Pane doktore, naposledy jsme spolu hovořili v prosinci, když jste hodnotil uplynulý „rok s covidem“. Už v té době platila tvrdá omezení. Po téměř dvou měsících jejich platnosti to vypadá, že se situace nemění nebo je snad i horší. Stále slyšíme o hrozbě kolapsu zdravotnictví nebo nekontrolovaném šíření epidemie. Prosím, jaké máte vy informace o počtu nemocných a situaci ve zdravotnických zařízeních?
Jelikož jsem opozičním zastupitelem Zlínského kraje, tak mám nějaké základní informace ohledně stavu v nemocnicích v našem kraji. Situace s počtem hospitalizovaných ohledně onemocnění covid-19 se pomalu zlepšuje. Dokonce některé oddělení nemocnic se vrací k původnímu provoznímu režimu. Zaměstnanci nemocnic toho mají, jak se říká „plné zuby“. Za pochodu dochází i k personálním změnám ve vedení některých nemocnic v kraji. Většina zaměstnanců doufá a věří, že tyto změny budou k lepšímu, hlavně z hlediska postoje a chování vedení k zaměstnancům nemocnic. Na druhou stranu musím zdůraznit, že náš kraj vyhráno ještě nemá. Mezi zemřelými přímo na covid jsou již i moji známí a členové našeho hnutí.
Vnímám toto onemocnění jako „ruskou ruletu“. U většiny pozitivních mírný průběh a u někoho poměrně rychlý smrtící průběh. Mutace, které vznikají a jistě budou vznikat další, asi povedou k dalším možným vlnám pandemie. Jenom doufám, že patogenita (tedy nebezpečnost) viru se nebude zvyšovat a nebude postihovat smrtícím efektem čím dál mladší věkové skupiny. Pokud se vir bude chovat „normálně“, mělo by dojít ke zmírnění jeho patogenity a imunitní odpověď populace by ho měla eliminovat, aby nebylo tolik smrtících vyústění infekce. Bohužel zapomínáme na to, že příroda si tak trochu bere to, co jsme jí vyrvali ze spárů smrti. Nikdy v historii lidstva se populace nedožívala tak vysokého věku a nebylo udržováno tolik lidí naživu prostředky moderní medicíny. A totéž se týká i obezity. Tento vir (ať už je přirozený nebo uměle vytvořený) nevyznává žádné humánní zásady. Tím nám příroda (nebo výrobce viru) připomíná, že žijeme v prostředí, které má zuby a drápy,
Očkování je pomalé, máme nedostatek vakcíny, někteří lidé už otevřeně nechtějí dodržovat vládní opatření. A nejen od ministra Blatného zaznívá, že je potřeba ještě zpřísnit, v platnost vejdou i vyšší sankce. Z vašich zkušeností, jaká je atmosféra? Co je podle vás důvodem toho, že epidemie nezpomaluje?
Koho z těchto kandidátů byste volili za prezidenta republiky?Anketa
V minulém rozhovoru jste se netajil pochybnostmi o superrychle vyvinuté genetické vakcíně na bází mRNA. A co proteinové vakcíny? Ty prý zase nestimulují dostatečné množství protilátek. Nebo vektorové vakcíny? U nich může být zase nevýhodou stimulace silné imunitní odpovědi…
Mně vadí masivní použití supermoderní technologie genových vakcín pod tlakem okolností. Toho se bojím. Již dříve jsem někde uvedl, že to otvírá Pandořinu skříňku dalšího vývoje v této oblasti. Ohromné prostředky, které firmy získají genovou vakcinací, budou reinvestovat do vývoje a následného využití dalších postupů genového inženýrství. Další na řadě je zásah do DNA somatických (tělních) buněk a nepochybuji o tom, že svatým grálem a vyvrcholením bude zásah do DNA zárodečných (pohlavních) buněk organismů a člověka. Neříkám, že je to úplně špatně, může to být velmi přínosné, ale jak to tak bývá, může to být i smrtící a mimořádně nebezpečné. Jaderné zbraně mohou být oproti tomu dětskou hračkou. Mně by nejlépe zněly k použití antigenní vakcíny (Novavax, Sanofi), i když se také vyrábějí postupy genového inženýrství. Je to přece jenom více ověřená technologie. Jejich malá účinnost asi bude časem vylepšena použitím různých adjuvans. Potom bychom se měli zajímat, co to adjuvans je za látku a jak účinkuje.
Vakcína od společnosti Johnson & Johnson používá vzácnější podtyp adenoviru Ad26. Ten samý používá i Sputnik V, s doplněním Ad5. Jako alternativa k lidskému adenoviru je opičí adenovirus. Ten se využívá pro vývoj vakcíny AstraZeneca. Když zůstaneme u vektorových vakcín. Jaké jsou jejich odlišnosti, výhody a nevýhody?
