Situace na východě Ukrajiny se stále zhoršuje. Co s tím?Anketa
Nový ukrajinský prezident Petro Porošenko se po prvním jednání s ruským velvyslancem v Kyjevě vyslovil pro ukončení bojů na východě Ukrajiny v tomto týdnu. Asi čtyřicet mrtvých si ale údajně vyžádal noční útok proruských radikálů na letiště ve východoukrajinském Kramatorsku. Myslíte si, že boje skončí?
Tento týden boje určitě neskončí. Skončí teprve, až se Ukrajině podaří získat nad svým územím kontrolu. Z mého hlediska je podpora separatistů ze strany Ruska značná.
Jak vlastně vnímáte nového ukrajinského prezidenta? Co od něj očekáváte?
Doufám, že bude schopný se s lidmi z východní Ukrajiny domluvit, a to především s těmi, kteří tuto část země ovládají, což jsou oligarchové, kteří tam mají své podniky. A protože on patří do této sorty, zřejmě bude schopen se s nimi domluvit.
Příznivci proruských separatistů na Ukrajině mají o kyjevské vládě jasno - jsou to „banderovci a fašisté“. Jak reagujete na takovéto postoje?
Anexe Krymu mi připomněla roky 1938 a 1939. Tehdy nebyly takové sdělovací prostředky, jaké jsou dnes. Ale jestliže někdo lidi krmí uměle vytvořenou a nacionalistickou ideologií, tak lidé jsou pak ochotni jí uvěřit a podporovat ty, kteří tuto ideologii hlásají. Já si myslím, že bychom měli být na tento způsob velmi citliví, protože jsme takzvaný anšlus zažili hned dvakrát v minulém století.
Severoatlantická aliance v Pobaltí zahájila rozsáhlé manévry za účasti 4700 vojáků z deseti členských států a asi osmi stovek vozidel. Vítáte tuto akci?
Dalo se předpokládat, že k něčemu podobnému dojde, protože předtím ruská strana prováděla u hranic s Ukrajinou dlouhodobé velké cvičení, kde bylo víc než 40 tisíc vojáků a nejrůznější technika. Takže asi bylo nutné na tuto akci odpovědět zase z druhé strany. Pobaltské státy jistě cítily ohrožení. Krym byl jen zákusek.
A hrozí tedy rozpoutání třetí světové války s Ruskem a Čínou?
Já doufám, že ne, ale chutě ruské rozpínavosti, na kterou Evropa zapomněla v domnění, že je Rusko slabé, znovu ožily. Jestliže máte školu Dzeržinského (Ruský revolucionář a sovětský politik polského původu. Byl zakladatel a velitel obávané ruské Čeky, faktické předchůdkyně pozdějšího GPU a pozdější NKVD a posléze KGB. Putin je bývalý agent KGB. – pozn. red.) a pamatujete si, že to nejlepší v dějinách země bylo zabírání velkého množství území po druhé světové válce, a když se vám stát posléze zmenší a vy mu vládnete, tak to z té hlavy nejde vymazat.
Vladimir Putin, na kterého narážíte, má více než osmdesátiprocentní podporu Rusů. Západní média říkají, že jeho popularita je pouze dílem státní propagandy. Jak to vidíte vy?
Asi umí velmi dobře ovládat propagandu, skrze níž hraje na city Rusů. Oni se poté, kdy se rozpadl Sovětský svaz, cítili velmi slabě a chyběl jim car. Teď ho mají. Je pochopitelně populární, protože chce znovu Rusko posílit.
Jak se díváte na názor, že za rozpoutáním krize na Ukrajině je Evropská unie, jež v rámci asociační dohody nabídla podmínky, které jsou výhodné pouze pro západ země, nikoliv pro východ?
