Libor Rouček: Nepochybuji, že Merkelová vydrží do konce mandátu. Slovensko je pro nás varováním. Pozor na nové uprchlické trasy

16. 3. 2016 11:51

EVROPAN LIBOR ROUČEK Statisíce migrantů už do Evropy podle bývalého europoslance Libora Roučka proudit nebudou. I tak by ale měly zůstat země ve střehu: „Trasy by se mohly přesunout do Libye. Je potřeba, aby země Evropské unie i Spojené státy nepřipustily podobnou utečeneckou vlnu, kterou jsme viděli loni v Evropě,“ upozorňuje v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz Rouček. Německo podle něj přitvrdí v imigrační politice: „Bude to ale dělat celá spolková vláda a spíš ministr vnitra, ne kancléřka. Pokud jde o budoucnost Angely Merkelové, vůbec nepochybuji o tom, že vydrží v čele spolkové vlády do voleb v roce 2017 a předčasně neodstoupí.“

Libor Rouček: Nepochybuji, že Merkelová vydrží do konce mandátu. Slovensko je pro nás varováním. Pozor na nové uprchlické trasy
Foto: archiv L. Rouček
Popisek: Bývalý místopředseda Evropského parlamentu a europoslanec Libor Rouček

Německo má za sebou regionální volby ve třech spolkových zemích. CDU kancléřky Merkelové ztratila ve všech, přičemž vyhrála pouze v Sasku-Anhaltsku. Výrazně naopak získala Alternativa pro Německo. Je to začátek konce „merkelismu“, jak někteří tvrdí už delší dobu? Je možné, že pod tlakem kancléřka změní politiku?

Je pravda, že křesťanští demokraté kancléřky Merkelové ztratili ve všech třech spolkových zemích, kde se volby konaly. Když se ale podíváme na průzkumy veřejného mínění, získala. Jistě, část voličů CDU odešla k protestní AfD. Viděli jsme již delší dobu před volbami, že Německo přehodnocuje svůj otevřený přístup vůči migrantům. Volby přispějí k tomu, že Německo a v podstatě celá balkánská cesta ve své imigrační a azylové politice bude přitvrzovat. Bude to ale dělat celá spolková vláda a spíš ministr vnitra, ne kancléřka. Trend a politika je jasná. Pokud jde o budoucnost Angely Merkelové, vůbec nepochybuji o tom, že vydrží v čele spolkové vlády do voleb v roce 2017 a předčasně neodstoupí.

Když jste se dotkl průzkumů veřejného mínění, předseda AfD v Baborsku říká, že podle průzkumů důvěryhodnost Merkelové stoupá, ale je to výsledek spíš položení otázky. Když se občanů zeptají na to, koho chtějí za kancléře, a vedle Merkelové se objeví další podobní politici, pak lidé volí současnou kancléřku. Naopak po stránce vedení zahraniční politiky ztrácí…

To odráží skutečnost, že politika není jednodimenziální. Ani Německo nežije jen tématem přistěhovalců. Z 99 procent Němci řeší jiné problémy. Proto, když je položena otázka, koho by chtěli za kancléřku nebo kancléře, Angela Merkelová nemá alternativu. Když budou spolkové volby, uprchlická krize už nebude… Jistě, budou přicházet uprchlíci, ale v počtu, které Německo v pohodě zvládne. V roce 2017 tak stěžejním tématem nebude uprchlická krize a pak se ukáže, jak zareaguje protestní strana. Krajně pravicové síly byly v Německu už v padesátých nebo 60. letech, ale nakonec Němci volili tradiční strany.

Do toho přišla zpráva z amerického think-tanku Gatestone Institute, která se věnuje pronikání tzv. Islámského státu právě do Německa. Tamní policie poslední dobou zatkla několik příznivců IS, násobí se také počty salafistů, kteří chtějí v SRN založit „pobočku“ IS. Co musí Německo udělat a jaká razantní řešení přijmout, aby slovy Thilo Sarrazina nepáchalo sebevraždu?

V Islámském státu bojují stovky, ne-li tisíce Evropanů a tito lidé se snaží založit své buňky, ať je to v Německu, Belgii nebo i v Rusku, kdekoli. Je na zpravodajských službách a bezpečnostních silách zemí, aby vše sledovaly. Přál bych si, aby spolupracovaly, protože Islámský stát je nebezpečí pro všechny a je potřeba zakročit společně.

