Pane profesore, jak jste spokojen s výsledkem loňských voleb a složením vlády?
Hrdě se hlásím k tomu, že jsem byl vždy nestraníkem a jsem levicový věřící pravoslavný intelektuál. Mě velmi zranilo to, co se těsně před volbami odehrávalo v sociální demokracii, kterou jsem vždy volil, a ČSSD se teď musí spoléhat na osobu, kterou je pan Babiš. To, že sociální demokracie nedostala těch očekávaných 27 nebo i více procent hlasů je strašná věc. Možná, že pan Babiš je schopný financiér a podnikatel, ale zatím je to veliká enigma, veliký otazník. Nevíme, co od něho očekávat.
Pro mne, jako levicového intelektuála, by byla možná nejpřijatelnější vláda sociální demokracie, za „tiché“ podpory KSČM. Buďme upřímní, bylo by to dobré řešení, třeba ještě spolu s lidovou stranou, která by zajišťovala jakousi „rovnováhu“.
FOTO: Bohuslav Sobotka a jeho tým se dočkali. Takto si užívají vládní místa ve sněmovně
Fotogalerie: - Premiér Sobotka ve svém živlu
Při koaličních jednáních byla z některých politických nebo mediálních kruhů kritizována úloha prezidenta Zemana, jiní ho v tom zase podporovali. Jak jste zatím spokojen s činností Miloše Zemana jako prezidenta republiky?
V prvním kole prezidentských voleb, i když to nebyl stoprocentní souhlas, jsem volil mladého Dienstbiera a potom jednoznačně v druhém kole pana Zemana. I nyní, přes všechny větší nebo menší chyby, kterých se dopustil, bych ho volil znovu. Než zvolit pana Schwarzenberga, který se s Havlem kdysi na první návštěvu vydal do Bonnu na jednání s představiteli sudetských Němců... Toho bych nevolil nikdy.
Osobně se domnívám, že něco na určitém prezidentském systému vhodného je. Třeba když rozhádaná vláda nedovede udat správnou cestu a obzvláště teď, když byl prezident zvolen přímo a nikoli jmenován Parlamentem, prezident by měl asi mít více pravomocí. Je s tím ale, pochopitelně, spojeno i určité riziko, že může udělat nějakou botu, která se bude později třeba i nepříjemně zalepovat.
Fotogalerie: - Miloš Zeman ve Žluticích
V úvodu jste zmínil Andreje Babiše, jehož firmy jsou obrovskými producenty potravin. Občas čelí kritice právě kvůli tomu, že údajně produkuje potraviny nekvalitní. Máte s tím nějaké zkušenosti? Jak to je?
Co se týká potravin, to je věc, kterou potřebujeme denně, jako vzduch. Jíst musíme, dýchat musíme, pít musíme. Když nám někdo bude pořád dávat špatné věci ve formě jídla, vody a vzduchu, pochopitelně to naše zdraví bude špatně snášet. Mimochodem, nárůst cen pitné vody je hrozný. Voda se čím dál tím víc stává výraznou strategickou surovinou, obzvlášť když si uvědomíme, že kubický metr pitné vody se svou cenou přibližuje někde už téměř ke stu korunám. Jak je možné, že jsme naši pitnou vodu vlastně prodali?
Psali jsme:
Abych se vrátil k Agrofertu. Andrej Babiš je teď státník, je to ministr financí. A nebezpečí může být, že jako státník může vysoce ovlivnit v kladném smyslu své firmy, které budou produkovat. Naštěstí pan Babiš ještě není vševládce, pantokrátor, jak by řekli staří Řekové. Nutno ho stále tvrdě hlídat a máme řadu mechanismů, které sledují naše potraviny. I když jsme měli řadu trablů s polskými potravinami, které lidé pořád kupují, protože jsou lacinější. Důležitá je nesmlouvavá kontrola potravin, které produkuje Babišův koncern. To je dobrá úloha pro opozici, pro KSČM, lidi kolem pana Okamury, snad i pro ODS a TOP 09 (budou se dost snažit?). Je nutné si včas uvědomit, že nesmíme být krmeni nevhodnými potravinami. Při té kontrole přece musí účinkovat i ČSSD a KDU-ČSL, i prezident a jeho poradci.
