Kdyby lidé nechtěli Českou televizi, přestali by platit poplatky. Nic takového nevidím, vzkazuje kontrolor ČT

6. 12. 2017 7:38

ROZHOVOR Od poloviny letošního roku je členem Rady ČT Tomáš Samek, antropolog působící na Univerzitě Pardubice. Z orgánu, jehož prostřednictvím uplatňuje veřejnost kontrolu, zatím nemá dojem, že by plnil politická zadání; spíše všemi silami pracuje v rámci svých kompetencí na tom, aby se Česká televize nedostávala do područí přímých politických tlaků a aby zvyšovala kvalitu toho, co vysílá. Radní tvrdí, že televize, která by nevyvolávala spory, by byla podezřelá. A kdyby se ohýbala ihned, jakmile uslyší kritiku z úst politiků, špatně by sloužila veřejnosti.

Kdyby lidé nechtěli Českou televizi, přestali by platit poplatky. Nic takového nevidím, vzkazuje kontrolor ČT
Foto: Archiv TS
Popisek: Tomáš Samek, antropolog působící na Univerzitě Pardubice, člen Rady České televize od 1. července 2017

Českou televizi dlouhodobě kritizuje předseda hnutí ANO Andrej Babiš, předseda hnutí SPD Tomio Okamura, ještě déle prezident Miloš Zeman. Veřejnoprávní televize má ale také své zastánce, kteří na každou takovou kritiku reagují tvrzením, že jde o ohrožení nezávislosti ČT. Jak spory o objektivitu zpravodajství a publicistiky České televize vnímáte vy?

Televize, která by nevyvolávala spory, by byla podezřelá. To, že o zpravodajství a publicistice České televize mluví někteří politici, je důkazem její relevance a toho, že se dotýká podstatných věcí. Televize, která by se ohýbala ihned, jakmile uslyší kritiku z úst politiků, by špatně sloužila veřejnosti. Všem kritikům je třeba naslouchat a poté pečlivě zjišťovat, co je v jejich námitkách racionální a co je pouze do umného verbálního šatu převlečený něčí dílčí zájem, který se nemusí nutně krýt se zájmem široké veřejnosti. Krédo dobré televize má ve vztahu k politikům znít: naslouchat ano, poslouchat ne. Dialog je dobrý, servilita naopak televizi zabíjí. A u té veřejnoprávní to platí dvojnásob.

Anketa

Za předpokladu, že ANO bude vůdčí silou případné koaliční vlády a její největší stranou,...

hlasovalo: 9006 lidí

Bývalá členka Rady ČT Jana Dědečková v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz prohlásila, že lidé nemají chuť platit neustálou propagaci názoru jedné skupiny lidí, kteří si veřejnoprávní instituci privatizovali pro sebe. Jaké názory na Českou televizi slýcháte ve svém okolí vy?

I já slýchám různé názory, kritické i pochvalné. Pokud by lidé neměli chuť platit, dříve, nebo později by se to projevilo hlasitě vyslovenou či jinak uplatněnou nevůlí platit koncesionářské poplatky: ničeho takového nejsme svědky, aspoň ne v měřítku, které by stálo za řeč a vypovídalo by o tom, že v této věci má Česká televize výraznější problém.

Názory jedné skupiny lidí jsou podle kritiků nejvíce patrny v pořadech 168 hodin, Reportéři ČT a Otázky Václava Moravce. Je z nich podle vás poznat odlišný přístup k tzv. oblíbencům a tzv. nepřátelům, když to budu personifikovat, tak k Miroslavu Kalouskovi a Bohuslavu Sobotkovi na straně jedné a Andreji Babišovi a Tomio Okamurovi na straně druhé? Považujete zmíněné pořady za nestranné?

Zatím jsem neměl v ruce jediný analytický materiál, který by na číslech dokládal, že Česká televize dlouhodobě a výrazně straní té nebo oné politické formaci. Pokud by se mi do rukou dostal, budu mezi prvními, kdo bude v rámci svých kompetencí daných zákonem usilovat o nápravu. A vím jistě, že nejsem v Radě ČT ani zdaleka sám, kdo to takhle vidí. V tomto smyslu mám z Rady dobrý pocit. Do konce listopadu jsme měli vládu, v níž Andrej Babiš a Bohuslav Sobotka přímo nebo prostřednictvím svých politických formací společně vládli. Naopak Miroslav Kalousek a Tomio Okamura byli v opozici. Dělalo by mi velké starosti, kdyby televize stranila jen vládě či jen opozici, ale už z formulace vaší otázky je patrné, že – i kdyby opravdu někomu nadržovala – nebyla by to ani vláda, reprezentovaná doposud Sobotkou a Babišem, ani opozice, reprezentovaná Kalouskem a Okamurou. Andrej Babiš Českou televizi často kritizuje, ale má-li příležitost přijít do ní, aby vysvětlil své názory, mnohdy se sám účasti zřekne, jak jsme toho byli svědky právě v Otázkách Václava Moravce, kam opakovaně nedorazil. Zkoumáme-li nedostatek prostoru pro nějakého politika, ptejme se nejprve, zda mu byl nabídnut a zda se o něj třeba sám svým rozhodnutím nepřipravil. Kritika vyváženosti působí přesvědčivě až ve chvíli, kdy jsem sám ochoten se na tom vyvažování podílet.

