Pane Gašparoviči, v Česku se doslova roztrhl pytel s novoročními projevy. Řekněme si to na rovinu – je to především promo politiků? Vy sám jste jako prezident takto rovněž vystupoval. Má to smysl?
Já si myslím, že pokud jde o hlavu státu, tak tam jsem jednoznačně pro, aby prezident ke konci roku zhodnotil a ty lidi oslovil v souvislosti s tím, co je čeká v tom novém roce.
A prezident by taky měl upozornit vládu i parlament, že jsou tu pro lidi a že on ty lidi zastupuje.
A dále – máte pravdu – a je to tak jak v Česku, tak i na Slovensku, že politici se chtějí v první řadě ukázat, prezentovat se. Prostě ukázat na sebe a říct – podívejte se, já jsem tu!
Za dveřmi jsou u vás na Slovensku parlamentní volby. Jak se to odráží v těch „politických novoročenkách“?
Hodně, dost zásadně se to odráží, to je nesporné. Politici chtějí lidem sdělit svoje názory, ale upřímně řečeno, myslím, že lidé o to většinou ani až tak moc nestojí…
Jak probíhá předvolební kampaň ve slovenských médiích? Je korektní?
Na některých internetových serverech určitě probíhají diskuse, které jsou mimo rámec veškeré základní slušnosti a etiky, ale v těch tradičních tištěných médiích jsem zatím nic podobného nezaznamenal. Ale je mi vcelku jasné, že to obvyklé předvolební osočování, hledání viny a házení špíny z jednoho na druhého, to ještě přijde.
Ostře sledovaný comeback avizoval také Vladimír Mečiar. Přesto od toho úmyslu kandidovat nakonec ustoupil. Je to pro Slovensko dobrá zpráva?
Víte, já si myslím, že politici, kteří byli známí před dvaceti a více lety, už do té současné politiky zkrátka nepatří.
Nemají co nového nabídnout. A já to neříkám jen o Vladimíru Mečiarovi, já jsem to řekl i o sobě. Ano, dokázal bych se ještě vrátit do politiky, ale ten prospěch by nebyl takový jako dříve. Na druhé straně by bylo dobře, kdyby tu existoval jakýsi všeobecný diskurs mezi těmi současnými a bývalými politiky. Tam se vždycky můžou vzájemně obohatit, to považuji za prospěšné.
Pane Gašparoviči, v Česku dle některých pomalu ubývá demokracie a nastupuje totalita. Diskutuje se o něčem podobném, i na Slovensku?
Bohužel se diskutuje a musím říct, že mě hodně mrzí vyjádření některých našich politiků i bývalého pana prezidenta o existenci jakési policejní nebo soudcovské mafie na Slovensku.
A zahrnují do toho celý úřad prokuratury, všechny soudy. A to přece nejde. Všichni víme, že samozřejmě mohou být a jsou tu jednotlivci, kteří se chovají neprofesionálně, ale to neznamená, že to můžeme zobecňovat a mluvit o celém právním systému.
Když tady došlo k vraždě novináře Jana Kuciaka a jeho partnerky, tak já jsem okamžitě reagoval na ten chaos a řekl jsem: Dejte policii pokoj! Nikdo přece nemůže mít větší zájem na tom, aby se Kuciakova vražda vyšetřila, než právě slovenská policie, která se tím potřebuje očistit. Proto je nesmysl jí nedůvěřovat.
Jistě sledujete i situaci v Česku...
Ano, sleduji a musím říct, že jak v Česku, tak i na Slovensku funguje dnes spíše než demokracie prostě mediokracie. To znamená, že média ovlivňují zcela zásadně veškeré dění. A protože často pracují s polopravdou, tak tím zabíjejí pravdu!
V Česku se hraje dlouhodobě hra, jak zbavit Andreje Babiše funkce premiéra… Povězte mi zcela upřímně, když se vžijete do jeho kůže – nevzdal už byste to?
No, po pravdě, tak já osobně bych měl dost velký problém v takovém ovzduší a v takové atmosfére pracovat...
Fotogalerie: - Čínská "polepšovna" u Aksu
Pane Gašparoviči, ještě se přidržím tématu politických projevů. Ten první novoroční má za sebou prezidentka Zuzana Čaputová. Jak se vám líbil?
No, já bych řekl, že mně jako bývalému prezidentovi ani nepřísluší hodnotit výkony mých následovníků…
A víte, že si myslím pravý opak! Proč by ne?
Dobrá, tak řeknu, že bych opravdu nerad takhle kritizoval. Ten projev, když už se na to ptáte takhle konkrétně, ten projev byl v podstatě standardní, paní prezidentka řekla, co je tak potřebné říci, a nepouštěla se do žádných kompromitujících oslovení…
Promiňte, co si mám představit pod pojmem „kompromitující oslovení“?
