V posledním příspěvku na svém facebookovém profilu jste napsal, že musíme velmi promyšleně a systematicky pracovat v oblasti imigrační politiky a neopakovat chyby, kterých se dopustily západní vlády. Jaké to byly chyby?
Kromě toho, že mají koloniální historii, většina imigrantů přišla do západní Evropy v době poválečného hospodářského boomu. Na základě Marshallova plánu se tehdy rekonstruovala Evropa, která sama zvala levné pracovní síly ať už z bývalých kolonií či v případě Německa Kurdy a Turky z Turecka. Problém, který pak nastal, není religiózní či z důvodů kulturních rozdílů. Je to problém ekonomický. Jejich potomci už tolik pracovních příležitostí nemají. A s imigrantskou krizí přicházejí ještě další. A ti už budou jenom zátěží sociálního systému. Ve Francii to je tak, že jim postavili paneláky poblíž fabrik a oni se zapojili do pracovního procesu, ale jejich děti bydlely v podstatě izolované od většinové společnosti, komunikovaly hlavně arabsky místo francouzsky, nenaučily se pořádně jazyk, nedostaly dobré vzdělání, nesáhly si na dobré zaměstnání. Tím vznikají frustrace a snadná možnost radikalizace.
Promyšlená a systematická imigrační politika, kterou by Česká republika měla dělat, by měla vypadat tedy jak?
Můžeme přijmout jenom lidi, kterým můžeme nabídnout důstojný život a budou pro Českou republiku přínosem. Musíme zajistit zaměstnání, bydlení, vzdělání jak pro ně, tak i pro jejich potomky. Nejsem proti imigraci. Ale imigrační politika musí být aktivní. To znamená, že bychom si měli sami vyhledávat lidi, jež nám můžou být ku prospěchu a kteří budou mít šanci se u nás integrovat. Hledat profese, které potřebujeme. Jak tady lidé vykřikují islám tady nechceme. To je nesmysl. Nemá to s vírou nic společného.
Napadají mě třeba strojaři či zdravotní sestry, kterých je u nás nedostatek...
Například. Vůbec technické kádry. Nemyslím si, že bychom se měli uzavřít. V podstatě ale jen čekáme, co nám Brusel pošle či co přinese další uprchlická vlna z nějaké konfliktní oblasti. Mělo by to být jinak. Je teď pro nás unikátní šance. Ukrajina a jiné země v postsovětském prostoru jsou v takovém stavu, že schopní a perspektivní lidé by byli ochotni změnit svůj život, sbalit si kufry a přijet k nám. Ptám se, jestli tohle není cesta, kterou by se Česká republika měla vydat...
Co říkáte na veletoče Německa, respektive kancléřky Merkelové, která nejdříve prohlásila, že Němci přijmou všechny Syřany, a po pár dnech přišel prudký obrat?
Odpověď na to, proč Německo tak nejdříve rozevřelo svoji náruč, nemám. Argumenty, že jde o levnou pracovní sílu a opakování situace ze šedesátých let, úplně neobstojí. Že pak udělalo Německo veletoč, považuji za samozřejmé. Protože fyzicky ani technicky nemohlo zvládnout desítky tisíc lidí během jednoho víkendu. Považuji to za velkou chybu. 30 tisíc lidí přišlo za jediný víkend a dnes je na pochodu 60 milionů uprchlíků. A kancléřka jim v podstatě řekla přijďte k nám.
Ona to, myslím, ale řekla jen o Syřanech...
Souhlas. Ale jak to, že jenom Syřani. Kurd nemá nárok? To je něco, co neumím uchopit. Nebylo to dostatečně promyšlené. Důkazem je, že otočili o sto osmdesát stupňů.
Visegrádská čtyřka odmítá kvóty a od některých západních politiků, například německého ministra vnitra Thomase de Maziéra, zaznívají výhrůžky, že kvůli tomu mohou země V4 přijít o část evropských dotací. Jak se díváte jako diplomat na tohle?
Jsou to jenom prázdná populistická gesta pro jejich vnitřní politickou scénu. Nic takového podle mě není na základě dohod o Evropské unii vůbec možné. Zadruhé jsem hodně rád, že visegrádské státy drží spolu. A z mrtvě narozeného dítěte se stává platný hráč na evropském kolbišti. Doufám, že se tato spolupráce bude upevňovat. Protože desetimilionová Česká republika skutečně nemá velkou vyjednávací sílu v Evropské unii. Pětašedesát milionů obyvatel Visegrádu už ji má.
