Klausovský ódéesák nám řekl hodně ošklivé věci o Kalouskovi a Babišovi

Co děláte běžně o půlnoci ze soboty na neděli?

V tu dobu jsem už většinou doma. Ještě nespím, popíjím víno a dívám se na zajímavý film nebo si čtu ParlamentníListy.cz. (smích) A dívám se na to, jaký nadpis daly mému rozhovoru, protože ty nadpisy jsou vždy tak emočně vypjaté, že se vždy těším, co autor nadpisu vymyslel, aby čtenáře dostatečně nalákal. (smích)

Tak to nás těší. Říkáte, že v době, kdy se díváte na televizi či si čtete ParlamentníListy.cz, jste již doma, což implikuje, že před tím doma nejste. Chodíte tedy někam do společnosti, do restaurace?

Ano. Jsem člověk, který má rád společnost a nežije životem askety. Čili s přítelkyní, přáteli, rodinou čas od času do společnosti vyrazíme. Většinou na nějakou kulturní akci typu divadla, koncertu či kina, tedy není to žádné prvoplánové poflakování. Nejsem domácí typ, který by rád vysedával doma. Byt máme spíše na přespání.

Další exkluzivní Půlnoční rozhovory ČTĚTE ZDE

V knize Václava Klause a kolektivu Česká republika na rozcestí, jejímž jste spoluautorem, se píše, že Nečasova (a Kalouskova) vláda prý udělala dvě zásadní makroekonomické chyby: Zvyšovala daně a škrtila investiční výdaje, zatímco mandatorní výdaje bohužel nesnižovala. Tím radikálně snížila domácí poptávku a zavedla zemi do recese, kterou nelze svalovat na celosvětovou krizi. Vy jako spoluautor knihy a současně člen ODS se v knize poněkud podílíte na obžalobě vlastní vlády a strany...

Abychom byli korektní a objektivní, v té knize neviníme ze současných potíží pouze vládu Petra Nečase. Ty potíže jsou natolik vážné a hluboké, že je nelze svalovat jen na poslední vládu a nasazovat bývalému premiérovi psí hlavu. My v té knize píšeme, že stagnace naší ekonomiky je vážný, nenahodilý, strukturální problém. Zažíváme nejdelší recesi v ČR. Nemůžeme se ale vymlouvat pouze na finanční a následnou hospodářskou krizi, která odstartovala pádem Lehman Brothers a způsobila propad našeho vývozu do západních zemí. Okolní státy se totiž dokázaly z recese vymanit rychleji než my.

Domácích příčin stagnace naší ekonomiky je přitom celá řada. Tou hlavní je podle mého názoru skutečnost, že jsme na konci devadesátých let přerušili deregulační a liberalizační trend započatý v transformačním období a obrátili se zpět k větší regulaci a silnějším zásahům státu do volného trhu a svobodného rozhodování lidí. Stát začal více regulovat, více dotovat, bobtnal sociální systém a ekonomika se postupně stávala méně efektivní. O čisté tržní ekonomice dnes nemůže být řeč. To je hlavní důvod, proč je na tom naše ekonomika tak zle.

A Nečasova vláda nic?

Pokud jde o Nečasovou a Kalouskovu vládu, tak je třeba sebekriticky přiznat, že uskutečnila kroky, které není správné v době ekonomické recese dělat. Myslím tím především zvyšování daní. Snižování deficitu probíhalo navíc jednodušší cestou, to znamená osekáváním investičních výdajů, namísto poklesu výdajů mandatorních. Podíl mandatorních výdajů dlouhodobě narůstá a tento neblahý trend nedokázala zvrátit ani Nečasova vláda. Byť musím předchozí vládu hájit v tom, že pro radikální osekávání mandatorních výdajů, tedy pro bolestivé změny především v sociálním, zdravotním a penzijním systému, neexistovala ve složité koalici politická podpora a už vůbec pro to neexistovala podpora veřejnosti. Abychom Nečasově vládě nekřivdili příliš, její snížení výdajů bylo razantnější než kroky jakékoliv vlády předchozí. Kritika míří spíše na strukturu výdajových škrtů.

Pro mě je působení ODS ve vládě poučením v tom, že bude-li ODS znovu usilovat o vládní odpovědnost, v žádném případě se nesmí vzdát Ministerstva financí, aby ekonomická politika byla v souladu s pravicovým programem. A pravicovým programem určitě není zvyšování daní.

Martin Kuba chyby přiznal s tím, že zvyšování daní bylo špatně. ODS ale v programu žádnou změnu daní neplánuje. Neměla by ODS napravit chybu a v rámci omluvy voličům snížit daně, které jim zvýšila?

