Kdo si dovolí zpochybnit, co říká Washington, je ihned označen málem jako nepřítel státu, protestuje poslanec KSČM. A vzpomíná na slova Václava Havla, že...

5. 6. 2016 8:56

ROZHOVOR Poslanec KSČM Ivo Pojezný říká, že zásadně odmítá jakékoli cizí vojenské základny na území ČR. To, že v rámci boje proti ruské propagandě vznikne na Ministerstvu vnitra od příštího roku Centrum terorismu a hybridních hrozeb, mu připomíná Orwella.

Kdo si dovolí zpochybnit, co říká Washington, je ihned označen málem jako nepřítel státu, protestuje poslanec KSČM. A vzpomíná na slova Václava Havla, že...
Foto: Hans Štembera
Popisek: Přesun příslušníků 2. jízdního pluku americké armády v rámci cvičení Saber Strike v Pobaltí. Vojáci přenocují v ruzyňských kasárnách v Praze

Anketa

Která televize vytváří nejdůvěryhodnější zpravodajství?

1%
96%
hlasovalo: 15389 lidí

V NATO se vede debata o posílení obrany proti „agresivnímu Rusku“. Mluví se o zintenzivnění cvičení, o umístění některých vojsk ve východních členských státech EU, již probíhá posílení protiraketové obrany (Rumunsko) a v prvé řadě se všeobecně naléhá na země Severoatlantické aliance, aby zvýšily výdaje na obranu. Je tato aktivita opodstatněná? Jsou vztahy s Ruskem stále tak problematické, že je potřeba posilovat obranu na hranicích s ním?

Já nevím, v jakém ohledu je Rusko agresivní. Pokud za agresora označujeme toho, kdo brání své národní zájmy a bezpečnost, tak je to velice smutné. Chápu, že se to některým našim politikům nelíbí, neboť mnohem raději prosazují zájmy rozdílné od těch, které mají občané naší země. 

V rámci debaty nad tímto tématem padla myšlenka, že bychom měli usilovat jak o stálé vojenské základny NATO, případně USA, na našem území, tak o umístění prvků americké protiraketové obrany u nás, což jsme dříve odmítli v případě radaru v Brdech. Získalo by to vaši podporu?

Já i celá KSČM zásadně odmítáme jakékoli cizí vojenské základny na území ČR. Věřím, že si listopadoví protagonisé ještě vzpomínají na slova tehdejšího prezidenta Havla, že již nikdy do žádného paktu nevstoupíme. O pár let se tak stalo – dokonce proti vůli většiny obyvatel České republiky. Nerad bych, aby se podobný scénář opakoval s umístěním cizí vojenské základy na území svrchovaného státu. 

Jak se díváte na občasné návrhy na zrušení sankcí proti Rusku? Sdílíte všeobecné přesvědčení, že navzdory tomu, že Putin má obrovské hospodářské problémy, i nadále je schopen si držet podporu veřejnosti?

Již v počátcích, kdy se o uvalení sankcí na Ruskou federaci hovořilo, zástupci KSČM poukazovali na nesmyslnost tohoto kroku a čas nám dal za pravdu. Sankce nejenže jsou neúčinné, ale hlavně je chybná jejich podstata. Co se týká hospodářských problémů, je důležité podívat se na to, který stát je nejzadluženější na světě. Rusko to není! I přes určité ekonomické problémy (ty ovšem nejsou vyvolány zmíněnými sankcemi) je podpora prezidenta Putina mezi obyvateli Ruské federace velmi vysoká, což ukazuje na to, že občané stojí za politikou svého prezidenta. 

Když hovoříme o Rusku, i v rámci boje proti ruské propagandě vznikne na Ministerstvu vnitra od příštího roku Centrum terorismu a hybridních hrozeb. Jak se u nás údajná ruská, ale i další propaganda projevuje? Jakými prostředky s ní může třicet analytiků na vnitru bojovat?

Toto je pro mě velmi úsměvná záležitost. Vznik jakéhosi „oddělení pravdy“ na Ministerstvu vnitra. Znalcům Orwella jistě tímto vyvstane na mysli jeho dílo „1984“, které je v dnešní době aktuálnější než kdy dříve. Nicméně zpět k otázce. Zdá se mi, že tady platí pro každého jiný metr. Informace z Ruska, ale i dalších zemí – například Číny – jsou automaticky považovány za propagandu a polopravdy či rovnou lži. Na druhé straně to, co vyplodí Washington a jeho ideologové, je etalonem pravdy. Kdo si tento „etalon“ dovolí zpochybnit, je ihned označen málem jako nepřítel státu. 

