Mě tu nikdo nemlátí, já nikoho nemlátím. Ale je tu hlučno. Babišův náměstek o práci s ministrem i Kalouskově zakázce

Když jste nastupoval do funkce náměstka na Ministerstvu financí, řekl jste, že nechcete být maskotem nebo užitečným idiotem Andreje Babiše, že chcete něco prospěšného prosadit. Jak se vám vaše plány daří?

Co se týče hazardu, zákon je napsaný, připraveny jsou i dva doprovodné zákony, takže to považuji v současné době za rekordní legislativní lhůty. Zatím se podařilo odvrátit hrozbu řízení pro případné porušení evropského práva, které je vedeno proti České republice v souvislosti s domnělým nebo skutečným porušením evropského práva v oblasti internetového sázení. Podle jedné ze základních zásad evropského práva existuje volný pohyb služeb v evropském prostoru, jedna z předchozích novel loterijního zákona však připustila podnikání v určitém segmentu jen pro společnosti se sídlem na území České republiky. Řízení nepokročilo do žádné další fáze, a to je zásadní zpráva. Zkrátili jsme na zlomek dobu správního odnímání povolení na hrací automaty na základě vydávání obecně závazných vyhlášek. A co je podle mého názoru nejdůležitější, že je poměrně zřetelně vidět, že se zvýšila vymahatelnost práva v oblasti hazardu, což je věc, která nebyla v minulosti vůbec ideální. Myslím, že pokrok je zřejmý, teď jde o to, aby se legislativní změny zrealizovaly, abychom během dvou let mohli pokročit v absorbování šedé ekonomiky do legální zóny a abychom černou ekonomiku zcela potlačili tak, aby se sociální dopady, které hazard způsobuje, výrazně snížily.

Věříte, že všechny vaše návrhy ohledně hazardu projdou Parlamentem?

Lobbistické tlaky jsou samozřejmě extrémní, na druhou stranu, kdybych měl pocit, že to nemůže projít, ani bych to nedělal. Uvidíme, jestli se spíš neobjeví nějaké deformace systémů, jak jsme je chtěli nastavit. Ale myslím, že když ne, tak tyto zákony projdou.

Ale živnostníci, především hospodští, kteří do hracích automatů investovali, kritizují, že stát uzavírá smlouvy s různými státy o ochraně investic, ale jejich investici, kterou do hracích zařízení vložili, nikdo nechrání. Co byste jim na jejich obavy řekl?

To je jeden z největších bludů, který se v souvislosti s tímto zákonem šíří. My nikomu jeho podnikání nerušíme. Jedna z věcí, kterou zákon přináší, jsou přechodná ustanovení, která jasně deklarují, že již vydaná povolení k provozování se tímto zákonem rušit nebudou.

Takže nový zákon se bude týkat jen podnikatelů, kteří budou o licenci žádat až po jeho přijetí?

Ano. Ale budou velmi dobře vědět, na jakou dobu o licenci žádají, takže nemohou být překvapeni, jestliže se v budoucnu licence prodlužovat nebude. A ty stávající licence, které byly vydány za určité míry právní jistoty, tento zákon rušit nebude.

Už v době, kdy jste nastupoval do úřadu, jste říkal, že vidíte věci, které by se daly dělat jednodušeji, rychleji a hlavně levněji. O jaké věci šlo a daří se vám je tedy dělat podle vašich představ?

Když zůstaneme na půdě hazardu, rychleji se daly řešit věci v souvislosti s odnímáním povolení. Když obec vydá vyhlášku, že nechce na svém území hazard, snažíme se na to reagovat nepoměrně pružněji. Co se týče ostatních věcí, naše sekce výrazně zeštíhlila, pokud jde o počet pracovníků, zkrátily se lhůty při vydávání doložek při převodech státního majetku, kdy Ministerstvo financí v minulosti dalo tuto doložku až po roce, po dvou, v současné době doložka při jakémkoli převodu se odehrává v řádu dvou až tří týdnů. Myslím, že prakticky na každém kroku je vidět pokrok. A jde o praktické věci. Jestliže chtělo Ministerstvo životního prostředí prodat svoji budovu a leželo to na Ministerstvu financí rok, všichni, včetně kupujícího, žili v právní nejistotě. Domnívám se, že teď, když se taková věc řeší v řádu patnácti dnů, jde o standardní evropské lhůty. A zároveň jsme rádi, že tady kontrolní gesce Ministerstva financí existuje.

Do vaší kompetence spadají také ekologické sanace. Daří se rychleji napravovat ekologické škody, které vznikly před rokem 1989, než dřív?

Co se týče ekologických sanací, začali jsme podstatně levněji a pružněji zadávat nové tendry na likvidaci starých ekologických zátěží. Všechno prostě běží výrazně rychleji.

Odstraňování ekologických škod bylo v minulosti také velmi třaskavé téma, protože státní zakázka na sanaci starých ekologických zátěží měla být největší veřejnou zakázkou v historii České republiky. Její celková výše mohla být přes sto miliard korun a měl ji získat jediný dodavatel. Připravovalo ji Ministerstvo financí pod vedením Miroslava Kalouska už v roce 2008, ale premiér Petr Nečas tento projekt ukončil. Takže vy takový supertendr vyhlašovat nebudete?