Ing. Miloš Zeman
Často se mluví o tom, že lidé kupují nekvalitní potraviny, ale většinou hlavně proto, že jsou levné a peněz není nezbyt. Lze najít rozumnou rovnováhu mezi cenou a kvalitou?
To si musíme říct, co nejvíc konzumujeme. Jsou to sacharidy, což je chleba, jehož spotřeba klesá, klesla i spotřeba brambor, víc se jí těstovin, rýže snad také. Málo jíme luštěnin. U masa je kladná tendence, je zvýšená spotřeba kuřecího masa a jíme příliš „nebezpečných“ tuků. Průměrná spotřeba energie při práci klesla, ale průměrný energetický příjem stoupl. Málo se pohybujeme, děti i mládež vydrží denně hodiny u internetu, někdy u dost debilních počítačových her a seriálů nejednou pochybné kvality… Jako národ se dost přejídáme. Proto musíme tloustnout… Neúměrně stoupla spotřeba energeticky bohatých slazených nápojů, lidé si zbytečně kupují balenou vodu, místo každodenně kontrolované vody z vodovodů. V USA je pravá epidemie obezity mládeže. Mládež, která nám byla téměř vzorem pro svou pohybovou činnost, se „přestala pohybovat“ a zase je to ten internet, počítačové hry, televize. A také stále větší přísun potravy, ne vždy vhodné, z různých forem rychlého občerstvení (fast food).
Musíme bušit do povědomí národa, aby si nevybíral nekvalitní lacinou potravu, ale kvalitní s přijatelnou cenou. A v rozumné míře. Nesmíme dát na různé záplavy reklam, kterými nás nejednou zaslepuje televize. To pak nutí děti říkat tatínku, maminko, dědečku, babičko, kupte mi tohle, oni říkají, že to je dobrá přesnídávka a podobně. A pak se diví, že děcka tloustnou. Musíme být stále ve střehu.
Psali jsme:
Jakým způsobem odvětví potravin a stravování ovlivnila bývalá Nečasova vláda? Tehdejší ministr financí Kalousek jednou prohlásil, že se máme jako prasata v žitě…
Tragédie pana Kalouska byla v tom, že on svojí nevhodnou politikou snížil příjem průměrného občana České republiky, snížil jeho kupní sílu, lidé začali šetřit, náš průmysl začal strádat, lidé neměli možnost koupit tolik co dřív. Tato restriktivní politika se ukázala jako nevhodná. Nehledě na to, že politika lidí, jako ministr Drábek, nevybíravě poškodila zástupy „bezbranných“ invalidů, chronicky nemocných atd., snížila ještě i tak nízkou porodnost. Vláda jinak zřejmě poctivého pana Nečase udělala obrovskou spoustu chyb, které nová vláda jen stěží pospravuje.
Možná to přichází trochu jako móda, ale stále víc lidí říká, že si dávají pozor, co kupují a že chtějí jen kvalitní potraviny. Nakonec to třeba skončí jen u těch prohlášení a nadále se kupuje i to nekvalitní. Jak to vnímáte?
Velké firmy někdy dělají triky, že mezi nedobré potraviny zařadí i ty základní potraviny, které vůbec nejsou špatné. Pouze jsou lacinější a nepřinesly by tolik zisku… Média jsou ovlivňována zájmovými skupinami i politiky, ale je nutno v přednáškách i dostupném tisku toto vše rozebírat a rozumně radit. Pokud není inteligence koupená, měla by na naše nešvary upozorňovat a pranýřovat to nevhodné, co se lidu doslova vnucuje kvůli dobré reklamě. A hlavně kvůli zisku.
