Křeček: Na Zaorálka házeli vejce a on teď říká, že u Zemana to chápe? „Lepší lidi" si myslí, že Zeman je buran a že venkované volí blbě

25.11.2014 9:32

Trochu netradičně se právník, politik a zástupce veřejného ochránce práv Stanislav Křeček (ČSSD) zamyslel nad tím, proč někteří lidé mají potěšení z toho, že na prezidenta Miloše Zemana hází vejce. Podle jeho domněnek to jsou přesně ti, co nesouhlasili se zvolením Zemana prezidentem. „Ve chvíli voleb vše začalo, stále to pokračuje a nyní to vyvrcholilo házením vajec, které se postupně legitimizuje. Jenže stejnou věc by si nikdo například na amerického prezidenta nedovolil,“ zmínil Křeček v rozhovoru ParlamentníchListů.cz, kde kromě mnoha jiných věcí zavzpomínal i na rok 1989 a tehdejší roli Svobodného slova.

Křeček: Na Zaorálka házeli vejce a on teď říká, že u Zemana to chápe? „Lepší lidi" si myslí, že Zeman je buran a že venkované volí blbě
Foto: Hans Štembera
Popisek: Zástupce Veřejného ochránce práv Stanislav Křeček

Anketa

Je konec roku 2014. Koho chcete za prezidenta v roce 2018, kdy bude příští volba hlavy státu?

hlasovalo: 46512 lidí

Bylo podle vás důstojné, když na prezidenta Miloše Zemana na Albertově u příležitosti oslav 25. výročí sametové revoluce házeli vajíčka? Kdo je podle vás touto situací vinen? Zeman sám, nebo společnost, která je pobouřena jeho chováním?

Já jsem si v souvislosti s připomínkami výročí 17. listopadu uvědomil, co se nám za pětadvacet let povedlo i nepovedlo. Při té příležitosti jsem si také připomněl, jak před pětadvaceti lety byla společnost jednotná, neboť v listopadu 1989 mělo až osmdesát procent lidí stejný názor. Tehdy jsem byl zvolen za Československou stranu socialistickou do České národní rady a mohu potvrdit, že práce v Parlamentu byla v tom čase úplně jiná než dnes. Měli jsme sice různé názory, ale o zásadních věcech jsme měli jasno. Ovšem postupem času se společnost tematicky rozdělila a já si kladu otázku, které myšlenky má už dnes společnost vůbec společné? Je tady vůbec něco, na čem bychom se sjednotili?

Negativní názory na chování Miloše Zemana v původních materiálech ParlamentníchListů.cz: Jaroslav Hutka, Ladislav Špaček, Táňa Fischerová, Ivan Gabal, prof. Jan Sokol

A házení vajec na Miloše Zemana je jen důsledkem rozdělení společnosti, kdy ti, kteří se s jeho zvolením nikdy nesmířili – jak vidíme na sociálních sítích už od prezidentských voleb – svou nelibost dávají velmi jasně najevo. Dá se říci, že ve chvíli voleb všechno začalo, stále to pokračuje a nyní to vyvrcholilo házením vajec. Jenže stejní lidé se podobně kdysi chovali před volbami i k ČSSD. I ČSSD byla totiž před lety terčem vajíčkových útoků, dokonce za potlesku většiny novinářů. A když novinářská obec netleskala, tak akce alespoň tolerovala, ale bylo to v zásadě bráno tak, jako že se může. Je to v pořádku, řeklo se tehdy. Vždyť co si socani dovolují, že takto mluví? Dnes je terčem za stejného potlesku náš prezident. A také si o něm mnozí říkají, co si dovoluje povídat. Prostě se ve veřejném prostoru postupně legitimizuje „vajíčkové“ násilí.

Jenže stejnou věc by si nikdo nedovolil například na amerického prezidenta – v tom případě by pak reakce ochranky prezidenta byla velmi tvrdá. Tady u nás to tak zavedené není a politolog Zdeněk Zbořil se dokonce vyslovil ve smyslu, co by se stalo, kdyby lidé měli v rukách granáty. Ono se sice u nás granáty nehází, nehází se ani kameny, ale pro mne to je nesprávný a nepřijatelný způsob vyjadřování, který svědčí o tom, že se krize společnosti prohlubuje a už neexistuje jenom nesouhlas s prezidentem, ale jde už o nenávist k němu. A to je pro společnost velmi nebezpečné.