Já, pokud tady budu, žádný supertendr organizovat nebudu. My jsme se rozhodli zadávat zakázky podle jednotlivých areálů, podle jednotlivých míst, která jsou zatížena starou ekologickou zátěží. V minulém roce jsem se snažil s touto problematikou obeznámit a řešili jsme některé věci z minulosti. V tomto roce chceme naopak co nejvíc veřejných zakázek, na které budeme mít peníze ze zvláštního fondu privatizace, zadat, abychom i skrz tyto zakázky byli schopni poskytnout relevantní prostředky do ekonomiky. A musím říci, že proti předpokládaným cenám ve zmiňovaném supertendru jsme se posunuli o mnoho desítek procent dolů, někde soutěžíme za šedesát procent, ale někde také za osmnáct procent předpokládané hodnoty. Navíc supertendru by se mohly účastnit jen mamutí společnosti, které by stejně dále pověřovaly výkonem konkrétních sanačních činností specializované firmy, a těch by musely být desítky. A obrovský zisk by z toho měla mamutí společnost, která by likvidaci škod zastřešovala. My chceme místo toho soutěžit podle konkrétních lokalit, podle konkrétní specializace s konkrétními požadavky na odbornou znalost konkrétní kontaminace, a tím můžeme toho obrovského zastřešovatele vyřadit a vynechat z toho mnoho miliard zisku.

Máte na starosti i hospodaření s majetkem státu. Doufal jste, že během dvou měsíců se vám podaří zmapovat nepotřebný majetek i v dalších resortech, ale táhlo se to déle, protože některá ministerstva otálela s vydáváním informací a podkladů. Už se to zlepšilo, abyste mohli racionalizovat hospodaření se státním majetkem prostřednictvím programu CRAB (centrální registr administrativních budov)?

Jednalo se o informace uvedené v centrálním registru administrativních budov, což se skutečně za první půlrok po našem příchodu na Ministerstvo financí a na Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových podařilo. Data, která jsme potřebovali pro operativní rozhodování, všechny resorty do léta minulého roku po větších či menších odkladech přesunuly. Takže v tomto směru je to v pořádku. A je dobré, že na základě těchto komplexních informací, které ne vždy jsou nejpřesnější, proto se to stále zpřesňuje, ale to podstatné známe, je možné už přicházet s konkrétními dislokačními návrhy jak efektivně státní správu řešit. Dodali jsme několik mediálních příkladů typu budovy na náměstí Republiky, jestliže se taková budova prodá, můžeme získat poměrně velké prostředky, které se mohou zase reinvestovat v jiných budovách. A takovými směry se chceme dál ubírat.

Budova na náměstí Republiky už se dokonce odprodává…

Ano, prodej už schválila vláda, myslím, že to je reálné. Ale není třeba to nějak uspěchat, aby nedošlo k nějakým právním chybám. Máme zájem, abychom nabídku s dostatečným časovým předstihem inzerovali v zahraničí a zároveň chceme vysoutěžit dražebníka tohoto objektu tak, aby systém prodeje byl co nejtransparentnější.

Kolik by stát lepším hospodařením se státním majetkem mohl podle vás ušetřit? Nejen prodejem nepotřebného majetku, ale i výhodnějšími pronájmy, protože je známo, že některé úřady platí za pronájem budov, v nichž sídlí, mnohem víc než jiné, stejně tak jsou i rozdílné příjmy z nájmů budov, které naopak pronajímá stát.

Myslím, že na provozu úřadu i na nových dislokačních rozhodnutích bychom mohli už letos ušetřit desítky milionů korun, ale naší ambicí je posunout se až o dva řády výš. Když se to podaří, můžeme skutečně ročně začít postupně šetřit zhruba několik set milionů korun na státní správě na péči o budovy. Jen v Praze sedí organizační složky státu v nájmu v hodnotě půl miliardy korun. Za celou republiku je to zhruba dvojnásobek. Naší ambicí samozřejmě je, aby si co nejvíc organizačních složek poposedalo do svých prostor a aby se naopak vypověděly zbytečné smlouvy budov, které stát pronajímá. Tady je potenciál šetřit několik stovek milionů v dalších letech.

Když v minulosti nebyly v centrálním registru zásadní informace o vlastnictví budov jednotlivých úřadů, nebylo naprosto nemožné se státním majetkem hospodárně nakládat a kontrolovat účelnost a výhodnost pronájmů i nájmů?

Samozřejmě představa, že by někdo mohl dělat rozhodnutí bez informací z CRABu, je naprosto absurdní. Proto byla priorita pro první loňský půlrok tyto informace načerpat, teď už jsme ve fázi nového uspořádání budov státní správy.

Vy jste měl zkušenost ze špatného hospodaření s majetkem Ministerstva vnitra, na které jste v minulosti poukázal. Pomohlo vám to, že jste už před nástupem na finance věděl, co přesně je třeba udělat, abyste mohl rychle nastartovat potřebné změny?

