Avizovaný odchod kancléřky Angely Merkelové z politiky vzbudil pozdvižení. Informace, že nebude v prosinci kandidovat do čela CDU, se stala tento týden hlavní zprávou pro média z celého světa, která hovoří o historickém zlomu. Jde o příklad umění odejít, nebo měla ještě zůstat? Je vhodná doba?
Ona zůstat chtěla. Původně avizovala, že na sjezdu CDU v prosinci bude znovu kandidovat. Doposud také odmítala, aby se oddělily funkce kancléřky a předsedkyně strany. V době, kdy měl potíže kancléř Gerhard Schröder a řekl, že zůstane kancléřem, ale nebude kandidovat na post předsedy strany, posmívala se mu. Kandidovala tehdy proti němu a nyní ji dohonil v podstatě stejný osud.
Myslím si, že její rozhodnutí je rozumné a správné, post by už neudržela. V obou zemských volbách, jak v Hessensku, tak v Bavorsku konzervativní strany těžce ztratily. V Bavorsku sesterská CSU ztratila většinu a v Hessensku přišla vláda pod vedením CDU o 11 procent, i když byla relativně úspěšná. Už jen tyto volby ukazují, že problém není ani tak v Mnichově nebo ve Frankfurtu, ale má co do činění s Berlínem. Nic jiného jí nezbývalo. Toto rozhodnutí je dobré pro Německo, Evropu a koneckonců i pro nás. Německo je největší ekonomika, nejvlivnější země v EU a není v zájmu nikoho, aby tam byla nestabilita.
Předpokládá se, že změna na postu šéfa CDU může vést i k otřesům ve vládě. Merkelová chce koalici se sociálními demokraty vést ještě tři roky, ale není jisté, zda k tomu dostane příležitost. Vydrží podle vás spolková vláda až do řádných voleb v roce 2021?
Je vysoká pravděpodobnost, že ano. Co by mohlo vládu ohrozit... Kdyby nový předseda nebo předsedkyně CDU požadovali změnu, ale to je málo pravděpodobné. Volby mají být v září 2021 a není vyloučeno, že by ke změně mohlo dojít na jaře 2021 nebo na podzim 2020 tak, aby se nový předseda seznámil s rolí kancléře a pak šel do voleb.
Vláda by nevydržela také v případě, pokud by situaci neustál koaliční partner, tedy SPD. I sociální demokracie těžce prohrála, ztratila deset procent v Bavorsku a zároveň deset procent v Hessensku. Uvnitř SPD vládne nespokojenost, hlavně levicové křídlo žádá odchod z vlády. Přesto nepředpokládám, že SPD z vlády odejde, je v určité svěrací kazajce. Potřebuje se reformovat, ale tím, že je ve vládě, to má obtížné. Jenže, kdyby teď strana odešla do opozice, došlo by k předčasným volbám a v nich by dopadla ještě hůř než je na tom teď.
Mimochodem, ČSSD je u nás v podobné pozici jako SPD v Německu. ČSSD se potřebuje reformovat a obnovit a k tomu by potřebovala být v opozici. Kdyby do opozice šla, v případných předčasných volbách by se nemusela ani dostat do Poslanecké sněmovny.
Když už avizuje Angela Merkelová odchod, může dojít k různým vnitrostranickým bojům, už se s ní nebude počítat…
Němci jsou racionální a rozumní, jak uvnitř CDU, tak jako celek. Myslím si, že pozici udrží minimálně do léta nebo podzimu 2020.
Co se týká předsedy CDU, mluví se o tom, kdo na její místo. Půjde jistě i o to, jak Němci zhodnotí odkaz Merkelové. Pokud pozitivně, má podle komentátorů šanci bývalá sárská premiérka Annegret Krampová-Karrenbauerová. Když převáží negativní hodnocení, může uspět ministr zdravotnictví Jens Spahn, který se vyprofiloval jako její kritik. Hovoří se také o Friedrichu Merzovi nebo o premiérovi spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko Arminu Laschetovi. Na koho byste vsadil vy?
Armin Laschet, kterého znám ještě z doby, kdy působil v Evropském parlamentu, bude do určité míry mimo hru. Myslím, že i sám řekl, že se voleb účastnit nebude. Největší šanci má bývalá sárská premiérka Annegret Krampová-Karrenbauerová, v Německu jí všichni říkají AKK, protože než vysloví celé její jméno... Známá je jako AKK. Ta má šanci. A šanci má také Friedrich Merz, který byl hlavním vyzyvatelem Angely Merkelové před 18 lety, tenkrát prohrál, stáhl se z politického života, působil ve finančnictví a má silnou pozici uvnitř byznysového křídla CDU. Na druhou stranu to může být i jeho handicap. Některé banky, které zastupoval, čistou minulost nemají. V hospodářských otázkách je liberál, prosazuje otevřené trhy, v sociálních věcech je spíš konzervativní a kritizoval kancléřku i za uprchlickou krizi, na rozdíl od AKK. AKK je populární, zvítězila v Sársku, má dobrou pozici uvnitř celé CDU, názorově je spíš pokračováním kancléřky Merkelové. Pokud jde o kancléřku, vyjádřila se, že nebude nikomu stranit, žádná jména nebude zveřejňovat, ať si to strana na sjezdu rozhodne sama. Podle mě se rozhodne mezi těmito dvěma jmény.
