Co říkáte na rozhodnutí Ústavního soudu, kterým zrušil odklad vymahatelnosti verdiktu, podle něhož má ČSSD vyplatit dědicům právníka Zdeňka Altnera kolem 338 milionů korun? Myslíte, že by tento dluh už měli sociální demokraté zaplatit, nebo mají znovu navrhnout odklad, jak prohlásil předseda strany Jan Hamáček?
Přiznám, že jsem dobře neslyšel odůvodnění Ústavního soudu, takže mám pochopení pro reakci ČSSD, že předseda Hamáček chce znovu navrhnout odklad.
Mám k tomu jednu historickou poznámku. Já jsem byl svého času u toho, kdy ODS a tehdejší ministr financí Kočárník chtěli zbavit sociální demokracii Lidového domu. Bylo to složité jednání, vytvořili jsme speciální komisi, která i v archivu ÚV KSČ zkoumala všechny dostupné dokumenty, aby se prokázalo, že Lidový dům patří sociální demokracii. Ta komise potom připravila i určité materiály pro soudní spor, tehdy sociální demokracii zastupoval advokát Blanický ještě s jedním kolegou, jehož jméno už jsem zapomněl. Blanický ten spor vedl dobře, ale pak dostal na starost hospodářské věci v rámci sociální demokracie tehdejší místopředseda Ivo Svoboda a nastala změna v právním zastupování sociální demokracie. Advokátem a právním zástupcem se stal doktor Altner.
Měl jsem reference, že to není dobré řešení, šel jsem s tím za místopředsedou Svobodou a tyto důvody jsem uváděl. On mi odpověděl, že s panem Altnerem má ty nejlepší zkušenosti, že s ním dlouhodobě spolupracoval. A to se ukázalo jako velmi neblahé, protože ta smlouva s ním je opravdu nevýhodná. A smluvní pokutu, jak byla sjednána, považuji za hanebnost.
Je dobře, že Jaromír Jágr jede se Zemanem do Číny?Anketa
Ale proč tedy tehdy sociální demokracie nevýhodnou smlouvu podepsala? Teď ji není přece možné dodatečně zpochybňovat.
Já přece neříkám, že to není po právní stránce platná smlouva. Jen jsem řekl, jaká byla historie této smlouvy a že Svoboda s Altnerem tvořili zvláštní duo. Svoboda byl pak odsouzen za machinace při správě národního majetku a jeho spolupráce s Altnerem se v tomto směru týkala těchto věcí. Je pravda, že byla uzavřena platná smlouva, ale z hlediska sociální demokracie byla špatná. Vím, že na platnost smlouvy to nemá vliv, ale pro posuzování věcí, kde je otázka, co ještě lze a co už ne v rámci jistých elementárních i morálních nároků, které jsou na takové majetkové přesuny kladeny při právním zastupování, nelze tyto momenty úplně přehlížet.
Kdyby původně sociální demokracie zaplatila z dnešního pohledu triviální dlužnou částku 18,5 milionu korun, protože zbytek do těch více než tří set milionů tvoří právě smluvní pokuta, nedošlo by k těmto problémům. Nezavinila si to tedy ČSSD sama nejen tím, že podepsala nevýhodnou smlouvu, ale hlavně tím, že navzdory hrozbě takové pokuty nezaplatila dohodnutou částku a tak začala dlužná částka strmě naskakovat?
Musím přiznat, že potom už jsem tyto věci přestal sledovat, takže k tomu, proč to tehdy sociální demokracie nezaplatila a jaká byla další historie, už vám žádné detaily neřeknu.
Byl jste léta aktivním politikem, takže znáte i nepsaná pravidla a zvyky, která platí v obou komorách Parlamentu. Například v Senátu bylo takovým nepsaným pravidlem, že nejsilnější klub získá post předsedy horní komory. Po posledních řádných volbách do Senátu však došlo k situaci, kdy měly dva kluby – ODS a Starostové a nezávislí – stejný počet členů, do čela Senátu byl nakonec zvolen občanský demokrat Jaroslav Kubera. Po doplňovacích volbách na Praze 9 je nyní nejpočetnějším senátorským klubem díky zvolení Davida Smoljaka klub Starostů a nezávislých. Mělo by podle vás dojít ke změně v čele horní komory?
To jsou věci, na které není žádné přesné pravidlo. To, že nejsilnější senátní klub má právo na předsedu, je nepsané pravidlo. Nemuselo to tak vždycky být, ani si nejsem jist, že to tak vždycky bylo. Historii Senátu nemám tak v hlavě, abych mohl operovat konkrétními čísly pro toho nebo onoho. Ale myslím, že kdyby byla všeobecná vůle v Senátu, že předsedu převolí, tak by to bylo možné. Ale nemyslím si, že taková vůle bude. Jaroslav Kubera byl zvolen předsedou Senátu většinově, proto myslím, že jím asi i zůstane.
Překvapilo vás, že prezident Miloš Zeman navrhl na zástupce ombudsmanky znovu vaše bývalé stranické kolegy – Zdeňka Koudelku a Stanislava Křečka, přestože už je Sněmovna oba jednou odmítla?
