Vy jste komentoval výsledky voleb v Americe na facebooku: „Demokraté získali Sněmovnu reprezentantů. Voliči přistřihli Trumpovi křídla. Trump v Kongresu již své jednostranné návrhy neprosadí, bude muset hledat kompromisy.“ Republikáni ale udrželi Senát a zaznívají hlasy, že prezident plní to, co voličům slíbil. Donald Trump označil volby za „velké vítězství“. Jak výsledky hodnotit?
O velké vítězství nejde, a že takto mluví Donald Trump... I porážku označí za vítězství. Má to ve zvyku. Spousta lidí mu slova uvěří, ale republikáni ztratili jednu komoru. Legislativní návrhy Donalda Trumpa a republikánů nebude jednoduché prosadit, budou muset uzavírat kompromisy a vyjednávat. Výsledky voleb ztížily prezidentovi pozici. Tím, že demokraté mají Sněmovnu reprezentantů, budou moci použít některé výbory například k tomu, aby ho donutily předložit daňová přiznání. Budou na něj mít silnější páky i po stránce vyšetřování ruského vlivu na volby a všech jeho skandálů od sexuálních až po jeho finance.
V reakci na výsledek voleb do amerického Kongresu mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov řekl novinářům, že normalizace rusko-amerických vztahů není v dohledu. Sdělil také, že Rusko bude případné další protiruské sankce, o nichž USA uvažují kvůli chemickým zbraním, považovat za nelegální. Americké ministerstvo zahraničí v úterý oznámilo, že chce Kongresu navrhnout další sankce. Lze tedy předpokládat, že přibudou sankce a pak Rusko odpoví stejně. Co bude dál?
Těžko říct. Kroky Donalda Trumpa se mění z hodiny na hodinu a z minuty na minutu. Ptali se ho novináři na povolební tiskovce, jak to bude s prezidentem Putinem a Donald Trump řekl, že ho uvidí 11. listopadu v Paříži, kde budou všichni na slavnostní akci ke stému výročí konce I. světové války. Zároveň řekl, že tam bude hodně lidí, hodně prezidentů, budou sedět u velkého stolu, takže tam s ním asi mluvit nebude. Naznačil, že s ním bude hovořit na summitu G20, který se uskuteční poslední den v listopadu a první den v prosinci v Buenos Aires. Do té doby se asi nové sankce neschválí a další vývoj bude záviset i na výsledku schůzky mezi Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem s největší pravděpodobností při příležitosti summitu G20.
Dr. Libor Rouček
Jaký dopad očekáváte v souvislosti s volbami ve Spojených státech na Evropskou unii?
Tím, že demokraté získali Sněmovnu reprezentantů, otevírá se větší prostor pro dialog poslanců na obou stranách. Zejména pro poslance Evropského parlamentu a Kongresu. Říkám to proto, že jsem toto měl na starosti za evropskou sociální demokracii. Pravidelně jsme se s americkými kolegy scházeli ve Washingtonu nebo v Evropě. Naskýtá se šance pro spolupráci Evropského parlamentu a amerického Kongresu, ale pokud jde o vztahy mezi vládami, změnu nepředpokládám. Uvidíme, jak se bude dál vyvíjet určitý spor o obchodní dohody. Pokud jde o bezpečnost, ta se projednává hlavně uvnitř NATO a tam žádné posuny nenastanou.
V minulých dnech navštívil prezident Miloš Zeman Čínu. V souvislosti s jeho návštěvou zazněla řada názorů. Jeden bych ocitovala, a to ekonoma Miroslava Zámečníka, který hovořil na ČT24. „Myslím si, že rizikový faktor je pro Českou republiku v tom, jak si zahrává s Čínou. Jiné země jsou velice obezřetné. A to, jak Česká republika lavíruje a jak neví, jestli patří na Východ, nebo na Západ, to je něco, co Českou republiku ohrožuje daleko víc než cokoliv, co dělá Donald Trump.“ Jak to vidíte vy?
Já bych naše vztahy s Čínskou lidovou republikou nepřeceňoval. Stačí se podívat na mapu, kde se nacházíme. Nejsme Vietnam, Severní Korea nebo Mongolsko. Jsme středoevropský stát, který je součástí EU, Severoatlantické aliance, který je po všech stránkách začleněn v západním společenství.
Že se dnes Čína stává světovou mocností ekonomickou a postupně i politickou, to je realita. Jednotlivé země a společenství jako je EU na to reagují. Čína i nadále poroste. Je v našem zájmu integrovat Čínu do stávajícího světového jak hospodářského, tak právního rámce. Je jasné, že každá země včetně Číny se snaží prosadit své ekonomické zájmy, ostatní reagují podobně a s Čínou obchodují. Čínské investice v Rakousku jsou větší než v České republice a nikdo nezpochybňuje pozici Rakouska v západní Evropě.
U nás je to trochu dáno tím, že prezident má uzavřené dveře do Ameriky a Bílého domu a tak se snaží akceptovat země, kde dveře otevřené má, to znamená Čínskou lidovou republiku a Ruskou federaci. Ale ani to bych nepřeceňoval. Když se podíváme na kvalitu čínských investic, není to nic, co by nás ohrožovalo. Špatné je to, že jsou zastřešovány státní firmou, ale ať už je to pivovar, hotel nebo fotbalový klub a podobné investice... to nejsou investice strategického typu, které by vykrádaly naše know-how.
