Karence zhoršila zdraví lidí. Makáme o deset let déle než Němci... šéf odborů promluvil, i o vás

25.03.2019 19:15

ROZHOVOR „V Německu proplácejí zaměstnavatelům plnou mzdu prvních šest týdnů nemoci,“ říká předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Podle něj to má dobrý vliv na ekonomiku i zdravotní stav lidí. V rozhovoru pro ParlamentníListy.cz si pochvaloval růst mezd v České republice a připomněl, že bez práce odborů by k němu nedošlo. Další prioritou je zkrácená pracovní doba a pět týdnů dovolené pro všechny, nejen pro státní zaměstnance.

Karence zhoršila zdraví lidí. Makáme o deset let déle než Němci... šéf odborů promluvil, i o vás
Foto: Hans Štembera
Popisek: Předseda ČMKOS Josef Středula

Když jsme spolu mluvili před necelým rokem, ptala jsem se vás, co se pro zaměstnance za poslední rok zhoršilo, či zlepšilo. Řekl jste mi, že se mají zase o kousek lépe v rámci dynamiky růstu mezd i ekonomiky. Přesto jste ale zdůraznil, že i přesto se náš rozdíl oproti jiným zemím zvláště nezměnil. Jak jsme na tom nyní?

Každopádně růst mezd je 8,1 procenta meziročně na průměrném výdělku a je rozhodně velice dynamickým růstem. V žádném případě se nedá říci, že je to něco malého. Růst je velmi dynamický. Myslím, že jsme v tom vyjednávání činili obrovským kroky, které pomohly k tomu, že ten výsledek je tolik unikátní. Mohu se stoprocentní jistotou konstatovat, že bez vyjednávání odborů by takový výsledek růstu mezd za rok 2018 rozhodně nebyl.

Anketa

Zeman by nejraději zrušil Senát Parlamentu ČR. Má v tom pravdu?

95%
5%
hlasovalo: 16434 lidí

Jak hodnotíte kroky vlády Andreje Babiše za poslední měsíce? Ať už se jedná o navýšení důchodů, karenční dobu a tak dále… Které považujete za přínosné?

Je těžké je vyseparovat, ale když to vezmu ze strany zaměstnanců, tak zrušení karenční doby, ke kterému dojde od prvního července, je rozhodně unikátní záležitost a je to velmi cenné. Zaměstnanci si toho velmi váží, že se k takovému kroku přistoupilo. Naposledy, když jsem byl naposledy ve Vojenské nemocnici ve Vršovicích u naší odborové organizace, tak mi zástupce managementu řekl, že karenční doba zhoršila zdravotní stav, že její existence rozhodně ničemu nepomohla, a zhoršilo to situaci. Přivítali, že takové rozhodnutí padlo. Jde o širší zásah a my očekáváme zlepšení zdravotního stavu, více času na léčení, o něco lepší komfort, ale rozhodně nezůstáváme pozadu v představě, jaká by se nám všeobecně líbila.

Za následováníhodnou věc považujeme tu v Německu, kde mají zaměstnanci prvních šest týdnů nemoci sto procent své mzdy. Nejen, že to stabilizuje ekonomiku, zároveň to lidi nedemotivuje k léčení, ale naopak. Z toho pohledu je to celospolečensky – i co se týká výdajů ve zdravotnictví, prodloužení délky života – mnohem lepší situace.

Bez ohledu na ten pozitivní vývoj je ještě pořád důvod směřovat k něčemu dalšímu. Co se týká vlády, tak rozpočet je nastaven prorůstově, což je velice pozitivní. Česká ekonomika roste i nadále. Jestliže je nadále pro letošní rok předpoklad mezi 2,5 a 3 procenty růstu HDP, vnímáme to taktéž velice pozitivně. Nevidíme zatím negativa, o kterých tu někteří tak hlasitě mluví. A mnohdy si říkám, že jde o zbytečné strašení, které se může projevit v nižší dynamice ekonomiky proto, že mohou potencionální spotřebitele vystrašit, aniž by k tomu byl důvod – a jsme schopni, bohužel, vyvolat krizi i vlastní, vnitřní, českou.

Při jednom z našich rozhovorů jste mi řekl, že v případě premiéra Andreje Babiše nerozumíte tomu, proč lidé věří jeho slibům. Jak ve směru vůči zaměstnancům plní premiér své sliby z pohledu vás jako dlouholetého odborníka?

To bude samozřejmě opětovně velice diferencované podle různých skupin, ale je tam evidentní rozdíl mezi tím, co se slíbí a co se ve finále schválí. Myslím, že to všichni vnímají, protože jedna věc je vypustit jakýkoliv slib, který může mít marketingové pozadí, nebo se z něj marketing činí. Druhá věc je, jak je slib promítnut do reální skutečnosti. Pro nás je důležité, co je schválené, ale v tom, co je vyřčeno, může být mnohdy poměrně značný rozdíl. Tedy v reálnosti schváleného prostřednictvím zákonů, a to je přesně způsob a problém, který se projevuje u diskuze kolem rodičovského příspěvku.

Anketa

Mělo by Česko usilovat o převoz pašeračky Terezy Hlůškové z Pákistánu do vězení u nás?

hlasovalo: 9767 lidí

Na počátku je námět, nápad, někteří se toho chytnou a řeknou, že je to výborné, a tak by to mělo být. Jenže než dojde legislativní proces na konec, může mít rozdílnou podobu a nároky, než tomu bylo na počátku. My to vnímáme jako velký problém u zdravotních sester, kde se řeklo, že dostanou pět tisíc korun za noční směny a výsledkem je, že je to kolem tisícovky. Premiér se holedbá, co udělal, ale výsledek je diametrálně odlišný od jeho slibu. To jsou věci, které mne znejišťují.

