Podle některých vašich soupeřů je vaším hendikepem, že nemáte žádné politické zkušenosti. Co k tomu řeknete?
Je to přesně naopak. Je to velikou výhodou. Politici žijí ve zlaté kleci. Už nejsou nezávislými občany. Posuzují všechny věci z hlediska politického názoru svého nebo politiky. Podnikám a zaměstnávám lidi od konce devadesátých let. Se zákony musím pracovat po celou dobu svého podnikání. Naopak. Náhled mám zdravý. Mám čtyři malé děti. Koukám na to z hlediska občana. Vidím to jako velkou výhodu.
Zmínil jste, že máte čtyři děti, proto asi v programu máte podporu pracujících s dětmi?
To je všech s dětmi. Třeba matky samoživitelky to mají dnes poměrně těžké. Je potřeba podporovat i lidi bez práce s dětmi. Nesmí se však vynechat ani ti rodiče, kteří pracují. Mám plno známých. Když si představím, že máma a táta dělají za 12 a 15 tisíc a mají z toho uživit několik dětí, to je šílené. Stát, místo aby je kvůli porodnosti podpořil, po nich chce, aby obíhali sociální dávky, příspěvky na bydlení. To je nesmysl. V Německu systém funguje tak, že příspěvek pro dítě je na dítě. Na učebnice, zájmové kroužky. Jsou to peníze toho dítěte. Ten by měli dostat v nějaké výši když ne všichni, tak od té střední třídy. Aby dva lidi měli dvě až tři děti.
Žijete sice v Liberci, ale podnikáte ve Frýdlantu, jenž je centrem Frýdlantského výběžku, který se stejně jako většina ostatních „výběžků“ v České republice potýká s řadou problémů. I proto asi máte v programu zastavení vylidňování venkova. Jak toho chcete dosáhnout?
Ono to všechno souvisí. Porodnost je jediný způsob jak vyřešit důchody. Táta pochází z Českého Dubu, teď poznávám Frýdlantsko. Vidím jak mladí lidé odcházejí na střední školu do Liberce, na vysokou do Prahy a už se zpátky nevracejí. Což je pro regiony likvidační. Centralizace, která vzniká. Chtěl bych, aby se lidé domů vraceli a nacházeli tam práci. Se zaměstnaností souvisí i dopravní dostupnost. Firmy ji potřebují. Knorr odcházel z Frýdlantska do Liberce kvůli Albrechtickému kopci, kde silnice 13 je často nesjízdná pro kamiony. Pokud tam budou mít mladí lidé práci, budou se rádi vracet.
Nutno asi zmínit, že jste před dvěma lety ve Frýdlantu obnovil pivovar...
Je to jedna z mála firem, která tam dnes začíná zaměstnávat lidi. Fabrika stará, industriální s barokním základem, se vrací zpátky do ekonomického provozu. U těch starších fabrik je to velmi vzácné. A to se týká i Liberce. Jsem jediný ze spolužáků na vejšce, kdo se vrátil zpátky do Liberce. Všichni ostatní zůstali v Praze. Hlavně kvůli platům. A pak trpí regiony. Lidé se musejí vracet. Jinak se pohraničí a vůbec slabší regiony nikdy nezvednou. Když někdo přijel před sto lety z Frýdlantu do Prahy, tak se mu klaněli. Přijížděl z bohatého kraje. Byl bych rád, kdyby se to vrátilo zpátky. Je to také o tom, aby stát byl schopen garantovat velkým firmám, které tam už jsou, nebo se tam chytají, že dostanou úvěr nikoliv od spekulantů, ale od komerčních bank. Banka třeba na Frýdlantsko nemůže, hodnota nemovitostí je malá. Za chvíli tady nebudou dávat lidem ani hypotéky, pokud se nezmění vylidňování oblasti. Protože baráky mají tak nízkou hodnotu, že nebudou úvěrovatelné.
Takže banky nechtějí v této oblasti půjčovat?
I když je tam barák v hodnotě sedmdesáti milionů, oni poníží hodnotu nemovitosti na desetinu a půjčí vám z toho půlku. Což firmy, které se o něco snaží, likviduje. Jsou znevýhodněné proti těm, co jsou kolem Prahy nebo na Mladoboleslavsku. Kde i ruina má velkou hodnotu díky tomu, kde je. To je velké téma i pro mě. Aby stát zaručil Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou úvěry pro komerční banky. Aby podnikatele stál úvěr ne dvě procenta jako v Praze, ať to stojí čtyři procenta. Ale aby člověk, který tady podniká, si nemusel půjčovat od lichvářů na to, aby provozoval malou kovářskou dílnu. To je špatně. A tohle se v regionu děje. Pokud to takhle půjde dál, práce tady nebude. A cílem nejsou montovny, kde lidé budou dělat na páse. Cílem jsou české firmy, které pak investují v lokaci, kde působí. Podívejme na svijanský pivovar. Teď je jeden z největších pivovarů v Čechách. A je to vidět. Svijany mají opravený zámek. Zvažují, že zvelebí centrum Liberce. To je ta cesta. Ne, že budeme vyrábět díly pro automobilku čert ví kde. Dnes odchází v rámci divident 380 miliard z České republiky. Nevím, kolik odchází z bank. Mluvilo se až o osmi stech miliardách, které odcházejí z úroků a poplatků v bankách. Češi živí Francii, Ameriku, Německo. Což je špatně.
Podobné to je u vody. Vodárny mnohde patří zahraničním vlastníkům, kam odcházejí miliardové zisky...
