Jak byste hodnotil prozatímní průběh volební kampaně? Je něco, co vás třeba překvapilo či zaujalo?
Jsem rád, když se něco děje a kampaň je právě takový případ. Líbí se mi, že se mohu setkávat s lidmi a dozvídat se od nich, co si myslí a co potřebují. Je to přesně to, co by asi nemělo být jen součástí kampaně, ale každý, kdo už v politice pracuje, by měl u každodenního kontaktu s lidmi zůstat. Měl by od nich čerpat náměty pro svoji činnost, aby nepřestal vnímat skutečný život reálně se všemi jeho starostmi a potřebami. Jinak mu hrozí, že zůstane zavřený v parlamentním skleníku.
Setkal jste se s negativní kampaní? Případně máte takové signály?
Zatím ne. Myslím si, že by každý, kdo chce být politikem, měl voliče přesvědčit svými schopnostmi a činy a ne očerňováním protikandidátů. Pokud k tomu někdo přistoupí, asi sám nemá lidem co nabídnout.
S čím do voleb jdete?
Chci těm, kteří u nás žijí, nabídnout svoje zkušenosti v jednání s vysoce postavenými osobnostmi. Chci schopným občanům, starostům, podnikatelům i jiným pomoci nacházet v ústředních úřadech správné dveře a otvírat je, aby se jednodušeji orientovali a mohli pro svůj kraj udělat vše, co umí. Také bych chtěl přispět k tomu, aby už při tvorbě zákonů byly zohledněny skutečné potřeby prostých občanů i lidí ze samosprávy, aby se pak zbytečně nemusely všechny chyby opravovat dodatečně, když už způsobí problémy. Tedy, stručně řečeno, „ať je nás v Praze slyšet“.
Psali jsme:
Ve volbách proti vám bude osm dalších kandidátů. Čím byste své voliče přesvědčil, aby dali hlas právě vám?
Určitě svými zkušenostmi a jistotou, že jsem zvyklý neuhýbat před lumpárnami a prosazovat správné věci, i když z toho mohu mít osobní problémy. Žiju v našem kraji moc rád a chci, aby se stal dobrým domovem a místem s perspektivou do budoucnosti i pro ostatní.
Mandát senátora by na Orlickoústecku rád obhájil i senátor Šilar. Odvedl podle vás za svoje působení dobrou práci?
Takové hodnocení nechám raději na voličích, nepřipadá mi vhodné se k tomu vyjadřovat. Osobně vnímám Petra Šilara jako slušného člověka.
Co by byl první krok v Senátu, který byste po svém zvolení učinil?
Určitě bych poděkoval voličům a všem, kteří mi pomohli. A pak bych chtěl pracovat tak, aby se za mě nemuseli tito lidé stydět.
Ve své další práci bych pak chtěl pomoci přijmout zákonné normy, které našemu zemědělství třeba cestou nepřímých dotací pomohou konkurovat farmářům z okolních zemí. Potřebujeme to nejen kvůli přirozené péči o krajinu a kvůli soběstačnosti v potravinách, ale třeba také kvůli turistickému ruchu. Určitě budu chtít napomoci ke schválení zákonů, které vyřeší sociální bydlení pro potřebné a ne pro spekulanty. Vzhledem k své odbornost budu prosazovat řešení bezpečnosti v železniční dopravě, aby bylo možné kontrolovat technický stav vozidel, které po tratích jezdí. Aby bylo možné zjistit, zda nejsou vozidla přetížená a zda je personál střízlivý a odpočatý a zda vlak nepřekračuje dovolenou rychlost – na silnici je to běžné, ale na železnici to nikdo neřeší.
Psali jsme:
Můžete pojmenovat konkrétní problémy obvodu, které může senátor po zvolení ovlivnit?
Každý, kdo je nebo chce být senátorem, by měl napomoci zvýšení prestiže Senátu. Občané ho nevnímají jako příliš potřebnou instituci. Když už ho máme, měli bychom dát práci senátorů konkrétní náplň, které budou lidé rozumět. Tedy dělat takové věci, které jsou prakticky potřeba – přenášet názory normálních lidí do tvorby zákonů – aby opravdu pomáhaly a neškodily, pomáhat schopným lidem z kraje řešit vše na centrálních úřadech, najít pro ně cestu k těm, kteří rozhodují. V neposlední řadě (a to platí pro každého politika) nikdy nezapomenout, odkud jsem přišel a vnímat, že ten reálný život není v úžasné funkci tam nahoře, ale v obyčejných každodenních starostech doma.
