Kterému vrcholnému představiteli EU věříte?Anketa
Jaký je současný stav běženecké krize v Itálii? Změnil se nějak poté, co začala EU krizi „intenzivně řešit“?
Já jsem tedy nejaké řešení běženecké krize Evropskou unií nebo vládou v Itálii nezaznamenala. V Itálii žije 6 milionů obyvatel v absolutní bídě. Tato italská (připomínám, lidem nevolená) vláda utratila v roce 2015 na imigrační byznys 3,3 miliardy eur a přitom v tomto roce bylo pouze 5 % z celkového počtu imigrantů těch, kteří měli nárok na status uprchlíka anebo žadatele o azyl. V lednu tohoto roku z celkového počtu imigrantů měli nárok na azyl pouze 3 %. Počet imigrantů v lednu 2016 byl vyšší než jejich počet ve stejném období minulého roku, takže nějaké řešení běženecké krize zde opravdu není vidět. Jen v tomto měsíci sem přijelo na tisíce imigrantů, což jen namátkou dokumentují zprávy ze Sicílie, nebo ze Sardinie.
Změnil se nějak postoj italské veřejnosti k běžencům v souvislosti s útoky v Bruselu? Existují třeba větší obavy o bezpečnost? Nebo už lidé otupěli? A jak srovnat jejich reakci na útoky v Bruselu s reakcí na útoky v Paříži?
Italští občané mají obavy o svoji bezpečnost již delší dobu. Dalo by se říci, že se o tom začalo mezi lidmi více diskutovat již po prvním atentátu v Paříži, na Charlie Hebdo. V té době totiž přišly zprávy od marocké tajné služby, že tamní atentátníci měli vytipované také dalšì tři cíle v Itálii – jedno metro a dvě baziliky. Po dalším atentátu v Paříži se obavy samozřejmě zvětšily. Už proto, že při tomto útoku zemřela také jedna italská studentka Sorbonny z Benátek.
Co se týče útoků v Bruselu, tak tam je jasné, že byla velmi podceněna bezpečnostními složkami reálná hrozba ze stran islamských teroristických buněk. Píše se o tom i v novinách poměrně otevřeně. Lidé mají opravdu obavy o svůj život. Sama jsem si uvědomila, že jsem automaticky ve střehu, a jakmile se v mé blízkosti pohybují imigranti, raději se vzdálím.
Rozdíl v reakci veřejnosti po tomto posledním útoku je v tom, že mnoho lidí, včetně velké části těch otupělých, si dnes uvědomuje, že dialog nebo happeningy, jako malování barevnými křídami na důkaz solidarity, v islámských teroristech svědomí neprobudí .
Jak se v souvislosti s uprchlickou krizí mění postoj Italů k EU a jejím institucím?
Postoj Italů k EU a jejím institucím by mohl být definován jako velká lásku z minulosti, která je ale dnes téměř zcela vyčerpána. Ovšem ne jenom v souvislosti s uprchlickou krizí, ale i v souvislosti s ekonomickou krizí. Zdá se, že velká část občanů by chtěla, aby Itálie mohla pryč z EU a vrátila se k vlastnímu platidlu. Stát, který totiž ztratil měnovou suverenitu, již nemá skoro žádné pravomoce a Itálie navíc díky euru ztratila i konkurenceschopnost v oblasti obchodu a průmyslu. Neustále se zvyšující nezaměstnanost a daně občany již značně vysílily a k tomu se nyní přidai ještě problém s nelegálními imigranty. Situace se stala nezvladatelnou. Jako pomoc EU minulý rok poslala lodě do Středozemního moře, jenže ty místo aby střežily evropské území, tak se podílejí na transportu imigrantů z Afriky do Itálie a nabírají je mnohdy již několik málo mil od libyjských břehů. Pak tu máme tu naprosto dementní akci přijímání imigrantů v Německu a dále jednání s Tureckem. Madam Merkel a její přátelé jsou v Itálii viděni jako nepřátelé číslo jedna, kteří podporují tento „biblický exodus “, neboli řízenou invazi do Evropy.
Itálie má v Evropské komisi zastoupení na jednom z nejvyšších postů – komisařku pro zahraniční styky. Jak se Italové dívají na její působení v čele diplomacie EU?
