Jaké řešení doporučujete v případě východní Ukrajiny?Anketa
Co říkáte výroku Václava Klause, že za situaci na Ukrajině může Západ a Putin je v tom nevinně?
To považuji fakt za bizarní výrok. Vidíme, jak tam postupuje Rusko a jak postupují ostatní. Situace Ukrajiny je strašně zkomplikována tím, jaké tam byly vlády. Třeba poslední vláda byla vysloveně proruská. Bohužel vývoj ekonomiky v minulých letech byl enormně nepříznivý kvůli tomu, jak se tam vládlo, a to má své důsledky. Takže myslím, že na výroku Václava Klause se těžko dá hledat cokoli, co by mohla být pravda.
Myslíte si, že situace, v jaké se Ukrajina nachází, kdy ekonomicky a politicky stojí téměř na pokraji občanské války, je vhodná pro to, aby Brusel s ní začal vyjednávat o jejím budoucím vstupu do Evropské unie, i když by to byla samozřejmě dlouhá cesta?
Jak jste řekla, je to opravdu na dlouhé lokte. Ale je podle mne důležité, aby Ukrajina věděla, že má tuto možnost. A jakým směrem se země vydá, bude záležet na tom, kdo tam vyhraje volby a jak bude vládnout. V každém případě Evropa jednoznačně řekla, že Ukrajině chce pomoci a nepochybně je to mnohem férovější nabídka než ta, která přišla z té druhé strany. Myslím, že Ukrajinci potřebují kvalitní vládu, potřebují nějakým způsobem zkonsolidovat zemi, ekonomiku, mimochodem, možná vůle některých lidí poohlížet se po Rusku souvisí také s tím, že stav hospodářství je tam tristní.
A potom, až zvládnou tenhle krizový manévr, se musí Ukrajina rozmyslet, jakým směrem se vydat. To opravdu není otázka na následující roky. Nejdřív se ta země musí postavit na nohy, vnitřně se konsolidovat. Teď by asi bylo opravdu předčasné se začít bavit o tom, kdy jsou schopni řešit jaké vyjednávací kapitoly, ten problém je tam teď mnohem větší.
Na který druh výroby elektřiny má Česko spoléhat v první řadě?Anketa
Vzpomínám si, že Miloš Zeman před pár týdny hovořil proti ekonomickým sankcím. Já bych si představoval, že by Evropa měla dělat víc, sankce by měly být primárně zaměřeny na lidi, kteří tu situaci způsobili. Myslím, že s naší historickou zkušeností víme, kam takový stav může dojít, ale zase na druhou stranu je potřeba, aby sankce byly celoevropské, aby na nich panovala shoda. Některé země jsou mnohem pomalejší, než bych si představoval, čili kompromis nejde tak daleko, jak by podle mne mohl jít. To je prostě realita.
Ale já vidím jako pozitivní, že se to posouvá dál a dál, a pokud se postoj Ruska nezmění, tak myslím, že těch sankcí bude přibývat a že to začne bolet zejména ty, kteří to způsobili. Mimochodem i ruská ekonomika začíná mít velké problémy, takže doufám, že ruským občanům dojde, že to, co jejich vedení udělalo, nebylo správné.
Nebude situace kolem Ruska a Ukrajiny podnětem k tomu, aby Evropská unie uvažovala o převzetí některých kompetencí z úrovní národních států do Bruselu, když, jak jste říkal, je někdy těžké sjednotit postoj všech členů k tak závažným mezinárodně politickým otázkám?
Je to nepochybně relevantní otázka, protože zahraniční politika je stále poměrně málo evropská a více národní. A vidíme, že to vede k tomu, že ty akce jsou z mého pohledu neuspokojující. Ale ke všem změnám může dojít jen tehdy, když se na nich členské země dohodnou. Určitě došlo k podstatným změnám v ekonomické oblasti pod vlivem ekonomické a dluhové krize. Jestli dojde k nějakému posunu v oblasti zahraniční politiky, obrany, ochrany hranic, já bych si to dovedl představit, ale to je spíš otázka na představitele jednotlivých států. Určitě platí, že krize jsou momenty, kdy se o změnách začíná nejen mluvit, ale kdy se začínají i realizovat. Čili to, že ke změnám v Unii dochází pod vlivem krizí díky poznání, že některé věci nefungují tak, jak by měly, považuji za logické a normální.
