Pane místopředsedo, co obvykle děláváte o půlnoci ze soboty na neděli?
Já v té době nejčastěji čtu, protože mám nashromážděné věci, které si nechávám na víkend, a dostanu se k nim obvykle právě tak o té půlnoci. Takže pokud mám ještě síly, což většinou mívám, tak pročítám dokumenty.
Když jsme u té půlnoci - co říkáte tomu, když má nějaký Váš kolega poslanec „půlnoc“ třeba při projevu prezidenta republiky?
Tohle si snad ani nezasloužíme. Mně připadá ještě vážnější, že to není běžný poslanec, ale ministr zahraničí, a dokonce předseda koaliční strany, který by měl mít ohromnou odpovědnost. A náš ministr zahraničí bohužel usíná i při jiných příležitostech. Já bych si přál, aby politici ve vysokých funkcích měli odpovídající kondici, protože je to základní podmínka toho, aby tu funkci mohli zastávat. A připadá mi, že tohle je přes hranu.
V tom projevu si do něj za to prezident s chutí rýpl a vypadalo to jako pokračování jejich souboje z prezidentské volby. Ten pokračuje přes řadu sporů a kauz prakticky celou dobu. Jak se díváte na atmosféru, která mezi prezidentem a ministrem zahraničí panuje?
Já myslím, že oba pánové mají dost vysokou odpovědnost a na této úrovni je povinností se domluvit. Mně připadá, že tyto furiantské spory nejsou na místě, protože to poškozuje nás všechny. Já na ně stále apeluji, aby si sedli a ten svůj zásadní spor si vyřešili, protože tohle se má dít diskrétně.
Já mám podezření, že k tomu neobsazování velvyslanců už dochází delší dobu, již od prezidentství Václava Klause. A tady je vidět, že něco není v pořádku, že už v minulosti nebyla prezidentská kancelář schopna s ministerstvem zahraničí najít dohodu. A připadá mi také, že to je chyba ministerstva zahraničí, které nedokáže ty diplomatické věci, které mají být diskrétní, udržet v tajnosti.
Ve sněmovním projevu také prezident mluvil o tom, že nemůže být odlišná zahraniční politika vlády a ministra zahraničí. Vy byste se jako stínový ministr mohl stát po volbách ministrem zahraničí - jak se tedy díváte na vztah ministra zahraničí a vlády v zahraniční politice?
Země jako ČR si nemůže dovolit dvě zahraniční politiky, a pokud budeme každý říkat něco jiného, tak se staneme směšnými, což už se koneckonců stalo. Ministr zahraničí je samozřejmě ten, kdo zahraniční politiku státu prakticky dělá, takže při ní musí mít klíčovou pozici. A premiér by si toho měl být vědom a již při sestavování vlády si vybrat takového ministra, kterému bude věřit a se kterým bude moct spolupracovat. Musí být schopni se shodnout na základní koncepci a prioritách, a premiér v nich musí být i na vládě na straně svého ministra.
Fotogalerie: - Zeman ve sněmovně
Já mám pocit, že dnes si premiér a ministr zahraničí nevěří. Je to taková moje spekulace, ale docela si za ní stojím, že mezi nimi je značná nedůvěra. Bylo to tak už od začátku a stále se to prohlubuje. Premiér jako by se svým ministrem vůbec nemluvil a neptal se ho, co vlastně prosazují. Tam není vůbec žádná spolupráce, ani elementární důvěra.
Mohlo by to dopadnout jako mezi ministrem Schwarzenbergem a prezidentem Klausem, kdy už dokonce ani jeden z nich necítil potřebu s tím druhým diskutovat a něco mu vysvětlovat. Prostě si každý dělal, co chtěl. Já to nazývám Kocourkovem a českým furiantstvím, které ale v zahraniční politice znamená katastrofu.
Spustili jste projekt přímého referenda, ve kterém Vašim prostřednictvím mohou klást vládě dotazy přímo občané. Jaký to má ohlas?