Federica Mogherini navrhuje, aby islámský terorismus byl řešen prostřednictvím dialogu a spolupráce. Dále paní Mogherini popírá existenci náboženské války a tvrdí, že pouze soužití může tyto problémy může vyřešit . Jen z tohoto je již naprosto jasné, že rozumně myslící člověk nemůže v žádném případě považovat tuto dámu za kompetentní osobu.
S další perličkou se paní Mogherini nechala slyšet 24. 3., tedy tento čtvrtek, již po útocích na Brusel. Cituji doslova: „Nepřipadá v úvahu říkat my a oni, muslimové jsou občané EU.“
Komisařka Mogherini asi nikdy nepřipustí, že útoky jsou plody neúspěšné ba dokonce nemožné integrace a politického lidumilného přijímání imigrantů bez řádných pravidel a kontroly. Teroristé v Bruselu, tak jako v Paříži, jsou skutečně evropští občané, ale jen v tom, že mají evropské pasy. Oni jsou především muslimové připravenízemřít ve jménu Alláha a jejich úkolem je zničit Evropu a západní kulturu.
Jaký ohlas mezi Italy vzbudila její scéna po útocích na Brusel, kdy se v přímém přenosu na tiskové konferenci rozbrečela a zástupce Jordánska jí musel utěšovat?
Pro většinu občanů je Federica Mogherini symbolem slabosti a zoufalství evropských institucí. Kandidátka na starostku Říma Giorgia Meloni prohlásila, že se za Mogherini stydí a doufá, že po tomto hloupém výstupu bude chtít komisařka sama odstoupit.
Italové si navíc velmi dobře pamatují na jinou plačtivou scénu. Naposledy plakala paní ministryně Fornerová, a to poté, co představila důchodovou reformu, podle které se prakticky jde na odpočinek až skoro v sedmdesátiti letech. Nezaměstnanost mladých se tím pádem zvedla na 43 % a mnoho lidí zůstalo bez práce a bez důchodu. Takže na nějaké ty slzy si v Itálii opravdu nikdo nepotrpí.
Psali jsme:
Nastávají největší křesťanské svátky Velikonoc. Občas se, se stoupajícím počtem a vlivem muslimů v Evropě, objevují tendence k potlačování projevů křesťanské víry, aby se muslimové necítili dotčeni. Děje se v Itálii něco takového v souvislosti s Velikonocemi?
Ano, děje se to. Jako příklad mohu uvést jednu školu ve městě Bologna v kraji Emilia Romagna, ve střední části Itálie. Nestačilo o Vánocích zakázat „betlémek“ a spoustu dalších katolických tradic, což proběhlo nejen na této škole, ale i na mnoha dalších. Nyní zde někteří učitelé spolu s některými rodiči podali žádost i na zrušení velikonočního požehnání školy. Stalo se něco neuvěřitelného – komise této žádosti vyhověla. Nyní je tedy zakázáno velikonoční požehnání svěcenou vodu v prostorách školy, a to i mimo vyučovací dobu .
Pro mě je to další nepochopitelné rozhodnutí, které jde proti zdravému rozumu a především je v rozporu s našemi hodnotami, kulturou, která nás charakterizuje a naší identitou. Velikonoční požehnání, stejně jako vánoční oslava přitahuje kladné hodnoty, jako znovuzrození, naději, lásku. Proč naše děti nemohou slavit Velikonoce, dokonce na požehnáním místě, kde tráví většinu svého času? Jak to může urazit nebo obtěžovat ty, kteří jsou nevěřící anebo vyznávající jiná náboženství, to je pro mě nevysvětlitelné.
Jaká je vůbec nálada mezi italskými katolíky směrem k muslimům? V ČR se občas objevují názory, že správný křesťan musí projevovat muslimům křesťanskou lásku a obracet je na dobro. Existují v Itálii takové projevy křesťanské lásky k bližnímu? Nebo převažují spíše obavy?
Musím říct, že je zde jistý počet lidí, kteří si možná ještě neuvědomují hrozící nebezpečí v plném rozsahu. Nechápou, že projevy ústupků a pomoci jsou viděny jako slabost a ne jako pomocné gesto. Jsou to většinou jisté osoby ze sociálních center, skupinky okolo pseudo-neziskových organizací a samozřejmě charit a dalších církevních organizací. Takoví, kterým se v Česku říká „sluníčkáři“. Tyto osoby si asi neuvědomují, jak svým jednáním napomáhají ilegalitě a ohrožují tak naši budoucnost.