Máte perfektní informace. Adenoviry Ad26 a Ad5 jsou lidského původu. Údajně byly použity tyto serotypy viru z toho důvodu, že populace v rozvinutých zemích vůči nim nemá ještě vytvořenu dostatečnou imunitu, tedy je předpoklad, že budou dobře fungovat. Šimpanzí adenovir mně moc libě nezní, ale jeho použití má logiku, protože promořenost v lidské populaci je minimální. Kdybych si mohl vybrat, tak raději vakcínu bez šimpanze. Přece jenom je to mezidruhový přenos. Budou tvrdit, že mnohokrát ověřený postup, že se není čeho bát. Nikoho nechci strašit, každý ať se rozhodne sám. Může to být zcela v pohodě a s velkou pravděpodobností i bude.
Vektorové vakcíny jsou také poslední výkřik technologií genového inženýrství. (Dle mých informací je vyrobená vakcína proti ebole již vektorová.) Z mého hlediska zasahují do nitrobuněčného mechanismu tvorby bílkovin „přirozeným“ vstupem do buněk na základě zámku a klíče rekombinovaného – geneticky upraveného krotkého adenoviru. Úprava spočívá ve vložení uměle syntetizované DNA s informací o pořadí bílkovin v molekule S-proteinu viru covid-19. Použité adenoviry jsou DNA viry, takže předpokládám, že nejprve se v buňce po vstupu viru vytvoří mRNA na základě této DNA a následně bílkoviny adenoviru spolu s přidanou částí Spike (anténky) – bílkoviny viru covid-19 na základě mRNA. Jak vidíme, je to hodně podobné jako u genové vakcíny, ale jeden krok je tam navíc – přepis z DNA do RNA. Celý popsaný proces je trochu má konstrukce. Systém vektorových vakcín by měl mít větší selektivitu k cílovým buňkám, vektor – tedy adenovir, by měl tedy vstupovat pouze do buněk, které mají zámek k jeho klíči. Nevýhodou je, že na adenoviry mohou mít očkovaní jedinci již vytvořené protilátky z předchozích prodělaných infekcí a ty je zlikvidují dříve, než vstoupí do buněk a vytvoří imunitní odpověď na covid-19. Genové vakcíny asi nebudou tak selektivní, ale nepodléhají riziku likvidace imunitním systémem. Nemělo by nějakým přímým způsobem dojít k cíleným změnám DNA buněk, do nichž vektorové viry vstupují. Na to mašinerie adenoviru není dostatečně vybavena.
Pokud mě nějaký renomovaný virolog za zde řečené informace setře, vše přijmu s pokorou, ale i pocitem uspokojení, že jsem na toto téma vyvolal diskusi. Snažím se informace „přežvýkat“ pro čtenáře na úrovni středoškolské znalosti biologie.
Psali jsme:
Koncem roku se psalo o tom, že je v určité fázi vývoje více než 270 kandidátních vakcín. Ve fázi klinického hodnocení, tedy hodnocení po podání vakcíny lidem – dobrovolníkům, bylo víc než 55 vakcín. U nás se hovoří ve veřejném prostoru většinou tak o pěti nebo šesti druzích vakcín. Myslíte si, že se prosadí další? Která je podle vás nadějná?
Na vakcíně firmy Novavax se podíleli i čeští vědci. S jakým dojmem sledujete její vývoj?
Vývoj sleduji s nadějí a optimismem. Pokud by se u nás očkovalo vesměs tímto typem vakcíny, tak bych byl velmi spokojený. Důležité je, abychom měli odborníky a výrobní kapacity z této oblasti. Jak vidíme v současnosti, spoléhat se na ostatní, že nás zachrání, není úplně ideální strategie. A jelikož budoucnost může být plná těchto virových rizik, a to v mnohem horším měřítku, tak mít tyto kapacity považuji za stejně důležité, jako mít obranyschopnou armádu, dostatečné energetické kapacity a soběstačnost v základních potravinových komoditách.
Máte prosím informace o tom, jak vakcíny dokážou odolávat vůči novým mutacím koronaviru?
Mám stejné informace z veřejných sdělovacích prostředků jako vy. Dle mého názoru nastane boj mezi rychlostí mutace viru a schopností laboratoří vyvinout bezpečné a účinné vakcíny. Co takový selekční tlak na vir může vyprodukovat, je otázka. Opět je to něco, co není přirozené a následky mohou být různé, dobré i špatné. Odpovědi nemohou být jednoznačné, spíše jde o předpovědi. Tedy z tohoto pohledu se spíše mohou prosadit patogennější verze viru, které rychle mutují.
