Kandidát do senátu Čekan: Nebýt v EU, nemuseli jsme být jen vazaly vyspělých států EU

V politice nejste nováčkem. Co ale očekáváte od následujících senátních voleb, s čím do nich jdete?

Ano, máte pravdu, na komunální úrovni pracuji šest let, v roce 2014 jsem obhájil post starosty. V krajské politice pracuji čtyři roky jako zastupitel a předseda výboru pro regionální rozvoj, tedy jedno volební období, které právě končí. Kandidatura do senátu je pro mne velkou výzvou, rád bych v senátních volbách uspěl, a následně tak zúročil šest let práce starosty města Ostrov. Je mi však jasné, že práce v senátu je daleko složitější a prosadit věc, pro kterou by hlasovala většina, je daleko složitější, ale jsem přesvědčen, že zkušenosti z komunálního a krajského prostředí politiky mi v tom mohou pomoci.

Čemu byste se chtěl v senátu věnovat, co vás zajímá či takzvaně pálí nejvíce?

Ta otázka v tuto chvíli není úplně jednoduchá, před pár lety, kdy jsem byl nováčkem v komunální politice, bych vám jednoduše odpověděl bezpečnost, a to z prostého důvodu, byť jsem původně vyučen stavebním zámečníkem, převážnou část dosavadního života jsem pracoval u policie. Strávil jsem v řadách policie bezmála dvacet osm let a po svém odchodu v roce 2007, než jsem byl v roce 2010 zvolen do funkce starosty města Ostrov, jsem pracoval dva roky jako velitel městské policie, proto by ta odpověď byla jednodušší. Dnes po zkušenostech z komunální a krajské politiky je těch témat, která je potřeba nějakým způsobem v našem regionu řešit, daleko více. V tuto chvíli mne napadá sociální politika zaměřená zejména na seniory, kterých v našem kraji přibývá, nebo střední školství, a to důraz na technické obory, problém zdravotnictví, např. nedostatek lékařů a hlavně středního zdravotnického personálu, dále zajištění podpory sportu a v neposlední řadě je to i bezpečnost, ať už je to problematika kriminality drog, ale samozřejmě i uprchlická krize, která nějakým způsobem poznamenává celou Evropu, ČR, náš kraj nevyjímaje. Neměl bych zapomenout ani na integrovaný záchranný systém a zejména podporu jednotek dobrovolných hasičů. Nejsem opravdu ještě rozhodnut, kterou problematiku bych preferoval.

A jaký první krok, pokud pomineme počáteční formality, byste učinil, kdybyste se stal senátorem?

První, co bych udělal, pokud bych se stal senátorem, je, že bych poděkoval voličům a své rodině za jejich podporu. Následně pak bych se rovnýma nohama vrhl do práce, abych mohl naplnit to, proč do senátu kandiduji, tzn. pracovat pro náš region a řešit problémy, které nás tu nejvíce pálí.

Jak byste chtěl využít mandát senátora ve prospěch regionu?

Už jsem na to částečně odpověděl u předchozích otázek. Nicméně se blíží i krajské volby a bude se tvořit nová krajská vláda. Věřím, že ČSSD v Karlovarském kraji uspěje, a bude mít tak silný vliv na vytvoření krajské vlády, pak se tu nabízí spolupráce s krajskou samosprávou, ale i se starostkami a starosty jednotlivých obcí a měst v celém senátním obvodě. Skláním se před prací starostek a starostů, zejména malých obcí, kteří nemají kolem sebe aparát úředníků a jsou většinou na práci pro svoji obec sami, myslím si, že si zaslouží podporu nejen od kraje, ale i od poslanců a senátorů, kteří byli či budou zvoleni za tento region.

Lze podle vás mandát senátora skloubit s vedením města a prací v zastupitelstvu kraje?