Na straně jedné lze pochopit politika v tom, že se snaží dělat pozitivní politický obraz o sobě či o politickém subjektu, na druhé straně lidé mají problém uvěřit politikům, zda co říkají, myslí vážně. Zda to není pouze snaha nalákat člověka na něco, co vypadá hezky, a udělá to jinak. K tomu už se žádný marketing samozřejmě nekoná. A není to jen problém této vlády, ale všech v České republice, na začátku jsou nápady, a ve finále se člověk ptá, jak to vlastně mysleli?

Jak pak vnímáte tedy podobné výroky, jako ten premiérův, že „Středula si představuje, že nikdo nebude pracovat a všichni dostanou peníze“?

Já si myslím, že když nám dělá premiér reklamu, bylo by dobré se seznámit s našimi požadavky. Takto formulovaný požadavek odbory nikdy nevyřkly teď, ani v dlouhodobé historii. Je to snaha někoho očernit a úplně marná a zbytečná. Ale ta reakce byla na požadavek na snížení pracovní doby na třicet sedm a půl hodiny týdně. Ti, kdo oponují takovému požadavku, by se nejdříve měli informovat o tom, jak to ve skutečnosti je.

Jak důležitá je tedy zkrácená pracovní doba a zavedení pětitýdenní dovolené?

Nesmírně důležitá, protože musíme srovnat, jak to vypadá s délkou pracovního týdne českého a německého zaměstnance. Český během jednoho roku v průměru odpracuje asi o čtyři sta hodin více. To znamená, že během čtyř let pracuje o jeden rok více a za dobu čtyřiceti let – pokud je ekonomiky aktivní – odpracuje o deset let více, než německý zaměstnanec. To je na pováženou, protože tam se potom projeví i zdravotní neduhy, únava vůbec toho člověka ve chvíli, kdy dosahuje důchodový věk, a  je samozřejmě rozdíl mezi těmi, kteří jsou fyzicky pracující a těmi, co jsou psychicky pracující. Náš požadavek na zkrácení doby je logický.

Člověk by se neměl v práci doslova a do písmene zničit, ale měl by mít dobré spojení mezi prací a soukromým životem. Navíc my už jsme udělali obrovský kus práce. A tam, kde působíme – to je více, než 2500 subjektů – tak máme v 77 procentech firem dohodnutou zkrácenou pracovní dobu na 37 a půl hodiny, nikoho to nezlikvidovalo, nikdo si nestěžuje, všechno proběhlo logicky a v pořádku. V mnoha případech se jedná o organizaci práce a nejedná se o žádnou velkou překážku, ale mentální problém v hlavách managementu. Je to minoritní a rádi bychom, aby byla pracovní doba 37 a půl hodiny týdně.

A co pětitýdenní dovolená?

Co se týká délky dovolené, myslím, že není důvod, aby část společnosti měla pět týdnů garantován – to jsou státní zaměstnanci – a ostatní mají čtyři týdny a musí si to vybojovat. Nevidím důvod, proč by to tak mělo být. Proto považujeme pět týdnů pro všechny za logické. Nejen, že to zvýší komfort zaměstnanců, ale zlepší se i klima u zaměstnavatele. Zaměstnanec bude v lepší pohodě a nedojde k tomu, že někdo bude říkat: Zkrátíme vám dovolenou na čtyři týdny, jestli se vám to nelíbí. A takové případy se dějí.

Když se podíváme na Slovensko, tak na Slovensku všichni, kdo jsou starší 33 let, mají ze zákona pět týdnů dovolené. Nic se neděje, žádný problém s tím není spojen. Takže bychom se měli spíše podívat na současnost z jiného pohledu a zejména z toho, že se mnohdy jedná o problémy chápání spíše, než o problémy v reálném provedení. Pěti týdnů dovolené už nabízí více než osmdesát procent firem, některé dokonce i šest týdnů.

Ano, firmy v České republice tyto výhody nabízejí. Zkrácení pracovní doby či delší dovolená... Nevyrovnává si to trochu trh sám bez ohledu na to, co stát nařizuje, či dává do zákonů?

Jiná věc je, co je dobrovolně, a jiná, co by mělo být pro všechny. Myslím, že ve dvacátém století to bylo akorát. Navíc ještě před padesáti lety jsme měli šestidenní pracovní týden a málokdo si na to chce vzpomenout. Byl zaveden pár týdnů po příchodu vojsk Varšavské smlouvy, které udusily poslední vývoj České republiky. Je dobré si na některé věci nejen vzpomenout, ale zároveň udělat něco, ať je život lepší. Z tohoto pohledu pět týdnů dovolené není z našeho pohledu žádný fatální problém a někteří z toho problém dělají a straší tak, jako třeba u minimální mzdy.


 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Zuzana Koulová

Andrej Babiš byl položen dotaz

dobrý den, sdělte prosím, jak to bylo:

viz: https://aeronet.cz/news/sok-pred-vanoci-vsechno-je-jinak-podle-dokumentu-hlasovala-pro-globalni-kompakt-cela-ceska-vlada-nikdo-se-nezdrzel-hlasovani-a-nikdo-nebyl-proti-ministr-zahranici-tomas-petricek-rekl/?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=z-boxiku

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Sám si to prohrál.“ Tvrdá slova na Korčoka. A kdo skutečně pomohl Ficovi…

4:44 „Sám si to prohrál.“ Tvrdá slova na Korčoka. A kdo skutečně pomohl Ficovi…

Vítězstvím Petera Pellegriniho v prezidentských volbách se nám nejbližší národ vymanil z jednostrann…