Nemyslíte, že by to mohlo být i podnětem k tomu, aby členské země Severoatlantické aliance, jak k tomu vyzval při své návštěvě v Praze i generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen, vyčleňovaly víc peněz na armádu? Zatím většina zemí neplní své závazky dát na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu.
Nepochybně. To je ta nejsprávnější připomínka od vás, protože ty země se k něčemu zavázaly a místo toho, aby to plnily, se staly černým pasažérem NATO a spoléhaly na Spojené státy. A tady je těch černých pasažérů hrozně moc. To není dobré, mělo by dojít k obratu. Ale česká realita trochu varuje, že nejde zdaleka jen o to zvýšit rozpočty, ale správně ty peníze vydávat, aby to bylo účelné. Ale dneska obranyschopnost stojí na Spojených státech a několika málo zemích, které se snaží kvalitu armády udržovat.
Spojené státy mají víc zájmových oblastí, možná pro ně důležitějších než Evropu.
Spojené státy začínají rozdělovat svůj akcent nejen na Evropu, ale také na Asii. Logicky se nedá očekávat, že Američané budou řešit a také financovat tu věc všude.
RNDr. Luděk Niedermayer
Není na překážku většímu zapojení České republiky do evropské integrace skutečnost, že čím dál víc českých občanů se staví proti Evropské unii? Jak si to vysvětlujete, když jsme po roce 1989 viděli svoji budoucnost v začlenění mezi vyspělé západní země Evropy? Měly na to vliv problémy v eurozóně a obavy, abychom nepřispívali na dluhy Řecka a dalších zemí?
Já bych řekl, že jsou tam tři aspekty. První je logický a souvisí s tím, že přínosy evropské integrace jako je cestování, Schengen, pohyb zboží, náš větší vliv ve světě, už konzumujeme a považujeme je za samozřejmé, a když se objeví některé problémy, nedíváme se na ně z pohledu těch přínosů. S tím musíme počítat. Ale dva další faktory jsou subjektivní. Jeden je pochopitelně dopad ekonomické krize a druhý je vliv Václava Klause. Tyto dvě věci prostě výrazným způsobem posílily euroskepticismus u nás a oba tyto vlivy začínají odeznívat. Proto se domnívám, že kyvadlo, které se u nás dostalo do extrému v negativním, často nepodloženém pohledu na Evropu, se začne posouvat více vyváženým směrem.
Co si myslíte jako ekonom a bývalý bankéř o tom, kdy bude pro Českou republiku výhodné přijmout euro? Nezaostáváme za Slovenskem, pokud jde o růst ekonomiky, právě proto, že Slováci neváhali a vstoupili do eurozóny už před pár lety?
Co se týká Slovenska, zjednodušovat rozdíly v ekonomikách pouze na euro není správné. Myslím si, že Slováci udělali dobré rozhodnutí, že přijali euro, jakkoli měli celkem smůlu, že ho přijali ve velmi komplikovanou dobu a navíc v tom uměle spekulacemi zhodnoceném kursu. Odvaha se jim vyplatila. Ale to, že slovenská ekonomika prosperuje, není zdaleka jen díky euru. Myslím, že naše země je už docela dobře připravena na přijetí eura, to je ten vnitřní faktor. A podle mne i eurozóna je opravdu už zkonsolidovaná a na cestě je i vymanění z té dluhové krize a cesta do mnohem stabilnějšího období. Kdybychom teď s plnou energií zahájili přípravy na přijetí eura, tak bychom se dostali k přijetí eura v lednu 2018. A mně připadá, že rok 2018 by se mohl ukázat jako vhodné datum. Samozřejmě nikdo nevíme, co se mezitím stane.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Libuše Frantová
