Situace na východě Ukrajiny se opět přiostřuje. Platí minské dohody jen někdy a jen pro někoho?

Minské dohody samozřejmě platí, nejsou ovšem dodržovány. Ze strany geopolitiky je na ně vyvíjen velký tlak, i když, jak známo, americká politika často něco jiného říká a něco jiného činí. Ona své aktivity dál rozvíjí, to jsme nedávno viděli v Moldávii na snaze uchvátit Ukrajinu až po Oděsu. Tyto snahy byly naštěstí rozmetány. Jak jsem již několikrát uvedl, jsou zde tři proudy oligarchů, kteří mají obrovský vliv na dění na Ukrajině. Jedna část je prozápadní – to je Porošenko a spol. Pak je tu proizraelská, to je silná osobnost Ihora Kolomojského, který má své obchodní aktivity na východě země a nechce o ně přijít. Pak je proruská klika kolem Rinata Achmetova. To je ten východ, kde se obchoduje s Ruskem a má v některých případech také investice pocházející z Ruska. Východ země je nejprůmyslovější, nejhustěji obydlený; a je tam takzvaný ukrajinský štít, což značí, že je tam téměř celá Mendělejevova tabulka prvků, obrovské nerostné bohatství.

V Evropě jsou jen dva takové – skandinávský a ukrajinský. Samozřejmě prozápadní oligarchové, kteří přecházejí pod správu Evropy, mají za zády americké nitky a tlačí na to, aby byly minské dohody plněny tak, jak byly dohodnuty, ať již v kontaktní skupině, nebo přímo v geopolitickém poli a na různých jednáních. Ti tedy tlačí, aby byly minské dohody dodržovány, aby nastala decentralizace a byl klid zbraní. Zaručuje jim to přísun nových finančních zdrojů. Zároveň je otázkou, nakolik se o tom mluví před RF a nakolik se ve skutečnosti opravdu vyjednává. Izraelská klika oligarchů kolem Ihora Kolomojského hraje vabank. Protože kdyby se při decentralizaci stalo, že by se rozpadla Ukrajina a vznikla třeba Nová Rus, která bude od Charkova po Chersonskou oblast, přes Záporoží a Dněpropetrovsk, tak chtějí shodit minské dohody ze stolu jako nefunkční, protože když by se toto naplnilo, tak se hlavním městem stane Doněck.