Veřejnost zaujal váš v dnešní době zcela nezvykle otevřený projev během Terezínské tryzny. Mnozí s ním souhlasí, ale například František Laudát jej nazval ostudným, hloupým a vzdorovitým. Stojíte si za svými slovy? Všichni muslimští uprchlíci valící se na Evropu přece nejsou spícími agenty a teroristy.
Bude to rok od začátku uprchlické krize. Jaký je váš postoj?Anketa
Pan Laudát, přeběhlík mezi politickými stranami a člověk, po němž údajně ještě dnes jsou napravovány resty za jako ředitelování v jisté pražské kulturní památce, není pro mě relevantní zástupce veřejnosti, jen řadový politik a náhodnými okolnostmi zvolený poslanec. Píše, že jsem pronesl projev, který v Terezíně nemá obdoby. Ale ano, má! Na místě těch terezínských mrtvých se bojím o další mrtvé, o další náboženské či jiné střety, nové vyhánění – třeba i nás, občanů České reubliky, Židů či Romů, bití našich nezahalených žen, fyzickou likvidaci sexuálních menšin atp. Občas už z Německa tyto zprávy pronikají, tu pokus o zabití, útok na skupinu mladých lidí, tu sexuální násilí o silvestrovské noci. Migrace je samozřejmě řízený proces, na tom si trvám, točí se v ní miliardy dolarů, někdo tomu velí, někdo inkasuje. Otázkou je, co se vším vlastně sleduje, ekonomicky, politicky.
U nás dostanete pokutu za přechod na červenou, zjišťují vaši totožnost, či kdesi na Praze 8 vojáci s policisty silou zpacifikují českého kluka bez občanky, a zatím naší zemí, ale i Evropou, bloudí tisíce lidí, bez pasů, či jiné osobní identifikace, s ohněm opálenými špičkami prstů, aby se jim nedaly sejmout otisky. To jsou ti političtí, utlačovaní, nebozí uprchlíci? Samozřejmě jsou i takoví, co doma prostě nemohou žít kvůli válečně-etnickému konfliktu. Těm pomoci musíme a musejí býti svižně hledány cesty, jak jim pomoci- především u nich doma. A třeba i vojenskou silou!
Je třeba ale myslet na ochranu našich občanů, našich zájmů a našich kulturních, náboženských a demokratických hodnot. Kdy i u nás se stane něco podobného jako v Paříži či nedávno na letišti v Bruselu – jakoby pořád vyčkáváme, až se něco stane, do prvních mrtvých. A my se musíme včas snažit tato nebezpečí předvídat, eliminovat. Nebo nás jednou budou naše děti a vnuci proklínat – nad důsledky současných strategických, politických či vojenských chyb a omylů.
Podle spolku Romů Romea jste pronesl cituji „xenofobní a protiuprchlický projev“. Považujete se za xenofoba? Jaký je váš postoj k přijímání muslimských uprchlíků do Evropy a do "Čechie"?
Milý pane redaktore, nemám rád umělé slovo Čechie, jsme hrdou Českou republikou, za kterou jsou velké tradice a velké dějiny. Ostatně, jednoho z největších evropských vladařů, vlastně státníků, Karla IV., jsme vzpomněli tento víkend. Slovo xenofobie pochází z řečtiny a znamená strach, bázeň, úzkost. V překladu tedy xenofobie značí strach z cizinců spojený s pocitem ohrožení a nedůvěry. Obavu z cizích můžeme u člověka pozorovat již na kojencích ve věku do tří měsíců. To jen tak na okraj. Samozřejmě, pokud se politici neptají svých občanů, zvolených jejich hlasy, jak mají postupovat v tom či onom klíčovém politickém rozhodnutí, který „jejich“ občany i případně ohrožuje – a neřízená migrace je samozřejmě ohrožuje – nemůžeme se divit, že se xenofobie u mnoha, a odvážím se tvrdit, že u většiny našich občanů jako pocit objevuje. A tento pocit - záměrně neužívám slovo xenofobie- cítím i já. Pokud se týká muslimských uprchlíků, ani u nás nechtějí být. Zaznamenali jsme v médiích, že jistá početná rodina byla na náklady státu a z našich daní odvezena nakonec zpět do vlasti. Takže koho tu opravdu chceme? Uprchlíky z válečných muslimských zemí, kteří nechtějí bojovat? Ženy a děti nechají doma a mizí kdesi v Evropě? Pracovat, vzdělávat se? Kdo tomu uvěří?! A nemáme spíše očekávat vlnu uprchlíků spíše z Ukrajiny, tedy z naší evropské země, kde lze očekávat mnoho nelehkého do roka a do dne?
Domníváte se, že se vašimi slovy nechají někteří politici u nás doma i v Evropské unii inspirovat a pohnout k praktickým krokům? A které by to měly podle vás být?
Bezesporu se Evropská unie musí sebrat, přijmout striktní řešení, včetně obranných opatření a ne jen stále jednat a jednat. Ten čas prodlevy je jen o dalších miliardách zisku pro převaděče a dalších mrtvých ve vratkých bárkách na moři. Mohu zde citovat jistého klasika, evokující dávný konec Říše římské? „Senátoři stále jednají a barbaři už přelézají hradby Říma.“
Mezi válečnými veterány, ale i částí českých politiků v současné době silně rezonuje kauza ministra kultury České republiky Hermana, který přijel pozdravit tzv. sudetské Němce na sraz jejich landsmančaftu a nazval tyto podle Benešových dekretů "odsunuté vlastizrádce" opět cituji „milými krajany“. Řada významných představitelů veteránů veřejně deklaruje, že v nadcházející řadě voleb nebude hlasovat pro žádnou stranu, která Hermanovu cestu do Německa podpořila a už vůbec ne lidoveckou partaj, jejímž je členem. Jaký je váš osobní postoj k tomuto průlomovému kroku české politiky?
Moje stanovisko zde je prosté. Vláda České republiky pod vedením ČSSD se odchyluje od zásad prezidenta osvoboditele Edvarda Beneše. Nerozumím také tomu, že předseda české vlády jedná s bavorským ministerským předsedou – jeho rovnocennou partnerkou je přitom kancléřka celého Německa Merkelová! A k vystoupení ministra Hermana na sjezdu Landsmanschaftu –zde se prosím ptejte české veřejnosti, voličů, ptejte se těch, kteří v čase odsunu z pohraničí přišli o svoje majetky a třeba i životy svých nejbližších. Těch se ptejte!
autor: Petr Blahuš