Myslím si, že Stanislav Křeček, což byl svého času i můj poslanecký kolega, je dobrým zástupcem a osobně bych doporučoval, aby v té práci pokračoval. Ale to je můj osobní názor, který v politických úvahách, kdo, pro koho, s kým, nemá samozřejmě žádný význam. Nevím, jak se v této věci rozehrají různé hrátky ve Sněmovně a jak tato prezidentova nominace dopadne. To se opravdu neodvažuji hádat, protože to není na zcela racionální úvahu. To by bylo jen hádání, jak to dopadne.
Fotogalerie: - Zeman v Izraeli
Ale zástupce ombudsmana se volí na šest let a panu Křečkovi, kterému v dubnu skončilo jeho funkční období v této funkci, je už přes osmdesát let. Není to při vší úctě k jeho politickým i odborným zkušenostem přece jen značný handicap pro tuto práci?
Já jsem si těchto problémů a věkových bariér vědom. Ale v zákoně přímo věková hranice stanovena není, takže z právního hlediska to možné je. Ale vaše argumenty jsou vážné, nezlehčuji je, vážná překážka to může být. Jen jsem chtěl upozornit, jak mohu posoudit vystupování pana Křečka z mediálních vystoupení, tak se mi většinou zdají velmi dobrá.
V posledních dnech ohlásil majitel a generální ředitel TV Barrandov Jaromír Soukup, že se bude v příští prezidentské volbě ucházet o post hlavy státu. Co tomu říkáte, a proč to podle vás oznamuje v takovém předstihu?
Svého času také oznamoval, že hodlá kandidovat do Evropského parlamentu. Nevím, jak to s jeho kandidaturou dopadlo. Je možné, že si tímto způsobem chce dělat reklamu, možná se chce dělat zajímavým a chce svým pořadům a televizi Barrandov dodat na významu, když tam bude vystupovat jako potenciální kandidát na prezidenta republiky. Když to budu brát neutrálně, zdá se mi, že je to předčasné. Ale nemyslím, že by měl šanci na zvolení.
Velkou pozornost vyvolalo také vyloučení poslance Václava Klause mladšího z ODS a jeho oficiální prohlášení, že buduje novou pravicovou stranu, ve které bude figurovat i jeho otec, exprezident Václav Klaus. Překvapil vás krok ODS zbavit se rebela, který byl výraznou tváří strany?
Pokud jde o vyloučení Václava Klause mladšího, v rámci ODS měli argumenty, podle kterých to bylo možné. Nemyslím si, že to bylo z hlediska ODS a jejího fungování něco svévolného. Samozřejmě, že u takových aktů, které nejsou právní, ale politické, můžete vždycky uvádět argumenty pro a proti, protože tam nejsou naprosto přesná kritéria, to je věc určité politické úvahy. A většina v ODS se tak rozhodla, proto je třeba to respektovat.
Pokud jde o další důsledky, myslím, že ODS udělala jednu chybu. Když chtěla místo předsedy školského výboru pro svého představitele, protože podle základních dohod při ustavování Poslanecké sněmovny a jejích orgánů jí toto místo patří, měla o tom, kdo by měl Václava Klause nahradit, jednat s ostatními partnery. Tam platí nepsané pravidlo, možná je to i v rámci dohod o rozdělování křesel i někde napsáno, že na to má ODS jako strana právo, ale ostatní se mohou vyslovit, kdo tam za tu stranu smí být, protože s někým z různých důvodů nemusí chtít spolupracovat. To byla chyba ze strany ODS, pak si zbytečně stěžuje na porušování pravidel fungování Parlamentu.
Myslíte si, že nová politická strana v čele s Václavem Klausem mladším, kterou plánuje založit, má šanci uspět?
To je něco, co se dnes nedá předpovědět. Je to věc určitých úvah, argumentů pro a proti. Já osobně si myslím, že jakkoli se Václav Klaus mladší stal nepominutelnou osobou v rámci Poslanecké sněmovny a v určitých kruzích se těší jistým sympatiím, není to ještě tak silné, aby to stačilo na založení další pravicové strany, která by se měla stát na tom našem roztříštěném dvorečku významnou politickou silou. To, že ho podporuje jeho otec, je přirozené, ale myslím, že ani politická váha bývalého prezidenta České republiky nemá už takovou sílu, aby nové straně přitáhla členy, sympatizanty a poté voliče. Ale přiznávám, že je to otevřená otázka.
Někteří komentátoři tvrdí, že jde o jakýsi trucpodnik, který má především ubrat voliče ODS, někdo zase říká, že je to snaha vytvořit zázemí pro kandidaturu v prezidentské volbě. K čemu se přikláníte?
To jsou politická řešení, která nemají jen jeden význam, vždycky to má více dosahů a aspektů, záleží na tom, jak se to bude komplexně posuzovat. Já jsem řekl své stanovisko, v tomhle ohledu bych ho neměnil. Pokud jde o kandidaturu Václava Klause opět na prezidenta, on to nepotvrdil, odvolávám se na váš argument u Stanislava Křečka, že jeho věk je zábranou pro to, aby mohl kandidovat a uspět.
A pokud jde o případnou prezidentskou kandidaturu Václava Klause mladšího?
Z řady důvodů si myslím, že to není kandidát, který by mohl uspět.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Libuše Frantová
