Německo má za sebou regionální volby ve třech spolkových zemích. CDU kancléřky Merkelové ztratila ve všech, přičemž vyhrála pouze v Sasku-Anhaltsku. Výrazně naopak získala Alternativa pro Německo. Je to začátek konce „merkelismu“, jak někteří tvrdí už delší dobu? Je možné, že pod tlakem kancléřka změní politiku?
Je pravda, že křesťanští demokraté kancléřky Merkelové ztratili ve všech třech spolkových zemích, kde se volby konaly. Když se ale podíváme na průzkumy veřejného mínění, získala. Jistě, část voličů CDU odešla k protestní AfD. Viděli jsme již delší dobu před volbami, že Německo přehodnocuje svůj otevřený přístup vůči migrantům. Volby přispějí k tomu, že Německo a v podstatě celá balkánská cesta ve své imigrační a azylové politice bude přitvrzovat. Bude to ale dělat celá spolková vláda a spíš ministr vnitra, ne kancléřka. Trend a politika je jasná. Pokud jde o budoucnost Angely Merkelové, vůbec nepochybuji o tom, že vydrží v čele spolkové vlády do voleb v roce 2017 a předčasně neodstoupí.
Když jste se dotkl průzkumů veřejného mínění, předseda AfD v Baborsku říká, že podle průzkumů důvěryhodnost Merkelové stoupá, ale je to výsledek spíš položení otázky. Když se občanů zeptají na to, koho chtějí za kancléře, a vedle Merkelové se objeví další podobní politici, pak lidé volí současnou kancléřku. Naopak po stránce vedení zahraniční politiky ztrácí…
To odráží skutečnost, že politika není jednodimenziální. Ani Německo nežije jen tématem přistěhovalců. Z 99 procent Němci řeší jiné problémy. Proto, když je položena otázka, koho by chtěli za kancléřku nebo kancléře, Angela Merkelová nemá alternativu. Když budou spolkové volby, uprchlická krize už nebude… Jistě, budou přicházet uprchlíci, ale v počtu, které Německo v pohodě zvládne. V roce 2017 tak stěžejním tématem nebude uprchlická krize a pak se ukáže, jak zareaguje protestní strana. Krajně pravicové síly byly v Německu už v padesátých nebo 60. letech, ale nakonec Němci volili tradiční strany.
Do toho přišla zpráva z amerického think-tanku Gatestone Institute, která se věnuje pronikání tzv. Islámského státu právě do Německa. Tamní policie poslední dobou zatkla několik příznivců IS, násobí se také počty salafistů, kteří chtějí v SRN založit „pobočku“ IS. Co musí Německo udělat a jaká razantní řešení přijmout, aby slovy Thilo Sarrazina nepáchalo sebevraždu?

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Daniela Černá