Katolický kněz: Být urýpaný novinář, zeptal bych se asi papeže, proč si nevzal do Vatikánu na byt muslimské imigranty, svoje bratry...

Papež František před časem rozvířil, ostatně ne poprvé, mediální vlny, když řekl „Někteří lidé si myslí, že − omluvte teď tento můj výraz − musí být jako králíci, aby byli dobrými katolíky. Ne. Rodičovství je záležitost odpovědnosti. To je jasné.“ Co si o tom myslíte?

Ani nevím proč, ale když jsem tento papežův výrok zaznamenal poprvé, vybavila se mi básnička, kterou mne, ještě jako předškoláka, naučili rodiče:

Já mám doma samičku,

ta má devět králíčků,

dávám já jim dobré listí,

všichni budou komunisti!

Mnoho žen, které jsem během svého života zatím potkal, tuto samičku nepřetrumflo. Ale i takto, v našem chápání, velice plodné ženy, nejsou biologicky schopné dosáhnout na metu nastavenou králičí samičkou, o které je přeci známo, že oněch devět králíčků může mít vícekrát než jednou ročně a mnohokrát za život. Takže papež František může být klidný, sebelepší katolička neporodí dost dětí na to, aby překonala králíky.

Pravdu v otázce odpovědnosti určitě má. Ovšem odpovědnost vnímá každý jedinec jinak, ale dá se předpokládat, že měl na mysli onu odpovědnost, ke které vede katolická morálka ohledně rodičovství a manželství, ke které také vybízeli jeho předchůdci v úřadě. Nutno dodat, že za to byli notně peskováni médii, těmi samými, která nyní papeže Františka velebí. Inu, pořekadlo: panská láska po zajících skáče, platí i o velmoci, která si říká média.

Jak vnímáte jeho roli kolem synodu, který se týkal postavení rodiny v dnešní společnosti a svatého přijímání rozvedených či jeho vstřícnost k aktivním homosexuálům? Není ohrožena snadnější rozlukou manželství a případným svatým přijímáním rozvedených svátost manželství a svátost eucharistie?

Jeho role snad byla ohledně synodu jasná, byl přeci svolavatelem. To, co jsme si mohli zatím přečíst, byli zatím, alespoň tak bych to vnímal já, jakési „úniky“, a ty bývají často značně útržkovité. Já osobně bych si počkal až na vydání oficiální zprávy. Zatím to byla spíše jen jakási oznámení o tom, kdo je s kým a proti čemu/komu…

Jak vnímáte, že je nakloněn ke svatému přijímání u luteránů na katolické mši?

Kodex církevního práva jasně definuje, za jakých okolností lze nekatolíkovi umožnit přístup k eucharistii. Ale já bych se pokusil na tuto otázku odpovědět poněkud jiným způsobem:

Od soudného luterána bych nikdy nečekal, že na katolické mši bude chtít přijímat eucharistii. Pokud by byl navíc „pravověrný luterán“ a věrný tradicím, nebyl by to snad pro něj „krok zpět“ a přiznání, že Luther něco pokazil? A pokud věří v reálnou přítomnost Ježíše Krista v eucharistii, k jejímuž proměnění došlo při katolické mši, tak už vlastně není luteránem a nikdo a nic mu přece nebrání v konverzi na katolickou víru a tak užívat všech dober, která svým ovečkám katolická církev nabízí.
Jinak to jen beru jako pózu účastníka na mši, který tomu sice nevěří, ale když všichni, tak i on si stoupne do fronty na „sušenku“.

Někteří tradiční katolíci papeže kritizují, že vyhledává falešnou popularitu tohoto světa a dává na odiv svou skromnost. Sklízí tak obdiv u nepřátel církve, libertinů a tak dále. Co o tom soudíte?

„Kdo jsem já, abych soudil?“

Jakémukoli lidskému jednání lze podsunout jakýkoli úmysl. Je jen otázkou, zda se ono podsunutí trefilo do černého. Vzhledem k tomu, že papež je hlavou nejen církve ale i státu, tak je vlastně jen na něm, v jaké státní budově bude bydlet, zda na ubytovně nebo v paláci, jakým autem se nechá vozit, zda mercedesem nebo fiátkem… To, co s těmito skutečnostmi vyvedou média, papežův fanklub, nebo klub jeho odpůrců a jaký guláš z toho navaří je jen jejich problém.

