V listopadu si připomeneme 25 let od pádu minulého režimu. Jak hodnotíte polistopadový vývoj, splnil představy, které jste měl?
Živě si pamatuji když jsme cinkali s klíči na náměstí. Chodil jsem i po věznici v Minkovicích a vyvěšoval tam Havla. Za mnou chodili bachaři a sundávali ho. Vzpomínky jsou to nádherné. Naděje byly tehdy obrovské v celé společnosti. Mysleli jsme si, že všechno půjde rychleji a v Evropě budeme dřív. Jsem ale rád, že jsme v NATO a EU. To jsou naprosto hmatatelné a důležité věci. Vzhledem i k vývoji na Ukrajině bychom se báli asi více, než kdybychom v NATO a v Evropě nebyli. Co se týče toho co nás zklamalo a proč – za vším hledejme lidi. Společnost musí projít několika generacemi, než se do Evropy dostane. Jsem v kontaktu s Rakušany, Němci či Švýcary. Říkají mi – nebuďte tak netrpěliví. Víme, že inklinujeme k Západu, chtěli jsme tam být za tři roky. Nejsme ani po 25 letech. Oni mě však upozorňují – Neblázněte, my jsme tohle vytvářeli od války.
Na druhou stranu se vývoj u nás zvrtnul v něco co jsme nepředpokládali. Do veřejného prostoru, do politiky, vešli lidé, kteří tu neměli být. A dveře se jim otevřely dokořán i proto, že spousta slušných lidí do politiky nešla. Jen asi první tři roky po listopadu do ní chodili i slušní lidé. Ti však znechuceni odpadali a odcházeli. A natahali se do ní lidé, kteří šli jenom za byznysem. Což je špatně, cítíme to všichni. Myslím si, že dojdeme k té západoevropské civilizaci, ale bude nám to ještě dlouho trvat. Věřím ale, že mladí si to nenechají vzít.
Vyrovnala se česká společnost s komunistickou minulostí?
Myslím, že zdaleka ne. Těžko se předpovídá jak dlouho to bude trvat.
Jak vidíte komunistickou stranu. Jsou komunisté dnes jiní než před 25 lety?
Situace je donutila chovat se jinak. Dnes jsou zalezlí. Můžou se tvářit státotvorně, protože vědí, že je nikdo do vlády nevezme. Ale ve skutečnosti se nezměnili. Stačí jít na dva jejich mítinky a vidíte, že to stalinistické jádro je u nich velmi silné. Je pravda, že pomalu ubývají. Jsem ale překvapen kolik mladých se k nim hlásí. Vidím dva základní důvody – mladá generace je zklamaná tím banditistickým kapitalismem, který u nás zavládl. Část z nich jde ke komunistům. Další jsou ti, kteří chtějí dělat politiku a je jim jedno přes koho.
Seriál ParlamentníchListů.cz: Osobnosti, které jsme vyzvali k hodnocení posledních 25 let v naší zemi
Co vás nejvíc štve na České republice?Anketa
Která z osobností nejvíce pozitivně ovlivnila naše směřováni k demokracii a svobodě?
Václav Havel bez diskuze. Líbil se mi i Jiří Dienstbier starší nebo paní Burešová. Což byli lidé, kteří to měli v hlavě srovnané a věděli co budou dělat. Určitě to není Klaus ani Zeman. Pokud vezmu filozofy, mně se líbí jak píše Pehe. A ještě bych připomněl Elišku Wagnerovou.
Co považujete za největší hrozbu pro naši demokracii?
Nemyslím, že bychom se mohli trhat sami. Problém by byl kdyby se Evropa začala sama dělit. Třeba na bohatý sever a chudý jih. Tedy jakýkoliv rozpad Evropy. Další problém by byl kdyby někde eskalovalo napětí, které by se mohlo přenésti na velký kus Evropy. Jako byla dříve Jugoslávie, dnes konflikt Ukrajina Rusko. Takže vnější vlivy. Naše společnost je dostatečně ostražitá.
Jak vidíte situaci dnes, kdy lidé přestávají důvěřovat klasickým politickým stranám?
Strany si to udělaly samy. Šly cestou spíše podnikatelského subjektu než politické strany. Podívejte třeba, jak to měla ODS krásně našlápnuté pro pravicovou politiku. A kam to dotáhli. Idea prostě odešla. Nabalili se na ně lidi, kterým šlo hlavně o byznys. Strany si to prohrály samy. Dnes se kyvadlo přehouplo na takzvanou nepolitickou politiku. Čehož využívá Babiš. Má to logiku, když vidí, že se strany hroutí, jde touhle cestou. Zase se to zvrátí zpátky ke stranám. Nic lepšího zatím není. Otázka je kdy. Strany musí projít očistou a ukázat, že mají právo na existenci. U ODS si můžete hodit korunou, jestli bude existovat za pět let a posílí, nebo úplně zanikne.
Kandidujete za Zelené do Senátu za Českolipsko. Předpokládám, že vaším hlavním zájmem bude životní prostředí?
Ano. Jezdím na ministerstva a řeším problémy. Byl jsem Asociací krajů jmenován k vyjednávání o Horním zákoně. Chci být u projednávání tří zákonů – Horní zákon, zákon o odpadech a proces EIA. Jsme jediná země, která nemá EIA svázanou se zákonem. Pokud vyjde EIA záporně všude Západě, nesmí se stavět. U nás je pouze doporučující.
Můžete blížeji vysvětlit, co to je EIA?
Pokud chcete postavit fabriku, musíte zažádat o EIA, která posuzuje projekt. Je důležitá na posuzování vlivu té stavby na životní prostředí. Jakýkoliv developerský projekt musíte posoudit přes EIA. Ale když je pouze doporučující, developer si i přes záporné stanovisko může stavět dál. Chci aby EIA mohla zastavit stavební projekt. Aby byla součástí stavebního zákona, jak je tomu všude v Evropě.
Závěrečnou otázku zaměřím na situaci ve vedení Libereckého kraje, kde vládnou Starostové pro Liberecký kraj spolu se Změnou pro Liberecký kraj s převahou jednoho hlasu. Vy jste předsedou klubu zastupitelů Změny pro LK. Nyní váš klub opustila Ivana Hujerová. Co se děje s vaším klubem a vydrží koalice (i když předpokládám že Ivana Hujerová zůstává koaliční zastupitelkou)?
Mám funkcí víc. Jsem i krajský předseda Strany zelených. Udělali jsme předvolební koalici se Změnou a sestavili společnou kandidátku pro krajské volby. Po nich jsme na kraji utvořili koalici se Starosty pro LK. Takže dnes je v krajské koalici stran asi pět. Hejtman Martin Půta je předsedou Starostů a nezávislých (STAN), nejvíce je Starostů pro Liberecký kraj (SLK) - 12, nás Zelených je pět. Pak jsou tu dva členové hnutí Změna – Jan Korytář a Zuzana Kocumová. A nezávislí - Ivana Hujerová, Vladimír Opatrný a Andre Jakubička. Ano, je problém, že Ivana Hujerová vystoupila z našeho klubu. Ale řekla, že její podpis pod koaliční dohodou trvá dál a je platný. Považuje se za koaličního zastupitele. Otázka je proč vystoupila z klubu, co se v něm děje. Nechci o tom mluvit. Ano, jsou tam problémy.
Je ohrožena krajská koalice?
Není. Může takto fungovat celé dva roky.
Psali jsme:
autor: Oldřich Szaban
