Andrej Babiš navrhl, že by se na severu Afriky mohly zřídit tábory, kde by se rozhodovalo o poskytování azylu uprchlíkům. Co si o tom myslíte?
Možná k tomu nakonec dojde. V nejbližší době to považuji za krajně nepravděpodobné, protože žádný severoafrický stát s něčím takovým nebude souhlasit. Evropská unie, potažmo NATO, by tedy muselo to území na severu Afriky nejprve dobýt, a k tomu nebude politická vůle. Nemohu ale takové řešení vyloučit někdy v budoucnu, protože bude-li příliš imigrantů do Evropy gradovat, pak se mnohé, co se zatím zdá být nemyslitelným, stane předmětem vážných úvah.
Kdo nese podle vás odpovědnost za nynější masový příliv uprchlíků?
Otázka po odpovědnosti předpokládá, že na počátku stálo nějaké svou podstatou morální rozhodnutí. Tady ale jde o počátek stěhování národů. Kdo nese odpovědnost za to, že voda teče dolů? Pokud se podstatná část Afričanů a Arabů bude domnívat, že se jim v Evropě povede lépe než doma, a že je možné se do Evropy dostat, budou se o to tito lidé snažit. Někdo nese odpovědnost za to, že jim zatajil nebezpečí, která je na této cestě čekají. Někdo nese odpovědnost za to, že vypustil směrem k Itálii loď, která je přetížená a na níž lidem hrozí záhuba. Ti muslimové, kteří z lodi naházeli křesťany přes palubu, jsou zodpovědní za svůj čin. Evropské vlády jsou zodpovědné za to, že nehledají skutečné řešení a navrhují pouze paliativní opatření.
Co říkáte názorům, že by se na řešení krize s uprchlíky měly podílet i Spojené státy, které se angažovaly v oblasti Libye a Sýrie a nesou díl odpovědnosti?
Já bych jen uvítal, kdyby se Spojené státy na řešení podílely. Jenže mluví někdo o nějakém „řešení“? Relokace imigrantů z Itálie či Řecka přece žádným řešením není – je to opravdu jen zmírňující opatření. Ale ani to slovo „zmírňující“ není zcela na místě, protože na místo relokovaných nastoupí ještě větší množství dalších utečenců. Pokud chceme mluvit o řešení, musíme mluvit o tom, co vlnu přistěhovalců zastaví. A máme pak na mysli vysoké ploty a odmítání připlouvajících lodí, nebo změnu poměrů v zemích, odkud k nám přistěhovalci proudí? Z tohoto hlediska kvóty žádným řešením nejsou – ani dobrovolné, ani nedobrovolné.
Psali jsme:
Co říkáte na argumenty, že máme povinnost přijímat uprchlíky z Afriky, protože za dob komunismu české emigranty přijímaly západní země?
Vypadá to podobně, že? Asi tak, jako je podobná čivava vlčákovi. Obojí jsou konec konců pejsci. Vytvářeli čeští emigranti v Německu nebo ve Francii ghetta, v nichž by plamenní kazatelé vyzývali české emigranty ke komunistické revoluci, v níž by svrhli místní demokratické vlády?
A co argumenty, že máme být solidární se státy EU a uprchlíky přijmout?
Osobně si myslím, že pokud se Evropská unie rozhodne vlnu uprchlíků zastavit, měli bychom být solidární se zeměmi, kde již tito uprchlíci jsou a o jejich část se postarat. Pokud ale budou uprchlíci proudit do Itálie či Řecka dál, a nic se s tím nebude dělat, pak by skutečně šlo o solidaritu sebevražednou.
Jaký je váš názor na myšlenku multikulturalistů, že nás cizí kultury obohatí?
Rád si s nějakým multikulturalistou popovídám o tom, jak nás obohatí třeba eritrejská, somálská nebo irácká kultura. Zatím jsem ale od nich nic konkrétního neslyšel. Asi se nestýkám s těmi „správnými“ lidmi.
Též zaznívají názory, že prý imigranti znamenají ekonomický přínos a bez nich nebude mít Evropa dostatek pracovních sil...
Při padesátiprocentní nezaměstnanosti mládeže ve Španělsku a Řecku a volném pohybu pracovních sil v Evropě bych problém nedostatku pracovních sil řešil tehdy, až skutečně nastane. Zatím si mnohé evropské země nevědí rady s problémem opačným.
Psali jsme:
V čem jsou podle vás hlavní nebezpečí imigrace?
Imigrace jako taková je poměrně neškodné a neutrální slovo. Imigrace v klasickém slova smyslu nebezpečná není. Jakým nebezpečím jsou pro Čechy vietnamští imigranti? Podle mě jsou ve skutečnosti přínosem. Podobně považuji za přínos přistěhovalce z Ukrajiny nebo Moldávie. Od jakého počtu můžeme mluvit o stěhování národů? To, co zakoušíme, podle mě není imigrace, ale počátek stěhování národů. Jakmile se na to podíváte takto, pak získáte zcela jinou perspektivu.
Může imigrace způsobit kolaps ekonomiky, sociálních systémů a bezpečnosti? Jak je podle vás situace vážná? Jedná se zde o přežití západní či evropské civilizace?
Já se domnívám, že situace vážná je. A nechápu, jak ji může někdo zlehčovat. Nevím, zda hrozí kolaps ekonomiky, bezprostředně zřejmě ne. Nejvíce se bojím kolapsu bezpečnosti – západní tajné služby již dnes bijí na poplach, protože musí sledovat navrátilce, kteří se vracejí z bojů za Islámský stát, a těch není věru málo.
Krátká, ale zásadní otázka. Jak se má krize s uprchlíky řešit?
Víte, proč nemáme odpověď na tuto otázku? Protože je špatně položená. Mluvíme o „krizi s uprchlíky“. Mluvme raději o stěhování národů. Pak otázka zní jinak: Má se Evropa otevřít přílivu přistěhovalců z jihu? Nebo se má pokusit uchovat si svou identitu? Nejprve musíme správně pojmenovat, oč vlastně jde, a pak si můžeme položit smysluplnou otázku, jaké možnosti se nám dosud nabízejí (obávám se, že některé možnosti už brzy nebudou relevantní). A pak si musíme klást otázku: Máme vůli evropskou identitu bránit?
Osobně jsem pro zachování evropské identity, protože v tom je určitá naděje i pro ty části světa, kde dnes vládne bezpráví a bída. Pokud evropskou identitu nezachováme, hrozí bezpráví i bída i nám samotným.
Dan Drápal (* 23. března 1949, Brno) je český evangelikální teolog a publicista. Po vzniku církve Křesťanská společenství se stal jejím prvním seniorem. V letech 1967–1972 vystudoval Komenského evangelickou bohosloveckou fakultu. Po vystudování nezískal státní souhlas v komunistickém Československu nutný pro výkon duchovenského povolání. Teprve v roce 1977 se stal vikářem sboru ČCE v Praze–Holešovicích. Od června 2007 byl předsedou KDU–ČSL na Praze 8. V roce 2009 se stal se šéfredaktorem časopisu Konzervativní listy. Vyšlo mu necelých třicet knížek.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lukáš Petřík