Co si myslíte o požadavku zestátnit Českou televizi, s nímž nejrazantněji přišel hned po volbách Tomio Okamura? Byla by tím ohrožena její nezávislost?

Samozřejmě by to ohrozilo nezávislost, jak to vidíme všude v zahraničí, kde k takovému kroku došlo. Základní otázka zní: Co je cílový stav, jehož chceme dosáhnout? Pokud chceme mít co nejkvalitnější televizi, je žádoucí brát si za vzor taková veřejnoprávní média, která patří ke světové špičce. To jsou v Evropě veřejnoprávní média britská a německá. Ani britská BBC, ani německé veřejnoprávní kanály ARD a ZDF nesměřují do státních rukou. V německém případě je tomu dokonce tak, že se postavení veřejnoprávní televize v posledních letech upevňuje legislativně i finančně: povinnost platit koncesionářský poplatek se u našich sousedů nyní vztahuje na všechny domácnosti, čímž byl koncesionářský princip výrazně posílen. Německá vláda není tak hloupá, aby zničila nezávislost něčeho, co je jedním z nejcennějších úspěchů tamního veřejného prostoru: špičková média veřejné služby. Ale pokud si za vzor budeme brát ty země, kde došlo k oslabení veřejnoprávních médií, čeká nás i podobný vývoj: vláda, která omezí nezávislost médií veřejné služby, si sice na jistou dobu usnadní život, protože umlčí jednoho ze svých kritiků. Ale dlouhodobě tím poškodí kvalitu veřejného života, zmenší transparentnost politických rozhodovacích procedur a nepřímo posílí korupční procesy. Korupci se nedaří v záři mediálních reflektorů. A pokud pár takových reflektorů odstraníte, určitě neprospějete nikomu, komu korupce vadí. Co v krátkodobém horizontu může pro držitele moci vypadat lákavě, je v horizontu dlouhodobém velkou ztrátou pro drtivou většinu obyvatel dané země, a to i ztrátou finanční. Odpovědná vláda se pozná i podle toho, nakolik upřednostňuje zájmy dlouhodobé před těmi krátkodobými. A co největší pluralita médií, jež ve vyspělém světě přirozeně zahrnuje i média veřejné služby, je pro každou zemi zájmem dlouhodobým.

Tomio Okamura

  • SPD
  • Předseda hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD)
  • místopředseda PS PČR

Kromě vyváženosti a objektivity ve vysílání bývá Česká televize terčem kritiky kvůli svému hospodaření, které nesmí zkontrolovat ani Nejvyšší kontrolní úřad. Jak docílit toho, aby na nakládání ČT s veřejnými penězi bylo lépe vidět?

Česká televize používá standardní mechanismy kontroly hospodaření, nad nímž dohlíží nejen Rada ČT, nýbrž i Dozorčí komise, která Radě výsledky svých šetření pravidelně předkládá. Kromě toho probíhají v České televizi pravidelné audity. Všechny výsledky jsou pak shrnuty ve zprávách o hospodaření a o činnosti, každoročně předkládaných Poslanecké sněmovně. Vše je publikováno na webu a veřejnosti dostupné. Jde o soubor vcelku transparentních nástrojů kontroly.

Ke kontrole ze strany Rady ČT nebo Dozorčí komise Rady ČT měl výhrady Martin Komárek, bývalý předseda Volební komise Poslanecké sněmovny, která má média v gesci. Tvrdil, že Rada neví, jak ČT hospodaří, vadilo mu, že žádné kontroly nařízené Radou se netýkaly peněz vyplácených soukromým produkcím, což jsou asi dvě miliardy korun ročně. Jaký je váš pohled na účinnost stávajících kontrol hospodaření České televize?

Už jsem ho zformuloval v odpovědi na předchozí otázku. Jen jedno upřesnění: není pravda, že Česká televize vyplácí soukromým produkcím přibližně dvě miliardy ročně; tato zaokrouhlená suma odpovídá takzvanému výrobnímu úkolu a ten zahrnuje finanční prostředky vynaložené na veškerou produkci včetně té, která vzniká přímo na půdě televize, a nikoli jako externí zakázka, a které není zrovna málo. Na nezávislé produkce zadané externě, tj. na zakázkovou výrobu a koprodukce, vydala Česká televize v loňském roce 18 procent celkových nákladů na různé druhy výroby. I tyto informace jsou veřejně dostupné na webových stránkách České televize a jsou veřejnosti na očích.

Nepřijde vám, že se Česká televize stává jakýmsi bumbrlíčkem s přibývajícími programy, takže i díky tomuto rozšíření na šest programů bude potřebovat neustále větší přísun peněz? Je tohle všechno posláním veřejnoprávní televize, nehraje si ČT na něco víc, než by měla být? Musí nutně konkurovat komerčním televizím, jak k tomu dochází?

