„Doba, která byla v 80. letech 20. století, byla asi tou nejlepší dobou ze všech. Bylo to období lásky, míru, klidu, ale i vojenské vyrovnanosti ve vztahu USA–SSSR, svět byl bezpečnější,“ píšete ve svém textu Svůdnost experimentu. Kam řadíte dnešní dobu? Momentálně se ekonomice daří, máme nízkou nezaměstnanost, jsme šestou nejbezpečnější zemí světa. Zdá se, že se nám vede dobře. Je tomu opravdu tak? Má tohle všechno i nějakou odvrácenou tvář?
Pokud se na to celé podíváme, tak zjistíme, že se nacházíme v podivné době. Na jednu stranu máme ekonomiku, která zdánlivě šlape, ale na druhou stranu máme mnoho lidí, kteří jsou zaměstnáni na prekérních pozicích. Jsou to lidé, kteří jsou za svoji práci nespravedlivě odměňováni. To není tolik vidět. Pořád se nám předkládá, že je astronomicky vysoká průměrná mzda, ale kolik lidí na ni dosáhne? Mnoho to není. Kritická je například situace absolventů škol, kdy sotva pobírají mzdu 12 tisíc čistého. Za to si toho moc nepořídí. Navíc k čemu jim jsou demokratické hodnoty, když mají tak málo peněz? Máme sice demokracii, každý si může jezdit, kam se mu zlíbí, koupit si, co se mu zamane. Pokud na to ovšem máte.
Odvrácená strana dnešního systému je tam, kam lidé moc nevidí. Jsou to životy těch lidí, kteří jsou zaměstnávání v šílených pracovních pozicích, které kapitalismus produkuje. Můžeme sem řadit například umývače oken automobilů, doplňovače zboží, pouliční prodejce občerstvení atd. V hantýrce mladých lidí se tyto pracovní pozice nazývají „prací na h*vno“.
Dostáváme se k otázce, kam řadím dnešní dobu? Řekl bych do nového období, které tady ještě nikdy nebylo. Máme relativně všechno, ale na úkor něčeho. Navíc svět není bezpečnější, ale mnohem více nebezpečný, protože již nemáte jasně definovaného nepřítele. Ani neexistuje strach ze vzájemného zničení jadernými zbraněmi tak jako v době studené války. Zároveň máme kolem sebe silně nestabilní prostředí, kdy nás každou chvíli překvapuje počasí svými velkými výkyvy. Jdeme z extrému do extrému. Pokud se ale ještě vrátím k samotnému kapitalismu, který v současnosti vládne skoro všude na světě, tak zjistíme jistou podobnost s dobou před první světovou válkou.
V té době také existovalo několik velmi bohatých lidí a kapitál drželo jen několik kapitalistů. Dnes je to obdobné. Jen s tím rozdílem, že 1% vlastní tolik bohatství, že jej ani nepotřebuje a na druhé straně, kam patříte vy i já, máme 99 % všech ostatních. Tento stav je alarmující, protože hrozí přerůst v nějaký konflikt o kterém se nám ani nesnilo. Výše zmíněné 1 % bohatých je dnes nazýváno nadnárodní kapitalistickou elitou, která si vytváří nadnárodní korporace. Přes ně poté tlačí na národní státy, aby privatizovaly své služby, a ty končí právě u oněch korporací. To je odvrácená strana dnešní relativně klidné doby.
V dalším svém textu píšete o okradené mileniové generaci, což jsou mladí lidé narození kolem roku 2000. O co jsou okradeni?
Dnešní dospívající lidé jsou lapeni v pasti kapitálu. Alespoň v našich podmínkách. Nicméně například v USA mileniáci raději tíhnou k myšlenkám socialismu než kapitalismu. Pokud se zaměřím na naši dospívající generaci, tak ta je utvářena konzumem, sociálními sítěmi a zážitky. Vůbec je netrápí rodina nebo práce. Na vše si mohou půjčit. Ve své podstatě přicházejí o skutečný život. To znamená, že jejich chování utváří neustálá reklama.
Když se podívám na své dětství, tak jsme často jezdili například na pionýrské tábory, podnikové rekreace. To mělo něco do sebe a o to jsou dnešní mileniálové okrádáni. Navíc jsou okradeni o možnost si najít stabilní zaměstnání, které bude dobře placeno. Vím, že někteří mladí mají přemrštěné požadavky, ale na druhou stranu se jim nedivím, když se jim pořád všude předkládá výše průměrné mzdy, která není reprezentativní. Život mileniových lidí může rychle poznamenat krize. Poté pocítí dopady současné doby, která je postavena na dluhu. Musí se totiž myslet na zadní kolečka. Pokud na to nebudou myslet, tak je s první krizí dostihne buď exekutor, nebo bída.
