Masakr. Přihodit se může cokoliv a výsledek bude napínavý. Znalec Francie profesor Keller o pozadí souboje Le Penové s Macronem…

24. 4. 2017 14:51

ROZHOVOR Sociolog Jan Keller, který má k Francii blízký vztah, v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz komentuje francouzské prezidentské volby. Keller jako stipendista francouzské vlády absolvoval ve druhé polovině 80. let studijní pobyty na univerzitách v Bordeaux, v Aix-en-Provence a na pařížské Sorbonně. V roce 1992 obhájil habilitační práci O byrokratizaci státní správy ve Francii za starého režimu.

Masakr. Přihodit se může cokoliv a výsledek bude napínavý. Znalec Francie profesor Keller o pozadí souboje Le Penové s Macronem…
Foto: Hans Štembera
Popisek: Jan Keller

Nejprve obecná otázka. Co říkáte výsledku prvního kola francouzských prezidentských voleb?

Zajímavé je určitě už to, že na rozdíl od brexitu a od prezidentských voleb v USA se agentury shodly v tom, jak toto první kolo ve Francii dopadne. Už několik dnů věštily, že zvítězí Macron a druhá bude v těsném závěsu Marine Le Penová. Tyto odhady se ovšem vyvíjely dost složitě. Třeba před Vánoci agentury hlásily, že Le Penová vyhraje první kolo s poměrně velkým náskokem a Macron bude přinejlepším třetí. Ale někdy během března se to vykrystalizovalo jinak, což agentury včas zachytily.

Překvapilo vás něco z voleb?

Účast určitě ne, ta se předpokládala kolem 80 procent. Nepřekvapilo ani vyrovnané pole prvních čtyř uchazečů o funkci prezidenta, také to agentury včas signalizovaly. Trochu mne překvapilo, že si nikdo nevšiml toho, jak v prvém kole nepochopitelně zaspal Putin. Přece kdyby zvítězila Le Penová, byli bychom okamžitě informováni, že za to může Kreml.

Anketa

Kdo vyhraje 2. kolo prezidentských voleb ve Francii? (ptáme se na váš odhad, ne preferenci)

hlasovalo: 5244 lidí

Lze odlišit, které sociální, náboženské či etnické skupiny volily jednotlivé kandidáty? Tedy Macrona, Le Penovou, Fillona a Mélenchona a z jakého důvodu? Můžeme je tedy probrat jednoho po druhém?

Nejjednoznačnější je to u Le Penové. Volili ji především příslušníci takzvaných lidových vrstev, tedy dělníci a řadoví zaměstnanci, bývalí typičtí voliči socialistů a komunistů. Dále to byli lidé z venkova a menších měst, drobní rolníci a živnostníci. Převažovali lidé starší, z mládeže především ti, kdo jsou nejvíce ohroženi nezaměstnaností. Jen minimum lidí ji volilo v Paříži.

Naproti tomu Francois Fillon posbíral hlasy typicky pravicových voličů, tedy podnikatelů a zaměstnanců vyšší úrovně především ze soukromého sektoru. Hodně hlasů dostal i od příslušníků inteligence, zejména opět působící v soukromém sektoru.

Mélenchon bodoval mezi chudými vrstvami v zámoří, ale musel získat i hlasy části takzvaných prekérních intelektuálů – to jsou ti, kteří vystudovali, ale moc se jim nedaří. Také on měl hlasy nezaměstnaných a lidí ohrožených delokalizací pracovních míst podobně jako Le Penová.

Emmanuel Macron lovil hlasy ve všech vrstvách s výjimkou těch nejchudších a těch z malých lokalit. Přešla k němu velká část bývalých voličů socialistické strany, ale volili ho také takzvaní bobos, tedy „bohémská buržoazie“ – vesměs mladší lidé z odvětví, která jsou na vzestupu a jsou spojená s ekonomickou globalizací (banky, informatika, média a podobně).

Jak volili starousedlíci z řad migrantů, taková evidence se nevede. Podle dřívějších výzkumů byla jejich volební účast zřejmě nižší, ovšem mohli volit prakticky kohokoliv ze čtyř zmíněných kandidátů včetně Le Penové.

