Jak byste se jako kandidát do senátu svým voličům představil?
Jako bývalý ministr práce a současný senátor zastupuji zájmy Hodonínska a Kyjovska a věřím, že jsem silným hlasem Moravy v senátu. Jsem sociálně smýšlející člověk zakládající si na spravedlnosti a solidaritě, proto vnímám potřeby pracujících lidí, mladých rodin s dětmi i seniorů a zdravotně postižených za prioritní. Za velmi důležitou součást práce v senátu považuji také prosazování zdravého rozumu do legislativy našeho státu. Především však ctím konkrétní zájmy naší jižní Moravy a utužování našich tradic.
Jaké je obhajovat znovu mandát?
Po téměř dvaceti letech v politice mnozí kolegové lehce ztrácejí kontakt s realitou, ve které lidé žijí, proto neustále trávím čas mezi svými voliči, komunikuji s nimi, pomáhám jim a naslouchám jejich potřebám. Často říkávám, že člověk nikdy nesmí zapomínat, odkud vzešel a koho zastupuje. V současných dnech oficiálně absolvuji kontaktní kampaň s návštěvou obcí ve svém obvodu. Nejde však o nikterak výjimečnou záležitost. Svůj pracovní týden mám od pondělí do neděle. Pár dní v týdnu musím být přítomen v Praze. Zbytek týdne jsem aktivně přítomen ve svém regionu, ať už v hodonínské kanceláři, nebo při různých akcích, a setkávám se s desítkami občanů ve všech obcích svého regionu po celý rok.
Proč by měli lidé volit kandidáta sociální demokracie?
Se zájmem o věci veřejné, o společenské dění a s chutí vynakládat vlastní úsilí pro zájmy a potřeby i ostatní se asi člověk musí narodit. Já jsem se už jako vyučený elektromontér ve třiceti vrhl do vyjednávání zájmů zaměstnanců a pracujících lidí jako odborový předák v tehdejší OS KOVO v Sigmě Hodonín. Mám na to pěkné vzpomínky, i když se musím občas pousmát, když si vzpomenu na situace, když jdete kolektivně vyjednávat o zlepšení podmínek svých i kolegů, vyrážíte a stojí za vámi celá dílna, ale když dorazíte před dveře ředitele a otočíte se, zjistíte, že tam stojíte sám. I v tom se skrývá, proč jsem členem jedné z nejstarších politických stran u nás. Pokud chcete skutečně dokázat něco změnit a zlepšit, musíte mít za sebou silnou oporu, a proto jsem se v roce 1996 rozhodl vstoupit do České strany sociálně demokratické a kandidovat v jejím dresu.
Psali jsme:
Za lidi mluví jejich činy, nemyslíte?
Jednoznačně ano. A doufám, že dostatečně mluví má práce i za mě. Mandát v Poslanecké sněmovně jsem obhájil celkem čtyřikrát. Za dobu zde strávenou jsem zastával funkci předsedy výboru pro sociální politiku a zdravotnictví, ale také ministra práce a sociálních věcí či ministra zdravotnictví. Řešení životní situace spoluobčanů, ať už z hlediska jejich podmínek zaměstnání, zajištění jejich rodin a dětí či zdraví, se stalo nedílnou součástí mé práce. Jako ministr jsem prosadil novou koncepci sociálního systému, kdy byl uzákoněn příspěvek na péči nejen pro zdravotně postižené spoluobčany, ale také pro tolik potřebné seniory. Každoročně jsem myslel na adekvátní valorizaci penzí. Strávil jsem den na vozíku, abych se lépe dokázal vžít do potřeb lidí se zdravotním postižením. Vždy jsem podporoval spravedlivé zajištění pro pracující lidi, zároveň solidární pomoc pro lidi v nelehkých životních okamžicích. Ale to vše musejí posoudit hlavně voliči.
Sázkové kanceláře vás vnímají jako největšího favorita voleb.
Ano, to zní příjemně, člověk pociťuje určité zadostiučinění, že svou práci dělá dobře. Může to mít však i velmi nepříjemný dopad. O výsledcích voleb rozhodují voliči ve volebních místnostech, ne média či sázkové kanceláře. Obzvlášť v senátních volbách je nejdůležitější, aby lidé k volbám přišli a nepovažovali je za předem rozhodnuté. Rád bych všechny z Hodonínska a Kyjovska požádal: prosím, přijďte k volbám.
Umějí politici jít s dobou?
Myslím, že ano a dokonce jsem přesvědčen, že je to i pro politika nutnost. Proto jsem také aktivní na sociálních sítích nebo vysílající své hovory od bazénku. Některým lidem, když se řekne „Škromach“, se vybaví právě to. A já jsem rád, prostřednictvím toho mohu upozorňovat na vážná témata, která jsou potřeba v naší společnosti řešit, jako jsou například důchody nebo mzdy. Navíc vám internet umožňuje udržovat si aktivní kontakt s lidmi bez cenzury médií.
Psali jsme:
Co jste prosadil a nač se chystáte?
Politika je stejné řemeslo jako kdejaké jiné. V posledních letech ve společnosti dochází k poklesu podpory tradičních politických stran a zní volání po něčem novém a neokoukaném. U takových kandidátů však není jistota v jejich zodpovědnosti vůči nějakému konkrétnímu programu a svým voličům. V horní komoře v posledních šesti letech jsem inicioval návrh na změny v exekučním řádu ve snaze o omezení obchodu s chudobou lidí. Prosadil jsem změnu zákona o znovuzavedení proplácení i prvních tří dnů nemocenské. A v neposlední řadě jsem nyní uspěl s iniciativou cyklistů z jižní Moravy. Podařilo se nám získat podporu senátu pro návrh na zavedení mírné tolerance alkoholu u cyklistů na vinařských stezkách.
V následujících měsících bych rád přispěl k zastropování věku odchodu do důchodu na 65 letech a prosadil diskusi o snížení této věkové hranice pro riziková zaměstnání až na 60 let. Pokud to vláda neučiní, jsem připraven tento návrh sám iniciovat a předložit jej i s možností odchodu do důchodu po odpracování 42 let bez ohledu na to, v jakém věku této doby pojištění člověk dosáhne.
Proč?
Nevidím důvod, proč když bude řemeslník pracovat od vyučení v 18 letech, by za poctivě odpracovaných 42 let v systému sociálního pojištění nemohl jít do důchodu v 60 letech. Naše země zažívá velmi úspěšné ekonomické období růstu, které se začíná projevovat i v životní úrovni lidí. Nesmíme však usnout na vavřínech a dovolit destabilizaci systému, který nám zajišťuje kvalitní sociální, zdravotnické služby a zabezpečení. Lidé si zaslouží jistoty a bezpečí!
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lukáš Petřík