Máme novou vládu a opozice křičí, že se poprvé po listopadu 1989 dostávají k moci komunisté. Je tomu opravdu tak?
Když se nad tím zamyslím, tak komunisté zde vládli od roku 1989 několikrát. Byli to komunisté v jiných stranách. Jako příklad si můžeme uvést Vlastimila Tlustého, který byl členem KSČ, nebo Mariána Čalfu, který se ve vrcholových pozicích pohyboval až do roku 1992. Pokud jde o současnou KSČM, tak ta jen tolerovala vznik vlády. Nic více a nic méně. Opravdu si ale myslíte, že by to byla nějaká tragédie, kdyby zde vládla KSČM? Nemyslím si to. Tuto věc pouze tvrdí ti, kdo provádí primitivní antikomunismus. Musíme si jasně říci, že dnešní společnost a civilizace na planetě volá po radikálních změnách. Ty reprezentuje právě KSČM.
Chápu, že na některé lidi slovo komunismus nebo socialismus působí jako rudý hadr na býka, ale dnešní doba potřebuje změnu systému. Osobně tvrdím, že se kapitalismus vyčerpal. Podobně jako se v roce 1989 vyčerpal sovětský model socialismu. Můžete namítat, že kapitalismus přežil naprosto všechno. Ať už se jednalo o války, krize i pokus o socialismus. Ano, je to pravda. Nicméně kapitalismus dnes ničí i sám sebe, když expanduje do míst, kde ničí životní prostředí a celý svět, naše klima. Z tohoto důvodu je potřeba nastartovat změny. Nemusíme je nutně nazývat socialistickými změnami, ale například radikální demokracií.
Jak jste viděl okolnosti vzniku vlády, když dostávala ve Sněmovně důvěru, i dění před Sněmovnou?
Osobně jsem se byl ve Sněmovně na hlasování podívat. Mohu z pozice bývalého poslance říci, že takovou atmosféru jsem ještě nikdy nezažil. Za dvě funkční období mého poslancování se toho dělo hodně, ale co se předvedlo nyní, tak to už je hodně za hranou. Ať už se jedná o kulturu vyjadřování zákonodárců, nebo demonstrace před Sněmovnou. Takové výrazy jsem dlouho neslyšel. Navíc nechápu, jak je možné, že demonstrujícím bylo povoleno jít do Sněmovní ulice, kde jsou demonstrace zakázány zákonem. Kde je bezpečnost? To si tady může opravdu každý dělat, co se mu zlíbí bez ohledu na zákony? Chtěl bych vidět, co by policie dělala, kdyby někdo vytáhl zbraň a začal střílet. Jak by se to zdůvodnilo? Vždy uvádím příklad z USA, byť tuto zemi nemám rád. Tam by se s takovými narušiteli rychle vypořádali. Zamyslel se někdo nad tím, proč mají kolem Bílého domu plot? My máme zase zákon, který vyjmenovává místa, kde jsou zakázány demonstrace. Bohužel jej máme na nic, protože není vymáhán.
Pokud se ale vrátím k demonstraci na Malostranském náměstí, tak mně v hlavě utkvěl jeden výkřik: „Připravte se na to, že od chvíle, kdy tato vláda získá důvěru s podporou komunistů, už si nebudete moci svobodně nic říkat, nikam cestovat. Dokonce budete muset mlčet i v zaměstnání.“ No a nyní se podívejte na realitu. Změnilo se něco? Nezměnilo se vůbec nic, a pokud se vyjádřím ke konci onoho výkřiku, tak v zaměstnání stejně často musíte mlčet, protože odbory máme slabé a zaměstnavatel by vám stejně řekl, že pokud se vám něco nelíbí, tak můžete jít. Celé mně to přišlo, že ona demonstrace byla svolána stranami Demokratického bloku (některými lidmi je tento blok nazýván Demožumpa). K tomu se ještě připojili Piráti, a to si říkali, jak vše napraví s heslem: pusťte nás na ně. Místo toho se přidali na stranu pravicových stran, které v naší zemi jen podporují chaos a neoliberální myšlenky.