V Německu, ve Francii nebo v Holandsku i v EU už přijímají opatření stejně jako USA nebo Austrálie, aby státní čínské podniky nebo podniky s účastí státu nemohly ovlivňovat základní infrastrukturu země. To se u nás neděje. Neříkám, že bychom si neměli dávat pozor, ale neděje se to.
Psali jsme:
Co se týká návštěvy Číny, zaznělo, že má prezident zájem na tom, aby jedna větev Hedvábné stezky ústila v České republice. Je to dobrý nápad?
Pokud jde o Hedvábnou stezku, Čína je dnes jediná velmoc na světě, která je schopná uvažovat strategicky, mít dlouhodobé plány a naplňovat je. Přál bych si, aby to byla Evropa jako celek nebo Spojené státy, aby to byl Západ, ale nejsme toho schopni.
Koncept Hedvábné stezky má Čína. Chce propojit Čínu s Evropou, s Afrikou či s Austrálií pomocí infrastruktury, takže kupuje přístavy, železnice. Když byla finanční krize a Řecko na kolenou, koupili přístav Pireus. Snaží se přes země jako Uzbekistán, Kazachstán, Turecko, Rusko, vytvořit další dopravní tratě. Neviděl bych v tom nic špatného. Jak víme, po železnici se jezdí nejen sem, ale i tam (úsměv). Když budeme mít kvalitnější, rychlejší spojení, samozřejmě to budou využívat nejen čínské firmy, ale i naše a evropské. Neviděl bych v tom ohrožení. Je potřeba si na některé věci dávat pozor, ale měli bychom využít obrovského čínského trhu, i když tam kolikrát nehrají fér. Společně bychom měli s EU tlačit na Čínu, aby dala firmám stejné podmínky.
Jak už jsem zmiňoval, tím, že prezident má zavřené dveře do Bílého domu a dveře mu otevřou v Číně a v Ruské federaci, budí to dojem, že se posouváme. Ale realita je jiná. 84 procent našeho zahraničního obchodu jde do EU. I kdyby se čínský podíl zdvojnásobil, nebude nás to ohrožovat.
Ing. Miloš Zeman
Tato skutečnost ovšem příliš neovlivňuje názor veřejnosti na naše členství v EU. Pouze 38 procent lidí považuje to, že jsme členy EU, za pozitivní. Jsme ze všech zemí nejpesimističtější. Ani euro nechceme, podle čísel Eurobarometru jsou dvě třetiny národa proti. Jaký je podle vás důvod?
Ukazuje to, jak si sami škodíme. EU je základem naší bezpečnosti a prosperity. Měli bychom o jejím fungování vědět co nejvíce, abychom z našeho členství byli schopní co nejvíce získat, abychom neměli pocit, to jsme „my“ a to jsou „oni“. Ne, všichni jsme Evropská unie. Abychom z EU získali nejvíc, musíme ji znát, a to se bohužel i díky Václavu Klausovi a ODS, která je euroskeptická, u nás nedaří. I když z EU profitujeme, neznáme ji a neustále se vytváří pocit, že EU je nepřítel a lépe by nám bylo bez ní. Ale nevím, kam bychom vyváželi naše výrobky. Sami si škodíme, vytváří to averzi, nespokojenost a odporuje faktické realitě, že jsme s EU totálně provázáni.
Bývalý státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza začal objíždět ČR a vyvracet mýty o EU. Je totiž toho názoru, že Češi jsou vůči EU skeptičtí, protože podléhají lžím a dezinformacím. Je to dobrý nápad? Má to smysl?
Je potřeba, aby se povědomí a znalosti o fungování EU pozvedly. Když jsem byl mluvčím vlády a vstupovali jsme v roce 2004 do EU, byl vytvořen při Úřadu vlády odbor pro informování veřejnosti ve věcech EU, nešlo o žádnou ideologii, ale konkrétní jasná fakta, jak si tam vedeme apod. Když přišla ODS do vlády, odbor zrušila. Od té doby se ve veřejnosti vytvořilo mínění, že je EU něco špatného. Výsledek je ten, že i když profitujeme z otevřené ekonomiky, máme pocit, že na ni doplácíme. Neustále si podřezáváme sami pod sebou větev, místo toho, abychom v EU měli větší slovo. I malé Lucembursko má nepředstavitelně větší vliv než my. Ne, že by nás chtěl někdo izolovat a trestat, ale naší vlastní neschopností a hloupostí.
Na sociální síti jste zmiňoval s odkazem na odchod Jiřího Zimoly z postu místopředsedy ČSSD, že se takto sociální demokraté do Evropského parlamentu ani nedostanou. Vidíte změnu jako zásadní problém?
Česká republika bude mít v Evropském parlamentu stále 21 poslanců, ale důležité je, aby byli z politických skupin, které mají velký vliv, a to je vedle evropských lidovců i evropská sociální demokracie. Vývojem uvnitř ČSSD, neustálými spory, hádkami, konflikty, oslabováním strany, ztrátou voličů, sympatizantů, hrozí, že sociální demokracie ve volbách v květnu 2019 hranici nutnou pro vstup do Evropského parlamentu nepřekročí. ČSSD neustále oslabuje. Další měsíce budou probíhat diskuse a konflikt, sebevražda v přímém přenosu.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Daniela Černá