Maďarsko postavilo plot, zpřísnilo zákony. Je tohle správné řešení? Budou se zase vracet ploty?
To jistě ne. Určitě veškeré kroky musejí mít odpovídající lidský rozměr. Mezi uprchlíky jsou určitě lidé, kteří jsou opravdu v nouzi a pomoc si zaslouží. Ale existují schengenské dohody. A ty dávají za úkol hraničním státům Schengen chránit. Maďarsko na rozdíl od Řecka, Itálie, Kypru, to skutečně dělá. Kritika se může týkat formy, nikoliv ochrany jako takové.
Nicméně Řekové na té spoustě ostrovů asi těžko postaví nějaké ploty...
Samozřejmě že ne. Ale mají druhé největší vojsko v Evropě díky historické animozitě s Tureckem. Takže si myslím, že by mohli dělat podstatně více. I když Evropská unie jim dávala příspěvek 160 milionů eur na ochranu schengenské hranice. To je nic, kapka v moři. Za to se stovky řeckých ostrovů chránit nedají.
Mnozí Syřané ale utíkají před válkou a už přestali věřit, že brzy skončí. Co s nimi? Podle mezinárodních dohod mají nárok na status uprchlíka. Zvládne ale Evropa takové množství pojmout? Neměli by se na tom podílet i jiné mimoevropské země? Teď nemyslím ty, které už tak činí, jako Turecko, Jordánsko, Libanon.
Nepochybně ano. Těm, kteří zapadnou do azylového vzorce, má být pomoženo. Ale odlišit jednotlivé druhy imigrantů je obtížné. Toto rozdělení by se však mělo v ideálním případě uskutečňovat ještě před vstupem do schengenského prostoru. V zemích, kde uprchlíci přechodně žijí – v Turecku, Jordánsku a podobně. Absolutně nemohu přijmout, že třeba do Německa přišli lidé, kteří nemají žádné doklady. Dokud nezjistíme, jaký mají původ a historii, nedokážu si vůbec představit, jak budeme chránit Evropu. Nechci spekulovat, jestli mezi nimi nejsou nějací bojovníci Islámského státu. Nemám pro to žádné důkazy, ale vyloučit to zcela nelze. A až Německo rozhodne, kdo si azyl zaslouží a kdo ne, jak ty, kteří ho nezískají, dostane pryč ze schengenského prostoru? To je podle mě absolutní nonsens.
Imigrační vlnu by nepochybně umenšilo ukončení války v Sýrii. A naopak čím déle bude pokračovat, tím bude počet uprchlíků z této oblasti narůstat. Mají mezinárodní společenství či EU nějaké páky na ukončení tohoto konfliktu? Rýsuje se v tomto směru nějaká spolupráce mezi Západem, Ruskem, muslimskými zeměmi?
Je to tak, že my si uprchlickou vlnu z velké části generujeme sami. Ať se to někomu líbí nebo ne. V poslední době však dochází k postupnému sbližování USA, Evropy, Ruska. Chci věřit tomu, že syrská krize dojde minimálně ke zlepšení situace a lidé budou mít menší důvod odtamtud utíkat. Ledacos tomu nasvědčuje. Rusko nezačalo být aktivní v této oblasti jen tak nazdařbůh.
Český Parlament schválil tento týden asociační dohodu s Ukrajinou. Jak to vypadá teď s Ukrajinou? Konflikt na Východě se zdá být zklidněný...
Co se týče konfliktu na Východě, ten je na dobré cestě. Neválčí se tam, což je to hlavní. Bojím se ekonomické situace. Na rozdíl od optimistických proklamací ukrajinského establishmentu není vyřešena restrukturalizace mezinárodního dluhu, ani nejsou plně dořešeny dodávky plynu na Ukrajinu a pak dál do západní Evropy. Obávám se, že s příchodem chladného období může ekonomická a špatná životní situace Ukrajinců gradovat. Pak bychom se teoreticky mohli dočkat další imigrantské vlny, tentokrát z Ukrajiny k nám. A tady bychom byli v první vlně.
V tomto případě bychom už byli i mnohdy cílovou zemí...
Jednoznačně. Protože ukrajinská diaspora je u nás poměrně silná.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Oldřich Szaban