Snižování deficitu musí v budoucnu probíhat pouze na výdajové, ne příjmové straně rozpočtu. Na rozdíl od levicových stran říkáme, že daně zvyšovat nechceme. Podnikatelé nás kritizovali i za to, že nevěděli, jaké daně budou za pár měsíců platit. Proto tolik v programu zdůrazňujeme stabilitu daňového systému. Jako ekonom vidím některé daně, které nemá smysl vybírat, neboť se to vzhledem k nákladům na jejich výběr příliš nevyplatí. V první fázi bych tedy udělal inventuru daní, které pro státní rozpočet nejsou přínosem. ODS se dlouhodobě musí snažit, aby klesla složená daňová kvóta. Nízké daně a nízká regulace jsou nejlepší pobídkou pro jakoukoli ekonomickou aktivitu a ekonomický růst. Ale nechci populisticky před volbami slibovat radikální snížení daní. Jakékoliv snížení daní musí probíhat ruku v ruce s ještě větším snížením vládních výdajů. A to je úkol více než složitý.

Vy jste kromě kandidáta ODS do sněmovny i spolupracovníkem Václava Klause v jeho institutu. On řekl, že by nikomu nedoporučoval volit ODS, s čímž vy logicky nesouhlasíte. Nemračíte se kvůli tomu na sebe?

Doufám, že nikoliv. Pana prezidenta Klause si velmi vážím a jsem mu vděčný za šanci, kterou mi tehdy jako mladíčkovi, který právě absolvoval VŠE, dal. Spolupráce s ním pro mě byla a je neocenitelnou zkušeností. Budu mu vždy vděčný i za to, že do této země přivedl kapitalismus a založil standardní ideově ukotvenou pravicovou stranu.

Jako kandidát ODS s jeho doporučením tuto stranu nevolit ale souhlasit samozřejmě nemohu a tento jeho soud mě mrzí. Já v tuto stranu přes řadu jejích problémů věřím. ODS má velký potenciál ve své kvalitní členské základně. ODS je zavedená značka a věřím, že to je jediný subjekt, který může být hegemonem pravice. Vždy budu v ODS hájit principy a myšlenky, na kterých ji založil Václav Klaus. Za ODS se nebojím kandidovat i v nelehkých časech, budu bojovat za její úspěch proti konkurenci a vše tak činím po zralé úvaze. Věřím, že ODS stále stojí za to, aby ji lidé volili.

ODS tady s panem Kalouskem a Schwarzenbergem vládla v posledních zhruba šesti letech. V té knize je zajímavý údaj, že z hlediska podmínek pro podnikání je Česká republika až na 65. místě, založení firmy zde trvá dvacet dní a je k tomu nutných devět procedur. To není moc dobrá vizitka pro pravicovou stranu, která měla po tuto dobu svého ministra průmyslu. To se tedy pánové Říman, Kocourek a Kuba moc nepředvedli. Neflákali tito ministři ODS svou práci?

Znovu se vracím na začátek, je to o konci devadesátých let, kdy se obrátil trend a začalo přibývat regulací a administrativních bariér jak ze strany naší politické elity, tak kvůli tlaku EU. Na nic se nechci vymlouvat, ale na druhou stranu vím, že ministr průmyslu Martin Kuba se velmi snažil o deregulační balíčky a že ta dennodenní byrokratická zátěž podnikatelů se díky němu poměrně rychle začala snižovat. I elektronizace veřejné správy prosazovaná ODS v minulosti pozitivním změnám napomohla. ODS uhájila i paušály živnostníků proti TOP 09. Samozřejmě to mohlo být lepší, samozřejmě se musíme snažit tu situaci zlepšovat dál, ale myslím si, že po osmi letech vlád ČSSD, pro kterou jsou podnikatelé parazity, se ministři za ODS snažili.

ODS přišla s billboardem, kde paní Němcová aspiruje na premiérku. Není to poněkud mimo, když preference ODS jsou maximálně na deseti procentech?

Já vždycky říkám, že se nemáme utápět v depresích. Jakákoliv strana, chce-li uspět, musí jít do voleb s patřičným sebevědomím a energií. Předvolebním průzkumům dlouhodobě nevěřím. Prezidentské volby ukázaly, že se průzkumy netrefily, nejen co se týče pořadí, ale dokonce netrefily ani finálovou dvojici kandidátů. Předvolební průzkumy nikdy neodrážely výsledek voleb. Obávám se, že některé průzkumy jsou pouze nástrojem, jak ovlivnit a manipulovat náladou ve veřejnosti. ODS musí jít do voleb sebevědomě a nemůže mít nízké ambice.