Vy se stravování, potravinám a dietám věnujete dlouhé roky. Je možné porovnat životní styl v tomhle směru v dnešní době s dobou minulého režimu? Byli jsme na tom lépe tehdy nebo je to lepší dnes?
Řekněme v těch sedmdesátých letech, i později, se lid víc pohyboval. Byl větší význam sportu, ne toho vrcholového, který byl také jakž takž financován. Byly celonárodní spartakiády, dříve mohutné sokolské slety, celý národ byl v pohybu. Faktem je, že byly fronty na banány, pomeranče a podobně, nebyly ale fronty na úřadech práce. Já se „za bolševika“ pohoršoval nad tím, že byla umělá zaměstnanost. Ale teď si uvědomuji, že je lepší být asi uměle zaměstnán a být si jistý, že dostanu nějaký plat, než nemít nic. Obzvláště dnešní mladá generace často nemá šance na normální pracovní zařazení. Nebo když v padesáti přijdete o práci, nikdo vás nepřijme. Nesmírně důležité je nejen právo na zdraví, ale i mít právo na vzdělání, na práci, na kulturu (viz ceny knih, divadel).
Měli jsme svým způsobem perfektní zdravotnictví. Přednášel jsem na řadě amerických univerzit a po přednášce mi nejeden kolega, primář, profesor řekl asi toto: „My víme, Dolečku, že jste bídně placeni, ale závidíme vám vaše zdravotnictví, protože vy víte, že když někomu něco předepíšete, dostane to zadarmo, aniž by finančně zruinoval sebe nebo svou rodinu…“
Pevně věřím, že náš nový ministr zdravotnictví, toho času můj šéf v ostravské fakultní nemocnici, bude za svůj resort a za správnou koncepci zdravotnictví tvrdě bojovat. Samozřejmě pokud pro to „pán státního měšce“, pan Andrej Babiš, bude mít dost pochopení a náš ministr dost podpory těch, kteří představují LID.
Dnes oproti minulosti máme řadu dalších problémů. Stačí se podívat na ceny léků a s nimi související strašné DPH. Při tom většina z toho není cena léků, ale značná část odchází jaksi do kapes farmaceutických koncernů. Už pracuji přes 60 let ve zdravotnictví a někdy mi jako noční můra připadá právě nekontrolovaný růst cen léků. Doplácí na to nejen nemocní, ale i pojišťovny.
Psali jsme:
Takže považujete dnešní dobu za horší než režim před rokem 1989?
Jde spíše o některá hlediska, třeba právě o zmiňované zdravotnictví, ale i školství, zaměstnanost. Na druhou stranu jsme se zase nemohli svobodně vyjadřovat. Byli jsme za to vězněni, na začátku byl i nemalý počet poprav, politická perzekuce atd. Nutno však říci, že to je dnes s tím svobodným vyjadřováním zvláštní. Třeba už řadu let v českých mediích, včetně televize, se 11. července mluví o Srebrenici a tvrdí se, že tam Srbové zavraždili na osm tisíc bosenských muslimů. Při tom bylo dávno odhaleno, že to je fantastická lež, podobně i lži o událostech v Kosovu a Metohiji, v Iráku, Libyi, Sýrii. Psal jsem o tom už před více lety ve svých knihách a teď nedávno vyšla kniha přímo o Srebrenici, s podtitulem „Největší lež v Evropě od konce 2. světové války“, od Alexandra Dorina.
Svoboda slova je dnes velmi, velmi relativní. Nikdo nebyl zcela bez viny, v občansko-etnicko-náboženské válce v někdejší Jugoslávii, ale je krajně trapné to tvrdit o Srbech, jako o hlavních vinících, když oni přece rozbíjení Jugoslávie a to zabíjení při tom přece nezačali. Je trapné, že dnes Západ pokládá za své hlavní klienty, spojence, ty, kteří do trpkého konce bojovali na straně hitlerovského Německa, tj. ideologické potomky ustašovců mezi Chorvaty, část bosensko-hercegovských muslimů, kosovské Albánce.