Ještě větší, než jsme čekali. Těch podnětů přišla spousta, a dá nám hodně práce to všechno zpracovat. Ještě jsme je nestihli připravit na interpelace v tomto týdnu, ale od příštího týdne je samozřejmě na vládu budeme používat.
Bylo to vedeno snahou dát interpelacím nový podnět, připoutat k nim větší pozornost a vytvořit z toho fórum, do kterého budou moct vstupovat i občané. Požádali jsme i Českou televizi, aby tomu věnovala pozornost, a chtěli bychom, aby tam byly nastolovány otázky, které visí ve vzduchu.
S tím souvisí i odpovědi vlády, které bývají občas dost pochybné.
Stále si stěžujeme na neúčast ministrů, kteří se omlouvají velmi snadno. Proto také chceme, aby to přenášela televize, aby to lidé viděli.
V tomto týdnu se také odehrály další zajímavé události kolem novoroční prezidentské amnestie. Rozhořel se spor mezi právníky Pavlem Hasenkopfem a Zdeňkem Koudelkou, kdo napsal jakou část a jaký článek. Došlo to už tak daleko, že někteří říkají, že by snad raději bylo lepší, aby se to dále nerozpitvávalo. Jak se na to díváte Vy, který jste vždy požadoval, aby vznik amnestie byl maximálně rozkryt?
Já mám pocit, že tahle malicherná přestřelka mezi panem Koudelkou a panem Hasenkopfem je jenom dalším důkazem, že je to všechno podivné a že na té amnestii něco hodně nesedí. V civilizovaném státě by nebylo možné, aby kolem vzniku amnestie byla taková mlha. Já myslím, že je zjevné, že ani jeden z nich nebyl klíčovým tvůrcem.
My se musíme ptát, kdo může za to, že lidé jako Pitr, Provod, Chvalovský, kteří měli za hospodářskou kriminalitu dostat desetileté tresty, nebo soudce Berka a jeho gang jsou osvobozeni. Tady už se nejedná o miliony, ale o miliardové podvody. Teď nejnověji bylo oznámeno, že pan Větrovec, který do této skupiny také patřil, bude mít odblokováno deset milionů korun, které nejspíš má z trestné činnosti. A to už je snad dokonce v rozporu s mezinárodními úmluvami. Přitom před třemi měsíci nám slibovali, že mu nic odblokováno nebude.
Psali jsme:
Já myslím, že podobný čin bychom v našem civilizačním okruhu nenašli. Vždyť je prokázáno, že v minulosti někteří lidé z Berkova gangu měli kontakty na právní odbor prezidentské kanceláře. A tahle směšná přestřelka je jen dalším důkazem, že mlha se nezvedá. To absolutně devastuje ve společnosti pocit spravedlnosti, protože takto zamlžené prostředí je ideálním podhoubím pro korupci.
Jedním z právníků, kteří v této věci vystupovali, byl i Zdeněk Koudelka, který byl v minulosti Vašim kolegou v poslaneckém klubu ČSSD. Jak na něj vzpomínáte?
My jsme se dost odborně míjeli, takže jsme až tak nepřišli do styku. Ale vzpomínám si, že se angažoval například při přípravě nového volebního zákona, což byla věc, se kterou jsem nesouhlasil. Takže dominantně se mi vybavuje tahle vzpomínka, jinak jsme spolu moc do styku nepřišli.
A když bych se Vás nakonec trochu odlehčeněji měl zeptat, s kým si v poslaneckém klubu rozumíte nejlépe?
Já jsem tak trochu otrokem toho, že jsem nucen trávit převážnou většinu času s vedením klubu, Jeronýmem Tejcem nebo Bohuslavem Sobotkou, takže s těmi jsem v kontaktu nejčastěji. Jinak je tam celá řada příjemných kolegů, se kterými se bavím rád, jako třeba Jirka Petrů, Jarda Velebný nebo kolegové od nás z regionu. Je tam celá řada poslanců, se kterými se bavím rád.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
autor: Jakub Vosáhlo