Lze věc pochopit tak, že lidé jsou nespokojení s dnešní dobou a prezidenta Zemana jen využili ke svému cíli, jak to navenek říci?

Jistě toho využili i zneužili, ale je to spíše tak, že lidé mají informace ze sdělovacích prostředků, které nenávistnou atmosféru vyrábějí – jen si vemte jejich nenápadné sdělení: „Zemanovy kroky v Číně." Když byl v Číně na návštěvě americký prezident Obama, tak řekl přece z hlediska zahraničně-politického daleko horší věci. Jenže tady se vytváří dojem, že Miloš Zeman v předklonu nadbíhal Číně, ale jde přece o úplný nesmysl! Jiní státníci by se vyjadřovali obdobně. Pokud jde o Ukrajinu, tak přece i ministr zahraničí Lubomír Zaorálek v neděli řekl, že výroky Zemana nejsou v rozporu se stanoviskem vlády, že je vše mnohem složitější. Ale ze sdělovacích prostředků vyplývá, že jakoby se ve stanoviscích a jednáních rozdělovali.

Jenže mnozí tvrdí, že si za vajíčka může Miloš Zeman sám.

Jenže lidé neházeli vajíčka na Zemana, ale na legitimně zvoleného českého prezidenta. To ať si uvědomí! Je ale jejich právo si o Zemanovi myslet cokoliv. Ovšem do budoucna je taková situace nebezpečná, kdy si už ničeho nevážíme a nevážíme si ani institutu prezidenta. Všichni jsou podle mnohých darebáci, poslanci kradou, a přitom  člověk, který se stal poslancem, tak byl do chvíle, než byl zvolen, váženým členem společnosti. Od svého zvolení je ale jen pro společnost darebákem, co krade. Takový vztah k politice a k orgánům českého státu je na pováženou. Měli bychom se možná všichni zamyslet nad tím, čeho si ještě vážíme a co nás sjednocuje.

Jak si lze vysvětlit slova Miloše Zemana na adresu punk rockové skupiny Pussy Riot v pořadu Hovory z Lán?

Víte, sdělení této skupiny by si asi nikdo vůbec nevšiml, kdyby nebyla v jejich akcích slova proti Putinovi. Jak má někdo něco proti Putinovi, tak je to pro nás takové téměř slovo boží. Pro normální společnost by byla podobná skupina jen okrajová, a to už svým názvem, který si stačí přeložit.

Nechtěl spíše v souvislosti s Pussy Riot Miloš Zeman na něco poukázat?

Miloš Zeman má všechny kroky dopředu promyšlené, což je má zkušenost s ním za léta, co jej znám. On skutečně asi něco sledoval, nějaký smysl jeho vyjádření mělo, ale já smysl nevidím, čili já bych taková slova nikdy neřekl. Jestli bylo, nebo nebylo od pana prezidenta vhodné takto hovořit, ukáže jen budoucnost, je ale fakt, že hovoříme o něčem, co se do veřejného prostoru nemělo nikdy dostat; jeho slova totiž byla stejně málo vhodná jako chování celé skupiny, kterou ale mediální prostor velmi preferuje. Takže by se dalo říci, že slova Zemana byla adekvátní tomu, co skupina provádí. Vždyť dokonce dostala letos Cenu Václava Havla za kreativní disent! Podle mého soudu to je ale spíše urážkou Václava Havla. Cenu podle mne ty dívky dostaly jen proto, že se vyjádřily kdysi negativně k Putinovi. To je ale to jediné, co mají tzv. na kontě. Známe všichni, kam si dívky dávaly mrtvá a zmrzlá kuřata – to rozhodně nelze vydávat za nějaké politické gesto! Je to spíše zneužití. Je ale vidět, jak je úzká hranice, kde každý, kdo nadává na Putina, tak je náš kamarád. To je ale podle mne hloupé...

Když prezident Zeman hovořil o „běsnící pražské lumpenkavárně“, tak jsem si všimla, že jste k tomu na svém FB profilu poznamenal: „Pravidelní hosté, dalo by se říci přímo štamgasti této a dalších osvěžoven, se vyznačují dvěma společnými znaky: Při slovech prezident Zeman se jim zdravotně přitíží a trvale dělají na zbytek společnosti onen příslovečný dlouhý nos.“ Jde o důvod, proč Zeman o lumpenkavárně hovořil?

