Učíte na střední zdravotnické škole. Jak tam teď probíhá výuka. Jste v rouškách?
Drží se režim, který byl. Pohyby venku, po chodbě a při výuce ve třídě jsou v rouškách.
Patrně toto nařízení chápete, ale asi to příjemné moc není?
Samozřejmě že to chápu. Jsem ze zdravotnictví. Když jde člověk na operaci, je vždy personál zarouškovaný, má čepce, oblečení. Ta bariérová překážka, rouška, stále funguje a nevymyslelo se nic lepšího. Je to náročnější, když mluvíte třetí hodinu za sebou, je to nepříjemné. Ale nepříjemné je to i pro ty lidi na sálech, co operují. Je to prostě daň tomu, co se tu děje.
Očekáváte, že se přejde zase na středních školách na distanční výuku?
Co podle Vás nejvíc pomáhá proti koronaviru?Anketa
A to i přesto, že se zavádějí zpřísňující opatření?
Mám pocit, že do toho mluví každý. Jak všichni rozumíme fotbalu, tak teď všichni rozumíme covidu. To mi vadí, protože když hoří barák, tak není dobré, když někdo radí hasičům, ze které strany mají hasit. Mluví do toho kdekdo, kdo virologii v životě nedělal. Chápu, že do toho mluví doktoři, ale když jste neurochirurg nebo kardiochirurg, tak jim virolog taky nemluví do toho, jak operují.
Proč o tom mluvím? Blíží se volby a mám obavu, že jsou určité tendence některých politiků nezavádět teď restriktivní opatření tak úplně moc. Byl bych v těchto opatřeních razantnější. Některé zbytné věci bych už dávno zastavil, protože určitě potřebujeme udržet ekonomiku. Ale čím déle budeme teď tolerantní a shovívaví a budeme více vyčkávat, tím se nám to nakonec více vymstí a bude nás to stát daleko více. Když nám lidé opravdu odpadnou na covid a zahltíme zdravotnictví.
Četl jsem dneska článek o tom, že pražské nemocnice jedou na doraz, co se týče ventilátorů. Ventilátory jsou problém. Můžeme je nakoupit, můžeme je mít ve skladech. Ale potřebujeme k nim doktory a ty nemáme.
Fotogalerie: - V odběrovém stanu
Lidé si stěžují na až přebytek informací a časté změny, takže je těžké se v tom orientovat...
Je to stav, který není úplně běžný. Může se sejít vláda či vybraní členové vlády, můžou se pohádat u toho stolu, ale ven by měl jít jeden člověk a ten by měl mluvit. Nemělo by to být tak, že ráno mluví jeden ministr, v poledne druhý, večer třetí a každý řekne s prominutím nějaký jiný blábol. To je špatně, protože lidi fakt pak nevědí, co si mají pamatovat. Jestli platí to z rána, nebo k obědu či večeři. Informací je strašně moc. Chápu, že některé informace musejí jít ven rychle. Nejsme ale zase ve stavu, kdy by musely platit za hodinu. Fakt si nemyslím, že by se k tomu měl vyjadřovat každý. Vláda by se měla dohodnout, kdo problematiku covidu uchopí. Jestli to bude Prymula, Hamáček, nebo Babiš je mi vcelku jedno. Ale aby výstupy byly jednotné, v nějakou dobu. A ne aby si každý svolával tiskovku, kdy se mu to hodí, protože je před volbami.
Počty případů narůstají a dá se očekávat, že s příchodem chladnějšího počasí budou ještě přibývat. Bude dost lůžek pro vážně nemocné pacienty? A je těch lůžek dost celkově?
Obecně jsme snížili akutní lůžka, tím se snížil i počet personálu. Spousta těch, co udělají zdravotnické školy, stejně do zdravotnictví nejdou. Co se týče podmínek ve zdravotnictví – už to není jen o penězích, ale ti lidé jsou přetažení, protože přesčasů je stále více. Šetříme, takže na jednu sestru je třicet pacientů za noc. Sestra je po pěti šesti letech vyhořelá a odchází, protože je totálně strhaná. Obdobně je to s lékaři. Sice jim závidíme, že mají sto tisíc, ale už neřekneme, že je mají za jeden a půl či za dva celé úvazky za měsíc. Takže jsou to vlastně dva platy dohromady.
Zdravotnictví bohužel teď sbírá to, co zaselo už před mnoha lety. Praha je bez ventilátorů, nebo jsou přecpaní. Na zdravotním výboru jsem slyšel, že nemocnice v rámci svého ARO a JIP si s těmi ventilovanými covidy budou muset poradit sami. Takže se nepočítá, že bychom všechny ventilované pacienty dávali do jednoho centra. To je samozřejmě náročnější pro nemocnici, že musí udělat izolaci od ostatních pacientů, kteří covid-19 nemají. Podmínky teď budou náročnější, otázkou je, kam se to bude ubírat. Covid si podle mě nevzal dovolenou na prázdniny. Tady se účelově rozvolňovalo, aby lidi nebyli naštvaní. Ve výsledku nám to může přinést problém.
