Do jaké fáze se dnes iniciativa „Pásmo a Stezka“ posunula?
Iniciativu „Pásmo a stezka“ vyhlásil prezident Si Ťin-pching na podzim 2013. Za tři a půl roku získala iniciativa „Pásmo a Stezka“ aktivní odezvu a podporu od více než stovky zemí a mezinárodních organizací a přes čtyřicet zemí a mezinárodních organizací s Čínou podepsalo dohody o spolupráci. Dále vznikla Asijská banka pro investice do infrastruktury a byl založen Fond Hedvábné stezky, které již zahájily provoz. Investice čínských firem v zemích zapojených do projektu přesáhly padesát miliard amerických dolarů a již byla dokončena nebo právě probíhá realizace řady velkých projektů, které podpořily rozvoj ekonomik všech zúčastněných zemí a vytvořily mnoho pracovních příležitostí. Dá se říci, že iniciativa „Pásmo a Stezka“ pochází z Číny, ale z jejích výsledků bude mít prospěch celý svět.
Na stole jsou dle tisku tři scénáře. Který chcete?Anketa
Česká republika je v rámci iniciativy „Pásmo a Stezka“ důležitou zemí, která se do ní aktivně zapojuje. Čína a Česko podepsaly memorandum o porozumění o společné podpoře iniciativy „Pásmo a Stezka“ a plán bilaterální spolupráce. Obchod mezi Čínou a Českou republikou se stabilně rozvíjí a obousměrné investice prudce narůstají. Od září 2015 byly z Číny do České republiky postupně zavedeny tři přímé letecké linky, počet čínských turistů přijíždějících do Česka si již několik let udržuje meziroční nárůst o více než dvacet procent a probíhá velmi aktivní výměna v oblasti vzdělávání, vědy, technologií a kultury.Tyto druhy spolupráce jsou konkrétním obrazem účinků iniciativy „Pásmo a Stezka“ a výsledkem propojování rozvojových strategií obou stran a posílení jejich interoperability.
Jaké výsledky očekáváte, že přinese summit za účasti nespočtu národních delegací z celého světa v Číně, který se týká projektu Nové hedvábné stezky?
Jako hostitelská země doufáme, že díky uspořádání summitu bude dosaženo důležitých výsledků ve třech ohledech. Za prvé se nám jedná o rozšíření konsenzu o mezinárodní spolupráci a podporu všech stran v aktivním překlenování vzájemných rozdílů, v napojování regionálních rozvojových strategií a koordinaci globální rozvojové agendy, abychom společně přispěli k vytvoření světa, v němž se bude celé lidstvo společně rozvíjet a bude společně prosperovat. Za druhé je naším zájmem prohlubování praktické spolupráce v oblasti interoperability infrastruktury, obchodu a investic, finančních pobídek nebo výměny v oblasti kultury, vzdělávání, sportu a podobně a zkoumání možnosti provedení některých zásadních středně a dlouhodobých opatření. Za třetí máme zájem o vytyčení dlouhodobé vize pro spolupráci, chceme diskutovat o vybudování dlouhodobého mechanismu spolupráce a vytvořit hrubý plán rozvoje vyhovující společným zájmům všech stran.
O hospodářské spolupráci dnes v Pekingu promluvil i prezident Miloš Zeman:
S jakými největšími problémy se zatím projekt setkal?
Iniciativa „Pásmo a Stezka“ má za cíl prostřednictvím posilování mezinárodní spolupráce vzájemně napojit rozvojové strategie, dosáhnout komplementarity předností jednotlivých stran a podpořit společný rozvoj. Dnešní globální ekonomika ve skutečnosti ještě neopustila hluboké dopady mezinárodní finanční krize, její oživení je zatím křehké a slabé a růst stojí na slabém základě. Narůstá protekcionismus, myšlenky antiglobalizace jsou na vzestupu a rozpory mezi otevřeností a konzervatismem, změnami a tradicionalismem a mezi ekonomickou integrací a „fragmentací“ se zvýrazňují. Ale na druhou stranu v oblastech infrastruktury, interoperability nebo udržitelného rozvoje postupně narůstá spolupráce, ať dvoustranná a vícestranná nebo regionální a globální, a všechny země věnují více pozornosti rozvoji reálné ekonomiky, kladou důraz na rozvoj výrobního odvětví a podporují industrializaci a hospodářskou diverzifikaci. Iniciativa „Pásmo a Stezka“ znamená, abychom uchopili nové příležitosti k rozvoji a našli efektivní cestu k překonání obtížných situací a vyřešení problémů.
Čínský prezident Si Ťin-pching vyzval na ekonomickém fóru ve švýcarském Davosu k rozvoji volného obchodu a odmítání protekcionismu. Nicméně nemyslíte si, že by nekontrolovaným dovozem zboží, například levné oceli z Číny, v Evropě zcela vymizela některá odvětví těžkého průmyslu?
