Mediální prostor naplno ovládl uplynulý týden průjezd amerického konvoje. Jak Vy jste vnímala reakce veřejnosti, politiků i médií?
Reakce zcela odpovídaly tomu, že jsme demokratická společnost. Všichni měli možnost říct svůj názor. A v celku jsme z toho nakonec vyšli docela dobře, jako normální členský stát NATO. Část lidí mohla svobodně vyjádřit svůj negativní postoj, větší část pak zájem a podporu americkým vojskům a ta největší část byla normálně v práci.
Měli bychom dát více najevo svou sounáležitost se Severoatlantickou aliancí než máváním vlaječkami?
Po rozpadu Varšavské smlouvy a pádu komunistického režimu byl vstup ČR do NATO historickým okamžikem. Pro generaci mých rodičů to bylo jako sen. Dobré věci bere člověk velmi rychle jako samozřejmost a pro mnoho z nás je členství v NATO samozřejmostí. Stojí za to si občas připomenout, že to tak nebylo vždycky. A že když to tak nebylo, tak se nám nedařilo zrovna nejlépe. Uvědomění si toho je důležitější než nějaké gesto sounáležitosti. A vzhledem k tomu, že naše armáda je alianční armádou, můžeme tu sounáležitost projevovat jí. Zaslouží si to. Párkrát jsem zažila, jak v USA běžní lidé reagují velmi pozitivně na své vojáky. Je to až dojemně vlastenecké. Pro nás, skeptické Čechy, možná až moc. Ale něco na tom je. U nás by prozatím stačilo, kdyby vojáci měli alespoň k dispozici uniformy, které si mohou obléknout. Když ministerstvo obrany není schopno několik let zajistit základní výstroj, tak to asi ta naše armáda nepociťuje moc velkou podporu. NATO od nás očekává hlavně vybavenou a připravenou českou armádu. A my bychom ji takovou měli chtít kvůli sobě. Nejen kvůli našemu členství v NATO.
Psali jsme:
V souvislosti s udržením bezpečnosti státu někteří otevřeli myšlenku vytvoření stabilní vojenské základny NATO v České republice. Co si o tom myslíte?
Jednotky NATO na našem území stabilně jsou. Je to naše armáda. Zřízení společné základny NATO v ČR je možné, ale nechtěla bych, aby k tomu docházelo v časové souvislosti s děním na Ukrajině. Nemyslím, že ostentativní řinčení zbraněmi Putinovi za humny je ta nejlepší vyjednávací strategie. Rozhodně to není dobrá strategie, pokud společně s řinčením neprobíhají politická a obyčejně lidská jednání na nejvyšší úrovni. Už jsem na stránkách Parlamentních listů jednou vzpomínala na jednání Reagana s Gorbačovem. Oba zbrojili jako o život, ale zároveň spolu chodili po zahradě a jednali, zatímco Raisa s Nancy si povídaly u čaje. Normálním lidským jednáním se dosáhne nejvíce, pokud je ovšem vůle na obou stranách. Chápu ale, že v pozadí toho lidského jednání je pro jeho efektivitu dobré mít kvalitní arzenál a vycvičenou armádu.
Fotogalerie: - Přivítání dragounů v Plzni
Fotogalerie: - Američané v Praze
-
Další fotogalerie ZDE
„Základnu NATO u nás nepotřebujeme. Potřebujeme lepší vybavenost a efektivní investice armády a její vyšší rozpočet, a proto potřebujeme vybrat daně při zachování nízkého deficitu rozpočtu,“ uvedl pro ParlamentniListy.cz vicepremiér Andrej Babiš. Co si myslíte o tomto přístupu?
Kdo by nesouhlasil s lepší vybaveností armády a efektivnějšími investicemi? Na někoho, kdo „není politik“, si Andrej Babiš osvojil politická klišé celkem rychle. S tím lepším výběrem daní, co všechno vyřeší, by si ale měl dát pozor. Moc se mu v této oblasti nedaří a jednou si toho možná všimnou i jeho voliči. Zatím je ve funkci ministra financí hlavně dobrým hospodářem Agrofertu. Čile obchoduje se státními rezervami a zařizuje si daňová zvýhodnění pro své produkty. Z toho efektivní investice do armády nekoukají.
O stálou vojenskou přítomnost amerických vojáků usilují především pobaltské státy a Polsko, které se obávají agrese ze strany Ruska. Podceňují se u nás obavy z agrese Ruska?
Obava není žádný politický program. Vidím daleko více hrozeb ve vnitřní politice. Je ale fakt, že se výborně zakrývají debatami o vnějších agresorech.
