Která protiimigrační strana má největší šanci dostat se do parlamentu?Anketa
Rakouský ministr zahraničí Sebastian Kurz říká, že kdo přijde ilegálně do Evropy, nemá mít šanci na azyl. Navíc by podle něho bylo dobré, aby migranti na udělení azylu čekali někde na ostrovech a ne přímo v daných zemích. Kam se Evropa posouvá, když zaznívají i návrhy na uprchlické tábory na severu Afriky. Jsou to prakticky dobrá řešení?
Právo na azyl je právo dočasné. Pokud v zemi původu probíhá válka, násilí a pronásledování. Proto jsem zastáncem kvót, protože veřejná moc má možnost tyto lidi distribuovat a má možnost říct: „Budete, protože jde o přechodný pobyt, v tomto domě, na této adrese a jakmile se hnete, pak dáváte najevo, že o azyl nestojíte.“ Tím se odliší žadatelé o azyl od lidí, kteří chtějí v Evropě žít. To je zcela jiná procedura. Musí se přísně selektovat. Moc nevěřím na tábory, je potřeba se vrátit ke kvótám.
První krok je, že se musí důsledně začít chránit vnější hranice, a to vojenskou operací, využitím smluv „Berlín plus“. K tomuto stanovisku mám důvody. Opatření zahrnuje více států, než má Evropská unie. Vtahujeme do situace Turky a Američany. Když jde o akci Evropské unie, nemohou říci, že od toho dávají ruce pryč. A pak, Evropa, respektive Aliance, by spoléhala sama na sebe, ne na dohodu s jednotlivými státy, která může klidně zkrachovat na rezoluci ohledně Arménů nebo z jiných důvodů.
A znovu opakuji. Nebojím se slova kvóty. Samozřejmě, někdo z toho má osypky... ale musí se od počátku tvrdit a veřejná moc musí garantovat, že ten, kdo tu žádá o azyl legálně, má nárok na azyl, ale pouze po dobu, pokud je k němu důvod. Po dobu azylu je tam, kde mu to veřejná moc určí. Jakmile skončí důvod, vrací se zpět. Je to velmi jednoduché. A to, co říkám, vychází ze smluv. Necucám si nic z prstu. Toto je možné.
Rakušané začali zastávat stanoviska k migrační krizi, která jsem zmiňovala, po prezidentských volbách, kdy kandidáti tradičních stran pohořeli. Budou se snažit dosud mainstreamové strany teď více vyjít vstříc veřejnosti? Mohou se tak zachránit republikáni nebo socialisté ve Francii? Je možné, že CDU pod tlakem CSU v Německu pozmění rétoriku?
V jednom by se měli přizpůsobit veřejnosti, že předvedou řešení, a to bude efektivní jen tehdy, bude-li celoevropské. Postavení plotů žádné řešení není. Poučení z rakouských voleb je, aby, jak říkáte, mainstreamové strany i v Evropě našly schopnost efektivního společného řešení, jinak jim Evropskou unii rozloží různé nacionální strany, protože ty, které budou nacionálně hájit pouze národní zájmy, se nemohou domluvit s ostatními. Tím by popřely svůj volební program. Je to vážné a jak volby v Rakousku ukázaly, je to poslední zvonění za minutu dvanáct. Buď si to mainstreamové strany uvědomí a najdou společné evropské řešení rychle a razantní, nebo se budeme dívat na demontáž politického spektra v Evropské unii. Nemyslím demontáž Evropské unie, ale demontáž politického spektra.
A jak v tomto směru vidíte situaci v České republice?
U nás vidím v zásadě bezradnost. Jsme razantní v tom, že chceme řešení s Visegrádem, což já považuji za strategickou chybu; myslím si, že bychom se měli přimknout k tvrdému jádru Evropské unie. Problém je, že naše reprezentace není testovaná realitou skutečné hrozby, protože my tu žádné migranty v podstatě nemáme a ani velkou muslimskou komunitu. Dobře se nám to radí, když nejsme s tímto konfrontováni. Je to ale jen otázka času. Už jsem zmiňoval v Parlamentních listech, že jednoho dne bude plné Německo, Rakousko, a pokud se nenajde evropské řešení, vlna se přesune k nám.
O některé politiky včetně naší političky Anny Čurdové (SPO) se začala zajímat polská kontrarozvědka v souvislosti s proruskou špionáží. V Polsku zatkli šéfa protialianční mimoparlamentní strany Změna, kterou prý platil Kreml. Co by mělo být v tomto ohledu zakazováno a trestáno?
Jsem opatrný situaci hodnotit. Ta otázka je citlivá. Neznám detaily. Důležité je, aby naše kontrarozvědka byla natolik způsobilá, aby toto dokázala rozkrýt; a vnitřní služba aby chránila zájmy českého státu. To, že zájem zvenku je, byl a bude, je zcela evidentní. Obecně je potřeba, aby dobře působily naše zpravodajské služby.
Je přijatelné, aby médium nebo politická strana byla dotována z Ruska, byť například po vzoru zákona FARA by to veřejně přiznávala? Má být takové médium zrušeno a politický subjekt odstraněn? Nebo je to na voličích, kteří budou vědět, že je daná strana placena z Moskvy a pokud jsou tak „hloupí“, tak je zvolí, pokud budou chtít?
