Který člen vlády je zatím vaším největším oblíbencem? (Restart hlasování 9.6.2014)Anketa
Politika ANO připomíná tanec mezi vejci. Nejdříve něco řeknou, pak z toho ustoupí. Ministr obrany Martin Stropnický nejdříve nechtěl vojáky NATO na území Česka, pak se vyjadřoval zcela opačně. Ministr financí Andrej Babiš hovořil o zrušení daňové slevy pro podnikatele, upustil od toho. Co si o takovýchto názorových veletočích myslíte?
To je obecně charakteristické pro stranu, která je populistická a nemá žádné pevné zásady a žádný jasný program. Něco jí v určitou chvíli napadne jako dobrý nápad, pak se to snaží prosadit, ale když zjistí, že to u veřejnosti nemá dobrý ohlas, vycouvá z toho. Nemyslím si, že by to bylo typické jen pro ANO. Podíváme-li se do evropské politiky, chová se tak každá populistická strana. Ze svých výroků může proto velmi rychle ustoupit. Strana, co má výroky založené na nějakých zásadách, tak je nemůže odvolat, protože by musela odvolat i ty zásady. Někteří voliči názorové veletoče ale akceptují.
Není to spíše přístup nováčka, který moc neví, co si počít?
Ne. Kdyby tato strana vznikla na pevných hodnotových základech, tak se jí to nemůže stát. Výroky odpovídají zásadám a zásady se neodvolávají. Typické pro předsedu Babiše je, že velmi často veřejně říká něco jiného, než co doopravdy napsal. Těch případů lze za poslední dobu vyjmenovat mnoho. Ten poslední je jeho totální popírání toho, že chystá poměrně výrazné zvýšení daní k začátku roku 2015. Když jsem řekl přesná čísla z jeho vlastního dokumentu, jde o zhruba čtyřicet miliard za dva roky, tak křičel, že lžu.
Citoval jsem jen jeho čísla, která uvedl do konvergenčního programu, jenž odeslal do Bruselu. A ta čísla jsou pravdivá. Pokud skutečně prosadí návrh zákona o dani z příjmu a Poslanecká sněmovna ho přijme, tak stoupne o zhruba čtrnáct miliard korun zdanění v roce 2015 a o dalších asi dvacet šest v roce 2016. Jsem ale smutný i z přístupu žurnalistické obce, která je schopna napsat, že Babiš tvrdí to a Kalousek ono. Je to prezentováno jako tvrzení proti tvrzení, i když je konvergenční program otevřený dokument a každý novinář se může podívat, jak je to doopravdy. A to jsem si nikde nepřečetl. Říkám si, proč? Je to neochotou novinářů číst dokumenty nebo obava z Babiše? Udělám první pokus. (Místopředseda Kalousek ukázal redaktorovi ParlamentníchListů.cz zmíněný konvergenční program schválený českou vládou a odeslaný do Bruselu na straně čtrnáct, kde je to v tabulce: Dopad rušených opatření opravdu černé na bílém.)
Proč to popírá?
Sám jste viděl, že to tam je a když to řeknu, křičí, že je to lež. To už není populismus, pro takové chování nemám název. To je popírání vlastního dokumentu.
Na druhou stranu TOP 09 celkem vychází vládě vstříc. Nedávno to byl krok ohledně dluhové brzdy, kdy jste připustili, že by šla odsunout na rok 2016…
Podle mě je to nejvstřícnější krok, který nějaká opoziční strana v historii moderního českého parlamentu, tedy od roku 1993, udělala. Neznám žádnou politickou stranu, která by řekla, že podpoří nejen ratifikaci mezinárodní smlouvy, na které záleží, ale dokonce podpoří i všechny návrhy státních rozpočtů, které tu smlouvu budou dodržovat. A to dokonce tak, protože by se v tom případě parametry musely vztahovat už k roku 2015, že chápeme, jak to může být obtížné a proto stačí, když se budou dodržovat až v roce 2016. Dokonce tak, že v roce 2016 nemusí držet jedno procento strukturálního deficitu, ale 1,25 procenta. A pak každý rok půl bodu dolů.
Psali jsme:
Jinými slovy říkáme, že když jsme my ve velmi obtížných ekonomických časech dokázali šetřit tempem 1,4 procenta strukturálního deficitu ročně, ostatně to je uvedeno i v materiálu ministra Babiše, tak nám bude stačit, že koalice bude od roku 2016 držet tempo půl procenta ročně. Budou-li tedy v šetření alespoň třikrát méně úspěšní než my, budeme jim podporovat státní rozpočty, přestože jejich priority logicky nemusí obsahovat naše priority. Bude tam třeba více peněz na sociální dávky a méně peněz na vědu a výzkum. Nebude se nám to líbit, ale stejně to podpoříme, pokud vláda bude udržovat fiskální kompakt a bude elementárně rozpočtově odpovědná. Děláme to, protože fiskální kompakt chceme a nevidíme důvod, aby se v době, kdy ekonomika začíná růst na zdravých základech, ty základy začaly podkopávat zvyšováním strukturálního deficitu. Pokud někdo chce důkaz, že jsme konstruktivní opozicí, tak ho v tomhle má.