Takto to řeknu, nebyla ani příliš kritická, ani příliš pochvalná…
Kdyby Milion chvilek uspořádal akci kousek od vašeho domu, co byste udělali?Anketa
Už rozumím, já jsem se bál, aby to nezůstalo ztraceno v překladu. Pane Gašparoviči, já jsem se na paní prezidentku Čaputovou ptal v srpnu Jána Čarnogurského. On mi řekl, že její hlavní pozitivum vidí v tom, jak pěkně se obléká...(smích). A když jsem s ním hovořil v prosinci, tak mi to opět potvrdil. Taky se domníváte, že se dobře obléká?
(smích)... No, tak k tomu oblékání se snad radši nebudu vyjadřovat, abych to nějak nepokazil.
A co dál – ohodnoťte paní prezidentku! Nebo je v tom nějaký problém? Je to tajné?
Tak dobře, dobře. Já přistoupím na vaši hru a odpovím na tu otázku.
Děkuji, toho si považuji.
Začnu ale u pana prezidenta Kisky. Když nastoupil do prezidentského úřadu, tak já jsem tehdy vyhlásil, že si prostě neumím představit, že člověk, který nemá absolutně žádné politické zkušenosti, nezná státní politiku, nezná ani regionální politiku, protože nikdy nebyl ani starostou vesnice se sto obyvateli – že takový člověk bude slovenským prezidentem!
Nikdy nic neřídil, a najednou začal z pozice hlavy státu promlouvat nejenom ke slovenským, ale i evropským a světovým problémům.
Takže jeho jediná šance byla v tom, aby si dokázal k sobě vybrat ty správné lidi, aby mu poradili, co má vlastně říkat.
Ale teď už víme, že to Kiska prostě nezvládl, už to píší i ti, kteří se tehdy hrozně moc radovali, že přišel nový člověk do politiky..
Fotogalerie: - Imám u soudu
Rozumím tomu správně, že to samé podle vás hrozí i v případě Zuzany Čaputové?
Ano, přesně tak. To nejtěžší je vybrat si k sobě ty správné, kvalifikované, ale přitom politicky, pokud možno, neutrální spolupracovníky.
A už jsem zaznamenal, že Čaputovou kritizují i opoziční média, která píší o tom, že je až příliš všeobecná a že se prostě nechce postavit jasně na jednu stranu – ať už vlády, nebo opozice. Prostě se vymezit a politicky vyhranit.
A vy s těmi médii souhlasíte?
No, do značné míry ano. Ale vzpomeňte si, s čím do té politiky šla. Oznámila, že chce být na straně dobrých lidí, že nechce být konfrontační, ale naopak spojovat celou společnost atd.
A to si myslím, že prezident dodržet nemůže – a dokonce by to ani dodržet neměl.
A proč by paní Čaputová nemohla být prezidentkou všech? Konečně, to přece říká na začátku každý prezident. Alespoň v Česku určitě…
Máte pravdu, já to říkal taky (smích)…
V každém případě hlava státu musí umět především hledat kompromisy.
Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová udělila minulý týden vůbec poprvé ve funkci také státní vyznamenání. Mezi oceněnými je poněkud překvapivě i právnička a politička Milada Horáková, která se v roce 1950 stala obětí justiční vraždy ve vykonstruovaném procesu. Čaputová udělila vyznamenání u příležitosti 27. výročí vzniku samostané Slovenské republiky. Vy jste byl také při tom předávání, pokud vím.
Ano, to jsem byl a souhlasím s tou volbou. Já si myslím, že my se ani v současné době nemůžeme nehlásit k tradici společného československého státu. Milada Horáková byla zavražděná právě v rámci tehdejšího Československa, a proto nevidím problém, proč neocenit její hrdinství a velkou lidskou sílu a odhodlanost. Upřímně řečeno, říkám si, že už jsem to měl udělat já sám před několika lety.
Pane Gašparoviči, je určitě sympatické, že se hlásíte ke společnému státu. Povězte mi, proč na Slovensku raději slavíte například Tři krále (v tomto týdnu) než vznik Československa 28. října. Je podle vás v pořádku, že to není státní svátek stejně jako v Česku?
Kdybych to měl vysvětlit historií, tak platí, že 28.10. 1918 česká strana vyhlásila společný stát, ale Slovensko ho vyhlásilo až o dva nebo tři dny později v takzvané Mikulášské deklaraci.
Je tu samozřejmě prostor na delší a širší debatu.
Já tady vidím taky jasný prostor pro otázku, proč tedy neslavíte státní svátek 30.10. nebo 31. 10.?
Tak to už je trochu zavádějící, ale obecně – já bych nebyl proti tomu, aby se 28.říjen na Slovensku jako státní svátek slavil.