Psali jsme:
Politolog Petr Robejšek na blogu serveru aktualne.cz psal o tom, že kariéru Merkelové ukončilo to, že na sklonku léta 2015 neměla odvahu zavřít hranice. Jak to vidíte vy? A jak vlastně hodnotit její působení?
Rok 2015 a uprchlická krize nebyla o odvaze zavřít hranice. Jak jsem už říkal dříve, kancléřka a německá vláda udělala chybu, když naprosto otevřela hranice. Rozhodnutí bylo formulováno způsobem, že vyzvalo uprchlíky, aby šli do Německa. Navíc to s nikým nekonzultovala ani uvnitř Německa, ani se svými sousedy a spojenci, ani s Rakouskem, přes které se statisíce uprchlíků valily, ani s největším spojencem Francií. Paradoxně, Německo do velké míry uprchlickou krizi po technické stránce zvládlo, ale kancléřka nepočítala s politickými dopady. Posílila strana AfD a nacionalistická část Německa, která byla do té doby integrovaná ve stranách CDU, CSU. Dvě konzervativní strany ztratily a dnes mají na pravé straně od sebe AfD. Dá se říct, že uprchlická krize uspíšila její odchod minimálně z pozice předsedkyně CDU.
Zmínil bych ještě druhou chybu, která se dotkla i nás, a to jednostranný odchod z jaderné energetiky. Opět se rozhodla bez konzultace s ostatními. Klidně mohla nechat jaderné elektrárny doběhnout svůj životní cyklus, jako to dělají v Švýcarsku. To jsou dvě chyby, které bych jí vyčetl.
Dr. Libor Rouček
Naopak, co hodnotit pozitivně v jejím působení?
Ať si to uvědomujeme nebo ne, Německo vytvářelo stabilitu. Ta je důležitá zvlášť teď, když Británie odchází z EU a v Itálii máme nezodpovědnou vládu.
Německo má už roky přebytek veřejných financí, ať jde o zdravotní, důchodové pojištění, vše je v přebytku, země má vůbec nejnižší nezaměstnanost, jakou kdy měla. Německo je stabilizátor Evropy a na tom má kancléřka velký podíl. Mnozí si neuvědomují, že tím, jak vyrůstala ve východním Německu, zná problémy postkomunistických zemí a také u nás strávila pár měsíců. Neuvědomujeme si, že byla z generace, která komunismus zažila a lze u ní vnímat znalost problému a solidaritu. Kdokoli přijde po ní, už tuto zkušenost mít nebude.
Ať už vláda vydrží nebo ne, kancléř nebo kancléřka bude řešit hodně složité otázky. Řadu z nich přináší politika prezidenta Donalda Trumpa, který například přišel se záměrem vypovězení smlouvy o likvidaci raket krátkého a středního doletu. Avizoval, že by po vypovězení mohly být umístěny rakety na území Evropy. Jistě bude hrát značnou roli názor Německa. Jak se v této věci Němci zachovají? A do jaké míry mohou být debaty o vypovězení smlouvy z roku 1987 bezpečnostním ohrožením?
Nemyslím si, že jde o bezpečnostní ohrožení Evropy, ale je v zájmu Evropy, aby mocnosti jako USA a Ruská federace spolu mluvily a chovaly se zodpovědně. Zažil jsem celou debatu o umístění raket středního doletu už na přelomu 70. a 80. let a také uvolnění, které vyvrcholilo podepsáním smlouvy v roce 1987. Tím, že dvě mocnosti smlouvu podepsaly, byla vytvořena atmosféra vzájemné důvěry. Samozřejmě, že to pomohlo. Bylo by dobré, aby se něco podobného dělo i teď. Je jasné, že po třiceti letech nastal technologický vývoj, ale je důležité, abychom neroztáčeli nové kolo zbrojení. To nepomůže nikomu. Německo je na rozdíl od situace na přelomu 70. a 80. let sjednocené, má větší vliv než tenkrát, takže ano, bude mít zásadní roli, ale také ostatní partneři v NATO by měli jasně říct – nechceme žádné další kolo zbrojení, chceme tady mír, nechceme novou studenou válku.
Psali jsme:
autor: Daniela Černá