Tomu se musím jen smát. Když jsem mluvil s Jaromírem Štětinou, který byl v Kyjevě v době, kdy tam probíhaly demonstrace a kdy ostřelovači stříleli do lidí, říkal mi, že bydlel ve stejném hotelu jako ti, kteří tam přišli o 14 dní dříve, poté vylezli na střechy a začali střílet na všechno, co se pohybovalo. Poté odjeli. Nikdo prý nevěděl, co jsou zač. Vzhledem k tomu se domnívám, že celá akce byla dopředu připravená. Asi to mělo dopadnout jinak, než předpokládali, ale pak to pokračovalo dál. Při pohledu na záběry jednotlivých budov na východní Ukrajině bylo vidět, že akci připravovali vyškolení profesionálové. To nebyl dav. Všichni víme, že Rusové mají velmi silné jednotky, které jsou vycvičené k boji s nepřítelem v jeho uniformách, akorát zbraně mají podstatně kvalitnější. Když mají zbraně o tři generace lepší, než jakými je vyzbrojena ukrajinská armáda, nikdo mi nemůže namluvit, že to jsou zbraně, které získali z obsazených ukrajinských skladů.
Psali jsme:
Já měl na mysli spíše tu asociační dohodu, která měla podle mnohých rozpoutat celou krizi, protože byla z hlediska obchodování prý nevýhodná pro východ Ukrajiny…
Asociační dohoda to nerozpoutala. Rozpoutal to fakt, že západ země chtěl, aby se asociační dohoda podepsala, Juščenko z toho měl strach, asi dostal vážné varování od Putina, který velmi dobře věděl, že to znamená odchod Ukrajiny z jeho sféry vlivu do Evropy.
Jaký postoj vůči Rusku a Ukrajině byste doporučil čelním představitelům našeho státu?
S Ruskem musíme vycházet, ale musíme také vidět, jak se chová. Vyhrožovat ropou a plynem považuji za krutou ekonomickou válku, kterou teď nastartovali. Bohužel se dotýká všech, jestli plyn půjde do Evropy přes Ukrajinu, nebo nepůjde, a za jakou cenu.
Když teď opustíme téma Ukrajiny, jak hodnotíte dosavadní působení české vlády?
Vzhledem k tomu, že jsem opoziční politik, tak jim jedničku dát nemohu, ale myslím si, že některé věci zvládají. Na druhou stranu je vidět, že někteří členové vlády vzešli z kruhů, kde o vládnutí a fungování státní správy neměli ani potuchy, a teprve teď se v této problematice začínají orientovat. Musím se smát, když vidím, že se něco deklarovalo v koaliční dohodě, ale objevují se problémy. Zejména hnutí ANO, které přece jen nebylo ideologicky vedeno, zjišťuje, že ideologické záležitosti, které se do smlouvy dostaly, znamenají ekonomický průšvih. Proto teď neví, jak z toho ven. Jsem zvědavý, jak se jim to podaří vyřešit.
Vláda vás po jedenácti letech odvolala spolu se všemi členy ze správní rady SŽDC. Jak jste přijal toto rozhodnutí?
Bylo to poprvé, kdy vláda vyměnila celou správní radu. Vždycky tam byla kontinuita, zůstávali třeba tři členové z předchozí rady. Obměna bývala postupná. Teď ale naše místa zaujali noví členové, kteří vůbec neví, o čem to je. A než začne správní rada fungovat, uteče rok.
Proč podle vás došlo k takovéto radikální změně?
Žádná vláda nedělala tak radikální změny jako tato. Vždycky zde byla snaha dělat změny postupně, aby stát fungoval. Víte, proč zákon o státní službě, který byl přijat, nenabyl účinnosti? Ani ne tak kvůli penězům, které by to stálo. To je věc, která by se dala vyřešit. Druhá věc ale byla, že pravice a levice, které se střídaly, měly strach, že druhá strana nasadí své lidi, jež už nebude možné vyměnit. Proto všichni souhlasili s odložením zákona. A teď vše chtějí urychlit, aby ve státní správě udělali průvan a zabetonovali tam své lidi. S tím já ale nesouhlasím.
Miroslav Kalousek to dokonce označil za nejnebezpečnější předlohu, která by mohla ohrozit demokracii v ČR…
Kdyby tam byla u každého úředníka určitá zkušební doba, řekněme 3 až 7 let, tak je to v pořádku. Ale jestliže budou dosazeni okamžitě, tak musí spáchat trestný čin, nebo zabít vlastní manželku či znásilnit tchyni, aby byli odvoláni. To je špatně.