Voda je národní poklad. Nepatří do cizích rukou. Těžko je znárodňovat. Ale ať se prostřednictvím regulačního úřadu stanoví cena vody, která je pro lidi přijatelná, a která je adekvátní.
V dalším bodu máte podporu zaměstnanosti...
Není to o tom, že firma dostane dotace, aby někoho zaměstnala. Jde o systémovost. Podporu lidem v předdůchodovém věku, po škole. Aby se tyto dva typy setkaly. Ten, kdo končí jako soustružník, aby naučil mladého kluka po škole soustružničit. To předávání informací. Textilní výroba šla velmi dolů, nevím jestli se povede ji v Čechách zachránit. Pivovarnictví naštěstí vzkvétá. Sklářství. To jsou všechno obory, kde stará generace musí předat um, který se naučila od svých předků.
Nejde jen o tyto tradiční obory, v Česku začínají chybět řemeslníci...
To je špatně. Jde o návaznost na fabriky. Nemám rád komunismus. Ale oni uměli aspoň trošku navázat na první republiku a Rakousko-Uhersko, kde se lidé učili ve spolupráci s fabrikami. Za posledních dvacet pět let se to úplně odtrhlo. A teď hledáme už nalezené. Učňák, střední i vysoká škola musí být spjaté nějakým způsobem s výrobou. Mnozí inženýři už dnes dělají řemeslníky, protože si tím víc vydělají. To vyřeší ekonomika, kdy řemeslníci budou lépe zaplacení než právníci.
Ale řeknu vám o tom, co vím já. My jsme otevřeli školu sládků. To je i pro lidi, co chtějí třeba změnit obor, protože v něm nemají uplatnění. Funguje to úplně bezvadně. Teď začal nový kurz. Už máme zhruba 100 lidí, kteří se naučili řemeslu. Opravdu si to oddřou. Nepustíme je ze školy dřív než víme, že umějí uvařit pivo, neublíží sobě ani spotřebiteli. Takže se i stane, že to někdo neudělá. Těch sto sládků založilo šest minipivovarů. Sládků je nedostatek. Takže kdo má tento obor rád, dělá ho srdcem, nebude mít nouzi o práci.
Evropou cloumá migrační krize. U nás zatím migranti nejsou. Týká se nás to?
Pokud někdo utíká před válkou, má právo na azyl. Zvláště je-li to dítě nebo žena. Pokud je někdo ekonomický migrant, tak nemá právo přejít ilegálně hranice, které tu jsou v rámci Schengenu. Evropa by měla řešit problém v Africe. Problém s Tureckem, které se ukázalo jako velice špatný partner. Problém se týká celé Evropy a měla by při jeho řešení postupovat společně. Nesouhlasím s paní Merkelovou, že by migranti zachránili nízkou porodnost v Evropě. To je nesmysl. Azylanti by měli respektovat evropská pravidla. Islám je mladé náboženství a není schopno v tuhle chvíli existovat, tak jak to vidím třeba ve Francii, vedle křesťanství. Měli by se přizpůsobit. Dostat od nás pomoc vyřešit konflikt u nich a žít tam.
Největší příliv uprchlíků zamířil do Německa. Jak to vidíte tam? A jak vidíte postoj států V4? V Bratislavě na summitu předsedů vlád členských zemí EU se vůbec nemluvilo o kvótách a účastníci se shodli, že je prioritně nutné více střežit vnější hranice schengenského prostoru...
Uvidíme, jak v Německu dopadnou volby. Voliči řeknou, co chtějí. V4 je super. Je zajímavé, že sdružuje země, které spolu už dříve spolupracovaly. Síla těchto států dohromady je mnohem větší, než když se ozve i největší z nich, Polsko, samotné. Je dobře, že V4 funguje.
Spekuluje se o větší spolupráci V4 s Rakouskem. Co si o tomhle myslíte?
Je to sto let od úmrtí Franze Josefa a nástupu Karla I., což byl dost nešťastný panovník. Mluvil česky, pobýval dost často na severu Čech v Zákupech. Byl to velký křesťan, který chtěl ukončit světovou válku. To je velké výročí a otevírá spoustu otázek. Co by se stalo, kdyby se Rakousko nerozpadlo. Nemuselo vzniknout velké Německo. Nemusely být války, kdyby se to řešilo, když Rakousko-Uhersko prohrálo v bitvě u Hradce Králové roku 1866, nebo předchozí války, kdy vznikalo a posilovalo Německo. To už ale nezměníme. Je potřeba se z historie poučit a neopakovat chyby. Proto mám trošku strach z toho, co se teď v Evropě děje v rámci migrantů, že Evropa nefunguje tak jako nefungovalo ke konci Rakousko-Uhersko.
Jak vidíte Turecko? Zatím s nimi dohoda, která měla zastavit migraci po takzvané balkánské trase, funguje...
Turecko do Evropské unie nepatří, je nevyzpytatelné. A co se týče té dohody, kde máme jistotu, že se to nezmění? Turci sestřelili Rusy a následně se s nimi dohodli proti Americe. Navíc posiluje islám. Stačí se podívat na Írán nebo Sýrii v sedmdesátých letech. Tam nebyl problém, aby ženy chodily v minisukních nebo šatech, dnes nemůžou.
Co kdyby ta dohoda s Tureckem vybouchla?
Musíme se na tuto eventualitu připravit. V rámci celé Evropy.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Oldřich Szaban