Čím to je? Kdo má podle vás zájem na tom, aby se o některých věcech veřejně nemluvilo?
Řeknu vám o mém největším zklamání. Do roku 1990 pro mne představovaly USA, Francie a Británie něco, co je stoprocentní, co se dalo obdivovat. Pak se ale tyto země, za mohutné podpory Německa, staly centrem mezinárodních dezinformací, až lží. O Billu Clintonovi lze tak říci, že byl lhářem, protože lhal „pod přísahou“ (to lie under oath!), což je pro Američany strašný přestupek, hřích, když tvrdil, že nic sexuálního neměl se slečnou Lewinskou. Pak se veřejnosti omluvil. Kdo jemu a systému, který zastupuje, má pak věřit… Jaký byl strašný dezinformátor britský premiér Tony Blair v souvislosti s jugoslávskými událostmi. Jak Hans-Dietrich Genscher, německý ministr zahraničí za Kohlovy vlády dokopal prodejné Evropské společenství (budoucí Evropská unie), za oficiální pomoci Vatikánu, aby předčasně uznalo Chorvatsko a Slovinsko, a vzápětí pak i Bosnu a Hercegovinu za samostatné státy, s následným velikým krveprolitím a vzrůstem nenávisti mezietnické i mezináboženské. O vyhnání a oloupení skoro 250 000 Srbů z Chorvatska v květnu a srpnu 1995 se skoro vůbec nemluví. Podobně o vyhnání a oloupení přes 200 000 Srbů, Romů, Goranců a prosrbských Albánců z Kosova a Metohije v červnu 1999 se také moc nepovídá. A jak se vysvětluje, že ta „hodná Evropa“ 78 dnů a nocí, bez povolení Rady bezpečnosti, ničila a zabíjela v Srbsku, proč dovolila Američanům používat ochuzený uran s jeho katastrofálními následky pro zdraví?
Psali jsme:
Tyto a další obrovské dezinformace až lži přišly ze, mnou donedávna milovaného, Západu. Teď pod taktovkou jinak demokratického Německa přichází ze Západu snaha udělat ze Srbů největší lotry. Z Gavrila Principa, který zastřelit následníka trůnu rakousko-uherských okupantů, chtějí udělat teroristu. To by pak mohli udělat teroristy i z našich hrdinů, kteří zabili hrdlořeza Heydricha.
Na závěr se ještě vrátím k těm potravinám a životnímu stylu… Bylo by podle vás vhodné, jak navrhují někteří politici, nezdravá jídla více zdanit? Nebo aby si lidé s nadváhou, závislí na alkoholu nebo cigaretách platili vyšší zdravotní pojištění?
Takové, ne zcela jednoznačné, zákony by asi nebyly nejlepší. Dělaly by tomu, možná, spíše reklamu. Před naším televizním seriálem „Nebezpečný svět kalorií“ (v roce 1975) se o obezitu nikdo nestaral. Pak se toto téma dostalo do popředí a řada věcí se snad trochu zlepšila, ale obezit přibylo, i když se lidé stali KALORICKY UVĚDOMĚLÝMI, ale bez dostatku vůle, aby nové poznatky ve svůj prospěch využili. Teď se na to dost zapomíná, ale na to, jak je obezita drahá, jako by zapomínali i Američané, ten běžný lid, který za všechno musí platit.
Ministerstvo zdravotnictví by mělo spíš vymyslet dobrou, nenásilnou, ale vtipnou kampaň, kde by se věci nenařizovaly přísným zákonem, ale názorně objasňovaly, případně za použití varování, jako v akci proti kouření… Například „Budeš li přehnaně jíst - konzumovat, nebudeš-li se dost pohybovat, staneš se obézním a budeš mít problémy se srdcem, cukrovkou, s klouby…“ Něco by se mělo začít urychleně dělat, bez velikého násilí, ale vtipně, soustavně a všude.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radim Panenka
