rok do předčasných nebo řádných voleb?

Možnost předčasných voleb tady je. Ta je vždycky, v každém volebním období se může objevit. Já v tuhle chvíli nemyslím, že je to nejlepší řešení už vzhledem k ambicím pana prezidenta. Ale mohou nastat okolnosti, kdy pro to zvednu ruku, protože to bude jediné nejlepší možné řešení. A pokud jde o podporu menšinové vládě, hodně by záleželo na tom, co by bylo těmi okolnostmi toho, že by se rozpadla koalice, co by bylo případnou náplní do konce řádného termínu do voleb, jaká by mohla existovat podpora z naší strany. Nehlásím se k tomu primárně, protože sociální demokraté neustále předkládají návrhy zákonů, které omezují živnostníky, podnikání. Házení klacků pod nohy pracovitým lidem určitě není naším programem, takže teď, když se mne na to ptáte, nevidím žádný průnik programů. Ale v době krize se musí zvážit nějaké možnosti a dospět k rozhodnutí, zdali vládu podpořit, nebo ne. Ale ta krize tady teď není.


 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Libuše Frantová

Mgr. Karel Krejza byl položen dotaz

Naše obrana

Jak bude ČR dál podporovat Ukrajinu, když jsou naše zásoby vyčerpány (tvrdí to Černochová)? A kde se najednou vzaly finance na nákup další munice? Zajímalo by mě taky, nakolik jsme zásobeni sami pro sebe a jestli máme vůbec dost velkou armádu (asi ne, když se uvažuje o obnovení povinné vojny)? Proto...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Drulák: Tomuto člověku se vyplatil Fiala v Bílém domě. Není to Čech

10:02 Drulák: Tomuto člověku se vyplatil Fiala v Bílém domě. Není to Čech

„Byla to čistě rituální návštěva, která měla potvrdit naši absolutní loajalitu Washingtonu,“ hodnotí…