Představte si, že je prosinec roku 1989 a rozhoduje se o budoucnosti této země. Která varianta by byla nejlepší?Anketa
Na podzim roku 2015 se bude u příležitosti výročí osvobození od nacismu konat v Česku a Slovensku velké turné ruského sboru Alexandrovci. Celé turné v České republice oficiálně zaštítí prezident republiky Miloš Zeman. Vy jste se pro přijetí záštity prezidenta angažovala. Nebojíte se, že česká veřejnost prezidentovu podporu přijme negativně?
V Čechách je nesporně mnoho lidí, kteří přijímají většinu aktivit pana prezidenta negativně. Bude to tak možná i při jeho podpoře turné Alexandrovců v České republice. Já ji takto nevnímám. Před několika dny vydalo vedení Unie českých spisovatelů stanovisko nazvané „Odmítněme zpěv války!“ Považuji za správné připravovat za „zpěvu války“ koncerty celosvětově respektovaného pěveckého souboru.
Nesouhlasíte s názory senátorky KSČM, pokud jde o Rusko a Ukrajinu? Přečtěte si původní materiály ParlamentníchListů.cz přinášející názory Zdeny Mašínové (z 21. 8.), Michaela Romancova, Anatolije Lebeděva, Františka Laudáta, Jany Černochové, Karla Schwarzenberga, Alexandra Kručinina, Milana Hulíka, doc. Jaroslava Šebka, Matěje Stropnického, Romana Jocha, Hynka Kmoníčka, prof. Václava Hampla, Martina Bursíka (z 6. 8.), Vladimíra Hučína, Jana Vidíma, Jaroslava Lobkowicze, Gabriely Peckové, Daniela Kroupy, Tomáše Zdechovského, Cyrila Svobody, Františka Bublana, Jiřiny Šiklové, Karla Hvížďaly, Jiřího Pehe, Marty Kubišové, Petry Procházkové, Martina Bursíka (z 23. 6.), šéfky hnutí Femen, Zdeny Mašínové (z 21. 5.) Ondřeje Benešíka či Džamily Stehlíkové.
Ruský prezident Vladimir Putin se setkal na summitu v Minsku se svým ukrajinským protějškem Petrem Porošenkem. Očekáváte, že zde dojde k průlomu v rusko-ukrajinském konfliktu?
Přála bych si to, ale současně tomu příliš nevěřím. Obávám se, že v tom konfliktu je již příliš mrtvých, zraněných, běženců, dezinformací, nenávisti a současně i příliš peněz a zájmů významných hráčů. A to nejen ruských či ukrajinských.
Jak hodnotíte nedávný výrok předsedy ukrajinského parlamentu Turčynova, který požaduje od Evropy vojenskou pomoc, „aby odvrátila ruský vojenský útok“? Rusko podle něj chce překreslit hranice států a ohrožuje bezpečnost Evropy.
Rozumím tomu, že Turčynov požaduje vojenskou pomoc. Vždyť podle samotných ukrajinských představitelů je ukrajinská armáda ve velmi špatném stavu. Nemyslím si ale, že Rusko chystá vojenský útok. Spíše mám pocit, že dělá vše pro to, aby se do konfliktu uvnitř Ukrajiny nenechalo vtáhnout. Ale souhlasím s tím, že tento konflikt ohrožuje bezpečnost Evropy.
Nakolik podle vás ovlivní naši ekonomiku válka na Ukrajině a oboustranné sankce vyhlášené Evropskou unií a Ruskem?
To neumím odhadnout, ale podle reakcí představitelů našich podnikatelů i odborů soudím, že ten dopad může být poměrně značný. Jen mám obavy, aby zejména představitelé podnikatelů nezneužili této situace k tlaku na omezování práv zaměstnanců.
Psali jsme:
Máte nějaký vzkaz pro ty, kteří volají po ještě přísnějších sankcích vůči Rusku?
Akce vyvolávají reakce, sankce vyvolávají protisankce. To může být nekonečné a obě strany poškozující. Nezbývá než trpělivě jednat. Jestliže jsem výše řekla, že neočekávám od jednání v Minsku nějaký průlom v řešení konfliktu, pak ale zdůrazňuji, že je to jediné možné řešení. Již nyní se také mluví o tom, že by v září měla pokračovat jednání za účasti představitelů Francie, Německa, Ruska a Ukrajiny.
Co říkáte obavám těch, kteří dnes v souvislosti se srpnovým výročím tvrdí, že nám opět hrozí podobné nebezpečí jako v roce 1968? A je důvod se v současné době obávat Ruska?
Ti, kteří se takového nebezpečí obávají, nemají zřejmě smysl pro realitu. Tenkrát jsme byli členy Varšavské smlouvy a byla to vojska zemí tohoto paktu, která do naší země vstoupila. Nyní jsme členy NATO a vstup ruských vojsk na naše území by byl možný jen v rámci celosvětového konfliktu, v rámci nové světové války. A jestli se máme obávat Ruska? Jako malá země ve středu Evropy bychom se mohli, na základě historických zkušeností, obávat snad všech sousedů, natož pak všech velmocí. Jenže to by za dnešních podmínek přicházelo v úvahu snad jen v rámci celosvětového konfliktu.
Prezident Zeman označil Rusko za našeho dlouhodobého partnera v boji proti islámskému terorismu a řekl, že bychom si měli uvědomit, že ukrajinská krize je jen střednědobá. Souhlasíte s tímto postojem?
Měli bychom skutečně usilovat o to, abychom měli ve světě dlouhodobě partnery a ne nepřátele. To platí i pro Rusko. A souhlasím i s tím, že ukrajinská krize se sice brzy nevyřeší, ale současně nemůže být dlouhodobá. Věřím tomu, že jednání povedou k jejímu ukončení. Již nyní přináší mnoho lidského utrpení.
Měli bychom ve světle událostí na Ukrajině, Krymu, v Pásmu Gazy, Iráku či po úmrtí českých vojáků v Afghánistánu nějakým způsobem změnit naši obrannou a zahraniční politiku?
My žádnou koncepční a všeobecně respektovanou obrannou či zahraniční politiku nemáme. Jsme mistři neustálých změn. Lépe by ale bylo, kdybychom si konečně vyjasnili, co je v našem dlouhodobém zájmu. A z toho pak vyvodili koncepci obranné a zahraniční politiky.
RNDr. Marta Bayerová
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Petr Kupka
