Velká Británie odchází z Evropské unie. Co se teď stane s EU?Anketa
Jak vnímáte Brexit vy sám, je skutečně evropskou pohromou? Někteří komentátoři už avizovali, že odchod z EU bude trvat minimálně dva roky a hospodářské kontakty si Británie v různých hospodářských paktech spojených s Unií stejně zachová. Prý se spíše jedná o velkou politickou prohru a EU bude mít nyní menší vliv i respekt vůči dalším velkým světovým hráčům, jako jsou například Čína, Rusko, ale i USA. Lze s tím souhlasit?
Kdo chce vidět v Brexitu katastrofu, tak ji uvidí. Kdo chce ale tuto situaci smysluplně řešit, tak z ní vyvodí závěry a bude to brát jako poučnou lekci. Odchod Velké Británie z EU byl velmi dobře předvídatelný a já jsem tisíckrát ve svých článcích napsal, že Unie ve své nynější podobě přežít nemůže, jelikož je málo funkční a neefektivní tím způsobem, jak je vybudována. První spolehlivou metodou, jak nepochopit, co se vlastně teď stalo, je zaměnit výsledek za příčinu a říkat, že po odchodu Anglie je Evropa slabá. Přitom to zafungovalo naopak, Britové odešli právě proto, že byla slabá Evropská unie. Starý kontinent také nikdy nebyl silným politickým hráčem, spíše tím bezmocným pozorovatelem. Šéfka evropské diplomacie paní Mogheriniová za poslední dva až tři roky sice navštívila některé spřátelené země či organizace, ale žádnou významnou roli vůči ostatnímu světu nehrála.
Za současného stavu je nejdůležitější vyvodit správné závěry, tím nejhorším by bylo konstatování, že se vlastně nic nestalo, jak to naznačil předseda Evropské rady Donald Tusk. Proto můžeme čekat další problémy, jako Nexit, tedy odchod Nizozemska, a Evropská unie bude i dál zmítaná dalšími krizemi kvůli své nešťastné struktuře. Na ekonomickou situaci bude mít však Brexit jen zanedbatelný vliv. Lidé by si teď měli nakupovat levné libry, protože zanedlouho zase jejich kurz určitě vzroste.
Vláda ve Velké Británii už i v minulosti několikrát vážně přemítala o odchodu z EU kvůli příliš „těsné“ integraci anebo svým lukrativním příspěvkům do společné evropské kasy. Myslíte si, že tou poslední kapkou byla neřízená migrační krize, která Británii opravdu hodně zasáhla? To například tvrdí i někteří naši krajané žijící na Ostrovech…
Není třeba spekulovat, stačí se jen podívat na vyjádření mnoha Britů v médiích, ve kterých zaznívá, že neřízená migrace se skutečně stala tou poslední kapkou. Evropská unie prostě nebyla schopná dávat racionální odpovědi na závažné výzvy současnosti, a to většina lidí v Anglii chápala jako její neschopnost. Vedení EU musí dnes pochopit, že starý model úzké integrace se neosvědčil a měl by se co nejdříve opustit. Evropský vývoj má spíš horizontální než vertikální povahu, země by tedy měly být spojené určitými společnými myšlenkami, samozřejmě trhem a obchodními tradicemi i zřejmě dohodou o volném pohybu. Bruselská vláda ale nemůže zasahovat absolutně do všeho. Z Bruselu by se měl stát jen takový dispečink s daleko menšími pravomocemi, který by však evropské země nemoralizoval. Třeba jako v nedávné době východoevropské země – Maďarsko nebo Polsko, že migrační politice nerozumějí. Teď vidíme, že na stejné záležitosti upozorňovala i Británie, která přece neleží na východě Evropy.
Evropská unie musí svůj současný nefunkční model opustit a pak nebude třeba ani té obrovské byrokracie, ministerstev a parlamentu. Po takové reformě se určitě nestane Evropa slabou, okolní svět pochopí její nové uspořádání a začne na ni pohlížet zcela jinak. K tomu je ale potřeba jedná zásadní, velmi důležitá okolnost, a to aby odešla generace těch starých europolitiků, která nyní vládne, a uvolnila místo mladším a dynamičtějším. Příkladem pro EU může být nyní David Cameron, který prohlásil, že je spojen s jinou etapou politiky a s tou novou bude už komunikovat další člověk. Ty odchody, jež mám na mysli, se především týkají německé kancléřky, francouzského prezidenta a možná některých dalších politiků, kteří neutěšený stav EU zavinili. Je jedno, jestli to mysleli dobře či špatně, jejich politický styl prostě selhal.
SLEDOVALI JSME VŠE KOLEM BREXITU.