Psali jsme:
Miroslav Kalousek vyjádřil také své znepokojení nad výrokem prezidenta Zemana o vyvěšování tibetských vlajek při jeho návštěvě Libereckého kraje. Zeman uvedl, že nejprve je třeba řešit vlastní problémy, poté Tibet. Podle Kalouska máme morální povinnost oplácet stejnou solidaritou, když jsme se dočkali svobody. Jaký je váš postoj k této otázce?
Já si myslím, že takovouto povinnost máme. Pokud se však samosprávy dohodnou na podpoře Tibetu, ani prezident to nemá právo kritizovat.
Jakou vidíte budoucnost TOP 09 s ohledem na to, že Karel Schwarzenberg před časem připustil svůj odchod z čela strany ještě v tomto volebním období?
Nevím o tom, že by Karel Schwarzenberg chtěl odejít. Myslím si, že jeho odchod nebude tak rychlý, protože na svůj věk je velmi vitální a ještě leccos dokáže dát dohromady. Má totiž dvě obrovské výhody: Umí lidi spojovat a umí poměrně rychle analyzovat situaci. Tuto analýzu dokáže pak sdělit jazykem, kterému rozumí i babička z Horní Dolní. To při vší úctě Miroslav Kalousek neumí. Ten situaci popsuje tak, že jí porozumí jen inteligentnější část populace.
A jak se strana vyrovnává s dědictvím Jaromíra Drábka, který vlastně vzdal svou kandidaturu do europarlamentu s tím, že nechce poškozovat TOP 09 kvůli kritice jeho působení na Ministerstvu práce a sociálních věcí?
Jaromír Drábek měl smůlu, že byl ve funkci, kterou nezvládl. Díval se na sociální oblast pouze pragmaticky a posuzoval to, co je výhodné a co není. To byla chyba, protože sociální záležitosti jsou vždy spojeny se silnými emocemi. Svým působením na ministerstvu se diskvalifikoval na delší dobu dopředu pro případné působení ve vyšších funkcích.
Když bychom se ještě vrátili k evropským volbám, proč se podle vás podařilo v rámci Evropy posílit stranám, které k Evropské unii zaujímají skeptický přístup?
Tomu se nedivím. Problém evropské administrativy je v tom, že ač pracuje dobře, tak někteří její představitelé jsou příliš zahledění do sebe a zapomínají na to, že tam jsou z vůle jednotlivých členských zemí, které je platí. Zapomínají s nimi komunikovat a dostávají se do situace, jako když na Moravě někdo řekne, že Pražák nerozumí problémům Moravanů. V Evropě je to totéž, akorát o patro výš.
Jaký názor máte na problematiku imigrace, což bylo jedním z témat řady stran v evropských volbách? Obáváte se přílivu islamistů?
Největší problém je na straně Francie a Německa, kde využívali levné pracovní síly, která jim udržovala hospodářství, ale zapomněli s přistěhovalci pracovat tak, aby se stali součástí tamní kultury. Trochu jsme se jako Evropané zbláznili v tom, že všichni mají na všechno právo, ale zapomínáme na to, že když někdo někam přijde, tak se musí chovat, jak je v dané zemi či lokalitě zvykem. Když se přistěhujete na vesnici, tak vás tam dvacet let berou jako náplavu a poté se s vámi pomalu začnou bavit. Evropa tohle nedělala.
Překvapila mě ale jedna věc. Mám syna, který žije s dětmi ve Vídni. Tamní děti předškolního věku tam chodí do školky zdarma. Dvacet kilometrů za Vídní se už ale za dítě platí 350 euro měsíčně. Je to proto, že ve Vídni se rodí víc dětí přistěhovalců. Aby se dostatečně asimilovaly, je potřeba s nimi začít pracovat v nejútlejším věku. Naučí se jazyk, sblíží se s vrstevníky. Díky tomu pak budou respektovat společnost, v níž žijí.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Petr Kupka