Myslím, že mi pomohly zkušenosti jak ve faktické rovině, tak detailní znalosti legislativy v oblasti hospodaření se státním majetkem, takže jsem se s touto problematikou neseznamoval rok, ale od první chvíle jsem věděl, čeho chceme dosáhnout. Už na první schůzce, když jsme o tom mluvili ještě před mým nástupem na Ministerstvo financí s panem ministrem Babišem, jsem byl schopen říci koncepci toho, čeho chceme dosáhnout. To znamená, jakými prostředky chceme zlevnit běžný provoz státního aparátu.

Cítíte stále ze strany Andreje Babiše podporu pro efektivnější hospodaření se státním majetkem, když říkal, že chce stát řídit jako firmu, tedy hospodárně?

Nejsem si jist, že zrovna tady – v nakládání se svým majetkem – by měl být stát odlišný od běžné společnosti. V této oblasti by měl být podobně efektivní a v této oblasti jsme s panem ministrem naprosto zajedno. Myslím, že kdybych neměl jeho podporu, tak už tady nejsem.

Vy jste v minulosti kritizoval nedostatečnou osvětu ve finanční oblasti, protože jste se věnoval v odborné komisi pro spravedlnost KDU-ČSL problémům, které nejsou nyní ve vaší gesci, jako je dohled nad exekutory nebo ochrana před lichvou. Sledujete, co se děje v této oblasti, i když spadá pod jiné ministerstvo?

Problém je spíš časový, protože práce, kterou tady vykonávám, mne naprosto vytěžuje. Ale samozřejmě to sleduji a myslím, že spousta kroků jde správným směrem. Souvisí to s problémem hazardu, který tady řešíme. Když se podaří prosadit to, co jsme navrhli, že nebudou moci hrát na automatech lidé, kteří pobírají příspěvek v hmotné nouzi, můžeme i v navazujících oblastech, jako jsou exekuce nebo lichva, udělat velký krok dopředu.

Když jsme spolu dělali rozhovor před několika měsíci, ptala jsem se, co byste dělal, kdybyste v případě svého nadřízeného – ministra Andreje Babiše – přišel na nějaký etický problém týkající se střetu zájmů. Teď se mluví o jeho střetu zájmů v souvislosti s daňovým zvýhodněním u biopaliv první generace, což je jeden z byznysu jeho Agrofertu. Jak se na to díváte?

Přiznám se, že nejsem nijak detailně obeznámen s daňovou problematikou, navíc kromě Ministerstva financí se na té věci zároveň velmi aktivně podílí Ministerstvo zemědělství, o jejichž podporu tuzemských pěstitelů jde. Já si hledím přednostně toho, co si dělám na své sekci, a tady jakýkoli střet zájmů pana ministra s jeho podnikatelskou sférou absolutně není.

V médiích se objevily informace, že na Ministerstvu financí jsou napjaté vztahy, protože ministr Andrej Babiš je autoritativní vládce, úřad dokonce musel dementovat informace, že dal facku svému prvnímu náměstkovi. Vnímáte vy osobně na úřadu nějaké napětí?

Vnímám, že po roce a čtvrt naší práce je potřeba znova si víc uvědomit, proč jsme tady a jakým způsobem dál pracovat, aby tempo neumdlévalo. A energie pana ministra je skutečně nezdolná, dochází tady k řadě pracovních sporů, které jsou řešeny velmi hlučně, ale stále věřím, že to je v zájmu věci a za účelem zrychlení tempa.

Takže si nemyslíte, že hlučné řešení sporů negativně ovlivňuje práci ministerstva?

Mám čtyři kolegy náměstky a nemám pocit, že bych s kterýmkoli z nich měl jakýkoli spor. A s panem ministrem taky ne. A jestliže tu vznikají spory, nedomnívám se, že by byly příliš osobního rázu. Prostě je tady velmi silná osobnost pana ministra, který se snaží věci zrychlovat, a když je nespokojen s tím, jakou rychlostí něco jde, nebo když se vyvrbí nějaké problémy, velmi hlučně je řeší. To je jeho manažerský styl.

Mluví se hlavně o sporech mezi ministrem a jeho prvním náměstkem panem Wagenknechtem, o vyhazovech lidí, které si náměstek přivedl do úřadu.

Máte asi podstatně lepší informace než já, já jsem u žádných osobních sporů mezi ministrem a náměstkem nebyl, natož u nějakých facek. Mě nikdo nemlátí a já také nikoho nemlátím. Myslím, že se některé věci dost přehánějí. A jestliže jsou průběžně manažeři tohoto ministerstva odvoláváni a jmenováni noví, je to jen manažerská odpovědnost řídících pracovníků nad nimi. A daňové poplatníky zajímá efekt, tedy jakým způsobem se vybírají daně, jakým způsobem hospodaříme s majetkem státu a jakým způsobem zefektivňujeme činnost. A ne jakými manažerskými prostředky je toho dosaženo.