Ano, to je přesně ono. Společnost je tragicky rozdělená a samozřejmě, že s tím Zeman nemá nic společného. To samo o sobě sice není nic špatného, neboť je všude společnost rozdělena, všude jsou bohatí, chudí, chytří a hloupí. Ale já v tom vidím hrozbu. Jde totiž o to, že druhá část na první dělá dlouhý nos jen proto, že si myslí, že jsou něco lepšího. Že jsou pokrokovější. Máme novou pokrokovější levici a nové konzervativce. Jedni tvrdí: My to chápeme, my více pracujeme a více šetříme, ale vy málo pracujete a málo šetříte! Ti druzí pak říkají: Vy diskriminátoři, co si myslíte, že dítě potřebuje maminku i tatínka, tak říkáte blbosti! Je to tedy dělení na lidi, co si myslí, že jsou něco lepšího a mají za to, že zbytek společnosti na malých městech a venkově volí blbě a nechápe ani vývojové tendence. Domnívají se, že vše znají lépe nežli ostatní a nechtějí vzít v úvahu, že myšlení společnosti by se mělo na něčem sjednocovat – oni se prostě chovají jinak a myslí si, že se ostatní mýlí a že jsou zaostalí a nevidí tedy správně moderní trendy. Ovšem to je hloupé uvažování. Navíc tady dělení společnosti nenastává ve smyslu pravolevého dělení, neboť „kavárna" je levá i pravá.

Četla jsem od vás poznámku, že na rozdíl od jiných jste pokládal za čest přijmout pozvání prezidenta Zemana na Pražský hrad k oslavě svátku 28. října. Hysterii kolem pozvánek jste ale prý obtížně chápal. Vzpomínáte si, že by k hromadnému odmítání pozvánek na Hrad docházelo i za „prezidentování“ Václava Havla či Václava Klause?

Ono se ale samo okolí k prezidentu Havlovi i k prezidentu Klausovi chovalo jinak. Podívejte se, jestliže rektor odmítne přednášku prezidenta na fakultě, no tak jak na to má Miloš Zeman reagovat? Tak holt na to reagoval tím, že jej na Hrad nepozval. Je to nový fenomén, v tom máte pravdu. Ale ptejme se, co je příčinou. Oni se totiž k prezidentovi Zemanovi začali chovat způsobem, který tu nikdy nebyl. Je to od nich pomyslný dlouhý nos, neboť Zeman je podle mnohých buran, jeho volili jiní lidé nežli oni, takže to pro ně, lepší lidi, prostě není jejich prezident. Podle tohoto mustru uvažování se pak k Zemanovi i chovají – tu jej nepustí na univerzitu, nenechají jej ani mluvit na veřejnosti a místo toho na něj radši hodí vejce, protože to prostě není jejich prezident. A to je to, co je pro společnost tragické. Pokud nyní mnozí tvrdí, že Zeman rozděluje společnost, tak kdo by ji sjednotil? Když bychom odvolali Zemana, tak co bychom tím získali? Je tu snad někdo, kdo by nastoupil na Pražský hrad jako sjednotitel společnosti?

Jenže „lumpenkavárna“ dává najevo, že si Zeman začal s těmi pozvánkami jako první. Neměl by se Miloš Zeman nad tím vším povznést?

Je to jistě názor, ale já bych uvítal, kdybychom všichni ubrali. Já to takto nevidím, prostě a jednoduše se společnost rozdělila. Možná, že by byly vhodné kroky vpřed z obou stran. Ale hlavně by mělo být obecně odsouzeno házení čehokoliv na prezidenta. Ať komentátoři nepíší, že se to sice nemá, ale v tomto případě je oprávněné házet na Zemana vejce. Mne osobně překvapil ministr zahraničí Lubomír Zaorálek, jenž byl kdysi sám terčem vajíčkových útoků jako představitel ČSSD, přesto dnes řekne do médií, že házení vajec na Zemana chápe. To ale přece takto nejde – není to správný proces proti komukoliv. Když Zemanovi nefandíme, tak to přece nebude zároveň znamenat, že budeme legitimizovat všechny kroky, které my sami vůči sobě odsuzujeme. Když někteří sociální demokraté kdysi sami odsuzovali házení vajec, neboť byli za Jiřího Paroubka taktéž jejich terčem, tak u Zemana to pak chápou? To se mi od těchto kolegů nezdá jako příliš rozumný postoj.