Opravdu si nemyslíte, že by se registračními pokladnami vybírání daní zlepšilo?
Opravdu si to nemyslím. Nicméně, jestli si to myslím nebo ne, není důležité. Důležité naopak je, že neexistuje žádná seriózní srovnávací studie, která by prokázala, že v těch zemích, kde byly pokladny zavedeny, ke zlepšení opravdu došlo. V zemích staré patnáctky mají tento systém pouze dvě země. Itálie a částečně Belgie. Pochopitelně, že se všichni experti na efektivitu výběru daní těmto zkušenostem velmi věnovali, a kdyby existovala průkazná studie, že to skutečně vedlo ke zvýšení DPH, tak už systém zavedly všechny země. Nicméně nikdo kolem nás, tedy Rakousko a Německo, nic takového nemá, protože se ukázalo, že to nefunguje. Minimálně nelze prokázat, že to funguje.
Místopředseda Strany soukromníků Rudolf Baránek dříve nicméně vyčítal snahu o zavedení registračních pokladen a zničení živnostníků vám. Proč to dělal?
Pan místopředseda Baránek je nájemná huba, která je ochotna říkat na zakázku, cokoliv jeho zákazníka napadne. Vždyť zákon o registračních pokladnách už byl v platnosti, měl vstoupit v účinnost na začátku roku 2008, ale poté, co jsem se stal v roce 2007 ministrem financí, jsem prosadil jeho zrušení.
Několikrát jste si stěžoval na obrovskou obměnu úředníků na Ministerstvu financí. Nebojíte se, že by přijetí zákona o státních úřednících nyní mohlo zabetonovat ve státní službě lidi, které si tam natáhla, ostatně dělaly to i předchozí ministři, současná vláda?
Z toho máme samozřejmě velkou obavu. Zákon o státní službě je potřeba, to v každém případě. Ovšem ďábel je ukryt v detailu. Tu koaliční předlohu jsme ještě neviděli. A je fakt, že tato vláda za sto dní zvládla obrovský personální průvan. Na Ministerstvu financí jsem s údivem hleděl, jak skuteční profesionálové a nestranní odborníci, kteří tam odváděli perfektní práci pro pány Mertlíka, Sobotku, Rusnoka, mě a všichni jsme byli s jejich prací spokojeni, byli odvoláváni a místo nich tam byli přijímáni političtí trafikanti.
Tato vláda to zvládla po stovkách. Oborová důvěra na ministerstvech tím významně utrpěla. U Ministerstva financí jsem si tím jist. Pokud by tito trafikanti měli získat statut neodvolatelného státního zaměstnance, byl by to problém. Bez znalosti předlohy k tomu zatím lze říci jen jednu obecnou zásadu. Musí existovat naprostá profesionalita, která někdy bývá nesprávně označována za nezávislost. Státní správa nemůže být nezávislá na politickém vedení. To bychom mohli volby zrušit. Slovem nezávislost, pokud se používá, může být myšleno pouze to, že člověk musí být naprostý profesionál, který bude plnit politicky motivované věcné zadání svého ministra bez ohledu na to, že má třeba úplně jiný názor. S náležitou odbornou péčí totiž musí realizovat ideje svého ministra, který má legitimitu z voleb.
Jak by se toto zabetonování trafikantů ve státní službě mohlo korigovat?
Není potřeba nic vymýšlet. V některých zemích už určité modely existují. Líbí se mi personální cesta, kterou jde Evropská unie. Když se chcete stát úředníkem Evropské komise, absolvujete jeden náročný cyklus zkoušek, jichž je asi šestatřicet, máte na ně, tuším, jen čtyřicet pokusů, a nejsou vůbec jednoduché. Když zkoušky složíte, což se ne každému podaří, dostanete se na listinu kvalifikovaných lidí, kteří se mohou ucházet ve výběrovém řízení o místa v té či oné komisi. Jinými slovy, když někdo zkoušku složí, ještě nemá jistotu, že zaměstnání získá. Když během tří let místo nezíská, vše se opakuje. Komisař si smí vybírat jen ze seznamu lidí, kteří zkoušky složili. V tom je jistota naprosté profesionality. Standard je garantován.
Psali jsme:
autor: Jan Rychetský
