Jak se změnil svět týden po atentátech v Paříži?
Svět se nezměnil, svět je už na teroristické útoky zvyklý od září 2001. Pařížské atentáty jsou velká tragédie, ale my již patnáct let víme, že žijeme v nebezpečném světě a že čelíme radikálnímu islámu. Pro Francii je to samozřejmě obrovská změna všedního života, ale v nebezpečném světě už žijeme dlouho
Máme si zvykat na takový režim permanentní obrany před terorem, jako třeba uplatňuje Izrael?
Ne, my jsme na tom úplně jinak, tam je čtyři až pět milionů Židů obklopených několika sty miliony Arabů, z nichž většina je chce spláchnout od moře a vyhladit, to je oficiální ideologie řady arabských států. Izrael tedy musí žít ve stavu stálého vojenského poplachu. Evropu neohrožuje žádná vojenská síla, nás ohrožuje terorismus, to je jiný způsob boje a jiný typ přípravy. My potřebujeme ochranu vnějších hranic, silné tajné služby, silnou policii, a ne povinnou vojenskou službu a kryt v každém domě.
- TÉMA: Teror v Paříži
Objevily se různé návrhy, např. USA chtějí okamžitě přitvrdit údery na Islámský stát, Francouzi vybombardovali baštu islamistů Rakku. Přiblížila se tím masivní pozemní operace proti Islámskému státu? Co by mohla znamenat?
Obávám se, že ani pozemní operace by nepomohla, my jsme schopni zničit Islámský stát jako jednu formu teroristické organizace, ale frustrace v arabských islámských zemích a síla radikálních ideologů džihádu je taková, že stejně vznikne organizace nová. Západu se podařilo zadupat do země al-Káidu a hned vznikl Islámský stát, který je ještě horší. Příčina vzniku podobných útvarů je civilizační propad, hluboká frustrace a bohužel špatná až katastrofální politika USA vůči muslimským státům za doby George Bushe mladšího.
Jaký význam pro Západ může mít při boji proti IS vojenská spolupráce s Ruskem?
Když bylo potřeba porazit Hitlera, spojil se Západ s jen o něco menším zlem – se Stalinem. Dnes je situace podobná, Rusko není dnes žádným demokratickým režimem, je ale užitečným spojencem a neměli bychom se obávat politických a hospodářských styků s ním. Rusko potřebujeme, ať je tam režim jakýkoli, a je třeba se dohodnout na řešení situace. Je možné se dohodnout také na řešení, které by vrátilo Sýrii alespoň příměří, když ne mír.
Problémy Ukrajiny se tak dostávají na okraj zájmu Západu. Nemůže se tím cítit zrazena?
Myslím, že Západ ve věci Ukrajiny necouvl ani o krok, pozvání k asociační dohodě platí, platí pomoc a cíl dostat Ukrajinu ekonomicky a politicky na nohy.
Psali jsme:
Zatímco Polsko i Česká republika útoky v Paříži považují za důvod k odmítnutí uprchlických kvót, Juncker, ale i Hollande říkají, že není důvod spojovat tento útok s migrační vlnou. Jaký je váš názor?
My kvóty odmítáme bez ohledu na to, co se stalo ve Francii, velkou souvislost s útoky příliš nevidím. Imigrace je bezpečnostní riziko, to nikdo nezastírá, mezi imigranty, kteří nejsou dostatečně identifikováni – a oni bohužel nejsou, protože ochrana hranic v Itálii a Řecku nefunguje – mohou být teroristé Islámského státu nebo radikálové, kteří vidí smysl života v tom, že se odpálí na fotbalovém stadionu nebo v koncertní síni. Toto riziko existuje, ale to neznamená, že bychom neměli přijímat ty, kdo na azyl mají nárok.
Jak útoky změní vztah veřejnosti k přicházejícím imigrantům?
Nic nesvědčí o tom, že by kdokoli z organizátorů atentátů byl uprchlík ze současné imigrační vlny, podle všeho to byli dlouhodobě usazení občané západních zemí. Větší nebezpečí dnes je v čtvrtích jako je Molenbeek, kde jsou frustrovaní mladí muži a kde se utužují radikální islamistické buňky. Rozumná veřejnost si podle mne uvědomí, že je zde sice riziko, ale že nejde o uprchlíky.