A pokud jde o jednotlivé části Francie? Jsou i tam výrazné rozdíly, které mají nějaký důvod? Například když jsem se díval na volební mapu, tak mě překvapilo, že například ve Véndée či Bretagni zvítězil Macron, ačkoli toto byly historicky vždy bašty tradice, konzervatismu, „reakce“ čili by tam člověk spíše očekával vítězství Le Penové či Fillona.

To bychom museli jít do třídění vyššího stupně. Je možné, že v těchto oblastech šli z nějakého důvodu volit spíše obyvatelé velkých měst a lidé mladší. Jaký to byl důvod, to si musí zjistit Marine Le Penová před druhým kolem. Jedná se o strategickou oblast, ve které by mohla dohnat to, co ztrácí v Paříži.

Co říkáte tomu, jak se mainstreamová „levice“ i „pravice“ semknuly okolo bývalého socialisty a bankéře Macrona? Takže „národní fronta“ proti Národní frontě?

Klasické strany zprava i zleva byly neúspěšné a vybraly si jednoho z těch, kdo je porazil. Samozřejmě, že se bude tvrdit, že si vybraly demokratického a otevřeného Macrona proti autoritativní a izolacionistické Le Penové. Kdybychom ale udělali podrobnější analýzu programů obou postupujících do druhého kola, zjistili bychom, že oba smíchali ve svých heslech přesně polovinu pravicových receptů s polovinou výzev čistě levicových. Nyní mají oba dva čtrnáct dní na to, aby přesvědčili každý za sebe voliče levice, že jsou ve skutečnosti levicoví, a voliče pravice zase o opaku. Oba jsou profesionálové, oba to zvládnou, takže výsledek bude napínavý.

Není možné, že Mélenchon nějak „nenápadně“ podpoří Le Penovou? Například kvůli podobným názorům na zahraniční, ale i ekonomickou politiku?

Mélenchon zcela nápadně po sečtení hlasů odmítl podpořit kohokoliv z obou vítězů. Byl jediný, kdo to udělal, takže odpovědí na vaši otázku je – spíše ano.

Co lze očekávat od kola druhého? Někteří komentátoři říkají, že se všichni spojí proti Le Penové a Macron drtivě zvítězí. Jsou ale i komentáře, že to může být těsné, protože část voličů Fillona i Mélenchona podpoří raději Le Penovou než nevýrazného Macrona...

Macron není tak úplně nevýrazný. Oproti Hollandovi je to rozený charismatický vůdce. Navíc mu potřebné charisma dodají banky, média a velký byznys, kteří za tímto bývalým socialistou stojí. Dva týdny je dlouhá doba a přihodit se může cokoliv. Jenom doufejme, že to nebude další masakr.

Trochu futuristická otázka: nemohlo by to v příštích francouzských prezidentských volbách dopadnout jako v románu Podvolení Michela Houellebecqa (Příběh se odehrává roku 2022, kdy politické strany ve volbách raději podpoří fiktivního kandidáta strany zvané Muslimské bratrství, aby se prezidentkou nestala šéfka extrémně pravicové Národní fronty Marine Le Penová, a demokratickou cestou je tak nastolena nadvláda islámu – pozn.redakce)?

Nerad bych působil jako šiřitel poplašných zpráv, proto tuto otázku nekomentuji. Tím neříkám, že není na místě.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Lukáš Petřík

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Režisér Magnusek: Zeman neříká, že máme být hodní na určitou entitu. Říká si, co chce, a to není v Česku běžné. Drahoš ho neporazí. A kdyby ku*da řekl veřejně někdo jiný...

18:25 Režisér Magnusek: Zeman neříká, že máme být hodní na určitou entitu. Říká si, co chce, a to není v Česku běžné. Drahoš ho neporazí. A kdyby ku*da řekl veřejně někdo jiný...

ROZHOVOR „Připadá mi divné, proč se stále dokola hledá nějaký důvod, proč je Zeman takový. No a teď …