Jen mi je líto jeho ochranky, protože jim tedy rozhodně práci neusnadňuje a myslím si, že jim chystá více stresových okamžiků než jeho předchůdci…

Co říkáte na jeho „desatero“, kde fakticky vyzval („Neobracejte na víru.“), že katolíci se nemají snažit své bližní přesvědčit, aby se obrátili ke katolické víře? Také řekl: „Jdeš přesvědčit druhého, aby se stal katolíkem? O to mi nejde! Jdi se s ním setkat, protože je to tvůj bratr! To stačí. Jdi mu pomoci, zbytek udělá za tebe Ježíš a Duch svatý.“...

Být urýpaný, pardon investigativní, novinář bych se asi papeže zeptal, proč si tedy nevzal do Vatikánu „na byt“ muslimské imigranty, svoje bratry, ale přijal dvě velice dobře prolustrované křesťanské rodiny. Jenže novinář nejsem a je mi také jasné, že do toho, kdo bude a nebude bydlet ve Vatikáně, mají co mluvit bezpečnostní složky.

Že by ovšem papež hlásal „nehlásání víry“, se mi moc nezdá. Většina známých misionářů začínala obracení na víru pomocí, lékařskou péčí, vzděláváním, popřípadě jinou službou, ale katechezi nikdy neopomíjeli… Přistupovat k misijní činnosti způsobem za „křest jídlo, vzdělání, pomoc“, je počátkem neúspěchu. Možná právě toto měl papež na mysli.

A důvěra v Boží pomoc při takovéto práci jen k užitku. Bez toho by nešlo být ani venkovským farářem v Horní Dolní…

Médiá zveřejnila, že František řekl zástupci Světové evangelikální aliance WEA: „Nemám zájem na konverzi evangelikálů ke katolicismu. Chci, aby lidi hledali Ježíše ve své komunitě. Je tolik doktrinálních věcí, na kterých se nikdy neshodneme. Neplýtvejme na to časem. Radši ukazujme Ježíšovu lásku.“ Pravdivost této zprávy nepopřel ani papež ani Vatikán.

Tak tedy doufejme, že tam Ježíše mají a že ho najdou. Pokud bych měl hovořit sám za sebe, tak já si osobně přeji, aby Ježíše nalezli nejen evangelikálové a aby všichni byli jednou katolíky, protože jsem přesvědčen, že církev katolická je ta jediná a pravá, kterou sám Ježíš založil na apoštolech.

Papež František prohlásil, že by uvítal mimozemské formy života v náručí Katolické církve, pokud by k ní byly ochotny konvertovat. Co míníte o tomto?

Že by inspirace Paroubkem a jeho marťany?

„Jednoho dne se se svými zvířaty znovu setkáme na věčnosti Krista. Ráj je otevřen pro všechna boží stvoření," ujistil prý papež smutného hocha, jak informovala například ČT. Co o této věci říká učení Církve?

Církev řeší spásu lidí a sám Ježíš nás upozorňuje, že člověk má větší cenu než zvířata: Mt 10,28-31: „A nebojte se těch, kdo zabíjejí tělo, ale duši zabít nemohou; bojte se toho, který může i duši i tělo zahubit v pekle. Neprodávají se dva vrabci za haléř? A ani jeden z nich nepadne na zem bez dopuštění vašeho Otce. U vás pak jsou spočteny i všecky vlasy na hlavě. Nebojte se tedy; máte větší cenu než mnoho vrabců.“
Spíše je mi smutno z toho, kam až dospěla lidská společnost, pokud je třeba utěšovat někoho, komu pošlo zvíře, když smrt lidí už často nikým nepohne…
Jinak bych řekl, že to papež asi moc „nedomyslel“. To, co může být pro rozmazleného „produkta“ moderní „odlidštěné“ civilizace falešnou útěchou, takovému děcku z nějakého slumu trápeného vnitřními i vnějšími parazity představa nebe jako setkání se všemi „jeho zvířátky“ asi moc na radosti nepřidá.

Papež též říká, že by katolíci neměli tolik mluvit o tématech, jako jsou potraty, ale více se soustředit na pomoc chudým a mládeži... Konkrétně řekl: „Nemůžeme klást důraz jenom na otázky interrupce, homosexuálních manželství a antikoncepci. To nelze. Já jsem nemluvil o těchto věcech mnoho a bylo mi to vyčítáno. Avšak, mluví-li se o nich, je třeba to činit v určitém kontextu. Názor Církve je ostatně znám a já jsem synem Církve, ale není nezbytné mluvit o tom nepřetržitě.“ Souhlasíte s ním?

S tím, jak roste společenská technická vyspělost, také přibývá i ožehavých témat. S technologiemi usnadňujícími život, přibývají i technologie usnadňující zabíjení. Takže již nemáme jenom potraty ale také eutanázii, možnost „průmyslové výroby“ embryí, klonování a já nevím co ještě. Nejsem ani doktor, ani odborník na zabíjení. A lidský život, na tom se snad shodnem, zasluhuje ochrany od početí do smrti. Rozhodně role, kterou zastává papež, není záviděníhodná. Každý, kdo se zabývá nějakým pastoračním okruhem, mu může vyčítat, že o „jeho“ problematice mluví papež málo na úkor problematiky „těch druhých“.

