V politice nejste nováčkem. S čím ale jdete do nadcházejících senátních voleb?
Patřím k oné rozhněvané většině, která se už nemůže dívat na to, co se kolem děje. Nadutost mocných, s jakou se většina z nás ještě nesetkala, kult práva silnějšího, násilí, bezohlednost... A to vše státem tolerované. Chci proti tomu bojovat. Ne intrikařit nebo kličkovat. Impulz vzešel od těch, kteří mne znají z komunální politiky, věří mi a chtějí, abych hájil jejich zájmy i v Senátu PČR.
Jak vidíte nyní své šance?
Pokud mají lidé zájem na změně, musejí pro ni také něco udělat. Minimálně přijít k volbám a dát hlas těm, kterým věří, že budou změnu prosazovat. Já i na komunální úrovni spolupracuji na všem, o čem si myslím, že je správné, rozumné a potřebné pro lidi. Jsem připraven i v senátu hájit jejich zájmy.
Ptala jsem se i z toho důvodu, že v posledních komunálních volbách ztratila KSČM řadu zastupitelů a v senátu neobhájila jediný mandát. Proč by měli dát voliči přednost zrovna vám?
Lidé by měli podpořit argumenty, pracovitost a rovné jednání. To mohu nabídnout i zaručit. Rozhodně to nespraví sliby o jakýchsi vzdušných zámcích.
Psali jsme:
Čemu byste se chtěl v senátu věnovat, co vás zajímá či takzvaně pálí nejvíce?
I když mám blízko k vědě, zdravotnictví a seniorům, nechci se uzavřít jen do několika málo témat. Život přináší nová, zásadní témata k řešení. Chci prosazovat základní principy, jako jsou návrat k tradicím státu, solidarita, spravedlnost, slušnost, ve všech sférách života.
A jaký první krok, pokud pomineme počáteční formality, byste učinil, kdybyste se stal senátorem?
Seznámil bych se s celou agendou a postupně řešil problémy aktuální a zásadní. Mezi ně patří koncepční podpora rodiny, mladých manželství, vědy a vzdělání, seniorů a zdravotně postižených, jednodušší zákony, vymahatelnost práva, spravedlivý a efektivní systém sociálních dávek, účinný boj proti korupci, zeštíhlení aparátů, větší bezpečnost a lepší práce policie a tak bych mohl pokračovat. Zapomenout v současné mezinárodní situaci po Brexitu nelze ani na EU. Ta by se měla stát svobodným společenstvím suverénních států.
Co považujete v programu KSČM za nejdůležitější?
Že jsme si uvědomili, že strana je málo vidět, s její programovou identitou je to slabé a chybí i reflexe pohybu české společnosti.
Kandidujete v obvodě Tábor. Čím je váš obvod specifický? Co nejvíce potřebuje?
Táborsko je druhý největší region na jihu Čech. Přesto je krajem sever území velmi často podceňován a peněžní toky se směřují především na jih kraje do turisticky atraktivních oblastí Krumlovska, Lipenska a podobně. Je to znát na podpoře výstavby infrastruktury, dopravní infrastruktury, stavu silnic, rozvoje turistiky a směřování dotací obecně. Dalším problémem je trvale jedna z nejvyšších nezaměstnaností v regionu Táborska. Přivítali bychom určitě aktivnější pozici kraje i státních orgánů při směřování investorů. Bylo by toho samozřejmě více, ale tyhle dva považuji za nejvýraznější. Ovlivňují totiž mnoho dalších oblastí života obyvatel.
Jak byste z pozice senátora chtěl Táborsku pomoci?
Vzhledem k prvnímu problému „Budějovického centralismu“ určitě považuji za potřebné, aby senátor, ať již se jím stane kdokoliv, více a úžeji spolupracoval se samosprávou a orgány Jihočeského kraje. Nebojím se říci, že musí za Táborsko lobovat, a když je to nutné, vyvíjet i patřičný a dlouhodobý tlak. To samé platí i na centrální úrovni. To znamená jednat například s CzechInvestem, aby aktivněji plnil svou roli ve vztahu k našemu volebnímu obvodu. A samozřejmě úžeji spolupracovat v této oblasti například s ministerstvem průmyslu a obchodu a dalšími resorty.
Další rozhovory s kandidáty:
Jak již bylo naznačeno v úvodu, máte bohaté zkušenosti z regionální politiky. Dají se tyto zkušenosti využít v senátu?
Zcela určitě. Mám za to, že senátoři, kteří prošli komunální politikou, mohou účinně zasahovat na základě zkušeností do tvorby a schvalování legislativy. Pokud by jejich názory získaly potřebnou podporu, pak nevycházejí ve Sbírce zákonů takové paskvily, které je nutné okamžitě novelizovat.
Vládní návštěvu ministra Hermana na sjezdu sudetských Němců považujete za naprosto scestnou. Nemůže to být ale snaha o narovnání vztahů? Nebo jste přesvědčen, že k tomu nikdy dojít nemělo?
Asi před deseti lety jsem se vyjadřoval v České televizi k jednáním se sudetskými Němci a poté jsem dostal od pana Posselta výhrůžný dopis. Ten byl podepsaný jím za sudetoněmecký spolek v Plzni. Současné snahy o majetkové vyrovnání včetně církevních restitucí připravují cestu k budoucím nárokům, které budou tyto krajanské spolky uplatňovat. Každopádně jakoukoliv snahu o prolomení Benešových dekretů zásadně odmítám. A tím vyjadřuji i svůj názor na cestu pana ministra na sjezd sudetských Němců.
Ale ještě k Benešovým dekretům a církevním restitucím. Některé církevní a soukromé majetky byly za okupace zabaveny nacisty, po válce coby nacistický majetek propadly státu podle Benešových dekretů, ale v současné době se v rámci restitucí vracejí pouze církvi. Jak je možné, že se neměří stejným metrem i u soukromého majetku? Ten není vrácen buď vůbec, nebo za zcela jinou cenu. Téměř čtyřikrát nižší.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Kateřina Synková