Anebo to vědí, ale jde jim o peníze a je jim jedno jak se k nim dostanou. No a pak jsou tu další sociálně slabí jedinci, kteří se nudí a jsou rádi, že někde mohou dělat humbuk a je jim jedno, kde a proč. Občané uvažující reálně a logicky samozřejmě obavy mají. Vždyť za Atlantikem se snaží o integraci multikulturní společnosti již více než 200 let a vůbec se jim to nedaří.
Ptám se i proto, že vůči muslimům velmi vstřícně vystupuje současný papež František. Jak je tento postoj, a celkově jeho značně převratný pontifikát, hodnocen řadovými italskými katolíky?
Třeba minulou neděli při mši „palmová neděle“ ve Vatikánu papež František kritizoval, že „mnozí nechtějí převzít odpovědnost za osud tolika uprchlíků a imigrantů“. Já sama ale vím, že mnoho lidí, ačkoliv navštěvují pravidelně kostel, nesouhlasí s touto jeho propagandou za příjem imigrantů.
Dost se o tom v Itálii hovořilo, a panoval vesměs jednoznačný názor, že to papež František přehnal. Zaznívaly i názory, že se sklonil před nepřítelem. V úterý to bylo ještě umocněno útoky v Bruselu.
Jenže na Zelený čtvrtek 24. 3. papež František umyl a políbil nohy nelegálním imigrantům ze zařízení v Castelnuovo v Římě. V tuctu imigrantů, kterým papež posloužil stejně jako Ježíš, byly i ženy, přestože mezi Ježíšovými dvanácti apoštoly žena nebyla. Mytí nohou na Zelený čtvrtek odkazuje na Ježíšovo gesto pokory vůči apoštolům krátce před ukřižováním. Františkovi předchůdci v čele katolické církve rituál prováděli v římské bazilice svatého Jana Lateránského a nohy myli kněžím, kteří reprezentovali jejich následníky. Tento rituál věřící oceňovali. Ale jakmile papež František začal praktikovat tento rituál v nápravném zařízení pro mladistvé, ve vězení delikventům a dnes také imigrantům všech vyznání, tedy i muslimům a to bezprostředně po dalším atentátu z řad následovníků chalifátu, tak toto gesto velká většina lidí neschvaluje.
V Itálii je i v řadách církve více lidí, kteří propagují a podporují nelegální imigraci a multikulturalismus. Například ve Florencii v Toskánsku kněz Alessandro Santoro, který je známý pozitivním postojem vůči dnešní levicové vládě a také ke komunitě LGBT. Duhové barvy na jeho šále nejsou vůbec náhodné. On umyl na Zelený čtvrtek nohy gayům, muslimským romům a také mimo jiné nelegálnímu imigrantovi. Přitom v Itálii, když je někdo Evropan a žije tradičním způsobem života, tak nemá nárok v případě nouze téměř na nic z toho co dostávají právě imigranti, z velké části muslimové a jiné menšiny.
Bavili jsme se o italské veřejnosti. Ale jak se k běženecké krizi aktuálně stavějí oficiální představitelé italského státu?
Prezident Mattarella, premiér Renzi, ministr vnitra Alfano a předsedkyně poslanecké sněmovny Laura Boldrini, to je vesměs proimigrační spolek. Premiér Renzi i po tomto dalším útoku odmítá uzavřít hranice.
A například ministr vnitra Angelino Alfano doted’ nechtěl připustit, že by vůbec nějaká imigrační krize existovala. Tuto středu pak ohromil všechny, když poslal nelegální imigranty do základního tábora EXPO v Miláně. Jistě si každý vybaví loňskou celosvětovou výstavu a umí si představit, jaké tam byly vynaloženy investice. Dá se mluvit o skandálu na mezinárodní úrovni. Je to podle mě snad nejneschopnější ministr vnitra v historii.
Proti imigraci bojuje nejintenzivněji opoziční strana Lega Nord (Liga severu) a její lídr Matteo Salvini. Lega Nord chce zastavit invazi, chránit statní hranice, je pro okamžité zamítnutí vstupu nelegálnich imigrantů, pro okamžité deportace stávajících nelegálních imigrantů, konkrétní podporu policejních jednotek, tvrdší tresty pro převaděče a pomoc a služby v první řadě vlastním občanům.
Psali jsme:
autor: Jakub Vosáhlo