Odchod Anglie prý není dobrou zprávou především pro menší země typu Česka, které navíc nemají společnou měnu. Podle některých komentátorů se prý nyní semkne tvrdé jádro EU – Německo, Francie, Belgie i další zakládající země a vyjednat si některé výjimky bude ještě těžší než v minulosti. Může to být pravda, anebo to bude právě naopak? Vždyť Junckerovi a Merkelové může někdo vyčítat, že Brexit je právě výsledkem jejich mnohdy neústupné politiky…
Vrátím se k tomu, co už jsem říkal, Brexit není důvodem evropských problémů, ale jejich výsledkem, a to právě i z toho důvodu, že to tvrdé jádro už dávno existuje. Struktura Evropské unie je dnes velmi nešťastná. Formální moc je sice v Bruselu, ale když slovenský prezident chce vstoupit do předsednictví EU, tak jede napřed „pro požehnání do Berlína“. Tam vzniklo to mocenské centrum už před lety. Jestli tam bude i dále pokračovat, je otázkou, protože v Německu pomalu probíhá rozklad starého politického systému. Nicméně je čas pro to, aby vznikly i další mezinárodní pakty, jako je například Visegrádská čtyřka, a to v jižní, střední i východní Evropě. Měla by vznikat spojenectví zemí, jež si budou hájit svoje totožné zájmy. Já si myslím, že to nakonec tak i dopadne, pokud nedojde k nějaké rozumné reformě v EU. Ta je jinak k takovému scénáři už odsouzena.
Brexit je údajně také velký precedens, a to i proto, že může povzbudit k následování Británie i další země EU, které mohou pak raději přímo jednat s velkými hráči v Unii, jako jsou Německo, Francie, a nemusejí dále setrvávat v tom velmi různorodém společenství, kde se jen velmi těžko hledá v určitých záležitostech společný konsenzus. Myslíte si, že tak začnou uvažovat i některé další státy? V Rakousku i ve zmiňované Francii mají už celkem silnou podporu některé euroskeptické strany a například dnes se nizozemský vůdce opozice Wilders nechal slyšet, že požaduje také referendum…
To je neodvratný proces, který je zakódován v lidské přirozenosti. Pokud je velká část Evropy nespokojená se současným stavem, bude hledat alternativy. Já už jsem dříve psal, že Britové by o odchodu nezačali uvažovat, kdyby z Evropské unie zaznělo, že se připravuje velká reorganizace. Potom by přece neměli důvod vystupovat. Jestli Brusel nabídne možnost volného svazku, a ne těsnou integraci jednotného státu až do své vrcholové struktury, ta hrozba rozpadu pomine. V opačném případě nás čekají další exity, protože se také nestačily vyřešit mnohé dřívější krize. Řecké hospodářství zůstalo prakticky nezreformované a i dále pohlcuje ohromné finance. Značná nespojenost je v Nizozemsku i samotné Francii, která už jednou dokonce odmítla Ústavu Evropské unie. Vždyť vláda EU není skutečnou vládou, jedná se o „bezejmenné“ úředníky, které mohou její skutečné národní vlády kdykoliv odvolat. Pak vedení EU funguje v prostředí, které postrádá smysl a racionalitu.
Výsledek britského referenda prý nejvíce nahrává nyní Rusům, protože Británie patřila k jejich největším kritikům a také podporovatelům sankcí kvůli anexi Krymu. Některá média dále spekulují, že oslabená Unie se už potom nebude ani tolik zajímat o události na Ukrajině. Zastáváte také podobný názor?
Ano, s tím lze souhlasit, protože už dnes německý ministr zahraničí Steinmeier prohlásil takové nesmysly, že když bude dodržováno příměří u minských dohod, sankce mohou zaniknout. Minské dohody přitom nejsou vůbec o příměří nebo o zastavení palby. Ty jsou o tom, že by se obsazená území měla vrátit zpět Ukrajincům podle původních hranic. Ministr Steinmeier dělá, jako by tu dohodu neznal nebo vůbec nevěděl, o čem je. To je dnes typický příklad zmatečného přístupu všech těch eurokratů. Snížený zájem o Ukrajinu se tedy dá očekávat, a to ve všech směrech. Také je pravdou, že čím je Evropa slabší a utápí se v různých exitech, tím se Rusko cítí lépe. Ten z vrcholových politiků, který ví, že z evropské krize Rusové těží, měl by ihned udělat něco, aby tak tomu nebylo a Evropa dále fungovala v nějakém slušném rámci. Nerozumím pak ale určitým názorům, které je slyšet z EU, že je lepší na současném stavu nic neměnit.
Pokud se Evropa ale začne rychleji rozvíjet, zvýší i své výdaje na obranu a opráší své zanedbané transatlantické svazky, které však zanedbával i prezident Obama, Rusko se hned ocitne v jiné pozici, a to už ne tak výhodné. A co se týká vztahů Britů a Ruska, tam se nic nemění. Anglie jako dlouholetý spojenec USA bude tedy stále velmi významnou zemí, zvláště z bezpečnostního hlediska, a domnívám se, že zůstane i stejně velkým oponentem Putinova Ruska.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Štěpán