Musíme vycházet ze zákona. Samozřejmě jeden z důvodů pro rozhodnutí o existenci politické strany, nebo pozastavení činnosti je, je-li financována jiným státem, než je Česká republika, a to nejen Ruskem. To by nemělo být. I tady bych byl ale opatrný, protože je řada forem, kdy může být infiltrován vliv na politické strany, a to nejen penězi. Problém je komplexnější. Žádná demokratická strana by se ale neměla opírat o zdroje, které pocházejí z jiných států mimo Českou republiku. Byl by to důvod ke zkoumání, zda by nemělo dojít k pozastavení činnosti.
Psali jsme:
Otázka k brexitu. Objevují se katastrofické odhady, jak to dopadne, když Británie skutečně vystoupí z EU: zhroucení britské libry, chaos na evropských finančních trzích, rozpad EU, převzetí Evropy Ruskem a Čínou, nástup fašistických stran ve všech evropských zemích. To je teze Natalie Nougayrède z deníku Guardian. Vezměme to bod po bodu, co z toho se může stát, když k Brexitu dojde? A dojde k němu podle vás?
Já doufám, že britští voliči budou volit Evropskou unii a podpoří setrvání. Pokud by se tak nestalo, nastanou podle mě dva jevy. První je, že se rozklíží soudržnost Velké Británie, protože Skotové okamžitě otevřou otázku referenda o setrvání Skotska ve Velké Británii a druhá reakce bude naprosto logická, a to, že se nejtvrdší evropské jádro semkne. Vše ostatní půjde stranou. Německo, Francie, Itálie, Benelux nedovolí, aby se rozpadla vnitřní integrace a jeden trh. To bude obrovský tlak na odstředivé síly, které jsou v Evropské unii. Velké země mají zásadní zájem na tom, aby integrace pokračovala dál. To je můj odhad budoucnosti.
Důvěra v EU dramaticky klesá u nás, v Holandsku, Itálii i jinde. Jak přesvědčit české občany o nutnosti setrvání v EU? A lze ještě občany přesvědčit, že by nebylo v našem zájmu být mimo Evropskou unii? Co by mohlo EU zachránit?
S českým voličem to není tak zlé. Pokud by došlo na lámání chleba a skutečně se hlasovalo o setrvání v Unii, nakonec budou lidé hlasovat pro setrvání, protože si uvědomí, co znamená pro naši ekonomiku provázanost s německou. Jsem přesvědčen o tom, že nakonec by Česká republika řekla ANO Evropské unii.
Začíná se objevovat celá řada možných prezidentských kandidátů, kteří dle svých slov „vážně zvažují“ boj o Hrad a často zmiňují dle nich špatnou zahraniční politiku současné hlavy státu. V čem je zahraniční politika prezidenta Zemana podle vás nevyhovující, co je dobré a co je třeba změnit? A jak vnímáte šance kandidátů jako profesor Jan Švejnar nebo textař Michal Horáček?
Ten, kdo chce reálně kandidovat a porazit Miloše Zemana, musí mít tři vlastnosti. Za prvé, musí to být člověk výsostně politický. Dostane-li se do druhého kola, Miloš Zeman ho přinutí, aby se vyjádřil politicky. Ten člověk musí mít alternativní pohled na vnitřní politiku, rodinnou, daňovou atd. Musí mít jasnou politickou vizi země. Jinak je to trapná šaškárna. Jinak vystupujete na veřejnosti tři měsíce jen proto, abyste si užili slávy, aby se o vás psalo v Parlamentních listech, že jste kandidát. Druhá vlastnost, kterou musí kandidát mít, je, že nemůže být závislý na veřejném sektoru. Jakmile půjde do soutěže, tak mu veřejný sektor kohoutky utáhne. Musí to být člověk vnitřně svobodný. Třetí vlastnost je, že musí chtít být prezidentem republiky a to je něco jiného, než jen být účastníkem soutěže.
Jako měl svou vizi Lech Wałęsa, Václav Havel a další. Teď je nesoudím podle toho, který reprezentují proud, ale předvedli, že jim skutečně šlo o to přesvědčit voliče. Nechci nikomu sahat do svědomí, ale mám obavu, že z těch, kteří se zatím předvádějí, nejsou všichni rozhodnutí dát všechny tři vlastnosti dohromady. Nechci nikoho kádrovat, ale nejtrapnější bude, když se utká sedmnáct nebo dvanáct kandidátů, každý dostane po pěti procentech. Miloš Zeman bude zvolen buď v prvním kole, nebo ve druhém, rozdíl mezi ním a jeho soupeři bude dvacet nebo třicet procent a nikdo neuvěří, že množství hlasů je schopen někdo překlopit v neprospěch Miloše Zemana. Nechci nikoho kádrovat a soudit, ale mám obavu, že některým jde více o to, aby se o nich vědělo, než že by si skutečně řekli: „My chceme tuto zem.“
A co se týká zahraniční politiky prezidenta?
Já jsem zastáncem tvrdého jádra Unie. Vstoupit do eurozóny hned, nikdy žádný ideální den nebude. Má-li Evropa čelit velkým výzvám včetně migrace, musí podporovat soudržnost a já chci být tam, kde soudržnost bude. Vidím situaci jinak než Miloš Zeman. Říkám něco, čemu většina netleská, ale podle mě je dlouhodobě jediné správné řešení jít a tvořit Unii s nejtvrdším jádrem. Vidím to naprosto odlišně od Miloše Zemana a myslím si, že dělá strategickou chybu.
Psali jsme:
_635695217773108099.JPG&id=73500)
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Daniela Černá