Řeč prezidenta Si Ťin-pchinga na světovém ekonomickém fóru v Davosu odrážela konzistentní stanovisko Číny bránící spravedlivé a stabilní mezinárodní obchodní prostředí. Čína důsledně odmítá obchodní protekcionismus, omezuje užívání obchodních záchranných opatření a zastává řešení konfliktů prostřednictvím dialogu a konzultací.
Projev prezidenta Si Ťin-pchinga v Davosu:
Příčina současných potíží evropského ocelářství spočívá ve slabém růstu světové ekonomiky a v nedostatečné efektivní poptávce, kvůli čemuž čelí problémům různé intenzity celý globální ocelářský průmysl. Toto je celosvětový problém, který vyžaduje jednání všech zemí a hledání společných řešení. Dávat vinu jen Číně není objektivní ani spravedlivé. Ve skutečnosti Čína snižuje nadměrnou produkci oceli intenzitou, jež je ve světě málokde vidět.
Podíl ocelářských produktů z Číny na evropském trhu činí méně než pět procent a navíc se jedná hlavně o primární výrobky. Středně a vysoce sofistikované produkty vyrobené po dovezení do Evropy se nakonec stále prodávají hlavně do Číny. I kdyby Evropa tyto primární ocelářské produkty nedovážela z Číny, bude je stejně muset dovážet z jiných zemí. A ve srovnání s nimi jsou čínské výrobky výhodnější svou kvalitou i cenou. V tomto ohledu jsou čínské ocelářské produkty pro evropskou ocelářskou výrobu užitečným doplňkem.
Český prezident Miloš Zeman je za vstřícný postoj vůči ČLR opozicí stále silně kritizován, nejen v Česku, ale i některými politiky z Evropské unie. Jak vnímáte tento kritický postoj?
Výsledky čínsko-české spolupráce v posledních letech a s nimi spojený „pocit přínosu“ pro oba národy jsou zcela evidentní. Toto lze pocítit například při pohledu na neustále se zvyšující počty čínských turistů na nejrůznějších památkách v České republice. V roce 2016 navštívilo Česko tři sta padesát pět tisíc čínských turistů, a když se jejich počet vynásobí průměrnou útratou dvace tisíc českých korun na osobu, vytvořili zde celkovou spotřebu v hodnotě převyšující sedm miliard korun.
Prezident Zeman v Číně: - Prezident Zeman v Číně
Čínský prezident v Praze: - Vítání čínského prezidenta
Prezidenti obou zemí sehráli v rozvoji vzájemných vztahů důležitou vedoucí roli. Ale zlepšení a rozvoj vzájemných vztahů není ani toužebné přání ani okamžitý úspěch, nýbrž je to výsledek stabilní podpory celé společnosti v obou zemích a plynulý proces. Úspěchy dosažené ve všech oblastech vzájemných vztahů dostatečně dokazují, že rozvoj vzájemných vztahů je oboustranně prospěšný, je v zájmu obou stran a také je v souladu s všestranným strategickým partnerstvím mezi Čínou a Evropskou unií.
Fakta jsou hlasitější než slova. Není možné jen poslouchat, co se říká, důležitější jsou činy a jejich praktický účinek.
V současnosti se v Česku vede debata o tom, že čínské investice u nás přeci jen nejsou tak vysoké a pro Česko přínosné, jak se myslelo, což platí i o vzájemném obchodu. S jakými pocity tuto debatu sledujete?
V posledních třech letech se čínské investice v Česku dobře rozvíjely a rychle rostly. Zatímco na konci roku 2013 činily čínské investice v Česku celkově méně než tři sta milionů dolarů, na konci roku 2016 to bylo již více než 2,7 miliardy dolarů. Po návštěvě prezidenta Si Ťin-pchinga v České republice v roce 2016 narostly čínské investice v Česku o 1,1 miliardy dolarů, což znamená meziroční nárůst o sto třicet procent. Čínské firmy investující v Česku zachovávají tržní chod, standardizovaný provoz a řízení přizpůsobené místním podmínkám a daným místům přinášejí hmatatelný užitek. Podle údajů příslušných českých institucí vygenerovali čínští investoři v Česku velké příjmy z daní, poskytli téměř 5000 pracovních míst a také rozšířili zahraniční trh pro české výrobky. Čína se stala nejdůležitějším zahraničním trhem pro společnosti Home Credit a Škoda Auto.
Při hodnocení obchodu mezi Čínou a Českem a vzájemných investic je potřeba respektovat ekonomické zákonitosti a trh a nedívat se jen na rezervy, ale i na rychlost růstu a potenciál budoucího rozvoje. Je potřeba vnímat, že vstup čínských firem ve velkém měřítku do Česka trvá teprve tři roky a že počet silných a renomovaných čínských firem přicházejících za účelem investic a obchodu narůstá.
Co se obchodu mezi Čínou a Českem týče, je Čína největším obchodním partnerem České republiky ze zemí mimo Evropskou unii a zároveň je druhým největším vývozcem zboží do Česka. Česká republika je zase pro Čínu druhým největším obchodním partnerem v oblasti střední a východní Evropy. Podle statistik čínské strany dosáhl v roce 2016 obchod mezi Čínou a Českem hodnoty 11 miliard dolarů a český dovoz do Číny meziročně vzrostl o šest procent.