Myslím, že co se týče potratů, se papež jasně vyjádřil při tiskové konferenci na palubě letadla při návratu z Mexika, takže mu nezájem o potraty nelze vyčítat: „Potrat není ´menší zlo´. Je to zločin. Znamená to odstranit jednoho člověka, aby se zachránil jiný. Totéž, co dělá mafie. Je to zločin a absolutní zlo. Co se týče pojmu ´menšího zla´ a vyvarování se těhotenství, lze o něm mluvit v případech rozporu mezi pátým a šestým přikázáním. Pavel VI., velký papež, ve velmi složité situaci povolil africkým řeholnicím, aby používaly antikoncepci v případech, kdy hrozilo znásilnění. Nesmíme zaměňovat zlo, kterým může být zabránění těhotenství samo o sobě, s potratem. Potrat není teologický, nýbrž lidský a lékařský problém. V lepším případě se zabije jeden člověk kvůli záchraně druhého. Jindy jen kvůli tomu, aby vše hladce proběhlo. Lékaři vykonávají čin, který odporuje Hippokratově přísaze. Potrat je sám o sobě zlem, avšak zpočátku nikoli náboženským, nýbrž lidským. Vzhledem k tomu, že je to lidské zlo, je – jako každá jiná vražda – odsouzeníhodný. Zabránění těhotenství naopak není absolutní zlo a v některých případech – jako při zmíněném zásahu bl. Pavla VI., to bylo zřejmé. Rád bych vyzval lékaře, aby hledali očkování proti dvěma komárům, kteří přenášejí onen virus. Na tom je třeba pracovat…“

Není ale potřeba, aby v této věci zazněl hlas biskupů důrazněji? Na Slovensku vydali biskupové k Pochodu pro život pastýřský list a zúčastnilo se ho pak sto tisíc lidí...

Podpora takovýchto akcí ze strany církevní vrchnosti, nejen té katolické, rozhodně neškodí. Nakonec je to úloha pastýřů, dodávat odvahy svému stádci k vyjádření jasných postojů pramenících z víry.

Při papežově pozvání k modlitbě za mír ve vatikánských zahradách muslimský imám v jeho přítomnosti vzýval Alláha, „aby pomáhal v boji proti ´nevěřícím´“ . Co říkáte této věci?

Pouze to, že se něco takového dalo čekat. Pan imám pouze recitoval Korán a v této knize je takovýchto veršů dost. Mohlo to dopadnout ještě hůř, mohl zarecitovat třeba verš 51. ze súry 5: „Vy, kteří věříte! Neberte si židy a křesťany jako přátele, neboť oni jsou si přáteli jedni druhým. Kdokoliv z vás se s nimi přátelí, ten stane se jedním z nich a Bůh věru nepovede lid nespravedlivý“. Popřípadě súra 9, verš 5: „A až uplynou posvátné měsíce, pak zabíjejte modloslužebníky, kdekoliv je najdete, zajímejte je, obléhejte je a chystejte proti nim všemožné nástrahy! Jestliže se však kajícně obrátí, budou dodržovat modlitbu a dávat almužnu, nechte je jít cestou jejich, vždyť Bůh je věru odpouštějící, slitovný.“

Papež František také řekl: : „Církev si nikdy nestála tak dobře jako nyní…”. Je tomu tak?

Rozhodně ano. Církev není pouze ono viditelné a statisticky vyčíslené pozemské společenství. Církev je trpící (duše v očistci), bojující (my na zemi žijící) a vítězná (oslavené duše v nebi). Díky této optice dle učení samotné církve nemůžeme nikdy tvrdit, že si den ode dne stojí hůře. A když církvi neroste viditelně členská základna, alespoň v našem civilizačním kruhu, tak nás rozhodně neubývá.

V působišti papeže, v Latinské Americe, je zaznamenám obrovský odliv od Katolické církve a přesun věřících k letničním hnutím. Nese na tom odpovědnost?

Působiště papeže Bergoglia byla, pokud se nemýlím, Argentina. A ta je pouze zlomkem toho, co nazýváme Latinskou Amerikou a jak se v Argentině přelévají katolíci k letničářům, to opravdu nevím a tudíž se to ani neodvažuji hodnotit. Ale znáte přeci pravidlo: Není důležité, kdo za to může, hlavně, když je to na koho hodit.