Psali jsme:
Asi také jde o to, že i doktoři a sestry také mohou býti nemocní, nebo už jsou?
Před dvěma dny proběhla statistika, kde už byla nějaká úmrtí zdravotního personálu, byť to nemusela být nákaza z nemocnice, přenos z pacienta. Nicméně jsou to stejní lidé jako všichni ostatní. Pokud lékaři a sestry v nemocnicích nebudou, tak se dostupnost zdravotní péče snižuje. Liberecký kraj je malý, přesto v kraji chybí 58 doktorů. Chybí 121 sester ve zdravotnictví. Pokud kdokoliv odpadne, je to znát. A to se nebavíme o tom, že kvalita péče šla pryč, protože mnohdy jsme nabrali personál jenom proto, abychom udrželi chod, ale ne tu kvalitu. Vybrali jsme to, co zbylo. Bohužel tak to je, zvláště u lékařů.
Hodně práce mají i krajské hygienické stanice. Nevědí už půl roku, kam dřív skočit. Samozřejmě je to mimořádná situace, ale ukazuje se, že mají málo lidí. Není to systémová chyba?
Za předpředchozí vlády – když tam byla ODS – se rozháněly hygienické stanice. Rušili se policisté, hasiči a hygieny. Tak devět let zpátky. Za vlády ČSSD, kdy měli svého premiéra, se hygiena začala rovnat. V té době byl náš současný krajský šéf hygieny Valenta hlavním hygienikem České republiky. Rovná se to dodneška a stále nejsou na počtech, které by potřebovali.
Nelíbilo se mi, že se po nich vyskočilo proto, že nešli na nějaké IT školení, které si vymysleli laici z IT. Vymysleli program a vnutili ho do systému fungujících krajských hygien. Můžeme sice v této době zavádět nějaký program, ale vyhrožovat krajským hygienikům kárným řízením, vyhazovem nebo čím mi přijde docela stupidní, protože bez nich systém fungovat nemůže. A jestli je otrávíme, tak si uvědomme, jaký je průměrný věk lékařů obecně. Může se stát, že systém půjde do kolen. Ještě jsme ho nenarovnali a děláme hygienám zbytečné problémy. Už tak jsou zavalení. Pokud jde o trasování, oni trasují. Nepotřebují k tomu hned teď nějaký úplně nový superprogram, protože mají svůj systém, který funguje. Hygiena funguje, byť nároky na ni kladené jsou obrovské.
Co by se mělo ve zdravotnictví zlepšit? Dávat do něj více peněz?
Pamatuji si, že zdravotnictví bylo před pár lety o sto miliard levnější. Když půjdeme tímto stylem, tak ho neufinancujeme. Cpeme do něj stále více peněz, stále více personál není zaplacený, nebo dělá obrovský počet přesčasů. A stejně nemáme prakticky žádné rezervy. Za další, zdravotnictví dělá kdekdo. Tady je takových vlastníků zdravotnických zařízení. Ve chvíli, kdy je to obchodní společnost, je to jedno, jestli patří městu, kraji, tak dělá na zisk. Donuťte obchodní společnost, ať drží osm lůžek ARO kompletně vybavených v rezervě. To neudělá, protože to jsou miliony, které tam budou čtyři roky stát a vy je nepoužijete.
Musí se změnit systém, být tady kontrola pojišťoven. Kontrola je vždy účelově, ale jinak se vždycky dohodnou. Je to takový nefunkční paskvil. Zdravotnictví je čím dál tím dražší, protože v tom chaosu peníze mizí jako v průtokáči. Nemá to systém. Fakultní nemocnice řídí nemocnice, krajské kraje, městské města. Pod městem jsou někde akciovky, někde příspěvkovky. Pak jsou soukromá eseróčka. Je to totální chaos a stále není zákon, který by řekl, co jsou páteřní nemocnice. To je zásadní chyba.
Vyměnili se ministři zdravotnictví. Což je ovšem velice častý jev. Kolik už těch ministrů zdravotnictví bylo...
Když se podíváte na každý problémový resort, což je obrana a zdravotnictví, tak kolik tyto resorty měly ministrů. Ještě ten Adam Vojtěch tam vydržel poměrně dlouho.
Ano, byl druhý nejdéle sloužící ministr zdravotnictví...
Když ministr přežije dva roky, je to zázrak. Obdobné je to i u obrany. Když se podíváte, kdo byl ministrem obrany a jak dlouho, tak je to podobný zásek. Podle toho armáda vypadá. Zdravotnictví je podobné. Obrovské peníze do toho tečou, nemá to systém, nemá to hlavu a patu. Všechno to leží na lidech v bílých pláštích. To je na tom to nejhorší. Oni to pak odnášejí.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Oldřich Szaban
