Kandidát na hejtmana (Svobodní): Vystoupení z EU není cíl, ale cesta

20. 7. 2016 9:32

Svobodní ani Soukromníci nemají v zastupitelstvu Libereckého kraje žádného zástupce. Pro nadcházející volby se tak rozhodli spojit síly. Radek Uchytil (Svobodní) věří, že nyní atakují hranici 5 % ve všech krajích. S jedničkou na kandidátce jsme si povídali o jeho plánech s krajem. Prozradil nám i více o svém návrhu na řešení imigrační krize pomocí vybudování integračního táboru na území neuznaného Království Severního Súdánu. A řeč přišla také na vystoupení Česka z EU, o které Svobodní dlouhodobě usilují.

Kandidát na hejtmana (Svobodní): Vystoupení z EU není cíl, ale cesta
Foto: archiv kandidáta
Popisek: Kandidát na hejtmana v Libereckém kraji Radek Uchytil (Svobodní)

Kdo je Radek Uchytil? Můžete se ve stručnosti představit?

Jsem úplně obyčejný chlap, dělník v malé soukromé firmě, která vyrábí skleněné korálky. Jediné, co mě odlišuje od vašich spolupracovníků a sousedů, je poznání, že nadáváním na politiku nic nezměním. Život mě naučil, že co si neudělám sám, to nemám.

Suše napsáno, jsem dělník, stár 48 let, ženatý, kutil a dobrovolný hasič.

Čemu byste se chtěl v zastupitelstvu věnovat, co vás zajímá či takzvaně pálí nejvíce?

Kraj, to je taková „Škoda 1000MB“ (tisíc malých bolestí).

Obecně je cílem Svobodných snížit daňovou zátěž, snížit přerozdělování a nechat peníze v kapsách občanů. Kraj je ale bohužel v podstatě jen průtokový ohřívač peněz bez jakékoliv daňové autonomie, jehož úkolem je rozdělit peníze, které mu pošle stát. Mým cílem tedy bude snaha o to, aby peníze byly rozdělovány co nejúčelněji a nejtransparentněji. Liberecký kraj čekají v příštím volebním období minimálně dvě miliardové akce, a to zahájení rekonstrukce Krajské nemocnice v Liberci a dokončení tendru na zajištění veřejné autobusové dopravy, který díky svým chybám a za přispění ÚOHS nebylo současné vedení schopno dokončit. Naším úkolem bude dohlédnout na to, aby opět nebyla vyřazena nejlevnější zakázka jen proto, že je „podezřele“ levná.

A jaký první krok, pokud pomineme počáteční formality, byste učinil, kdybyste se stal hejtmanem?

Sešel bych se postupně s vedoucími jednotlivých odborů a chtěl po nich, aby obhájili svoji agendu a sdělili, jaký prospěch jejich práce přináší občanům našeho kraje.

Pokud byste měl z vašeho programu vyzdvihnout jednu prioritu, která vás odlišuje od ostatních stran, jaká by to byla?

Věřím tomu, že si lidé dokážou o svém životě rozhodnout lépe, než když to za ně udělá politik či úředník. Proto chceme, aby co nejvíce peněz zůstávalo v kapsách občanů, a pokud to nejde, alespoň co nejblíže k jejich kapsám. Přijde nám nelogické, aby kraj dával dotaci například – a teď bez urážky – klubu šachistů z Horní Dolní. Proto bychom chtěli hledat cesty, jak dostat nějaké peníze z kraje do obcí, kde místní politické reprezentace vědí asi lépe než na kraji, co občany jejich obce trápí. Jednou z možností je například nechtít po obcích příspěvek na zajištění krajské dopravní obslužnosti, který za každého svého obyvatele obce kraji platí. Neslibujeme létající pečené holuby. Chceme, aby lidem klesly daně, aby práce a iniciativa nebyla trestána. Jako parazity nevidíme živnostníky a podnikatele, ale ty, kteří vysávají společnou kasu.

Radek Uchytil

  • Svobodní
  • Leader Svobodných do krajských voleb v Libereckém kraji.
  • mimo zastupitelskou funkci

V roce 2012 kandidovala Strana soukromníků České republiky společně s lidovci, přičemž společně získali jen 1,69 procenta hlasů. Svobodní dokonce ještě méně, jen 0,79 procenta hlasů. Jak nyní vidíte své šance? A z kolika mandátů byste měl radost?

Myslím, že Svobodní za ty čtyři roky ušli dlouhou cestu, mají za sebou nějaké úspěchy a povědomí o značce je vyšší. Soukromníci na tom jsou podobně. Podle průzkumů mají koaliční kandidátky Svobodných a Soukromníků reálnou šanci uspět snad ve všech krajích, kde kandidují, někde dokonce atakují přední příčky. Za úspěch by se daly považovat v našem kraji, se silným zastoupením regionálních hnutí čtyři mandáty, tedy nějakých 7 %.

Kde vidíte průsečíky vašich programů a je naopak nějaká oblast, kde se vaše priority/představy přece jen rozcházejí?

V krajském programu jsme nalezli stoprocentní shodu, v republikovém se asi neshodneme na tomto bodu:

„Prosadit opětovné rozšíření možností pro Českomoravskou záruční a rozvojovou banku, a to v programech mířících k potřebám OSVČ, malých a středních soukromníků a firem včetně poskytování dostupných úvěrů.“

Podle Svobodných by žádná banka neměla být dotována penězi, které stát sebral svým občanům na daních.

Jaké problémy trápí občany kraje nejvíce a jaké řešení nabízíte?