Poslanci schválili asociační dohodu s Ukrajinou. „Je to zatraceně v našem bezpečnostním zájmu,“ podpořil dohodu předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg. „Bude to něco stát, samozřejmě. My, Poláci, Maďaři, Slováci jsme také stáli západní Evropu během posledních dvaceti let značné peníze. Na druhé straně si musíme uvědomit, že vývoj v těchto zemích pomohl i hospodářskému vývoji v Německu a Rakousku. Když se Ukrajina postaví na nohy, je to ohromná šance i pro nás,“ uvedl Schwarzenberg. Souhlasíte s tímto názorem?
Obávám se, že Evropská unie má pocit, že Ukrajině asociační dohodou dluží, jako určité gesto solidarity. Přeci jen EU svou politickou medvědí službou trochu přispěla k rozvrtání tamní situace. Jinak ale bude přidružení Ukrajiny hlavně další položkou na hromadě problémů, které Unie momentálně má. A Ukrajině nepřinese nic než jen to gesto. Ukrajina není připravena být kompatibilní s přeregulovanou Unií.
Jaká jsou podle Vás největší rizika přijetí asociační dohody? Neobáváte se toho, že budeme jen cpát peníze do kapes oligarchům?
Jakékoli přerozdělování peněz, které vypadají, jako že jsou ničí, respektive že jsou od nějaké vzdálené instituce, jakékoliv takové přerozdělování znamená, že se velká část těch peněz ztratí po cestě. Jako když přesýpáte písek z jedné ruky do druhé, nakonec ho moc nezbude. V ČR se to ukázalo s evropskými penězi stejně jako při vzniku krajů, kdy přibyl další přerozdělovací článek. Ten problém mají hlavně státy s příliš krátkou demokratickou zkušeností, jako je Ukrajina nebo třeba i Česká republika. V těchto zemích bylo po desetiletí, ba i staletí největším hrdinstvím obelstění a okradení státu - nenáviděné vrchnosti, bolševika...Lidé veřejné peníze nepovažují za své daně, se kterými je potřeba efektivně naložit ve prospěch celku, ale za jakési cizí neoprávněné bohatství, z něhož je třeba co nejvíce urvat pro sebe. Z toho pramení problém korupce v těchto státech. Napříč společností. Nejen v politice. Ukrajina tak bude dalším státem, kde menší část mnoha miliard přinese možná něco dobrého, ale větší část zahučí kdovíkde.
Psali jsme:
Prezident Miloš Zeman je kritizován za svou avizovanou návštěvu Ruska při příležitosti oslav 70. výročí konce II. sv. války. „Já tam nejedu kvůli přehlídce techniky, já tam jedu, abych vyjádřil úctu těm padlým 150 tisícům vojáků,“ vysvětloval Zeman také před několika dny v Pressklubu na Frekvenci 1. Oslav v Moskvě se zúčastní „jako výraz vděčnosti za to, že v této zemi nemusíme mluvit německy, pokud bychom byli poslušní kolaboranti árijského původu“. Jak situaci vidíte Vy? Jaký signál tím ČR vysílá do světa?
Bude to připomenutí konce druhé světové války. Ne oslava anexe Krymu. Beru to jako poctu armádě, která zásadní měrou přispěla k porážce nacistického Německa. Účast našeho prezidenta je v současné mezinárodně politické situaci možná citlivá, ale rozhodně ji nepovažuji za skandální. Jediné, co by mi připadalo diplomaticky poněkud „vošajstlich“, je účast Kim Čong Una, o níž se spekulovalo. Snad to ale opravdu byla jen spekulace médií.
Co Vás v poslední době kromě bezpečnostních otázek v politice zaujalo?
Za naprosto šokující považuji nedávno schválený věcný záměr zákona o veřejných zakázkách. Pamatujete si ještě, jak probíhalo schvalování velké protikorupční novely stejné normy v roce 2012? Ke každému slovu se vyjadřovaly nevládní organizace, Karlu Janečkovi a jeho „protikorupčnímu fondu“ byla novela málo protikorupční, ministerstvo pro místní rozvoj bylo pod drobnohledem Platformy pro transparentní veřejné zakázky, které tehdy předsedal dnešní ministr dopravy Dan Ťok. Ten teď spolu s ostatními vládními kolegy zvedl ruku pro návrh, který je opakem transparentnosti. Úplně potichu a nepozorovaně schválila vláda záměr, podle nějž už se nebude zveřejňovat skoro nic, šít zakázky na míru předem vybraným firmám se bude moci zcela jednoduše, podlimitní stavební zakázka už nebude do deseti ale do padesáti milionů. Myslím, že by policie měla vyhlásit pátrání po představitelích Rekonstrukce státu. To, že nekřičí, nedemonstrují nebo nedrží hladovku proti tomuto návrhu, může totiž znamenat jediné – někdo je zamordoval a zahrabal na neznámém místě.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Daniela Černá