Psali jsme:
Jiný váš text se jmenuje Nevoňavá unie. Proč ji takto nazýváte? Je pro nás členství spíše přínosem, či nikoliv?
Evropská unie skutečně nevoní. To se nám ukazuje ve volební účasti při volbách do Evropského parlamentu, která se pohybuje pod 20 %. Proč ji takto nazývám? Protože zapáchá a čpí různými nařízeními. Hraje si na direktora, který rozhoduje téměř o všem. Právě proto nevoní mnoha lidem. Podívejte se, jak se na EU dívá obyčejný člověk? Ten ji vidí jako problém, protože z EU přichází jen samé zákazy a příkazy. Pozitiva nejsou vidět. Navíc se nyní do toho pletou migrační kvóty a máte zde problém jako hrom. EU prezentovala volný pohyb lidí jako velké plus, ale nyní se z toho stalo velké minus. Navíc systém dotačních titulů je silně korupční. Možná se chcete zeptat na to, zda z EU vystoupit, nebo ne?
Osobně bych se stavil za přestavbu Unie například na základě konfederace, případně socialistickou Evropu. Pokud bychom totiž vystoupili, tak by nás pohltil nadnárodní kapitál. Nastal by problém, o kterém by se nám ani nesnilo. Stačí se podívat na Brexit, kdy jsou z něj samotní Britové vyjukaní a neví, co přesně dělat. Ono je vždy jednoduché vystoupit, ale co poté? Museli bychom se například ekonomicky navázat na Rusko a Čínu. Já bych s tím problém neměl, ale už vidím, jak se k tomu kloní jiní lidé. Nastal by tedy chaos. Právě proto se kloním k tomu, aby se EU celá předělala, než abychom byli osamoceným ostrůvkem ve středu Evropy. Pokud by došlo na referendum, tak bych hlasoval pro vystoupení, ale musely by být známy jasné podmínky, co nastane poté. Mít takový jízdní řád, abychom nedopadli jako Velká Británie.
Od roku 2015 je velkým tématem migrace. Může toto téma Evropskou unii úplně rozložit?
Za migraci si může Evropská unie sama, když nejednala od samého počátku radikálně, jak jednat měla. Neměla si úplně hrát na hodnou Evropu a jasně říci, že pokud migraci, tak řízenou, a ať se do tohoto problému zapojí i arabské země. Nyní se řeší problémy ex post. Vidíme, jak se jednotlivé země nedokáží domluvit, co se bude dít dál. Je zde několik zemí, které se postavily jasně proti přijímání migrantů, kupříkladu Maďarsko, a pak jsou zde země, které to vítají a řeší si tím svoji nízkou porodnost – Německo. Nicméně všeho je příliš a každý pohár jednou přeteče. S mnoha migranty se do Evropy dostaly i spící buňky teroristů a posléze zde rozsévaly smrt. To je problém, který se musí řešit. Pokud se migrace adekvátně nevyřeší, tak to stabilitu EU bude určitě nahlodávat. Musí se řešit příčina vzniku migrace, a ne následky. To už je pozdě. Nicméně si položme otázku, proč migranty nechtějí arabské země? Vždyť to migrující lidé mají hned vedle. Odpověď je jednoduchá. Z migrace lidí se stal lukrativní byznys, na kterém vydělávají jak neziskové organizace, tak i jednotlivci.
S tím souvisí i fakt, že Evropané najednou zjistili, že EU není schopna ohlídat svoji vnější hranici. Nyní se hodně mluví o lodích, které těsně u hranic libyjských pobřežních vod zachraňují běžence. Jak se díváte na počínání těchto takzvaných záchranářů? Nehraničí to s pašeráctvím lidí?
Počínání záchranářů vnímám ze dvou úhlů. Chápu, že chtějí zachránit životy. Projevuje se zde humanita. To je dobře. Nicméně se stále více ukazuje, že záchrana je lukrativně zaplacena a za každého člověka se rovněž získává nějaký ten kapitál. Tady vidíte, že se kapitál dostává i do míst, kde to do nedávna nebylo představitelné. Výše jsem naznačil problém s jeho rozpínáním do oblasti životního prostředí. Tady se rozpíná do problému migrace lidí, ale co je horší, tak obchoduje s jejich životem. Ve své podstatě vydělává i na jejich smrti. Pokud někdo obchoduje s lidmi, tak to je jasné pašeráctví a musí být trestáno. Jenže pokud EU nedokáže řádně chránit svoje vnější hranice, tak se moc věcí nezmění. Budeme stále přešlapovat na místě. Mám ale ještě jednu velkou obavu, a to, že v budoucnu dojde k ještě větší migraci lidí z teplejších oblastí do chladnějších. Až se začne projevovat globální oteplování, tak začne migrace za vodou, a to bude teprve problém. To, co nyní řešíme, je jen slabý odvar, který je zapříčiněn válkami a byznysem.