Edinburská univerzita provedla obsáhlý průzkum v zemích z EU, z něhož vyplývá, že občané čtyř států chtějí hlasovat v referendu o setrvání své země v Unii, jde o Francii, Německo, Švédsko a Španělsko. Neznamená to samozřejmě, že by chtěli Evropskou unii opustit, nicméně může i „pouhé“ volání po referendu spustit silnou lavinu po případném brexitu?

Nemyslím si, že to spustí lavinu. Je ale pochopitelné, že když je referendum v jedné zemi, velké jako Británie, pak se i v ostatních zemích najde část veřejnosti, která by něco takového chtěla také. Pochopitelně základy Evropské unie byly založeny v 50. letech. Tenkrát byla jiná generace. Teď, když jsem ve Španělsku, sleduji, že naprostá většina lidí je proevropská, pro členství Španělska v EU, a to i přes veškeré problémy, které mají.

Další významnou událostí uplynulých dnů jsou volby na Slovensku. Aktuálně to vypadá, že se podaří Ficovi sestavit vládu. Do koalice by s ním měly jít SNS, Most-Híd a Sieť. Bude stabilní?

Když jsem viděl první výsledky, nejdřív mě napadlo, že je tu osm stran, které mají často protichůdné programy, nové strany, které nemají pevnou ideovou a voličskou základnu, takže vytvoření koalice bude obtížné. I když se podaří koalici vytvořit, bude velmi těžké udržet stabilitu.
Z příkladu Slovenska by se měla poučit i česká veřejnost, protože u nás budou volby příští rok. Nechtěl bych, abychom poté, co se konečně podařilo stabilizovat naši politickou scénu a jít ekonomicky a sociálně nahoru, ji opět destabilizovali. Obávám se, že se tohle na Slovensku stalo. Slováci šli ekonomicky nahoru, teď se může růst zabrzdit.

Samozřejmě nejsilnějším tématem pro média nejen na Slovensku je úspěch Kotlebovy strany. Hovoří se o nástupu fašistů, Tisových pohrobcích. Otázkou je, kdo je za úspěch Kotlebovy strany zodpovědný? Větší část komentátorů z toho viní Roberta Fica a jeho protiimigrační rétoriku, naopak prezident Zeman viní právě slovenské novináře, kteří prý svou štvavou kampaní proti Ficovi nahnali voliče do náruče fašisty Kotleby…

Robert Fico udělal v kampani řadu chyb i tím, že akcentoval jedno téma. Za neúspěch tradičních polistopadových stran ovšem nemůže Fico, ale aktéři v těchto stranách. Naši slovenští přátelé si musí udělat svou analýzu, a pokud budou chtít dál politiku ovlivňovat, musí s tím něco dělat. Nestačí pouze obviňovat slovenskou sociální demokracii.

V posledních dnech také zaujal ministr zahraničí Zaorálek, který učinil poměrně ostré výroky ohledně Ruska. Jednak podle něho Rusové posílají do Evropy uprchlíky a přiživují migrační krizi. Za další podle něho Rusko zůstává nevypočitatelné, hraje podle jiných pravidel, proto si neumí představit návrat do běžných vztahů. Ostatně je dle Zaorálka Česká republika připravena podpořit nové sankce vůči Rusku kvůli případu zadržované ukrajinské pilotky Savčenkové. Podle ministra je to odporný, vyprefabrikovaný případ. Co k jednotlivým bodům říci?

Pokud jde o uprchlíky, ano, není žádným tajemstvím, že přes Rusko uprchlíci do Evropy proudí, stačí se zeptat až u polárního kruhu Norů. Uprchlíci měli přes Rusko cestu volnou, Norsko tomu učinilo konec. Není také pochyb o tom, že ruské bombardování v Sýrii způsobilo útěk dalších desetitisíců lidí, kteří by chtěli do Evropy. Rusko samozřejmě má na uprchlické krizi svůj podíl. Od Ruska by bylo férové, aby je neposílalo do Norska, ale poskytlo jim politický azyl a dočasnou ochranu na území Ruské federace. Koneckonců, Rusko prožívá obrovskou demografickou krizi, každým rokem se počet obyvatelstva sníží asi o 700 tisíc, takže by si tím mohli řešit i svůj problém.
Pokud jde o sankce, o nich se bude mluvit, nedávno byly vůči osobám a firmám prodlouženy a o dalších se bude hovořit v příštích měsících. Je otázkou, zda budou v červenci prodlouženy, nebo nebudou, ať už jde o případ Savčenkové, nebo minské dohody. 