Martin Mejstřík, někdejší ústřední postava listopadového převratu v roce 1989, nedávno pro média opětovně připomněl, že Václav Havel o všech dohodách kolem listopadu 1989 věděl, ale nedokázal říci ďáblovi ne... Podle vaší poznámky na Facebooku ovšem prý Mejstřík nic nepochopil a nechápe dodnes. „Ukřivděný, nepochopený, mýlící se,“ napsal jste na jeho adresu. Můžete tuto myšlenku rozvést?

Martin Mejstřík si myslí, že se Václav Havel měl v roce 1989 zachovat jinak. Ale kdyby se choval jinak, tak by byly barikády v ulicích a dopadlo by to jako v Rumunsku a pak bychom po sobě stříleli. Jednou z geniálních věcí, které v listopadu byly - a já jsem na tom spolupracoval - je, že moc přešla do jiných rukou cestou mírnou, což sice mělo i své negativní konotace, ale nestřílelo se tady a nebyly tady barikády a ani mrtví. No a Martin Mejstřík to dnes hodnotí tak, že Havel dělal chyby, Šimon Pánek dělal chyby, všichni ho zklamali a všichni se chovali tehdy blbě. Je to sice jeho názor, ale nemá to s realitou listopadových událostí nic společného, neboť v té době všichni hladký způsob (převzetí moci) uvítali. Že se měla komunistická strana zakázat? No dobře, ale na Václaváku v listopadových dnech tohle nebylo na programu dne. Že se to mělo udělat po volbách, to možné bylo – komunisté by se přejmenovali na stranu demokratického socialismu, ale co by se na jejich věci změnilo? Ovšem v listopadových dnech o tohle vůbec nešlo. Šlo o to udělat společnost spravedlivou a novou a rozhodně tady nikdo nepožadoval nějaké radikální kroky. Dnes se ale někteří domnívají, že se udělat měly. Musíme ovšem tehdejší dobu posuzovat i z tehdejšího prizmatu, nikoliv z dnešních měřítek.

Česká delegace se minulý týden v americkém Kongresu zúčastnila odhalení busty Václava Havla, ovšem tomu předcházela výtka od Američanů, že prý Česko opouští dosavadní politiku v oblasti lidských práv a mezinárodní bezpečnosti, kterou před lety nastavil právě Havel. Co si o tom myslíte?

I v našem českém prostoru se často hovoří o tom, že opouštíme politiku Václava Havla, ale já bych moc rád věděl, v čem ji opouštíme. To přece tak není! Musíme vzít v úvahu, že svět je přece někde jinde, že se posunuje, jeho polarita se od té doby daleko prohloubila. V roce 1989 se naopak svět spojoval, padala železná opona, padala dominance Sovětského svazu a směřovalo se k nějakému sjednocování světa. Dnes jsme ovšem svědky rozpadu v důsledku Blízkého východu, agresivity islámu a všech podobných věcí. A proto je i jiná interakce. Já si rozhodně nemyslím, že by se naše zahraniční politika od Havlova pojetí nějak odkláněla – reaguje prostě jen na aktuální věci. Přece lidská práva, jak je chápeme my, tak v jiných státech světa je zase chápou jinak. Navíc my nemáme žádné právo nebo povinnost ostatním vnucovat zase náš způsob života. Ale to je základ mezinárodních vztahů, že zvyklosti ostatních států musíme respektovat. Na druhou stranu, co je to mluvit o lidských právech? To je mantra, která se stále opakuje, ale je potřeba také něco pro lidská práva v reálu dělat, aby se jim společnost přiblížila. Ovšem dosud nikdo nikdy neřekl, že bychom se v lidských právech nějak výrazně odkláněli od politiky Václava Havla. Jenom prostě reagujeme na to, jak se svět mění, takže politika nemůže ani být stejná jako za prezidentování Václava Havla.