Po schůzce s Putinem to americký prezident Trump v určitých kruzích schytal s tím, že byl příliš měkký, či dokonce, že působil jako Putinův agent. Jak si vysvětlujete tento pokřik? Kdo má zájem na tom, aby byly vztahy mezi USA a Ruskem vyhrocené? A nebudou teď tyto kruhy kolem sebe ještě více kopat a objevovat ruské špiony na každém rohu s cílem, aby byly tyto vztahy i nadále destabilizované?
Setkali se dva nejmocnější muži světa. Vždy se následně hraje zákulisní politika. To, že je americký prezident podivín, mně bylo jasné již před jeho zvolením. Co by asi mohl realitní magnát dělat jiného, než dělat ze svého prezidentování show? Kdo má zájem na tom, aby vztahy dvou velmocí, které utvářely svět v období studené války, byly vyhrocené? Zcela jistě skryté elity, které ovládají politiku. Možná chcete vědět, koho tím myslím. Kupříkladu zbrojařské firmy, farmaceutické korporace, ale i jiné společnosti mají zájem na napětí v mezinárodních vztazích. Pro ně by bylo nejlepší, kdyby svět skončil ve válce. Ostatně i útok v Sýrii ze strany USA a Velké Británie byl jen promyšlený tah, jak zatáhnout Rusko do konfliktu. Podívejte se na to, že zbrojařské sklady jsou plné třaskavin a k tomu potřebují vyzkoušet novinky. Co totiž pohání inovace? Válka.
Kruhy, které mají zájem na tom, aby byly vztahy vyhrocené, se stále budou snažit najít nějaké polomrtvé agenty, záhadně uzdravené agenty, Novičok nebo spousty jiných věcí. Vždy pro ně bude existovat jediný viník – Rusko. Jenže zamysleme se nad tím, zda má Rusko zájem vést válku. Rozhodně nemá. Proč by taky, když má největší nerostné bohatství na světě? Možná proto se skryté elity snaží zatáhnout Rusko do konfliktu, protože poté by se mohly dostat na jeho území a suroviny vytěžit. I to je jeden z možných scénářů budoucnosti.
Jak se vlastně díváte na upozorňování, že Rusko je pro nás největší hrozbou? Je to tak, nebo je to ze strany Západu něco jako odvádění pozornosti od problémů, které se nedaří uspokojivě řešit?
Samozřejmě, že se Západ snaží být IN, když říká, že Rusko je hrozba. Nemyslím si, že je pro nás Rusko hrozba, i když se v našich podmínkách často vyskytuje protiruská hysterie. Ta je z doby, kdy na našem území byla sovětská vojska. Jenže dnes je situace úplně jiná. Rusko není Sovětský svaz. Navíc s Ruskem čile obchodují západní země, a to v čele s Německem, Velkou Británií i Francií. Proč bychom s ním nemohli obchodovat my? Z jakého důvodu se vždy rychle připojíme k sankcím a jdeme v čele průvodu proti Rusku? To přeci nedává logiku, když jsme napojeni na ropu a plyn z Ruska. Ostatně téměř celé Evropa je existenciálně závislá na nerostném bohatství z onoho „nepřátelského“ Ruska. Západu se navíc nedaří řešit spousty svých vlastních problémů, kdy se jeho společnost nachází v krizi. Ta se projevuje selháváním politiky, která je deformována korupcí a nástupem extremistických stran. Ani bych se nedivil, kdyby naši někteří představitelé jako Miroslav Kalousek nebo Miroslava Němcová začali říkat, že se to vlastně může Rusko. Úsměvné na tom všem je, že lidé, kteří tvrdí, že by se s Ruskem nemělo obchodovat nebo spolupracovat, jsou z logiky věci protizápadní, protože západní země s ním čile obchodují. Takže by si to zástupci TOP 09, STAN, ODS, Pirátů a jiných měli trochu ujasnit, protože vypadají jako hlupáci.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Oldřich Szaban