Na tuto otázku není úplně jednoduchá odpověď. Každá ta práce vyžaduje své. Zkušenosti mých kolegů, starostek a starostů, kteří vykonávají i mandát senátora nebo poslance, je veskrze pozitivní, tzn., že jdou tyto funkce skloubit, v řadě případů se dá z tohoto propojení i více těžit pro region či město, pro které pracuji, je potřeba si však uvědomit, že není jen práce, člověk má i rodinu. Věřím však, že to s určitou pokorou spolu s mojí rodinou zvládneme.

Vždy se najde někdo, kdo by senát nejraději zrušil. Můžete nám říct, proč by se rušit neměl?

Nemyslete si, byl jsem v devadesátých letech, v době obnovení senátu, také velkým skeptikem, ale dnes mohu říci, že senát má svoje opodstatnění, jde o tzv. horní komoru Parlamentu ČR a jde o tzv. ústavní pojistku. Již za Rakouska-Uherska existovala Panská sněmovna rakousko-uherské Říšské rady. Do této rady byla jmenována řada významných osobností, které se zasloužily o společnost či umění, mezi nimi například jako první Čech František Palacký. Po vzniku Československé republiky byla v roce1920 přijata ústava, která jak v rakousko-uherské tradici, tak i po vzoru Francie a USA předjímala dvoukomorový parlament. Po roce 1989 nová Ústava České republiky, v roce 1993, zakotvila dvoukomorový parlament, složený z Poslanecké sněmovny a senátu. Senát má prostě v našem parlamentním systému svůj nezadatelný význam.

I jako starosta máte zkušenosti s řešením problematiky s tzv. nepřizpůsobivými. Jaké změny byste se tak případně snažil prosadit jako zákonodárce? Jaký zákon nebo opatření podle vás Česko v tomto směru postrádá?

Myslím si, že je to důslednost. Dnes jsme v situaci, kdy řada lidí čerpá sociální dávky, a přitom na trhu práce je nedostatek lidí, zejména kvalifikovaných. Nicméně je třeba mít na mysli, že určitá sociální dávka, kterou stát vyplácí lidem, kteří v podstatě nechtějí pracovat či z nějakých důvodů nemohou, je podle mého názoru zaplacení si loajality těchto lidí vůči společnosti. Bylo by velmi jednoduché lidem, kteří nechtějí pracovat, nic neplatit, ale myslím si, že každý si dokáže představit dopady na společnost, vysoká kriminalita, a to od krádeží až po ty nejhorší trestné činy. Je opravdu těžké vymyslet systém, který by tuto problematiku řešil. Nicméně jak jsem na začátku podotkl, jde zejména o důslednost vůči žadatelům o sociální dávky od příslušného úřadu.

Máte představu, co bude tématem voleb? Nebojíte se, že je ovládne například téma uprchlíků?

Téma uprchlíků v letošním roce, a to i v předvolebním čase, určitě nevyčpí, ale připojuje se k němu i otázka Brexitu a funkčnosti Evropské unie obecně. V tomto případě mohu s čistým svědomím za sebe říci, že jsem před lety hlasoval proti vstupu ČR do Evropské unie, pro mne to má jednoduché vysvětlení. Myslím si, že středoevropské země, jako ČR, Slovensko, Polsko, Maďarsko, Slovinsko a další, mohly vytvořit svoje hospodářské společenství, a mohly být tak konkurencí tehdejšímu západoevropskému společenství. Země dále na východ, které usilují o vstup do EU nebo byly již přijaty, mohly zase založit svoje hospodářské společenství. Mohli jsme tak všichni hospodářsky soutěžit a nemuseli jsme být dnes jen vazaly vyspělých států EU. Bohužel volba tehdy dopadla jinak. Nicméně téma uprchlíků pro letošní volby bude jen doprovodným tématem k otázce: „Co v budoucnu s EU?“

Máte na závěr nějaký vzkaz pro voliče?

Pro voliče mám určitě vzkaz a ten zní: „Pojďte k volbám a volte lidi, kteří jsou úspěšní v komunální či krajské politice a míří třeba do senátu. Dejte hlas osvědčeným lidem, starostům a starostkám, ti vás jistě nezklamou.“