Česká televize je drtivou částí svých příjmů závislá na koncesionářských poplatcích. Tento poplatek se již od roku 2008 nezvýšil, takže příjem televize je z tohoto hlediska konstantní a nevykazuje narůstající tendenci, o níž hovoříte. Komerčním televizím by ČT konkurovala nejvíc tím, na co jsou komerční média nejháklivější – tedy podílem na reklamním trhu. Ale jak víte, právě v reklamě je Česká televize významně omezena zákonem – na rozdíl od veřejnoprávních médií v některých jiných evropských zemích, kde je podíl reklamy na příjmech vyšší. Že se i v tomto omezeném finančním rámci České televizi podařilo vytvořit nové programy, považuji spíš za úspěch a jeden z důsledků rostoucí efektivity a hospodárnosti, k níž významně přispěl management vedený současným ředitelem ČT Petrem Dvořákem. Třeba Déčko je i v celoevropském srovnání vysloveným úspěchem, který nám mnohé země závidějí; televizi je třeba za existenci kanálu pro děti spíš pochválit než ji vnímat jako rozpínající se bytost.

Ing. Miloš Zeman

  • BPP
  • První přímo zvolený prezident ČR
  • prezident České republiky

Není to tak dávno, co platforma Svobodu médiím v čele s Hanou Marvanovou usilovala o to, aby se zcela změnila konstrukce obsazování Rad ČT a ČRo, kam by se dostali hlavně zástupci nevládních organizací. Byl vám tento návrh se zdůvodněním, že je třeba Rady odpolitizovat, blízký? Máte jako její člen pocit, že je Rada ČT zpolitizovaná, že plní politické zadání?

Jsem v Radě teprve od července a návrh, o němž hovoříte, řešila Rada dřív, než jsem se stal jejím členem. Znám ho v hrubých obrysech a znám jak argumenty jeho stoupenců, tak jeho kritiků. Není to černobílá věc, v níž jedni mají absolutní pravdu a druzí se absolutně mýlí, neboť argumenty obou stran mají jistou váhu a nejsou zájmově neutrální. Obecně jsem přesvědčen, že každé posílení nezávislosti médií veřejné služby je prospěšné; jiná otázka je, zda právě model prosazovaný zmíněným návrhem, účinně a z hlediska reprezentace zájmů různých společenských subjektů spravedlivě naplňuje tuto představu a nakolik je vhodné ho prosazovat v době, kdy jsou naše veřejnoprávní média vystavena útokům z politické sféry mimo jiné kvůli tomu, že se projevují – navzdory všem přehmatům a nedostatkům – v zásadě nezávisle. Ze současné Rady ČT zatím nemám dojem, že by plnila politická zadání; spíše všemi silami pracuje v rámci svých kompetencí na tom, aby se Česká televize nedostávala do područí přímých politických tlaků a aby zvyšovala kvalitu toho, co vysílá.

V souvislosti s tím, že se do Poslanecké sněmovny dostalo povícero politických subjektů, které jsou vůči ČT kritické, se objevily spekulace, že se pokusí veřejnoprávní televizi ovládnout. Jednou z možností je změnit obsazení Rady ČT, když odvolat tu dosavadní umožňuje poslancům zákon v případě, že by dvakrát po sobě neschválili výroční zprávu o ČT. Sdílíte obavy některých politiků, že riziko ovládnutí České televize nyní existuje?

Z hlediska toho, jak je nastavena současná česká legislativa upravující postavení veřejnoprávních médií, existovalo takové riziko vždycky. Dobrá vláda je ta, která do médií příliš nezasahuje, neboť každý razantní zásah politické sféry do médií, ať už to jsou média veřejnoprávní, nebo soukromá, je zásahem do našich občanských svobod. V Německu je nemyslitelné, aby vítězové voleb vyhrožovali veřejnoprávním médiím takovým způsobem, jako jsme toho někdy svědky u nás. Naopak čím víc postupujete v Evropě na východ, tím častěji se setkáváte s flagrantními zásahy do svobody médií. Nejsem prognostik, abych mohl říct, zda politici, kteří dnes veřejnoprávnímu rozhlasu a televizi vyhrožují, skutečně naplní své hrozby. Ale jedno vím jistě: dojde-li k takovém zásahu, bude to neklamná známka toho, že se naše země posouvá východním směrem a že se zase jednou vzdalujeme vyspělému světu.

Mgr. Tomáš Samek, Ph.D. M.A. je antropolog působící na Univerzitě Pardubice. Autor knihy Tahle země je naše: Český a německý veřejný prostor v deiktické perspektivě. Člen Rady České televize od 1. 7. 2017.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Jiří Hroník

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Ožrala Havel, kreatura Zeman? Zasahuje Marta Kubišová a další umělci

4:42 Ožrala Havel, kreatura Zeman? Zasahuje Marta Kubišová a další umělci

Herec Oldřich Navrátil se na videu, jež je možné zhlédnout na internetu, vyjádřil ke své podpoře pre…