Měla by se změnit politika v oblasti lidských práv? Hollande mluví o změnách ústavy, odebírání občanství…
Určitě. Pojetí lidských práv tak, jak je někdy ve Francii a Británii praktikováno, je příliš široké. I různí mulláhové otevřeně hlásají válku proti Západu a nejsou postihováni, nebo jen málo. Mělo by se říct, že každý, kdo tak mluví nebo připravuje něco takového, je postaven mimo zákon, a měla by být možnost ho zbavit občanství a uvěznit nebo deportovat z Evropy, protože je to zločinec. Souhlasím s těmi, kdo nechtějí, aby byl jakkoli islám pronásledován, je to velké náboženství a zasluhuje úctu a svobodu. Pokud ale někdo bere islám jako záminku k vraždění nevinných lidí, není to stoupenec islámu, ale zločinec, a tak s ním má být také zacházeno.
Hrozí posílení extrémních sil na politické scéně? Marine Le Penová okamžitě po útoku řekla, že Francie musí nyní důsledně považovat za spojence ty, kteří proti islamismu bojují a za své nepřátele považovat ty, kteří vůči islamismu mají třeba i ambivalentní postoj. Tím zjevně narážela na větší zapojení Ruska…
Bohužel ano, nemyslím si ale, že to má něco společného s Ruskem. Le Penová by jako případná prezidentka byla tvrdší vůči imigrantům a muslimským komunitám, ale vztahy s Ruskem nejdou definovat sympatiemi nebo antipatiemi jednotlivých státníků, ale objektivními zahraničně-politickými zájmy. A ty se nemění, když se mění demokraticky vláda. To by hrozilo po totalitním převratu, ale takové nebezpečí ve Francii není.
Jak hodnotíte kroky české politické scény s ohledem na imigrační krizi?
Jak vláda, tak hnutí ANO zastávají konzistentní stanovisko – střežit schengenské hranice, třídit uprchlíky už v táborech v Turecku a pokusit se řešit situaci v Sýrii. Tím se imigrační vlna zmírní, a to naši představitelé říkali už dávno. Dnes už k tomu docházejí všichni ostatní také. Naše vláda se chová v krizi velice rozumně, ale my jsme zatím těžkou zkouškou jako Maďarsko nebo Slovinsko neprošli. U nás jsou zatím jednotliví žadatelé a v zařízeních je několik málo stovek lidí. Doufám, že nás taková zkouška snad ani nečeká.
Jak vnímáte to, že prezident Miloš Zeman vystoupil 17. listopadu na Albertově po boku zástupců hnutí Blok proti islámu?
Myslím, že Miloš Zeman hledá politického spojence, protože zatím žádného nemá, jinak si to nedovedu vysvětlit. Zeman je rozumný člověk, a toto rozumné nebylo. Pro ta hnutí je to navíc obrovská a nezasloužená podpora, protože zatím nic nepředvedla.
Jak by měla u nás vypadat integrace cizinců, až na ni dojde v praxi? Podle některých názorů muslimy integrovat vůbec nelze…
To, že integrace je možná, vidíme na příkladu západních zemí. Není pravda, že integrace muslimů do západní kultury není možná. Většina z těch, co tam žijí, se pokojně začlenila. S nadsázkou říkám, že poslední dva milenci princezny Diany byli muslimové jak poleno, takže myslím, že integrace muslimů je možná i do královské rodiny. Česko s tím má jen malou zkušenost a je správné, že vláda trvá na tom, že přijímat se budou jen vybraní lidé. Nebudeme moci integrovat desetitisíce lidí jako třeba v Rakousku, kde ale mají jiné zkušenosti se začleňováním lidí z rozdílných kultur. My bychom měli projevit solidaritu s Evropou a pomoci s integrací lidí, kteří mají nárok na azyl, ale ne ekonomických uprchlíků. Vše ale v mezích našich možností, desetitisíce v nejbližších letech rozhodně ne.
Jaký je časový horizont, v němž budeme s takovou zkušeností konfrontováni?
Musíme se připravit na to, že už v příštím roce budeme chtít – ne muset, protože věřím, že Evropská unie uzná náš nárok na to si vybrat – integrovat některé žadatele o azyl. Některá města se už na to připravují, mluvil jsem například s primátorem Brna Petrem Vokřálem, který spouští mechanismy, jak hledat pro uprchlíky práci a ubytování. Předpokládám, že tak pracují i jiná města. A připravuje se na to i vláda.
Psali jsme:
autor: David Daniel