Ovšem na konto zesnulého Václava Havla padá v poslední době mnoho zatracování. Dovolte, abych k tomu zacitovala vaše slova: Václav Havel rozhodně nebyl – jak jeho dnešní kritici obecně soudí – představitelem toho, co dnes nazýváme ´pražskou kavárnou´. Jak správně upozorňuje Václav Bělohradský, Havel nebyl ´havlista´, v tom smyslu jak je tento termín používán dnes. Na to byl příliš poučeným politikem.“

Já jsem velmi zaskočen s náhle zjevenou kritikou na Václava Havla. Vůbec to nechápu. Samozřejmě, že i on dělal chyby, avšak masivní až nenávistná kritika jeho osoby je něco nepochopitelného. Dokonce v jedné vaší anketě prý nejvíc poškodil ze všech prezidentů naši zemi... S tím hluboce nesouhlasím, neboť Václav Havel byla jednou z nejsvětlejších postav tohoto století, za níž můžeme být vděčni, ale samozřejmě se všemi možnými chybami, kterých se on sám dopustil. Řadu věcí třeba nepochopil, přesto to byl člověk, co měl pochopení pro český národ. Takže já vůbec nechápu, kde se bere podobná snaha na něj a na naše dějiny plivat a pořád vše zesměšňovat a shazovat a neuznat, že něco bylo dobré. Já prostě tomu nerozumím a zdá se mi to velice nespravedlivé. Rozhodně Havel nebyl představitel pražské kavárny, byl to člověk, který některé věci chápal velmi realisticky. Že neměl rád politické strany, jak připomněl nedávno Václav Klaus? Tak to je samozřejmě pravda, neboť hovořil o nepolitické politice. Byl to jeho názor a asi také i omyl, protože politika zatím nejde dělat bez politických stran. Ovšem to přece neznamená, že by v souvislosti s tímto názorem byl jeho význam menší.

Na závěr mám dotaz, který souvisí se vzpomínkou na rok 1989. Totiž připomněl jste nedávno na Facebooku důvod, proč se listopadová shromáždění konala na Václavském náměstí před budovou Melantrichu a ne, jak je v našich dějinách obvyklé, „pod koněm“. Důvod se dle vás nacházel v deníku Svobodné slovo. Lze to chápat tak, že Svobodné slovo krátce po zásahu na Národní třídě byly jediné noviny, kde se psala pravda?

Vidíte, a na tuto věc se letos, ve vzpomínkách na listopad 1989, tak nějak zapomnělo. Svobodné slovo byl totiž deník Československé strany socialistické a byl opravdu tehdy jediný, co psal jinak. Již v neděli 19. 11. 1989 jsme sepsali na tehdejší poměry „ostré“ protestní prohlášení ČSS a jejích poslaneckých klubů ve Federálním shromáždění i České národní radě proti pátečnímu zásahu bezpečnosti na Národní třídě a Svobodné slovo to už v pondělí 20. listopadu otisklo. Kromě umělců, což už běželo od soboty, byl toto první hlas oficiálních struktur!  Před redakcí Svobodného slova, respektive před budovou Melantrichu na Václavském náměstí, kde se stránky novin vyvěšovaly ve zvláštní skříňce, se již od poledne začali shromažďovat lidé, dav se v podvečer rozrostl tak, že zaplnil Václavské náměstí mezi ulicemi Jindřišskou a Štěpánskou a lidé volali: „Zítra zase pravdu“ a „Zítra přijdeme zase“.

Takže Svobodné slovo hodně pozitivně lidé přijímali a dnes se na tento list velmi zapomíná. Ostatně již tehdy redakce Svobodného slova měla osobní kontakty i s Václavem Havlem... Ono se ale málokomu chce dnes přiznat, že se prakticky 99 procent lidí z Československé strany socialistické připojilo k Občanskému fóru - z Lidové strany také - že to prostě tehdy ve společnosti vypadalo jinak, než se dnes tvrdí, neboť se k Občanskému fóru připojily všechny vrstvy. Zapomíná se i zmiňovat funkce jiných skupin, tedy šedé zóny, která nebyla disidentská, ale myslela si totéž, i když počítala s jiným převratem. O tento rozměr je ale připomínání listopadu 1989 téměř vždy ochuzeno.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Olga Böhmová

migrační pakt

Dobrý den, prý budete ve sněmovně jednat o migračním paktu. Znamená to, že jde ještě zvrátit jeho schválení nebo nějak zasáhnout do jeho znění? A můžete to udělat vy poslanci nebo to je záležitost jen Bruselu, kde podle toho, co jsem slyšela, ale pakt už prošel. Tak jak to s ním vlastně je? A ještě ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

A dost. Ladislav Větvička se vrátil do ČR a ukázal na zlo

4:43 A dost. Ladislav Větvička se vrátil do ČR a ukázal na zlo

Proč jsou lidé v Gruzii či na Ukrajině šťastnější než tady? Bloger a spisovatel Ladislav Větvička si…