Roman Joch prohlásil, že ve chvíli, kdy ruský voják překročí hranice kterékoli z pobaltských zemí, bude správné okamžitě smazat proruské servery a po dobu konfliktu s Ruskem internovat redaktory proruských webů. Kde je míra svobody slova třeba i v případě, kdy by nastal vojenský konflikt?

Hloupými prohlášeními se nehodlám zabývat. Čtenáři Parlamentních listů jsou inteligentní a udělají si o těchto slovech obrázek sami. Stále častěji mi připadá, že na svobodu slova má právo pouze ten, kdo má ten „správný“ názor.

Nakolik je podle vás legitimní diskutovat o samotné geopolitické orientaci naší země, tedy o členství v NATO a EU? Objevují se výklady, že o těchto věcech se ani diskutovat nesmí, referenda jsou nepřípustná a tak dále.

Česká republika – po rozdělení Československa – se stala v rámci globálního vnímání marginálním hráčem. Podle mého soudu bychom si měli definovat naše cíle a zájmy a podle nich postupovat ve všech mezinárodních orgánech. Bohužel mám dojem, že dosud v těchto orgánech národní zájmy ČR nehrály příliš velkou roli a naše země spíš papouškovala – například v NATO – to, co chtěly USA. Jinak v podstatě souhlasím s tím, že referend, což souvisí s výše položenými otázkami týkajícími se umístění radarů a základen na našem území, se mnozí politici bojí, aby občané náhodou nerozhodli „špatně“.

Rakouské prezidentské volby nakonec těsně vyhrál exšéf Zelených Alexander Van der Bellen. Přesto jde o historický úspěch tamních Svobodných. Jak může pokračovat trend růstu dalších podobných stran v Evropě (Alternativa pro Německo, francouzská Národní fronta a tak dále)?

Trend růstu preferencí těchto stran bude pokračovat do té doby, dokud ostatní strany nezačnou naslouchat občanům a prosazovat politiku, která je pro ně prospěšná. V tomto ohledu politickým subjektům, které jste zmínil, nahrává uprchlická krize, jež pro ně byla živou vodou. Je nutné přestat se přít o nesmyslné kvóty, když už nyní je jasné, že čísla, o kterých se v jejich rámci mluví, jsou nereálná. Musíme řešit příčinu celého problému. Touha po kořisti ve státech, ze kterých běženci do Evropy proudí, byla tak obrovská, že kořistníci očekávající nerostné bohatství a strategická území, se neštítili vyvolat válku. A musím připomenout v celé záležitosti negativní roli celé řady evropských států, NATO a USA. 

Poslanec KSČM Ivo Pojezný

A co může tento trend znamenat do budoucna? Trvalé ochlazení Evropanů vůči imigraci? Rozvolnění či úplný rozpad EU? Nebo dokonce, jak uvádí Appelbaumová, nástup „národního“ socialismu (ne míněno ve smyslu nacismu, ale spíše například prvorepublikových národních socialistů. Kombinace národovectví a silné role státu v ekonomice a sociálního zajištění)?

Ochlazení občanů Evropy vůči migraci můžeme pozorovat již nyní. Nárůst nacionalismu či spíše preferencí nacionalistickým stranám je, jak jsem výše uvedl, reakcí na neschopnost tradičních stran reagovat na problémy. Nebezpečné je to zejména ve smyslu toho, že tyto nacionalistické subjekty sice nabízejí rychlá řešení, nicméně jen velmi složitě je možné rozšifrovat, co mají skutečně za lubem. Migrační krize a běženci jsou pro ně jen prostředkem, jak zaujmout obyvatele a dostat se k moci.  

Turecko opakuje hrozby, že v případě nezrušení vízového styku pustí do Evropy migrační vlnu. Jak postupovat, dát Erdoganovi, co chce, nebo opevnit řeckou či makedonskou hranici?