Nejvíce viditelná oblast, ve které stále ještě existuje velký investiční dluh, jsou silnice. Je to oblast, do které bude muset být ještě investován velký objem peněz, a úkolem nového vedení bude snažit se zajistit co nejvíce prostředků i mimo krajský rozpočet. Zároveň ale musíme skoncovat se stavem, že stavíme snad nejdražší silnice na světě.

Další oblastí je samozřejmě střední školství. Myslím si, že nabídka středních škol by měla co nejvíce odrážet poptávku, a to jak ze strany studentů, tak i zaměstnavatelů. Proto určitě nechci dopustit likvidaci prestižního jabloneckého gymnázia U Balvanu, o které je mezi studenty jednoznačně zájem. Dokážu si také určitě představit větší spolupráci mezi školami a zaměstnavateli.

A dále pokračovat v nastoleném trendu snižování zadlužení kraje.

Svobodní dlouhodobě prosazují referendum o vystoupení Česka z EU. Nyní mají stejnou prioritu i jiné strany a podporu má i u prezidenta, byť ten by hlasoval proti vystoupení. Jaká je podle vás šance, že se u nás referendum v dohledné době opravdu uskuteční?

Záleží asi především na tom, jak se bude EU po britském referendu chovat. Pokud pro ni referendum nebude fackou, aby se probrala, ale naopak nastane ještě větší utahování evropských šroubů, bude tlak veřejnosti na vyvolání referenda o setrvání v EU růst a vládě nezbude nic jiného, než ho vyhlásit.

Malou generálkou na referendum budou již říjnové krajské volby. Pokud s velkou převahou zvítězí proevropské strany, zůstanou vládní politici přesvědčeni, že léčba nemocí integračního procesu se dá uskutečnit větší integrací.

Poté, co byly vyhlášeny výsledky britského referenda, nastal nejen v Anglii chaos. Libra se propadla na své minimum… Jaké dopady by mělo vystoupení z EU pro nás? Nemohlo by dojít k rozkolísání ekonomiky i politiky tak jako ve Velké Británii?

Taková událost, jako je vystoupení země z EU, je samozřejmě šok, který nepochybně povede krátkodobě k rozkolísání jak ekonomiky, tak politiky. Ale stačí si uvědomit, že ČNB uměle snižuje kurz koruny k euru o zhruba 20 %, takže případný výkyv by byl vyrovnán ukončením intervencí. Během krátké doby by se trhy vrátily k normálu, tak jako je už v normálu například britský akciový trh.

Je třeba si ale uvědomit, že vystoupení z EU není cíl, ale cesta a vystoupení z EU není samospasitelné. Bude záležet na tom, jací politici budou u moci, jaké se jim povede vyjednat podmínky vystoupení a jestli tuto příležitost využijí ke zvýšení míry svobody a snížení míry byrokracie a přerozdělování.

Existuje podle vás nějaká alternativa, nebo jste přesvědčen, že by Česko mělo být maximálně nezávislé, mimo členství v integračních organizacích?

Má smysl být členem organizací a součástí dohod, které pomáhají občanům svobodně obchodovat, cestovat, pracovat, studovat.

Nemá ale smysl být součástí organizací, které přinášejí regulace, nařízení, přerozdělování, byrokracii.

Také má smysl být součástí NATO. Vystoupení by totiž znamenalo vybudovat armádu švýcarského či izraelského typu. To ale musejí rozhodnout občané, zda chtějí povinnou vojenskou službu.

Jako řešení imigrační krize navrhujete vybudovat internační tábor, ve kterém by žadatelé mohli vyčkat, zda jim některý evropský stát udělí azyl. ,,Mezi Súdánem a Egyptem se nachází neuznané Království Severního Súdánu. Řešením by bylo pronajmout území na vybudování tábora a království uznat.“ Co když ale azyl nezískají? A jak je v táboře udržet? Co když se i z něj vydají na cestu do Evropy?

Tato varianta mě napadla, když Pákistán nepřijal zpět své občany, kterým byl odmítnut v EU azyl. Mohu pouze spekulovat, jaké k tomu měly tamní úřady důvod, ale vznikla tím skupina lidí, které nechce nikdo. Díky neuznanému království by získali novou šanci začít s čistým štítem, mohli by si vybudovat nový domov. Vždyť i Austrálie vyrostla na deportovaných občanech Spojeného království.

A jak je v táboře udržet? Pokud je nechceme prohlásit za vězně či otroky, tak nijak. Jsou to lidé a mají právo jít za svým snem. Ale stejně tak nás nesmí nikdo nutit živit migranty. Solidarita je totiž to, když pomohu dobrovolně ze svých prostředků. Pokud mi totiž stát odebere násilím peníze a dá je cizím, je minimálně nemorální.

A když se přece jen do EU vydají, nesmějí být vpuštěni. Ale to by musely hraniční státy konat svou povinnost a nenakládat lodě u libyjských břehů.

Jediné štěstí je, že máme dobrý azylový zákon. Nesmíme si ale nechat vnutit žádnou harmonizaci a kvóty.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Kateřina Synková

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Herec: Havlovo bombardování? Nebylo humanitární. A když jsem viděl, co chodí za lidi do Občanského fóra...

4:44 Herec: Havlovo bombardování? Nebylo humanitární. A když jsem viděl, co chodí za lidi do Občanského fóra...

ROZHOVOR „Až se jednou spočítá, co to stálo lidských životů, tak nevím, jak se na to lidi budou tvář…