Pane Gašparoviči, já jsem hovořil s panem Čarnogurským mimo jiné taky o problému absence silné křesťanské strany na slovenské politické scéně. KDH zejvně nemá žádného seriózního nástupce. Jak to vnímáte vy?
Já naprosto souhlasím s Jánem Čarnogurským, že tady ta seriózní strana chybí. Protože těch křesťanských témat se okamžitě zmocnili někteří politici, jako například kotlebovci, u kterých se dikutuje o tom, že ta jejich Ľudová strana Naše Slovensko je spíše fašistická než křesťanská.
A totéž platí i o sdružení Jsme rodina. A tito politici vytahují témata sociálních problémů nebo interrupce, která mezi lidmi velmi dobře rezonují jako křesťanská.
O interrupci se na Slovensku velmi živě diskutovalo. Právě Ján Čarnogurský považuje potrat za zabití. Plod, který má vlastní DNA je podle něj už lidský tvor. Jaký je váš názor?
Já si myslím, že náš současný zákon ve vztahu k interrupcím je zcela dostatečný a netřeba ho měnit.
A pokud jde o konkrétně o můj názor, tak si myslím, že poslední slovo a právo se rozhodnout pro, nebo proti musí mít vždycky žena.
Pane Gašparoviči, teď malý střih. Pojďme se věnovat aktuálnímu zahraničnímu tématu. Američané zabili v pátek v Bagdádu íránského generála Kásima Sulejmáního. Írán hrozí válkou, Američané ukazují svaly a Donald Trump tradičně úřaduje na Twitteru. Ale tím se to patrně nevyřeší. Jak to vidíte vy?
Já si myslím, že svět je blízko tragédii. Protože to přece není jen hra USA. To je věc globální politiky na Blízkém východě. Takže i naší politiky.
Samozřejmě bude důležité, jak se k této akci postaví všichni členové NATO. Ale nemůžeme se řídit názorem jednoho.
To jest Američanů...
Ano, to jest Američanů. Víte, já jsem přesvědčen, že rok 2020 bude rokem řešení konfliktu mezi velmocemi. Proto říkám, že být na straně Američanů, aniž bychom zvážili možné následky, by byla slepá ulička.
A pozor. Když nebude správně fungovat Severoatlantická aliance, tak není šance, že by adekvátně fungovala i Evropská unie.
Když se podíváte na nedávná prohlášení francouzského prezidenta Macrona a samozřejmě Donalda Trumpa, tak ti vlastně úplně zpochybnili existenci NATO. A to je nonsens. Naopak, NATO musí hledat nové spojence. Řeknu to zcela na rovinu – já jsem přesvědčený, že NATO musí především co nejvíce spolupracovat s Ruskem!
Fotogalerie: - Pochod na vládu
Sedm slovenských vojáků, kteří se účastnili výcviku iráckých bezpečnostních složek, bylo z bezpečnostních důvodů dočasně přemístěno mimo území Iráku. V úterý o tom informoval předseda slovenské vlády Peter Pellegrini. Své vojáky stahují i Němci. Postup zemí EU samozřejmě vadí USA. Jak to vidíte?
Pokud vím, tak jak jsem s Pellegrinim mluvil, tak on pouze pověřil slovenského velvyslance při NATO, aby celou tu věc konzultoval se spojenci. Takže, když stáhnout vojáky, tak by to měl být v rámci Aliance většinový názor.
Zatím platí rozhodnutí premiéra, že ti vojáci tam zůstanou, jedině, že by na svém posledním zasedání rozhodla jinak Slovenská národní rada, protože mám informace, že takovýto návrh ohledně našich vojáků v Iráku tam bude předložen.
Nicméně, dočasně jsou teď vojáci opravdu mimo Irák…
Ale určitě jen dočasně, já se přiznám, že je to pro mě nová informace, ale určitě platí to, co jsem říkal. Tohle může být nějaké provizorium.
Jak vidíte budoucnost Evropské unie, která se teď vzpamatovává z brexitu?
Především bude potřeba posílit práva a pravomoci národních parlamentů. Protože víme, že dnes to funguje tak, že národní parlament něco přijme – a ten evropský to obratem zruší.
Jak Slovensko, tak Česko musí mít svoje vlastní koncepce rozvoje a v rámci toho evropského systému si zajistit ta zmiňovaná práva. To znamená prostě hájit především vlastní zájmy a mít jasně dané priority zahraniční politiky.
Nelze se spoléhat na model Unie, kde budou mít hlavní slovo jenom ti nejsilnější.
Ale Británie sice oficiálně nebude součástí Unie, nicméně bude ještě hodně dlouho s Unií propojená a zainteresovaná v mnoha oblastech.
Pane Gašparoviči, děkuji za rozhovor a zeptám se už jen, jaké přání máte do nového roku?
Abychom se takhle mohli spolu bavit i v tom dalším roce 2021...
rozhovor vedl Tomáš Procházka.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: .
