„Při Špidlově referendu o vstupu do Evropské unie jsem hlasoval proti a za tu dobu mne její politika zrovna nepřesvědčila, abych změnil svůj názor. Zvláště, když nám teď někdo nutí uprchlické kvóty. Já si opravdu nemyslím, že by nás mohlo kulturně či intelektuálně obohatit těch téměř 2 miliony migrantů, kteří v posledních měsících přišli do Evropy. Nepřeji si, aby u nás vznikla řada No-go zón, jako někde v západní Evropě, kam bychom se báli vstoupit. Zatím se moje děti, když jezdí za sportem, mohou v Praze vyhnout nebezpečnějším Holešovicím nebo Libni, pak by to asi už nebylo možné, těch rizikových míst by vzniklo daleko víc,“ vyjádřil se Václav Klaus mladší, dlouholetý ředitel pražského gymnázia i sítě soukromých škol PORG, který také působí jako poradce vedení ODS.
Při dalších odpovědích na otázky z publika týkajících se i české politiky pak od něj zazněl dost specifický názor na nedávné schválení protikorupčního zákona v českém parlamentu. „Já nejsem příznivcem legislativních norem podobného typu, protože jdou určitě nějakým způsobem obejít. Všichni voliči přece vědí, že pan Babiš je podnikatel a majitel médií, a tak jej, když nechtějí, nemusí volit. Tímto způsobem se ho snažit vytlačit z politiky mi nepřipadá zrovna šťastné. Jedná se jen o politický boj mezi stranami. Vždyť existuje řada dalších vlivných lobbistických skupin, které zas ovlivňují jiné důležité osoby v naší politice, a to už nikomu nevadí,“ uvedl zkušený pedagog, který v poslední době na sebe upoutal pozornost jako zdatný publicista a politický komentátor.
Českým studentům chybí konkurence, prý jsou líní
V dalším průběhu akce se pak už návštěvníci besedy pouze dotazovali úspěšného pedagoga na sporné záležitosti v našem školství. Padla i otázka na srovnání českého školství s tím zahraničním. „Nejsem zrovna příznivcem hledání vzorů v cizině. Školství často bývá specifickou národní záležitostí. U nás máme například unikátní síť základních uměleckých škol, podporovanou státem, jako nikde jinde ve světě. A i když je to nákladná záležitost, tak se vyplatí. Negativem je zas to, že u nás nikdo moc nekontroluje výsledky výuky. To je zas fenoménem v USA, kde je těch testů možná až příliš. Žáci a studenti v Česku zlenivěli, protože nemají konkurenci. Střední a vysoké školy je potřebují, i na prestižní univerzity se u nás dostane každý druhý uchazeč, v Asii jeden z tisíce. To je potom zcela jiná motivace snažit se poctivě studovat. Němci zas mají dobře vypracovaný systém spolupráce středních škol s praxí, tedy s konkrétními firmami,“ uvedl Václav Klaus mladší. Podle něj se pak právě pracovití a chytří asijští studenti daleko lépe uchytí v praxi, což má potom i zásadní vliv na růst tamních ekonomik.
Špičkový pedagog si potom humornou formou postěžoval na chování dnešních rodičů, kteří nejsou mnohdy objektivní v posuzování schopností svých dětí a neumí být k nim ani náročnější. Podle jeho slov panuje naprosto neobjektivní benevolence dospělých vůči svým ratolestem zejména v západních zemích, české kraje už nevyjímaje. V USA se pak údajně dostali až do takového stavu, kdy na většině lepších škol fungují oddělení komunikace s rodiči, kde se dlouhé hodiny probírají i ta nepodstatná přání a pocity jednotlivých žáků. Větší chválu si prý už zaslouží v této souvislosti Moravané a absolutorium v přístupu a vyžadování kázně i píle od studentů mají pak Asiaté.
Do státního školství se vkládají miliardy, chtějme za to výsledky!
Václav Klaus pak velmi kriticky, ale zároveň i vtipně glosoval některé nové „vymoženosti“ českého školství. Ironizoval zejména inkluzi (začleňování méně nadaných nebo zaostalejších žáků do běžných tříd), která spolkne stamiliony korun. „Systém řízení českých škol je neefektivní a nemotivující. Měla by se odstranit obrovská byrokracie, která řediteli zabírá většinu času, což většinou představuje vyplňování různých lejster a hlášení namísto toho, aby se věnoval užitečnému řízení své školy. To pak může i velmi nadaného člověka otrávit a ten pak odejde k jiné profesi. Školství není o počtu dotykových tabulí, ale především o schopných učitelích. Státní správa by měla do škol zasahovat jen minimálně a hodnotit je podle výsledků. Tam, kde nejsou a kde výuka vázne, tedy děti se nic nenaučí, mohla by takové střední školy klidně zrušit, stejně jich ještě máme dost. Jak to, že nikomu například moc nevadí, že na některých školách neudělá maturitu třeba i polovina žáků, takové neúspěchy by se přece v jiných společenských odvětvích určitě netolerovaly,“ podivoval se bývalý učitel matematiky, který o ní napsal i hodně populární učebnici. O dlouhodobě nízké úrovni řízení českého školství má vypovídat i fakt, že ani za deset let diskuzí se ještě neuzákonila povinná maturita právě z matematiky. Podle Klause se prý dá velmi těžko odhadovat vývoj společnosti do budoucna, ale z obecných předmětů by měla mít na českých školách přednost čeština, matematika a angličtina. Zlepšení v úrovni českého školství pak vidí především stejně, jako to funguje v jiných vyspělých zemích, v rozvoji soukromých škol, které někdy už vznikají i v chudších regionech naší republiky. „Vím, že soukromá vzdělávací zařízení nemají v českém školství větší tradici jako ta státní. Pak ale chtějme za ty miliardy, jež se do nich vkládají, i odpovídající úroveň,“ konstatoval závěrem Václav Klaus mladší.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Štěpán