Vy jste řekl, že ODS má být hegemonem na pravici. Teď si to ale nárokuje TOP 09...

TOP 09 není pravicový subjekt. Nepovažuji ji ani za standardní stranu s mechanismy vnitřní demokracie v takové míře, jaké je máme v ODS. Je to mediálně-pragmatický projekt pana Kalouska zaštítěný tváří pana Schwarzenberga. Když se podíváme na kroky TOP 09 ve vládě od návrhu na zákaz kouření ministra Hegera po zvyšování daní či boj proti živnostníkům, tak vidíme, že to pravice není. To jsou čistě levičácké návrhy. TOP 09 svou mediální bublinu po prezidentských volbách vyčerpala. Každému je jasné, že skutečným šéfem strany je Miroslav Kalousek, který byl ještě v KDU-ČSL schopen domlouvat vládu s tehdejším předsedou ČSSD Paroubkem a komunisty. Ani bych se nedivil tomu, a považuji to za docela pravděpodobné, že by po volbách mohla vzniknout koalice ČSSD a TOP 09. Podle mého názoru Miroslavu Kalouskovi o pravicové ideje v celé jeho politické kariéře nikdy nešlo.

Hlasy pro ODS a TOP 09 prý odčerpává hnutí ANO Andreje Babiše, které se řadí do pravého středu. Co si myslíte o tomto dalším konkurentovi v souboji o pravicové hlasy?

Nevěřím, že hnutí ANO a pan Babiš mohou odčerpávat pravicové voliče. Věřím, že ANO má šanci se do sněmovny dostat, ale nevěřím, že by racionálně myslící pravicový člověk mohl tomuto hnutí dát svůj hlas. Pokud jsem mluvil o TOP 09 jako o ideově neukotvené straně, tak tady jsem ani jednu ideu od ANO během kampaně ještě neslyšel. V jistém smyslu je to projekt podobný Věcem veřejným.

Co je na ANO pravicového? Vede ho bývalý komunista, spekuluje se o jeho spolupráci s StB. Je to člověk, který má své podnikání založené mimo jiné na čerpání obrovských dotací z peněz daňových poplatníků, které prý převyšují miliardu korun. Pravice by přece naopak měla dotace rušit. Bude pan Babiš, když bude zvolen do Parlamentu, usilovat o to, aby byly zrušeny dotace pro jeho firmu? Nebude spíš usilovat o to, aby byly zvýšeny? To ale nemá s pravicí nic společného. ANO je pro mě podnikatelský projekt, který má hájit podnikatelské zájmy na úkor ostatních podnikatelů a na úkor volného trhu.

Zmiňovaná kniha nastínila i možnost odchodu z EU. Není na místě už EU opustit a zbavit se věcí typu fotovoltaiky, biopaliv, REACH, dotací, regulací a současně hledat i trhy mimo EU, která je v hospodářské krizi? Rozhodnutí Bruselu u nás znamenají 80 procent veškeré legislativy...

Ta kniha, o které jsme spolu na začátku hovořili, říká, že je mnoho problémů, které můžeme řešit my sami, řadu věcí nelze svalovat jen na EU. EU se již poměrně dlouho nevyvíjí dobrým směrem, to vidí každý. Ať už to demonstrují ekonomická data či destrukce základních hodnot, na kterých západní evropská civilizace vyrostla. Je prohlubován demokratický deficit institucí EU. Máme k dispozici tři scénáře. První je nedělat nic a to je to nejhorší. To znamená postupovat k politické unii, jednomu evropskému superstátu, a dále přijímat socialistické regulace, bankovní a fiskální unie, přijmout euro. Znamená to vzdát se národní suverenity a demokracie.

Druhým scénářem je reforma EU, o kterou se musíme snažit. Je potřeba i našim občanům vysvětlit a mnozí to již vidí, že přijetí eura, harmonizace daní či bankovní unie nás jednoznačně budou poškozovat. Proti takovým krokům musíme hledat spojence. Když se nepodaří přesvědčit ostatní evropské státy, že je třeba EU reformovat a ta se bude nadále vyvíjet destrukčním směrem jako doposud, je dobře, že tu alespoň někdo otevírá debatu o této krajní variantě, o které jen mluvit bylo doposud tabu. Snad to alespoň otevře debatu o skutečných nákladech a výnosech našeho členství v EU. Debatu nikoliv apriori ideologicky zabarvenou a pohybující se v politicky korektních mantinelech. Ať je ta debata klidně i velmi kritická, ale ať se vážná debata o našem vztahu k EU konečně zahájí. V současnosti se až na výjimky všichni tváří, že se nic neděje, chtějí stále těsnější unii, což je cesta k ještě větší krizi a deziluzi.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.