Německý prestižní týdeník Focus citoval tajný dokument ústředí NATO, který hodnotil ruské útoky v Sýrii za přesné a efektivní. Oficiálně však západní lídři Rusko za angažmá v Sýrii kritizují. Do toho přišla zpráva, že Putin nařídil stahování hlavních sil. Jak to celé hodnotit? Objevily se informace, že Rusku došly peníze…

Rusko částečně dosáhlo svého cíle a ten hlavní byl podpora režimu prezidenta Asada. To také vysvětluje, že většina akcí nebyla namířena proti IS, ale skupinám, které bojují proti Asadovi. Tady se Rusům do velké míry podařilo splnit svůj cíl. I částečné stažení potvrzuje, že s tímto cílem šli do Sýrie od samého počátku, čili ne podpořit boj proti Islámskému státu, ale kvůli Asadovu režimu. Upozorňuji, že se jedná o stažení částečné. Samozřejmě zůstane v Sýrii jak námořní, tak letecká základna a v případě potřeby Rusové mohou svou přítomnost opět posílit. Je určitá naděje, že by se konflikt mohl řešit mírovými jednáními, takže vidím částečné stažení sil také v kontextu vyjednávání o příměří. Pak i ekonomická stránka hraje roli, protože bojovat mimo území a provádět nálety také něco stojí. Jak víme, ruská ekonomika jak loni, tak letos je v hlubokém propadu. Není to tak dávno, co ruská vláda oznámila, že výdaje do armádního rozpočtu budou kráceny o pět procent. 

Co se týče vývoje v migrační krizi, balkánská trasa je uzavřena, Makedonie nehodlá pustit ani jediného migranta, přestože se nedávno některým podařilo dostat do země přes řeku. Nicméně tento migrační kanál bude uzavřen. Kudy půjdou příště, jaká může být nová trasa? Těžko asi čekat, že rezignují a řeknou „dobře, jdeme tedy zpátky domů“.

Naprostá většina si řekne, že přestává být realistické dostat se do Evropy. Rozmyslí si dávat pašerákům čtyři nebo pět tisíc dolarů na osobu, protože nebudou schopní je převést do vysněného Německa. To byl můj názor od počátku, a proto jsem také polemizoval s prezidentem Zemanem, že žádná uprchlická vlna letos nebude. To ale neznamená, že zmizí lidé, kteří se o to budou dál pokoušet. Samozřejmě jsou to mladí muži od Maroka až po Bangladéš, kteří chtějí jít za lepším. Ekonomičtí migranti se budou snažit všemi cestami do Evropy dostat, ale nebude to vlna milionu nebo statisíců lidí, budou to řádově desetitíce.
Když jste se ptala na jiné trasy, uvidíme, co se bude dít na řecko-turecké hranici, ale nesmíme zapomínat ani na jižní Středomoří, to znamená Libyi a okolí. Tam samozřejmě občanský konflikt stále nebyl vyřešen, nemají jednotnou vládu, začíná zde působit Islámský stát, takže jakýkoli chaos by znamenal, že by se trasy mohly přesunout do Libye. Je potřeba, aby země Evropské unie i Spojené státy nepřipustily podobnou utečeneckou vlnu, kterou jsme viděli loni v Evropě. 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Daniela Černá

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Doubrava: Potápět lodě s migranty! Přišli pro sociální dávky, krádeže a loupení. Americký zločin v této zemi. A Dienstbierovy kecy, cigáni, sluníčkáři, Uhl a Šabatová…

16:04 Doubrava: Potápět lodě s migranty! Přišli pro sociální dávky, krádeže a loupení. Americký zločin v této zemi. A Dienstbierovy kecy, cigáni, sluníčkáři, Uhl a Šabatová…

ROZHOVOR Senátor Jaroslav Doubrava nechodil kolem horké kaše o ostře se vyjádřil k problematice imig…