Zde se ukazuje shrbenost, neakceschopnost a chybějící odvaha Evropské unie, která se nechává doslova vydírat Tureckem. Dohody EU s Tureckem zatím spíše svědčí o tom, že byly ztrátou času a energie, neboť pro občany Evropy toho moc nepřináší. Jak postupovat? Jasně definovat požadavky EU a to, co je schopna za to Turecku nabídnout. Pokud Turecko bude pokračovat svou vydíravou politikou, musí se Evropa spolehnout sama na sebe a myslím, že při své ekonomické i politické síle by to pro ni neměl být až takový problém. 

Větším problémem může být migrace z afrických zemí přes Itálii. V Libyi je připraveno na cestu do Evropy milion lidí, další utíkají už i z Egypta. Jak tomu čelit? Komu máme pomáhat a komu ne? Nakolik je v našich silách pomáhat v místě a řešit situaci přímo v Africe, aby lidé neměli důvod utíkat?

KSČM, jak už jsem říkal, byla vždy té zásady, že je nutné nejprve odstranit příčinu – válku a kořistnickou politiku. Pokud máme efektivně pomáhat, měla by pomoc putovat do oblastí, které válka postihla, neboť tam mají tito lidé své kulturní kořeny. Určitě nemáme kapacity na to, abychom přijímali ekonomické migranty – navíc za stavu, kdy ti, kteří potřebují pomoc nejvíce, zůstávají ve válečných zónách.

Generál Šedivý navrhuje, že bude nutné udělat pořádek v Libyi a migranty tam vracet zpátky. Je to jeden z možných scénářů?

Kdo tam „udělá pořádek“? Nechť si všichni vzpomenou, jak Libye vypadala před pěti lety, než tam vtrhli ti, kteří tak rádi vyvážejí demokracii na hlavních svých pušek. I tehdejší ministr zahraničí Schwarzenberg byl horlivým zastáncem zásahu v Libyi. Dovolím si připomenout i jeden z jeho výroků: „Pád režimu Muammara Kaddáfího otevírá novou etapu historie svobodné Libye, která je z mnoha hledisek velmi důležitá pro klidný vývoj a bezpečnost celé oblasti.“ Tady tito lidé by si měli sáhnout do svědomí, pokud tedy nějaké mají, a uvědomit si, kolik zla s jejich přičiněním se na světě páchá.   

Stále se vyvíjí debata o uplatnitelnosti migrantů. Jde jak o ty, kteří už v Evropě jsou i o ty, kteří přicházejí. Jak se mění situace s jejich zaměstnatelností? Zhoršuje se kriminalita? A je vůbec správné poukazovat na kriminalitu migrantů?

Podle mého soudu je nutné poukazovat na kriminalitu obecně a podle toho ji taky potírat. Musí zde platit pro každého stejný metr. Žádná diskriminace (a to ani ta pozitivní!) podle politického či náboženského přesvědčení nebo barvy pleti. Pokud někdo poruší zákon, musí být potrestán. Z hlediska zaměstnatelnosti migrantů jsou určitě pozice, kde mohou Evropě pomoci, nicméně, podle mého soudu, je takovýchto pozic minimum a jejich nabídka není tak rozsáhlá, aby uspokojila všechny migranty. Jinde bych preferoval, kdyby práci získali lidé, kteří se snaží sehnat práci ve své zemi. 

Ekonomičtí analytici společnosti Cyrrus tvrdí, že Česká republika by z příchodu desítek tisíc migrantů dlouhodobě profitovala. Naše ekonomika jich prý zvládne pojmout až 80 tisíc ročně s tím, že je třeba přizpůsobit trh práce. Ministr Dienstbier to podporuje, odbory to považují za nátlak zaměstnavatelů, aby lidé pracovali za ještě menší plat. Jak to vidíte vy?

 A říkají ekonomičtí analytici společnosti Cyrrus, kdo konkrétně by z příchodu migrantů profitoval? Pokud mají na mysli úzkou skupiny už dnes dost majetných lidí, tak možná. Ale snad nemyslí zaměstnance stojícího 8 i více hodin u montážní linky za peníze o něco vyšší než je minimální mzda! Raději bych zde jako měřítko použil prognózy odborových ekonomů, kteří už tak optimističtí nejsou. 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Lukáš Petřík

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Miroslava Němcová: Jsem smutná

8:23 Miroslava Němcová: Jsem smutná

ROZHOVOR Pokud má Václav Klaus mladší jako každý výrazný politik v politické soutěži nějakou ambici,…