Do Maďarska v úterý dorazilo prvních 40 000 dávek ruské vakcíny Sputnik V. Podle smlouvy z ledna má Rusko Maďarsku dodat během tří měsíců dva miliony dávek, což bude stačit k naočkování milionu lidí. Český premiér zváží, zda se nevydat maďarskou cestou. Myslíte si, že u nás časem dojde k použití této vakcíny?
Nemyslím si, že to panu Babišovi dovolí západní „spojenci“. Jde o velké finanční prostředky a prestiž Evropské unie. Spíše to vidím jako tlak, který vyvíjí pan premiér na řečené „spojence“, aby reagovali na jeho žádosti o rychlé dodání dostatečného množství západních vakcín.
Vědecký tisk už píše o úspěšnosti vakcíny Sputnik V. Kancléřka Angela Merkelová se nebrání jejímu použití, do médií se dostávají informace o případné „společné produkci ruských vakcín“. Všechny vakcíny, které schválí Evropská agentura pro léčivé přípravky, jsou prý vítané. Pokud by vakcína v Evropě uspěla, změnilo by nějak její prosazení západní vnímání Ruska?
Jak jsem řekl, nevěřím tomu, že ruská vakcína Sputnik V projde přes schvalovací proces EU dostatečně rychle, aby se dala použít. U nás protiruská palba ohledně bezpečnosti vakcíny Sputnik V již začala v tom smyslu, že nic ruského nemůže být bezpečné. Jak jsem zmínil, finanční prostředky z vakcín budou reinvestovány do dalšího vývoje a bezpochyby se jedná o záležitost strategické bezpečnosti. Rusové mají asi dobré vědce na tomto poli, předpokládám, že se západní společnosti budou snažit je odloudit k sobě a finanční prostředky budou rozhodovat.
Pane doktore, co považujete teď za důležité, nad čím přemýšlíte, co říci závěrem?
Mám dvě věci, které mě trápí.
Ohledně svého postoje k očkování jsem peskován kolegy lékaři, politiky i známými, že nemám zpochybňovat bezpečnost očkování. Dle nich to podporuje nedůvěru populace k očkování a oddaluje to řešení problému s pandemií covid-19. Jsou přesvědčeni, že to konám jenom z politického prospěchu a nikoli na základě svého přesvědčení, že zpochybňování a obhajoba zpochybněných informací jsou základem správných rozhodnutí. Dále mně vyčítají, že mým informacím téměř nikdo nerozumí a běžná populace je není schopna zasadit do kontextu a že si je mám obhajovat na odborné úrovni a neotravovat s nimi atmosféru ve společnosti. Já tvrdím, že důvěru veřejnosti lze získat jedině jednoduchým a srozumitelným vysvětlením mechanismu účinku a způsobu výroby vakcín. Nejsem ani proti vakcinaci jako takové, zejména u rizikových skupin jsem pro co nejrychlejší vakcinaci. U mladší a střední generace vyzývám k opatrnosti a obezřetnosti. Mohl jsem mlčet jako většina odborníků a čekat jak to dopadne, ale nesu kůži na trh. Určitě mnoho mých myšlenek zde uveřejněných se ukáže jako mylných. Ale kdo mlčí, tak se nemýlí. Nechávám tedy na čtenářích PL, aby posoudili, kdo má pravdu. Netvrdím, že to jsem já.
Dále mám v současné době jedno velké trauma. Svými postoji a názory se mně nedaří ovlivnit mladou generaci, a to včetně svých dcer. S velkým znepokojením pozoruji nástup pokrokářských sil různého ražení u nás a hlavně v západních společnostech a mladí lidé v tomto vidí svoji budoucnost. Naše názorová skupina není schopna vyprodukovat ucelený myšlenkový systém, který by řešil budoucnost mladé generace a dal jim naději na šťastný a spokojený život, i když nemusí být jednoduchý a bude možná vydlážděn mnoha překážkami a problémy, ale i mnohými novými možnostmi a výzvami. Protistrana toto umí a mladí lidé jim věří, i když nám starším to připadá jako nesmysl vedoucí do horoucích pekel. Z mého pohledu budou muset mladí lidé tímto peklem asi projít a bojím se, že na to nejsou v žádném případě připraveni. Budoucnost naštěstí nelze úplně předvídat, snad se mýlím a globální, zábavný, počítačový, mnohonárodnostní, mnohopohlavní, zelený a hlavně štědrý ráj na Zemi je na dohled.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Daniela Černá