Zaznamenali jsme, že v obchodě Číny s Českem skutečně existuje jistý přebytek. Tento problém je potřeba konkrétně analyzovat. Výrobky dovážené z Číny do České republiky jsou z osmdesáti procent polotovary, které jsou po zpracování nebo smontování v Česku dále vyváženy na jiné trhy a stávají se důležitou součástí českého exportu. Současně část produktů vyvážených z Číny do Česka je vyráběna firmami z Evropské unie investujícími v Číně a tito investoři po výrobě v Číně prodávají výrobky zpět do České republiky. Toto je ve skutečnosti obchodní deficit České republiky s některými zeměmi EU převlečený za deficit s Čínou. Je potřeba zdůraznit, že jsme trvale obhájci volného obchodu, vítáme rozšiřování českého exportu na čínský trh a brány Číny jsou českým produktům stále otevřené.
V součanosti se někteří představitelé americké administrativy vyjadřují velmi ostře pro preventivní zásah v Severní Koreji. Čína v tomto ohledu hraje roli umírněného pozorovatele. Nicméně, jak na tato prohlášení Čína nahlíží?
Postoj čínské strany k problému korejského poloostrova je konzistentní a jasný. Bez ohledu na to, co se děje, je potřeba dodržovat dva základní směry: Za prvé, je potřeba provést jaderné odzbrojení poloostrova a bránit mezinárodní systém nešíření jaderných zbraní. Za druhé, je potřeba udržet mír a stabilitu poloostrova a nedovolit zde vypuknutí války nebo chaosu. Čína trvá na vyřešení otázky Korejského poloostrova mírovým způsobem prostřednictvím dialogu a vyjednávání a je přesvědčena, že toto je jediná reálně proveditelná správná volba.
K otázce, jak vyřešit problém na Korejském poloostrově, navrhla Čína dvoukolejný postup neboli postup současně v otázce jaderného odzbrojení a vytvoření mírového mechanismu na poloostrově, čímž bude v oblasti dosaženo trvalého míru a stability. Jako první krok Čína navrhla iniciativu dvojího pozastavení, kdy severokorejská strana pozastaví svůj jaderný program a americká a jihokorejská strana pozastaví rozsáhlá vojenská cvičení proti KLDR. Tento návrh Číny je racionální a spravedlivý a na základě konsenzu všech stran bude možné provádět mediační a podpůrnou činnost.
Jakou roli by nyní vůbec Čína chtěla a měla hrát v rámci mezinárodního společenství?
Čína, jakožto mocnost, by měla přebírat další odpovědnosti a být pro svět ještě větším přínosem. Jako stálý člen Rady bezpečnosti OSN je Čína ochotna plnit závazky k ochraně světového míru a mezinárodní bezpečnosti, jako druhá největší ekonomika světa je Čína ochotna řádně přispívat k podpoře růstu globální ekonomiky a jako největší rozvojová země chce Čína hrát ještě větší roli při ochraně práv a zájmů všech rozvojových zemí.
Číňané říkají: Jen, když se daří dobře světu, daří se dobře i Číně, a naopak, jen když prosperuje Čína, může dál prosperovat svět. Mnoho lidí sleduje směřování čínské politiky a já k tomuto budu citovat řeč, kterou pronesl prezident Si Ťin-pching letos v lednu v sídle OSN v Ženevě. Zdůraznil, že za prvé, závazek Číny bránit světový mír zůstane nezměněn. Čína bude vždy pevně postupovat cestou mírového rozvoje. Bez ohledu na to, kam až se rozvine její ekonomika, nebude Čína nikdy usilovat o hegemonii, expanzi nebo sféry vlivu. Za druhé, závazek Číny pokračovat ve společném rozvoji zůstane nezměněn. Rozvoj Číny je možný díky mezinárodnímu společenství a Čína naopak přispěla ke globálnímu rozvoji.
Nadále budeme provádět vzájemně prospěšnou strategii otevírání se světu, sdílet naše příležitosti k rozvoji s dalšími zeměmi a vítat ostatní na palubě „expresu“ čínského rozvoje. Za třetí, odhodlání Číny budovat partnerství zůstane nezměněno. Čína uplatňuje nezávislou mírovou zahraniční politiku a je připravena na základě pěti zásad mírového soužití rozvíjet přátelství a spolupráci se všemi ostatními zeměmi. Čína navázala různé formy partnerství s více než devadesáti zeměmi a regionálními organizacemi a nadále bude na celém světě budovat „kruh přátel“. Za čtvrté, závazek Číny k podpoře multilateralismu zůstane nezměněn. Čína bude pevně chránit mezinárodní systém, jehož jádro tvoří OSN, bránit základní normy mezinárodních vztahů obsažené v cílech a zásadách Charty OSN a obhajovat autoritu a postavení OSN a její hlavní roli v mezinárodních záležitostech.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Rychetský
%20-%20Kopie_profil_top.jpg)