Podle pravomocného rozhodnutí soudu nemáte nárok na kompenzaci za konkurenční doložku, která po odchodu od dopravce zakazovala po dobu jednoho roku působit v totožném oboru. Prozradíte nám, zda jste se rozhodl podat dovolání a v jaké fázi je případně spor?
Přístup svého bývalého zaměstnavatele, který mě nejprve nechal dodržet konkurenční doložku, a až dodatečně ji pak zpochybnil, beru jako neseriózní podvod. Celá věc je dnes pravomocně rozhodnuta, já ji vnímám jako soukromý pracovněprávní spor a nehodlám se k ní více veřejně vyjadřovat.
V letech 1995–97 jste působil jako náměstek ministra dopravy ČR pro železnice. Modernizace železničních koridorů v Česku se neúměrně prodlužuje. Jejich dokončení vychází nejdřív na rok 2021, hotové přitom měly být už před šesti lety. Ve své zprávě to uvádí Nejvyšší kontrolní úřad. Oproti plánům rostou i náklady staveb, od loňska se je ale daří snižovat. Kde je podle vás příčina a kdo je za to odpovědný?
Nemohu mluvit za současné náčelníky, ale v době, kdy jsem z pozice šéfa drah o modernizaci koridorů rozhodoval, se 1 km dvoukolejné tratě zvládl za přibližně 100 milionů korun. Navíc se nám dařilo využít nejen přidělené peníze z evropských fondů, ale najít využití i pro ty prostředky, které by jinak propadly třeba u silničních staveb.
Dnes je částka za práce násobně vyšší a realizaci provází neustálé odvolávání, zdržování a zdražování. Problém je třeba hledat v celkovém politickém prostředí, ale také ve schopnosti vedoucích pracovníků vůbec věci rozumět, řešit ji ve prospěch této země a nenechat se zastrašit. Když se snaží vrcholní politici občas do vedení státních firem prosazovat osoby bez odborných znalostí a praxe a i v ústředních orgánech státní správy rozhodují o odborných věcech podobní lidé, pak to prostě jinak vypadat nemůže.
Prezident Miloš Zeman na návštěvě Francie prohlásil, že by si přál, aby rychlovlaky TGV jezdily z Paříže až do Prahy. Podle experta na železniční dopravu Petra Šlegra Česko s vysokorychlostními tratěmi zaspalo. Souhlasíte?
Naše země měla opravdu tuto problematiku řešit v době, kdy se dokončovaly první dva tranzitní koridory a Berlín s Vídní nebyly ještě vysokorychlostní tratí po německém území propojeny. V té době bylo reálné získat pro projekt spojení Berlín–Praha–Vídeň ekonomicky mocnou mezinárodní podporu. Opravdu zodpovědní lidé v té době zaspali. Nejsem si jist, nebylo-li to v době, kdy zrovna vámi zmíněný expert dělal náměstka ministru dopravy.
Musíme vnímat, že takové vysokorychlostní spojení je drahé a obecně se vyplatí při propojení míst, která mají alespoň 1–1,5 milionu obyvatel. Pro nás z toho vyplývá, že buď takový projekt zakomponujeme do mezinárodní trasy (Berlin–Wien, Wien– Warszawa) či do preferovaných evropských dálkových tras, nebo pro něj budeme muset hledat financování z národních zdrojů. Myslím si však, že to potřeba je a že bychom měli namísto krásných politických vyhlášení hledat reálná řešení v oblasti směrování i financování vysokorychlostních tratí.
Ing. Miloš Zeman
Domníváte se, že v železniční dopravě Česko dostatečně využívá své polohy?
Naše geografická poloha je zvláště v oblasti nákladní železniční dopravy velmi zajímavá, není však úplně jedinečná. Jak ve směru východ–západ, tak sever–jih jí dělají konkurenci i jiná spojení. Co do kvality tratí jsme a budeme určitě konkurenceschopní. Jestli však pro naše železnice takový obchod získáme, záleží jen na odborné a obchodní zdatnosti manažerů železničních dopravních společností.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Kateřina Synková
